1. úspěšné vs 2. neúspěšné IVF

 Vydáno: 18.11.05

Zdravím všechny, než jsem se rozhodla napsat, pročítala jsem si některé příspěvky, zda v nich nenajdu odpověď na otázky, které se mi teď honí hlavou. Problém je, že jasná a jediná odpověď pravděpodobně neexistuje. Nicméně možná má někdo podobnou zkušenost jako já a tím pádem třeba i nějaké rady, tipy atd.

Pokusím se vše zkrátit. Je mi 38 let, mám 2,5 letého syna, který je výsledkem úspěšného IVF /ICSI hned na 1.pokus (vidíte, i takové zázraky se dějí, tím bych jen chtěla dodat odvahu všem, které mají obavy). V době prvního pokusu jsem byla já zcela v pořádku, nikdy žádné gynekologické problémy, cyklus celkem pravidelný, nikdy jsem nebrala antikoncepci. Problém je na straně mého partnera - špatný spermiogram + tvar spermií, které nejsou schopny „prorazit“ obal vajíčka (proto ICSI). Jen pro úplnost dodávám, že jsme klienty pražského Pronatalu.
Nyní jsme se rozhodli, že bychom rádi našemu synovi pořídili sourozence a jelikož pro nás spontánní otěhotnění rovná se zázrak, zamířili jsem opět rovnou do Pronatalu. Teď zpětně si říkám, že jsme do toho skočili možná až moc rychle a sebejistě, bez jakýchkoli bezprostředních předchozích vyšetření. Shrnuto a podtrženo, v polovině října mi byla transferována 3 embrya (bohužel opět nezbyla žádná k zamražení) a já si byla téměř 100% jistá, že to opět vyjde. Vše probíhalo jako přes kopírák, opět jsem měla spíše obavy, že se ujmou všechna 3 embrya a já budu muset řešit problém redukce (při prvním pokusu se nakonec ujalo jen 1, ale já i teď jaksi nechápala, že když už je tam jednou mám, kam by se asi poděla, že?:-) V určený den jsem si šla udělat test, odešla z koupelny s tím, že po návratu budou //, bohužel, byla tam jen jedna. Nastal neuvěřitelný šok a zklamání. Můžu si za to sama, jak jsem řekla výše, moc jsem tomu věřila a byla si až moc jistá. Po konzultaci jsem byla instruována, abych si test udělala znovu za několik dní, bohužel mezitím se plíživě a nakonec v plné síle dostavila menstruace, takže nyní je to už naprosto jasné. Už jsem se z šoku probrala, velmi mne drží nad vodou hlavně ten první „úspěch“ a VELMI obdivuji vás všechny, které toto prožíváte znovu a znovu a jdete do toho znovu a znovu. Ostatně, s mnoha z vás jsem se setkala při zákrocích v Pronatalu a já jsem byla snad jediná takhle „neproblematická“.
V každém případě - a teď se konečně dostávám k jádru věci - chci do toho jít znovu (mám ještě 1 hrazený pokus a pak se uvidí) a v souvislosti s tím mne napadá spousta otázek. Máte-li tedy někdo podobné zkušenosti, budu ráda, pokud se o ně podělíte.
1. Co bude teď vlastně následovat? (Vím, že to mi snad řeknou doktoři, zajímá mne spíš, jak dlouho jste např. po neúspěchu menstruovali, zda byla nutná nějaká revize dělohy apod. - omlouvám se, ale jsem v tomhle úplný laik)
2. Nějaké osvědčené rady, pokud se týká přípravy na další pokus . Je mi jasná životospráva, vitaminy atd., třeba jsou ale ještě nějaké další možnosti, o kterých nevím. Podotýkám, že v obou případech jsem se chovala obdobně, šetřila jsem se spíše symbolicky, při prvním pokusu jsem po 3 dnech šla do práce, teď jsem sice doma se synem, ale rozhodně jsem v posteli neležela, teď jsem pouze navíc užívala kyselinu listovou a kouřila méně a slabší cigarety (teď mne asi ukamenujete, vím, že např. zde mám velkou rezervu a hodlám s tím do příště něco udělat).
Liší se i „sezóna“ - minule jsem otěhotněla v létě…
Možná si řeknete, že to moc rozebírám, ale jak jsem řekla, hlava mi to moc nebere a nechci zanedbat nic, co třeba stojí alespoň za úvahu… Ale možná jsem prostě jen o 3 roky starší ( a hlavně ne už nejmladší).

