Narození Kristýnky

halusenka  Vydáno: 08.02.13

Celou dobu těhotenství jsem se připravovala na svůj první porod. Nakonec bylo všechno úplně jinak. Od 36. týdne jsem měla poslíčky skoro obden, ale pořád se nic nedělo. Můj první lékař také říkal, že se nic neděje, ani na ozvy mě neposílal, a tak to trvalo až do termínu 4. 7. 2012, kdy jsem měla rodit. Řekla jsem si, že od něj odejdu a zajdu se přihlásit přímo do porodnice v Karviné.

den po porodu
1 komentář

takovy muj malý bobek to byl
5 komentářů

5. 7. 2012

Když jsme s přítelem dorazili do porodnice, poslali nás na gynekologii. Tam nás čekala sestra. Zeptala se mě, proč jsem přišla, tak jsem jí odpověděla, že jsem měla včera termín porodu a asi přenáším. Vykulila na mě oči a říká mi: „A to vás poslal lékař až teď?“. Když jsem jí odpověděla, že ne, že mě vůbec nikam neposlal, ale že jsem přišla sama, tak na mě koukala jako na exota :-) Potom mě poslala do ordinace, vytvořili mou kartu a vzali mě na kontrolu. Doktorka mě zkontrolovala a řekla, že se vůbec neotevírám a jestli to tak půjde dál, budu muset na vyvolání. Poslala mě také na ozvy, a tam jsem poprvé slyšela srdíčko mého miminka (tenkrát jsem ještě nevěděla, co to bude). Celou dobu spinkala a nebylo možné ji vůbec vzbudit, i když mi sestra házela s břichem jako s balonem. Lehala jsem si na všechny možné strany. Samozřejmě, že na cestě domů s sebou malá mlela v břichu jako o závod:-) Od té doby jsem na ozvy dojížděla denně.

13. 7. 2012

V noci mi odešla hlenová zátka. Ráno jsem šla na poslední rozhodující kontrolu a zjistilo se, že se stále neotvírám, takže zítra nástup na vyvolání porodu.

14. 7. 2012

Celou noc jsem strachy nespala. Ráno v 8 hodin jsem nastoupila do porodnice, sestra mě přivítala ve dveřích, Radimovi vzala moji tašku a poslala ho na 2 hodiny pryč. Převlékla jsem se do noční košile a zkontrolovali mě. Doktorka usoudila, že se stále neotvírám a ani nemám žádné bolesti, tak že se uvidí do večera, co bude dál. Pořádně mi nic neřekli, takže jsem se celu dobu bála, co bude. Celý den jsme s přítelem seděli v čekárně u porodního sálu a objímali se, ještěže tam semnou byl, jinak bych se zbláznila strachy. Kolem 6. hodiny přišla sestra, přítele poslala domů, vzala si jeho číslo, dala mu kód, pod kterým mu sdělovali informace o mně, a mě odvedla na porodní sál.

Začalo mi trochu tvrdnout břicho, takže usoudili, že mi udělají jen nějaký zátěžový test a do rána by se to mělo pomalu rozjet. Celou dobu jsem tam byla sama, nikdo ten den nerodil :-) Když jsem uviděla ten stroj na zátěžový test, tak mě zamrazilo. Taky to ani nebylo zrovna dvakrát příjemné. Vrátila jsem se na pokoj a šla si lehnout. V 10 hodin večer pro mě přišla sestra na poslední ozvy před spaním, a když jsem vstala z postele, praskla mi voda (nejdřív jsem se lekla, že jsem se počurala :-D ) Doktorka si mě zkontrolovala, ale stále jsem prý byla zavřená stejně jako před otěhotněním :-) Po ozvách mě poslali spát a kdyby něco, měla jsem přijít.

