13 velkého bojovníka II.

hankamisa  Vydáno: 11.07.11

Minule jsem psala, kolika boji si za svůj krátký život musel projít. Dnes napíši pokračování a jak se splnil další sen. Boj o tatínka jsme zatím vyhráli, ale co bude dál, zatím nikdo neví. Let paraglaidinkem ho čeká po návratu z tábora, zatím jsme to časově a hlavně díky počasí nestihly. Ve škole se zlepšil, jinak by si nemohl splnit svůj sen, a na vysvědčení udělal rodičům radost. A o tom je tento deníček.

Jako sportovec - atletiky jezdí po různých závodech, kde sklízí úspěchy i neúspěchy. Jednoho dne přišel s tím, že díky dobrým sportovním výsledkům byl vybrán do nominace na dětské OH dětí a mládeže. Zní to jako sen účastnit se těch největších závodů své kategorie, a tak ho čekali rozhodující závody, zda postoupí či ne. Díky velké konkurenci jsme s tím ani nepočítali, a tak byl postup velkým překvapením.

Do OH zbývalo 6 týdnů a já si říkala, kolik je to času, jak je to ještě daleko. Díky tomu, že se špatně učí, jsme synovi dali ultimátum, že pokud nezlepší známky, tak nikam nepojede -to byste nevěřili, jak se začal najednou učit, ani hrozba odchodu ze školy tak nezabrala. Mezitím jsme odjeli na dovolenou a po návratu nás ve schránce čekalo oficiální pozvání na OH a zbývalo už jen 14 dní. Jak rychle ten čas utekl. Stále jsem nevěřila, že je to skutečnost, ale sen. Přišel den odjezdu a já byla hodně na měkko. Došlo mi, že se mu to nakonec povedlo a on se dočkal té největší pocty - zůčastnit se těch největších závodů.

Probojoval se do 2 ze 3 možných finále, na která jsme se jeli podívat. Na medaile sice nedosáhl, ale i tak to pro něho byl největší úspěch dosavadního života. Konkurence byla hodně vysoká a medaile byly i o štěstí, protože doběhy některých závodů byly v rozmezí několika setin vteřiny.

Vrátil se domů sice bez medailí, ale bohatší o mnoho zkušeností. Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se, a to se povedlo. Hlavně si mohl zkusit, jak taková opravdová olympiáda dospělých vypadá. Kdo ví, třeba jednou se mu splní i tento sen. Musím říci, že ta atmosféra při závěrečném ceremoniálu byla úžasná. Hlavně ty vyburcované děti, kolik s nimi člověk zažije nádherných zážitků. Jsem si jistá, že je to jedna z největších vzpomínek na synovo dětství. A ZA TO PATŘÍ VELIKÁNSKÉ DÍKY JEHO TRENÉRŮM, KTEŘÍ MU DALI ŠANCI.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
kotýsek
Ukecaná baba ;) 1934 příspěvků 11.07.11 10:30

ahojky…blahoo­řeji,k tak šikovnému synáčkovi…je to pěkné,když děti sportují a jdou si za svím snem a není nic pěknějšího,když je v tom rodiče plně podporují. :palec:
Ale já osobně…bych mu ten let paraglaidinkem rozmluvila…proč pokoušet štěstí…když vidím,kolik zkušených letců končívá na zemi :roll:
Jinak přeji pěkné prázdniny s těma našema zlatíčkama a užívejte si sluníčka :dance:

 
Emina
Kecalka 337 příspěvků 11.07.11 14:20

Moc gratuluji synovi, pro vás rodiče je to určitě úžasný pocit. Co na tom, že má ve škole horší známky, je úspěšný v jiné oblasti. Jsem učitelka, speciální pedagog, vím o čem mluvím. Horší jsou na tom děti, které namají úspěch nikde , to jsou potom adepti na poruchy chování. Ale to se vás zcela určitě netýká. :kytka:

 
Andreika  11.07.11 15:23

Šikulka :-) tak držím palce, aby se dostal ještě dál a stále ho to bavilo :-) A dělal Vám jenom samou radost :kytka:

 
hankamisa
Kelišová 7291 příspěvků 27 inzerátů 11.07.11 15:37

emina-syn je hyperaktivní,dis­lektické a diskrafické dítě.takže nic jednoduchého.ja­kékoli ukoly doma či do školy bez dozoru není schopen udělat a pořád se mu musejí připomínat.vvys­koušel několik kroužků i sportů apod.trvalo 5 let něž našel snad to pravé co ho baví.

Vložit nový komentář