Budu vděčná za jakékoli rady a doporučení nebo třeba jen podělení se o vlastní zkušenosti.

Díky a všechny vás zdravím,

Nikita

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
vendelina
Kecalka 473 příspěvků 18.11.05 08:17

Ahoj Nikito.
Promiň, ale přestaň kouřit to by měl být první krok k úspěšnému otěhotnění.Kuřačky mají daleko menší šanci na úspěch a tím by si do příště měla začít. ROzhodně by vás teď konečně měli vyšetřit, jestli i u tebe není nějaká změna, přecejen se po jednom dítěti mohlo lecos změnit.
Jinak ti přeju hodně sil do dalšího pokusu!!Tfu jtfuj tfuj!
Vendelina

 
zdenca1
Ukecaná baba ;) 1999 příspěvků 18.11.05 09:25

nieco podobne mam za sebou,az na to,ze nam vyslo prve IUI.Po dvoch rokoch uz nevyslo ani 5 IUI a casom ani 2IVF.Teraz sa pripravujem na KET z 2IVF mam v „zalohe“ 3 davky po 3 embria tak verim.Tie dalsie IUI a prve IVF som „nepodnikla“ nic neobvykle pri 2 IVF som dala vitaminy mne aj partnerovi a cajiky na zenske organy,alchemilku a praslicku…fuuuuj su hnusne,ale zvladla som :-)).Teraz pred KET-om som bola na dokladnej prehliadke u svojho obv.gyn.....ste­ry,hormony,vzor­ka zo sliznice maternice,UZV, este som si dala pozriet u endokrinologicky krv,mam aj zvyseny prolaktin…a vraj vsetko je v ramci normy,prolaktin sa „kociruje“ parlodelom inak sa mi vrati hladina vysoko nad normal.No a nezostava len verit,ze mam sancu v tych KET-och.
Ale fajcenie a alkohol dokonca aj pivo nam obom „zarazili“ uz pri prvej navsteve v centre.Fajcil teda iba partner…nikto z rodiny ani netusi ako prestal fajcit :-))) ale dodnes obdivuju „JEHO“ pevnu volu prestat :-))…niektory si pytali aj navod.....dodnes nevyzradil :-))

 
lucikry
Ukecaná baba ;) 1761 příspěvků 18.11.05 10:33

Ahojky Nikitko,
Já se snažím o mimčo již víc jak 2,5 roku. Zatím se léčím. Taky hledám kdejakou radu na otěhotnění.
1 vyšetření mi doporučila doktorka na webu s ISCARE a to ať si zajdu na endokrinologii - kde se vyšetřuje štítná žláza. Dle hodnoty s krve jí mám v pořádku, ale jsou vjímky (jako já), že přesto není štítná žláza OK. Na endokrinologii pan doktor zjistil, že mám zvýšenou funkci štítné žlázy. Takže jsem dostala léky. A stav se teď po poslední kontrole naštěstí zlepšuje. Jinak příznaky na nefunkční štítnou žlázu jsem neměla vesměs žádné, snad jsem byla jen víc unavená a v noci jsem se občas budila z mravenčením v rukou, i když jsem si na nich neležela.
Nejhorší je přesvědčit doktory, ať tě na tu endokrinologii pošlou. Já jsem překecala svojí obvodní lékařku a nelituji. Hormon štítné žlázy umí dle doktora rozhodit všechny ostatní hormony. A pokud se na to nepřijde, tak to může způsobit i špatné vyvíjení mozečku u mimča.
2 vyšetření mi poradila kamarádka, která taky několik let nemohla přijít do jiného stavu. Radila mi ať si zajdu na urologii. Hodně žen má prý totiž zánět močového měchýře a neví o tom. I ona neměla žádný problém, šla na urologii, našli ji bakterie, přeléčili a do dvou měsíců otěhotněla.
Tak jsem zašla za svojim gynekologem. Řekla jsem mu, že mám pálení v močové trubici. Upozorňuji, že mi nic nebylo. Přemluvila jsem doktora, že nechci antibiotika (rádi je dávají na rychlé přeléčení), ale urologii.
Na urologii jsem šla z malou dušičkou. Říkala jsem si, že to musí doktor poznat, že mi nic není. Sestřička mi dala skleničku na moč a hned za chvilku jsem šla za doktorem. Ten se mě ptal, kde mě to bolí. Pak jsem si lehla. Začal mě promačkávat. Musím přiznat, že když mi tlačil na pravou část, tak to zabolelo. Pak mi udělal sono. Na pohled už jsem viděla, že něco není OK. A pak mi řekl, že se mu to nelíbí, že mám velký zánět močového měchýře. Dal mi hned dvoje antibiotik (jedna krabička by mi prý údajně nepomohla) a další léky. Příští pondělí se mi bude dívat kamerkou zevnitř do močového měchýře a trubice. Hrůza. Nic mi nebylo a jsem najednou nemocná.
Jinak moje kamarádka, která taky dlouhodobě nemůže otěhotnět si nechala udělat stěry a zjistili ji taky bakterii Ureoplazmu, která taky způsobuje neplodnost.