První bolesti

Tvrdě jsem usnula. Najednou mě vzbudila hodně silná bolest, jako při menstruaci, koukla jsem na mobil a byla přesně 1 hodin ráno, pak se mi ulevilo a usnula jsem. Pak mě to vzbudilo znovu ve 2, jenže zrovna naproti rodila nějaká holka a strašně řvala, tak jsem si myslela, že je to asi tím, ale už jsem neusnula. Každou hodinu se ta bolest vracela, ale vždy, když jsem to chtěla jít říct PA, tak zrovna někdo rodil. V tu noc se narodilo asi 6 dětí :-), takže jsem si řekla, že se to dá vydržet a počkám na vizitu.
15. 7. 2012

Bolesti jsem měla každou půl hodinu a silnější, ale pořád se to dalo vydržet. Stále jsem se neotvírala. Porodu jsem se už nebála, chtěla jsem to mít za sebou. Odpoledne přišel přítel, ale poslali ho po návštěvách ještě domů, že porod bude nejspíše až ráno. Celý den byly bolesti pořád stejné, ale v noci začalo přituhovat a voda už ze mě tekla úplně tmavě žlutá. Večer jsem byla z té bolesti tak unavená, že jsem i přes ni usnula, ale každou chvíli jsem se budila.

16. 7. 2012

Bolesti jsem měla každých 10 minut, ale stále jsem se neotevřela tak, abych mohla rodit. Už jsem nemohla pomalu ani chodit, ale to jediné pomáhalo. Nahnali mě do sprchy na míč a řekli, ať zavolám přítele, že buď budeme do 2 hodin rodit, nebo půjdu na císaře. Udělali mi klystýr a zakázali mi jíst a pít. V těch bolestech bych ale asi těžko jedla :-) Nakonec přišel primář a rozhodl, že ukončí těhotenství císařem. Rozbrečela jsem. Celou dobu jsem čekala klasický porod, byla jsem na vše připravená, ale o císaře jsem se nezajímala, ani mě to nenapadlo, když jsem pořád měla poslíčky a vše vypadalo na normální porod.

V 10.00 přijel Radim. Vzali mi krev a vnutili mi spinální anestezii. Souhlasila jsem (čehož sem potom litovala). Zavedli mi cévku zrovna, když jsem měla kontrakce, takže bolest neskutečná.

Ve 12.00 mě odvezli na sál. Do shrbených zad mi píchli injekci, jenže se pan Doktor netrefil a asi nemusím vysvětlovat, že to nebyůp nic přijemného, druhý pokus taky nevyšel, to už jsem brečela, na potřetí to konečně vyšlo. PA mi řekla, že mi začnou brnět nohy, jenže já jsem cítila, že mi brní jen jedna, ale nic jsem neřekla, bála jsem se, že něco ucítím, naštěstí ale ne. Koukala jsem do světla nad sebou a vše jsem v něm bohužel viděla. Rozřízli mi břicho a já jsem cítila takové škubání. Pak mi sestra začala skákat na břicho a doktor jí říkal: tlačte proboha pořádně, a ona, že to nejde. Nakonec se to povedlo a ve 12,35 ze mě malou vytáhli. Ukázali mi ji hned, jak ji vytáhli, pogratulovali mi a oznámili, že je to holčička:-) Celou dobu jsem nevěděla, co to bude a oni taky ne, takže to bylo překvápko pro všechny :-) Odnesli ji vedle, kde už byl Radim. Pak jsem si uvědomila, že vůbec neplakala, když ji vytáhli, nakonec se ale odvedle ozval křik a mně spadl kámen ze srdce.

Za chvíli přišel Radim s malou v zavinovačce a ukázal mi ji. Rozplakala jsem se a řekla, že je škaredá :-) Pak ji odnesli do tepla a Radim tam se mnou zůstal, než mě zašili. To byla ta nejdelší část. Udělalo se mi strašně zle, šíleně mi klesl tlak a chvilku sem byla mimo. Něco mi prý píchli a já jsem se zase vrátila zpátky. Pak poslali přítele pro pití a mě odvezli na JIPku, kam ale nechtěli Radima pustit. Nakonec ukecal sestru a jsem ráda, protože jsem o malé vůbec nic nevěděla a bála jsem se, jestli je vše ok. Nemohla jsem zvedat hlavu a taky jsem pořád nic necítila, takže mi dával pít z takového pítka pro děti. Neustále mi nad hlavou pípal ten přístroj nad hlavou, hodně mi klesal tlak. Pak se mi začal vracet cit do těla a byla mi strašná zima, klepala jsem se a sestra na mě dala 3 peřiny a na nohy pustila ohřívač, ale mi to stále nepomáhalo. Pak jsem začala cítit hroznou bolest v podbřišku a vnímala tu jizvu. Dostala jsem kapačku na bolest, ale ta mi nepomohla, tak mi pak píchli nějakou injekci do nohy, konečně se mi ulevilo a usnula jsem.

