Od začátku až do konce III.

Batka  Vydáno: 21.02.14

Do třetice všeho dobrého. Aneb dočkali jsme se mimíška. :)

S přítelem jsme se už smířili s tím, že si toto těhotenství neužijeme hned od začátku. Ale o to víc jsme se z toho radovali. Doma se to trochu uklidnilo a přestala být tichá domácnost.

Probíhaly poslední preventivní přípravy a já se ujala posledního úkolu. Sama jsem vyrůstala mezi bílými zdmi s minimem obrázků a rovnou jsem příteli oznámila, že chci, aby to náš syn měl už od mala veselé. Koupila jsem si tedy barvičky a roh pokoje, kde jsme měli mít postýlku a přebalovací pultík, jsem začala zdobit. Nakreslila jsem obrovský stromeček s kytičkama a sovama. Ani klučičí, ani holčičí, ale mně osobně se to hodně moc líbí. :) Jen to bylo opravdu únavné už s vyčnívajícím bříškem. Nikdy bych nečekala, že za 14 dní vám může bříško o tolik narůst, když se ze začátku nedělo skoro nic. Ale plná nadšení jsem pobíhala podél zdi a kreslila a kreslila.

Trvalo mi 3 dny, než jsem dodělala obrázek do fáze, ve které je dnes. Sice mi chybí listy, ale ty už jsem bohužel nestihla. :D Celé tři dny probíhaly tak, že jsem chvíli kreslila, chvíli se uklidňovala na gymnastickém míči a nebo se válela po zemi a snažila se narovnat si bloklá záda. :D Náš pokoj byl pro celou rodinu absolutně nepřístupným místem až do doby dokreslení obrázku.

Po odpadnutí do postele jsme se s přítelem dohodli, že opatrně zkusíme poslední sexík. Tak abychom malému neublížili, ale že se k tomu na dlouho nedostaneme. Tak jsem souhlasila. Všechno proběhlo v klidu, ale podrobnosti vynechám. :D Do termínu zbývaly 4 týdny a břicho jsem neměla tak enormní, aby nám to nějak výrazně bránilo.

V noci jsem se probudila s pocitem, že mi praskne močový měchýř. Vyrazila jsem na záchod a po následující 4 hodiny jsem tam trávila co pár minut. S myšlenkou, že na porod je brzo. To, že odtéká voda tak z ničeho nic a najednou (ach ta mylná představa), jsem přisuzovala tomu, že malý jen začal šikovně tlačit na můj močový měchýř. Po těchto uběhaných čtyřech hodinách jsem konečně usla a spala až do rána, kdy jsem ještě měla absolvovat posledních pár hodin ve škole. :D

Haha. :D Oblíkla jsem se a vyrazila pomalu na autobus, v půlce cesty se mi opět začalo chtít silně na záchod a při vzpomínce na neustálé lítání po trase záchod-postel jsem si řekla, že ne, to nezvládnu. 45 minut v autobuse + 15 minut cesta do školy? Nevydržím bez záchodu. :D Takže jsem to obrátila zpátky domů s tím, že se e-mailem omluvím.

Když jsem se dostala k nám do pokoje, tak mě bodlo v podbřišku. Jemně a krátce. Opět mi hlavou proběhla myšlenka, že na porod je brzo. Po půl hodině se ozvalo další bodnutí. Takže jsem zašla za přítelem, že z toho mám divný pocit. On se na mně jen podíval a řekl, že se mu zdálo už ráno, že mám divné břicho, ale když mi bylo dobře, tak neříkal nic. Takže jsem na jeho popud zavolala k sobě na gynekologii a domluvila si akutní prohlídku. Bylo 8 hodin a prohlídka se měla konat v 11.

Z původního plánu vzít si auto a jet sama se plán postupně měnil. Objevily se první křeče. Asi co 15 minut, krátké, ale silné. Takže jsem zavolala tetě, aby jela se mnou. Že cestu tam ještě zvládnu, ale nevím, jak to půjde domů. Po dalších 2 křečích jsem plán změnila úplně. Bude řídit teta a já budu jen supět vedle ní.

Dojeli jsme tedy na gynekologii, kde mi sestřička oznámila, že pan doktor má ještě pacientku, ale že mi ještě změří srdíčko miminka. Tak jsem si lehla, napojila mě na pásy a začalo se měřit. :D V klidu? Ne! :D Pořád jsem doufala, že se jedná jen o cvičné kontrakce, ale houbelec. Začaly se stupňovat a zhoršovat, na pásech jsem ležela asi hodinu a kroutila se.