Takže Nikitko. Musíš si hrát na důchodce a lítat po doktorech. Protože vesměs každé vyšetření si musíš vydupat. Málokterý doktor tě na něho pošle sám, jen preventivně. Sice se budeš cítit jako hypochondr. Ale hlavně, že to povede ke dvou //.
Všem, kdo se snaží jako já hodně štěstí.
 Lucka

 
Ika
Ukecaná baba ;) 1679 příspěvků 18.11.05 10:48

Lucka, dakujem za tvoj mily komentar :-)

ika

 
jaruska75
Stálice 94 příspěvků 19.11.05 01:25

Ahoj Nikito,

i ja patrim mezi stastlive, ktery IVF vyslo hned na poprve. Ted jsem ve 32. tydnu a uz ted me obcas napada jak to udelame se sourozencem, protoze jedinacka nechceme.

Na rocnim obdobi kdy otehotnis nezalezi. Samozrejme je lepsi obdobi, kdy nehrozi chripkove epidemie.
Podle me je ale mnohem dulezitejsi psychicka pohoda. Udelej si se synem prijemny a klidny program a uzivej si to. Klidovy rezim je urcite dobra vec, ale neznamena to jen lezet, ale delat veci ktere tobe delaji radost a bavi Te. U nas to zafungovalo bajecne a priste si to hodlam stejne uzit.

Drz se Jarka + Hugo 32tt

 
-Evka-
Závislačka 2839 příspěvků 19.11.05 13:46

Ahoj Nikito,

také jsem po IVF, teď už po druhém (naštěstí také úspěšném). Celou dobu stimulace a zavrtávání „miminek“ jsem na to pohlížela spíše pesimisticky, spíše jsem nevěřila jako věřila a bylo to velké štěstí, že jsme se 2× vešli do těch 30% (i když v dnešní době se už píše o úspěšnosti 40-50%).
Je těžké radit něco 100%, když vím, že jsem to nedodržovala. Nyní při druhém pokusu jsem dokonce i nosila syna s kočárkem sama do autobusu a pak si vyčítala, že jsem začala krvácet. A přesto se povedlo.
Jediné co jsem měla stejné při obou pokusech, bylo užívání kys.listové a magnesia (na migrénu). Na to megnesium už jsem četla i nějakou chválu, prý zabrání zbytečným „otřesům“ dělohy.
Přeji Ti a nejen Tobě, ať se brzy dočkáte svého uzlíčku štěstí.

Evka V27.měsíců a V29TT

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 21.11.05 12:03

Ahojda.Koukám,že nás IVFkářek je opravdu hodně…:-(Já jsem v pátek 18.11 absolvovala první IVF.Příprava na něj probíhala velmi hladce…Týden jsem si píchala injekce(perem-takže to vůbec nebolelo).Odebrali mi 18 folikulů a z toho bylo 14 vajíček.Umělko probíhalo ICSI(injekce spermie do vajíčka),protože přítel před několika lety absolvoval chemoterapii,která zapříčinila sterilitu.Naštěstí ho na to před léčbou upozornili a vzoreček spermíků již předem pečlivě zamražen..No a dále…oplodnilo se sedm vajíček…z toho mi dvě přenesli do dělohy…Samotný transfer,nic moc příjemného(ale některé ženy to ani nepocítí.)Pak dvě a půl hodiny polehávačka…a šup domů…hezky ležet,papat utrogestan a nedělat nic těžšího,než je čtení knížky…Navíc jsem doma pod neustálým dohledem přítele,který má strach abych se náhodou i moc nezasmála nebo nezakašlala:-)Na jednu stranu,je to roztomilý:-)…A teď čekám a čekám,za dva týdny si mám nechat udělat testík u svého gynekologa a za pět týdnů opět do Pronatalu na ultrazvuk…jestli něco…Jak už tu někdo vepsal,snažím se moc tomu nevěřit,ale myslím,že mozeček stejně v hlavě schovává tu myšlenku „nevěřím tomu a tak třeba budu o to víc překvapená“..Nebo to tak není?:-)..Chtěla bych ještě říct,že chodíme do Pronatalu Nord v Teplicích..jsou tam neskutečně milí doktoři,sestřič­ky,recepční,pros­tě úplně všichni.Jim vděčím za to,že mě zbavili toho počátečního strachu z IVF a ať už to dopadne jakkoliv,mají moji plnou důvěru.Přeji Vám všem(vlastně nám všem),čekatelkám i těhulkám hodně štěstí a hlavně to nevzdávat.

 
Bonie
Stálice 69 příspěvků 21.11.05 12:33

ahoj Gretko,
také mě čeká první IVT, zatím jsem absolvovala 6 IUI, poslední v pátek 18/11 a 20/11-včera. Teď budu čekat, ale myslím, že to zase nevyjde.Jezdím do Fertimedu Olomouc, a tam mi řekli, že už při stimulaci na IVT je nemocenská - no a samozřejmě po transferu taky. Tak po tom transferu to chápu, ale nevím proč i před, byla bych doma moc ráda, a pokud to nepůjde jinak,tak i budu, i když nevím jak s v práci. Chtěla bych se Tě proto zeptat, jak to bylo u Tebe a taky jestli bys mi mohla poradit je-li lepší anestezie nebo ty oblbováky a při vědomí. Pokud by tento příspěvek četl i někdo jiný a napsal mi něco víc budu moc moc moc ráda. Taky mi vrtá v hlavě, proč mi při minulém IUI dali Utrogestan a včera ne. Asi to je, jak si vzpomenou :o(
Jinak samozřejmě přeji Tobě Gratko i všem ostatním hodně štěstíčka a //překvápko hezky pod stromeček :o)).
ahojki Petra

 
-Evka-
Závislačka 2839 příspěvků 21.11.05 12:42

Ahoj Peťko,

s Utrogestanem při IUI Ti moc neporadím. Při prvních 6 pokusech před třemi lety mi je nedávali, nyní chtěli, ale nakonec jsem do IUI nešla.
IVF a neschopenka. Jak to přesně probíhá ve fertimedu nevím, chodila jsem do fakultní nemocnice v OC, a tam dávali neschopenku po týdnu stimulace. Ono to pak už není moc příjemné, všechno člověka tlačí (zvětšené vaječníky) a je rád, že je doma. A taky se na neschopence vyvaruješ možné větší fyzické zátěži.
Co jsem četla o možnostech narkozy, jen pár holčin šlo na odběr bez narkozy a není to nic příjemného. Pokud máš možnost, vyber si narkozu. Ona to je lehčí narkoza, hned se probudíš a nejsi ospalá, jako po klasické.
 Evka

 
Bonie
Stálice 69 příspěvků 21.11.05 13:44

ahoj Evko,
děkuji za odpověď.Taky jsem slyšela, že to není nic moc příjemného, u mne byly bolestivé i IUI, jsem po operaci dělohy díky myomům a ještě je nakloněná dozadu. To prý je ten problém, proč i UZ vyš. je pro mne otravné. No já jen jestli jsi četla ten původní příspěvek, že šla Nikita po transferu 3 den do práce !? to tedy nevím, všechny tu píšou, že se z postele nehnou 2 týdny !? :o)) no i tak díky moc za názor. Ještě - povedlo se Ti to IVT? je ta fakultka dobrá? hodně si ji tady pochvalují. Přeji hezký den
 Petra

 
-Evka-
Závislačka 2839 příspěvků 21.11.05 23:28

Peťko, psala jsem o kousek výš, povedlo se nám IVF a hned 2× :-) Mám dvouleté dítko a druhé čekám.
Občas bylo i pro mne IUI nepříjemné i při „normálním“ stavu dělohy, ale u transferu embryí se doktorka snažila o klidnou a uvolněnou atmosferu a povedlo se.
O práci, dělání a nedělání bylo již mnoho řečeno v různých diskuzích. Já byla ráda, že jsem doma, už jsem si potřebovala psychicky odpočinout od práce. Při prvním IVF jsem doma neležela, ale netahala jsem těžké věci. Už odpoledne po transferu jsem šla na krátkou procházku do obchodu a pak jsme chodili každý den i dvouhodinové procházky na kafe:-)
Při druhém IVF jsem se sice snažila šetřit v rámci možností, ale že by to nějak šlo při péči o dvouleté dítko se říct nedá. Hlídací babičky nefungují.
Jako perličku beru „šetření se“ holčiny, kterou měl manžel vynést domů po schodech na rukou, aby se nenamáhala:-)

Evka

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 22.11.05 08:50

Ahojky Peťulo.Předem děkuji za podporu a taky držím palečky ať se všechno zadaří…K té anest…Taky jsem se toho hrozně bála,ale jediné,co je na tom nepříjemné je to štípnutí,když ti nabodnou žilku abys hezky rychle usnula:-)..Já jsem se hned po zákroku probrala,nebylo mi špatně,nic mě nebolelo a byla jsem plně při vědomí…Takže-opravdu se toho nebát.Zákrok trvá jen chvilinku,takže to na sobě moc nepocítíš.S tím Utrogestanem se jim radši připomeň…možná na to fakt zapomněli..Tak ahojky a držím palce ať všichni dostaneme pod stromeček ten správný dáreček:-)Pac Gretka

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 22.11.05 09:01

Já jsem dostala neschopenku od svého gynekologa až den po odběru vajíček a musím říct,že se docela „cukal“aby mi jí vůbec dal…Přitom bylo zcela jasné,že bych měla být doma,protože po odběru musí člověk také hodně odpočívat,nic těžkého nezvedat atd.A navíc se přihlíží na jeho práci,jestli se musí fyz.namáhat nebo ne…Dělám malířku porcelánu,takže pracuji s toluenem,barvami a jinými „jedy“ a docela mě zarazilo,že ani na tohle můj doktor nebral ohled a chtěl mě šupky hopky nacpat zpátky do práce…Jenže to je asi o přístupu tvého doktora či doktorky,protože paní,která byla na odběru stejný den jako já mi říkala,že je doma už od té doby,co si začala píchat injekce..Tak nevím..

 
Elena1
Povídálka 12 příspěvků 25.11.05 19:11

Ahoj Nikito ,
aj ja mám skúsenosť z IVF.Dokonca mám za sebou 2 neúspešné pokusy o miminko , na prvý pokus som sa dôkladne pripravovala , brala som vitamíny , prestala som piť kávu a snažila som sa čo najviac vyhnúť stresu.Podarilo sa oplodniť iba 1 vajíčko , ktoré sa však neujalo.Tak sme sa po polroku rozhodli o pokus číslo 2.Pripravovala som sa podobne , s tým , že vajíčka sa podarilo oplodniť 3 a tri mi aj vložili.Po prenose som zostala doma.No po 2 týždňoch prišlo zase sklamanie.No a tak sme sa s manželom rozhodli , že pôjdeme na dovolenku k moru.2 mesiace po IVF sme odišli do Grécka a snažili sa nemyslieť na to sklamanie.No a dnes som v 23 týždni tehotenstva .Čakáme 2 dievčatká a veľmi sa tešíme.Ja by som Ti teda radila , nestresovať sa veľmi po prenose , myslím si , že ak zostaneš doma budeš myslieť iba na výsledok.Treba sa nejako rozptýliť , či už so synčekom , alebo ľahšou prácou.No a ani po neúspechu netreba hádzať flintu do žita.Pretože aj mi čakáme naše bábetká vďaka stimulácii pri IVF.Tak ti teda držím veľmi palčeky a nech sa to podarí.