Šestinedělí

Ráno mě odvezli na pokoj šestinedělí a pak mi poprvé přinesli Kiki na nakojení. Byla už úplně jiná, strašně krásná a koukala na mě těma jejíma obříma kukadlama a já jsem zase bulela :-) Pak ji odvezli, vytáhli mi cévku a dren a musela jsem vstát. Myslela jsem, že se nepostavím, jak moc to bolelo. Nakonec jsem vstala a sestra mě shrbenou odvedla do sprchy. Potom už jsem si raději nelehala a snažila jsem se co nejvíc chodit, sice to bolelo, ale alespoň jsem mohla mít u sebe malou co nejvíc u sebe. Za 3 dny nás pustili domů, nějak jsem se nemohla už v porodnici rozkojit a malá pořád spinkala, tak ji už v porodnici přikrmovali.

Nebylo to jednoduché těhotenství (skoro sem ho celé prozvracela a celá jsem byla extrémně oteklá), a ani porod. Ale stálo to za to. Teď mám u sebe človíčka, pro kterého bych udělala vše na světě a moc ho miluji. Každý den s ní je krásný.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 08.02.13 08:34

Páni, to sis teda užila. Nakonec jsi to ale zvládla skvěle :) Moc gratuluji k malé princezničce :kytka: Jen mě překvapilo, že tě pustili tak brzy domů :think: Ale jestli si to zvládala, tak to asi bylo ok :) Mějte se krásně! ;)

 
Marbuli
Závislačka 2760 příspěvků 08.02.13 09:49

Gratuluju k male princezne, a hodne zdravvicka pro vas obe :hug:

 
lebudik
Ukecaná baba ;) 1850 příspěvků 08.02.13 09:56

Nebylo to lehké, ale hlavní je, že máte krásnou, zdravou holčičku. Já rodila stejně jako ty a stejně tak to dopadlo. Jen je divné, že tě pustili tak brzo domů. Po prvním císaři jsem šla 6. den, po druhém 7. den.

 
blanula19
Závislačka 3508 příspěvků 08.02.13 10:42

Noo, užila jsi si hezky. Ale malí je krásňoučká a určitě bude dělat jen radost. :D :D
Jen nechápu toho Tvého doktora. Mě teda dělali ozvy od 33 týdne přímo v ordinaci gyndy a od 36. týdne jsem chodila do porodnice, když sem se blížila termínu tak i 2 x týdně.

 
halusenka
Kecalka 128 příspěvků 09.02.13 21:52

Děkuji:-) Jinak taky jsem nečekala že nás tak brzy pustí ale říkaly že když to z malou vše zvládáme bez pomoci, že můžem domů:-)Ani si neumím představit že bych tam byla dýl:-) ty 3 dny mi připadali už tak nekonečné:-)

 
halusenka
Kecalka 128 příspěvků 09.02.13 22:04

@blanula19 Ten můj doktor toho odfláknul strašně moc. Po porodu jsem zjistila že mi neudělal spoustu testů které měl apod. Zvláštní je že před 2 rokama mi ve 4.měsíci těhu zemřelo miminko protože mu přestalo být srdíčko. A kdybych si nevyprosila aby mi udělal u Kristynky Ultrazvuk Častěji jak jednou za 3 měsíce tak by nedělal ani to…Jeho jediný zájem bylo ať mu platím snad za všechno možné… Nejdřív chtěl abych zaplatila 100kč za to že mi vystaví těhu průkazku a pak za každou blbost…Nejvíc mě naštvalo když mi ve 32 týdnu řekl,, Už vím pohlaví miminka chcete ho vědět?" tak říkam že jo a on na mě,,tak to vám řeknu za poplatek 100kč"…Tak sem mu řekla že to vědět nechci :nevim: sprominutím byl to snad největší blbec co znám…Nechápu jak mužou v dnešní době vůbec existovat takoví doktoři :?

Příspěvek upraven 09.02.13 v 22:07

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele