Tak snad jsme to překousli

Silky123  Vydáno: 04.10.12

Pár deníčků o naší uřvané, nespavé, nesamostatné dcerce už jsem napsala. Pořád to není „jako jinde“, stále máme neduhy, ale občas to vypadá, že budou lepší časy. Někdy…

Je to tak, naše věčně uřvaná, hysterická, vzteklá, nesamostatná dcerka byla snad „za trest“. Omlouvám se za ten výraz, ale občas jsme to tak s manželem brali. Taky jsem vykrvácela své „bolístky“ tady mezi maminkami. Některé to vzaly s pochopením, neb asi mají podobnou ratolest doma, některé mi daly „čouda“, protože holt neprožily to, co my.

Ale někdy jsou dny, není jich mnoho :), kdy je maličká prostě k sežrání ;) Musím se smát, ale jen v duchu, abych neranila její city, protože se tak snaží. Zrovna včera jsem TO neudržela a prostě se smála. Valinka má hodně hraček, většinu jich dostává, ale jaksi to není to pravé ořechové. Nejlepší hračky jsou koště, kaštany, plíny (jednorázovky i látkovky), krabice od bot, naše boty, šály apod. Minulý týden jsme maličké kupovali první „chodící“ botičky, krabička od nich je krásná – se zvířátky, klaunem, prostě si ji chtěla nechat. A nedávno kdesi moje maminka vyhrabala skoro 33 let starého mončičáka, ještě po mně. Je takový ožužlaný, ale Vája ho prostě miluje.

Takhle si ho na chodbě ožužlává, ukazuje mi jeho uši, stále ještě neumí být sama :(, kolem ní rozházené krabice a krabičky, které nutně potřebuje. Tak jí jen tak povídám, jestli nedáme medvídka spát do krabičky, že vezmeme plínku a uděláme mu pelíšek. Vystřelila jako kulový blesk pro plínu, jenže… Neuvědomila jsem si, že pro ni je termín plína prostě jednorázovka, máme je vyskládané ve skříňce u postele, kam dosáhne. Takže se „dočtyřlezla“ ke skříňce, bafla jednorázovky a zkrátka milého mončičáka zamotala do jednorázovky, smála jsem se, že to udělala hezky, ze sousedícího šuplíku vytáhla látkovku, že tedy uděláme „pohodlnější“ pelíšek. Slušně počkala, až to vystelu, a pak… Šup a mončičák byl až po uši v jednorázovce.

Další story na úřadě, právě jsme koupili byt a museli jsme oběhat občanky, řidičáky, živnostenský úřad, banku. Stihli jsme to tedy v neuvěřitelném čase jednoho dne. Ale o tom to není. Jak tak čekáme, a že to není krátké, tak Vája začne bavit lidi tím, že jim nabízí rohlík, který přefiltrovala přes kočár, případně zdraví nově přicházivší. Bedlivě sledovala paní, která nám dělala náhradní doklad na OP, měla zrovna hlad, ne, ta paní, ale naše dcerka, takže manžel seděl u okýnka a já u něj krmila přesnídávkou. Paní byla nějaká hodná, tak se Vája rozhodla, že se s ní podělí o tu přesnídávku, nedala si to vymluvit. Strávili jsme tam s focením asi 1,5 a úřednice říkaly, že tak pohodové dítě snad ještě neviděly.

No nic, sousedce věčně ukazuje garáže, že jsou zamknuté. Ostatní obyvatelé si musí myslet, že proti nim něco Vája má, jelikož věčně popotahuje nosíkem, takže jim vysvětluji, že kvituje popelnice, které jsou u baráku. Takhle prostě „řekne“ popelnice smrdí.

Jsou to malinkaté krůčku, už mi fakt „kape na maják“, protože věnovat se bdícímu dítěti 13 hodin denně každou minutu, je prostě strašné, pro mě to je nesmírně náročné, jsem hooodně unavená, věřte mi, ale třeba za půl roku napíši, že už je to lepší. Dneska mi vyloženě pookřálo, protože si sama vyhrála s kaštany asi 10 minut. Jak už jsem „naučená“, tak jsem u ní seděla, nudila se :), protože si je přelévala z jedné misky do hrnce atp. Až jsem z toho měla výčitky svědomí, že jsem ohavná matka, která svou dcerunku nechává osudu, ať si dělá, co chce. To jsem tedy případ, že? Prostě jsem vám, holky, chtěla říct, že ty krůčky jsou minimální, ale když si třeba vzpomenu, co bylo před dvěma měsíci, tak se najednou divím, jaký velký pokrok udělala.

Je mi líto a omlouvám se, pokud deníček zklamal, ale já napsala tolik diskuzí a deníčků, kde jsem opravdicky brečela, protože to bylo a je náročné. Snažím se zatnout zuby a vydržet, protože má kamarádka nechala svého drážidivého synka tak nějak řvát a momentálně, dle jejího vyjádření, se jí to vrací, protože v první třídě ve speciální třídě ho nemá nikdo rád, je vzteklý, impulzivní, uřvaný, neovladatelný. Začala to řešit až teď a je z toho moc smutná. I já se bojím, že to prostě někdy nedám, a pak maličká bude nemlich to samé. Musím říct, že v mém případě to je někdy opravdu mateřský „očistec“, ale pak přijdou výše popsané situace a já si říkám:„Huráááá, nastává změna, bude lépe.“

Tak tfuj, tfuj, tfuj, ať to ustojím :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Eilaan  04.10.12 14:18

Já Vám rozumím, starší syn byl něco podobného. ;-) Teď máme druhého - dvouměsíčního - musím přiznat, že jsem se celé těhotenství klepala (i manžel) co zas bude, ale druhý je zatím úžasné spavé miminko!!! Staršího jsme teď začali dávat na 3 dny v týdnu do školky (jsou mu 2 roky a 8 měsíců). Školka je tedy jen od 9-15 h., ale když jsem doma jen s malým, připadám si jako v ráji!!! Píši to proto, abyste měla naději, že za pár měsíců už to bude zas mnohem, mnohem lepší!!! ;-) Držím Vám palečky, ať vydržíte!

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 04.10.12 16:30
:)
 
Malá Mia  05.10.12 11:39

Tak snad už to bude opravdu krůček po krůčku jen lepší :hug: Já mám teda extrahodné dítě (15m), které si od malinka vydrží hrát samo, ale cítím s tebou, musí to být šílené nemoct si ani chvíli přes den odpočinout. Nějak teda nechápu ty, které ti daly „čouda“, proč jako? Asi se jen nedovedou vcítit. Myslím, že každá mamka má občas chuť „šoupnout toho dacana do babyboxu“ (slova mé vyřízené kamarádky) a některé děti si to holt zaslouží častěji :mrgreen:. Drž se!

 
Silky123
Závislačka 3237 příspěvků 05.10.12 21:26

Díky za podporu :), dostala jsem čouda, že jsem to já, kdo maličkou vlastně otravuje a prostě ji mám nechat, ať třeba ječí. Jenže já jsem ty hysterie opravdu nedávala, připadala jsem si hrozně…

Valinka je opravdu miloučká a hodňoučká, ale holt potřebuje pořád mou přítomnost, tedy většinou… Proto mi manžel říkal, že je na mně, jestli budeme mít druhého mimíska, protože to budu já, na kom bude péče a starost :)

Ještě jednou děkuju ;)

P. S. Taky jsme kolikrát s manželem říkali, že ty baby boxy jsou geniální vynález :)

Příspěvek upraven 05.10.12 v 21:26

Vložit nový komentář