V půlce měření se na mě přišel podívat pan doktor, zeptal se mě, jestli ještě chvilku zvládnu ležet napojená, aby měli lepší výsledky miminka. Opravdu už supící jsem mu to odkývala. Vyšetřil rychle pacientku, přičemž mě průběžně chodil povzbuzovat a kontrolovat. Když mu přišlo, že už kontrakce opravdu začínají sílit, tak si mě honem nahnal do ordinace a usoudil, že jsem otevřená na 4 cm a bude se rodit.

Jen se mě zeptal, kde chci rodit. To jsem mu řekla, že v Ostravě Porubě ve fakultní nemocnici, a supěla dál. Následovaly ještě otázky, jestli jsem tady sama a jestli má mi zavolat záchranku, nebo jsem s někým, kdo mě odveze. Tak jsem statečně ještě procedila, že tady mám tetu a odveze mě. Mezi kontrakcemi jsem se oblíkla a teta mi pomohla do auta. Cestou do porodnice jsem ještě zavolala příteli instrukce, co všechno mi má sbalit a ať okamžitě nažene nevlastního tátu do auta a přijedu za mnou. Že ho chci u porodu. No nezabili by jste ho u otázky „A to už opravdu začínáš rodit?“, když mu voláte a do telefonu funíte a ječíte bolestí? :D

Cestou přes Ostravu nám díky bohu vycházely zelené. Teta mně chtěla zavést až před porodnici. Kontrakce už byly docela časté. Asi jsem ale řvala málo, pán na vrátnici nás zastavil a že jestli vjedeme do areálu (vjet se tam může), tak budeme platit pokutu. COŽE??? Normálně se tam s parkovacím lístkem jezdí a po nás chce pokutu za vjezd? To jsem tam měla dojít pěšky? Teta mu jen odsekla, že cestou zpátky tu pokutu klidně zaplatí, ale ať už nás sakra pustí, než jí porodím v autě.

Tak nás pustil a dojely jsme až hezky ke vchodu, kde teta okamžitě zalarmovala sestřičky, které mi dovezly vozík a odvezly mě hned na porodní pokoj. Prostředí i personál hodně příjemný, ale proč se papíry musí vyplňovat předem? Kdo to vymyslel? Pochybuju, že se najde rodící maminka, který už s častými kontrakcemi má náladu vyplňovat papíry. Booože…

Supěla jsem v leže a jen doufala, že přítel konečně dorazí. Ale on nikde!!! Opravdu poslední týden před porodem jsem mu neustále povídala, jak se strašně těším, až ho při kontrakcích budu moct seřvat, že za to může on. :D Jak to bývá ve filmech. A NIC!! :(

Poležela jsem si asi 15 minut opět s připnutými pásy od monitoru a prosila o něco proti bolesti. Nebylo to ani tak bolestí, nebylo to tak dlouho, aby už se to nedalo zvládnout, ale tatínkovy popisy stačily a mě děsilo to, co přijde. :D Po dalších 10 minutách přišla sestřička a něco mi píchla. Opravdu se mi ulevilo a bolelo to hnedka méně. Vědět už tehdy, že to byly jenom antibiotika, tak mě trefí. :D

Stále jsem čekala na přítele. A ono pořád nic :( Přišla sestřička a zeptala se mě, jestli už necítím tlak na konečník. Já zasyčela, že ještě ne. Uběhla další kontrakce a tlak nastal. Sestřička mi začala popisovat, jak má tlačit. Načež jsem se začala bránit, že prostě tlačit nebudu, protože tady přítel není. Při další už opravdu silné kontrakci a neuvěřitelném tlaku na konečník jsem pochopila, že se rodit prostě bude i bez přítele.

To už jsem ale začala být myšlenkama jinde. Sestřička mě zaúkolovala, ať počkám na další kontrakci a jakmile přijde, ať zatlačím. Přišla a já jako na povel zatlačila. Sestřička mě pochválila, že je hlavička venku. :) Při další jsem zatlačila podruhé a mrňousek ze mě vylít jak namydlený blesk. :D Malého chvíli rozdýchávali, ale zvládl to. :) Přiložili mi ho na pár minut k hlavě, abych se mohla podívat a hned ho nesli do inkubátoru.