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 27.11.05 15:27

Halooooo,halooooo:-)))Tak dnes jsem 10 den po embryotransfe­ru…nevydržela jsem to a koupila si těhotenský test…Holkyyyy­yyyyyy,byla tam ta vytoužená čárka!!!!!!!!Ju­pí!!!Doufám,že testík nebyl mylný......v pátek jdu na krev,tak uvidíme.PApapa­pappa..ozvěte se někdo:-))

 
Bonie
Stálice 69 příspěvků 29.11.05 14:24

ahojki Gretko,
strašně mooooooooc a mooooooooc Ti blahopřeju !!!!!!!!!!! krev už to určo jenom potvrdí a pod stromečkem už budeš sedět spokojená a usměvaváááááá. To je hezkééé, píšu mail a usmívám se. No já mám dnes 12 den po IUI, o víkendu to má příjít, tak už mám zase nervy. Snažím se už jen myslet na březen na IVT. Myslíš, že může být pozitivní test 10 den i po IUI? já Ti nevím, přeci jenom embryjka jsou o něco starší takže to HCG možná pouštějí do oběhu rychleji, co já vím. Nemám odvahu si jít koupit test :o( No ale Ty hlavinku vzhůru a hlavně v klídečku. Hezký den pa Peťula

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 30.11.05 06:34

Jééé,ahoooj:-)Děkuju za přáníčko,to mě tak těší,že jsi se ozvala:-))S tím testíkem tě chápu..já jsem si taky říkala,že si ho radši nekoupím a pak mi to stejně nedalo:-)Takže ti to třeba taky nedá a vyzkoušíš to:-)Hlavně nervíky v klídku,to je hrozně moc důležitý…(ale vím,že těžko ovladatelný).Tak držím palce(i na nohách)ať ti to vyjde(ať už IUI nebo IVF)a ať tu za „pár“ můžem psát o tom jak nám rostou pupíky:-))Až budu mít po krvi,dám vědět jak to dopadlo.Zatím packy…JEŠTĚ JEDNOU DRŽÍM PALCE:-))Hezký den a neboj,všechno dobře dopadne:-))Papapa Gretka

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 30.11.05 06:56

Jé,ještě něco Peťulo.Když to s tím testíkem nevydržíš,zkus si koupit v lékárně „Clearblue“..možná ti bude lékárnice tvrdit,že jde jen o značku a že je dražší,ale vyplatí se to,protože je citlivější než obyč.testíky.Pac.

 
Gretka
Povídálka 11 příspěvků 06.12.05 06:06

Ahojek.Takže vše vyšlo.Včera jsem volala pro výsledky testů na HCG a budu maminaaaa!:-)HCG bylo dost vysoké,takže možná i dvojmamina:-))Všem držím palce!!Papa!

 
rada3
Nováček 1 příspěvek 17.02.06 12:00

Ahoj Eleno,blahopřeji ti,že se to povedlo.Já nyní jsem také po 1 IVf a čekám zda se to povedlo,nebo ne. Mám 14 dní po transferu miminek do mého břicha, ale dnešní gravitest mi ukázal,žže je negativní.jsem z toho docela na nervy.zatím nekrvácím,takže velká naděje tu je,ale stejně mám strach.Moc by mne pomohlo, kdyby jsi mi napsala, když jsi to IVF měla neúspěšné, tak kdy jsi asi tak začala krvácet - jestli to bylo nějak těsně po transferu nebo až po delší době.pořád se ujišťuju,že už bych ten menzes dostala.Prosím tě jestli si to pamatuješ dej mi vědět.díky moc radka

 
mazlen
Nováček 2 příspěvky 26.04.06 22:12

Ahoj všichni,píšu Vám po přečtení pár příspěvků a ne,že bych chtěla radit,spíš se jen podělit o svoji zkušenost.
Je mi 32let a o miminko jsme se s manželem pokoušeli 10let.U nás je manžel naprosto v pořádku (má dokonce 15letého syna z prvního manželství),problém je u mě.Po prodělaných zánětech,mimo­děložním těhotenství a jiných gynekologických problémech nemám oba vejcovody,takže vyřízená věc co se týče přirozeného početí.
Po absolvování 3 pokusů o IVF jsem to úplně vzdala a dohodli jsme,že radši miminko adoptujem.Manžel nebyl tak úplně pro,nebyl si úplně jistý,že to zvládne,ale pak jsme to všechno vyřídili-úřady,psychology a tak.Všechno dobře dopadlo a my dostali potvrzení,že jsme vyhověli a byli zařazeni jako čekatele na osvojení.Byla jsem moc šťastná a měla pocit aspoň nějaké jistoty.Slíbila jsem sice,že ještě aspoň jednou zkusíme na IVF jít,ale musela přijít ta správá chvíle.Přišla vloni na podzim,museli sice zapracovat můj muž s panem doktorem,co k němu chodím,protože já úplně rozhodntá nebyla,ale určitě toho nikdy nebudu litovat!!!Když jsem v říjnu,pár dní po oslavě 10letého výročí naší svatby mohla manželovi oznámit,že jsem po 4 pokusu konečně TĚHOTNÁ,byl to ten nejkrásnější dárek.Narození miminka čekáme za pár týdnů (teď jsem ve 33t) a já doufám,že všechno dobře dopadne.
Opravdu nemám žádnou radu jak na to,ale co vím určitě,že se to nesmí vzdát.Jen snad nějak se od toho psychicky odpoutat,soustředit pozornost na něco jiného a tuto záležitost brát jen tak mimochodem.
Při 3pokusu jsem tomu hrozně věřila a nežila ničím jiným a pak jsem byla úplně mimo.Teď jsem to brala jen jako,že udělám za dost slibu,že to ještě zkusím a moc nevěřila,že to vyjde. No a vidíte.

Zravím

 
mazlen
Nováček 2 příspěvky 26.04.06 22:13

Ahoj všichni,píšu Vám po přečtení pár příspěvků a ne,že bych chtěla radit,spíš se jen podělit o svoji zkušenost.
Je mi 32let a o miminko jsme se s manželem pokoušeli 10let.U nás je manžel naprosto v pořádku (má dokonce 15letého syna z prvního manželství),problém je u mě.Po prodělaných zánětech,mimo­děložním těhotenství a jiných gynekologických problémech nemám oba vejcovody,takže vyřízená věc co se týče přirozeného početí.
Po absolvování 3 pokusů o IVF jsem to úplně vzdala a dohodli jsme,že radši miminko adoptujem.Manžel nebyl tak úplně pro,nebyl si úplně jistý,že to zvládne,ale pak jsme to všechno vyřídili-úřady,psychology a tak.Všechno dobře dopadlo a my dostali potvrzení,že jsme vyhověli a byli zařazeni jako čekatele na osvojení.Byla jsem moc šťastná a měla pocit aspoň nějaké jistoty.Slíbila jsem sice,že ještě aspoň jednou zkusíme na IVF jít,ale musela přijít ta správá chvíle.Přišla vloni na podzim,museli sice zapracovat můj muž s panem doktorem,co k němu chodím,protože já úplně rozhodntá nebyla,ale určitě toho nikdy nebudu litovat!!!Když jsem v říjnu,pár dní po oslavě 10letého výročí naší svatby mohla manželovi oznámit,že jsem po 4 pokusu konečně TĚHOTNÁ,byl to ten nejkrásnější dárek.Narození miminka čekáme za pár týdnů (teď jsem ve 33t) a já doufám,že všechno dobře dopadne.
Opravdu nemám žádnou radu jak na to,ale co vím určitě,že se to nesmí vzdát.Jen snad nějak se od toho psychicky odpoutat,soustředit pozornost na něco jiného a tuto záležitost brát jen tak mimochodem.
Při 3pokusu jsem tomu hrozně věřila a nežila ničím jiným a pak jsem byla úplně mimo.Teď jsem to brala jen jako,že udělám za dost slibu,že to ještě zkusím a moc nevěřila,že to vyjde. No a vidíte.

Zravím

Vložit nový komentář