Porodní asistentka ani doktor/ka nestihli přijít. :D A jak už to bývá, výjimka potvrzuje pravidlo. Že prý miminka jsou po porodu pomuchlané a škaredé? NE. :) Krásnější miminko jsem neviděla. :) Mě poté nechali ležet na pokoji absolutně šťastnou a s informacemi, že se 2 hodiny nesmím hnout z postele a nic nepít. O telefonování nic neříkali, tudíž jsem ze stolku vedle vyhrabala telefon a okamžitě volala příteli, kde to jako je, že to nestihl a že je z něho tatínek nádherného chlapečka.

Následující věta mě úplně odrovnala a moct se smát, tak jsem to udělala. :D Nevlastní otec, který přítele za mnou vezl, se ztratil v Ostravě. Přitom do Ostravy jezdí velmi často, ale teď v zápalu zahnul na dálničním kruhovém objezdu na špatný výjezd a musel objet celou Ostravu. :D

Jediná chybička na tomto celém bylo to, že jsem sice byla šťastná, že je drobeček v pořádku, ale ten skutečný vztah k němu jsem si vytvořila v době, kdy jsem si ho po týdnu mohla konečně vzít do ruky.

Malý byl totiž okamžitě umístěn do inkubátoru kvůli infekci způsobené dřívějším odtokem plodové vody (ani ne 8 hodin před samotným porodem). Týden si poležel s kapačkou a antibiotikama. Ale bojoval statečně. Každý den velká změna oproti tomu předchozímu. :) Mě vyšoupli z porodnice hned čtvrtý den po porodu z důvodu kapacity, ale po dalších 5 dnech doma jsem se jim nacpala statečně zpátky! A 16.1.2014 jsme si naší prdelku konečně přivezli domů, kde nám dělá jen a jen radost. :)

Výsledek je jasný. Dne 2.12.2013 v krásně zapamatovatelném čase 13:14 takto přišel na svět můj malý andílek, Daniel, s porodní váhou 2490 g a 44 cm. :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Batka
Kecalka 377 příspěvků 21.02.14 00:16

Už fakt chápu že některé věci nedávají smysl, lidi co to kontrolují si občas něco upraví tak, že to pak nedává smysl!!! Říká jim něco čeština? :pocitac:

 
chiquita2boyz
Povídálka 12 příspěvků 21.02.14 01:02

Jéé taky mám syna narozenýho 2.12 ale 2009 :-D
Gratuluju k mimiskovi :-)

 
Batka
Kecalka 377 příspěvků 21.02.14 02:33

@chiquita2boyz :kytka: super datum, co? :mrgreen: :pankac: :lol:

 
tetaagáta
Kecalka 299 příspěvků 21.02.14 06:07

Že jo? Nic mne nevydráždí tak, jako aby jste, kdyby jste apod. A to už vůbec nemluvím o neznalosti shody podmětu s přísudkem…

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 21.02.14 08:47

Gratuluju k chlapeckovi a hodne zdravi :kytka:

 
chiquita2boyz
Povídálka 12 příspěvků 21.02.14 09:40

No parádní :-D ten den má narozky i můj děda :-)

 
karkullinka
Závislačka 4020 příspěvků 21.02.14 11:25

@tetaagáta ježiš holky hovorová čeština je taky čeština ne? ;)

Gratuluji moc k miminku!! :)

 
tetaagáta
Kecalka 299 příspěvků 21.02.14 11:58

Hrubky neznamenají hovorovou češtinu, v té jde o výrazivo…

 
astrulinka
Kecalka 119 příspěvků 14 inzerátů 21.02.14 12:56

@tetaagáta jdi do jiné diskuze, tady nejde o češtinu, ale o obsah

 
Ytagom
Ukecaná baba ;) 1283 příspěvků 21.02.14 13:42

Moc gratuluju k chlapečkovi, hlavně ať je zdravý ;) Jinak moc hezky napsané, dost jsem se nasmála :mrgreen: Tak jsem sama zvědavá na můj druhý porod, jestli bude také stejně pohodový jako ten první ;)

 
Batka
Kecalka 377 příspěvků 21.02.14 14:38

@Ytagom Budeme to mít hezky naopak :D První porod pěkný a druhý si užijem :D (Tím tě nechci stresovat nebo strašit, přeju ještě lepší porod a zdravé miminko :kytka: )

 
Batka
Kecalka 377 příspěvků 21.02.14 14:39

@tetaagáta Příště psát se „Slovníkem spisovné češtiny“ v ruce a s „Pravidly českého pravopisu“ v té druhé viď? :pankac: :pankac: :pankac:

Příspěvek upraven 21.02.14 v 14:40

 
tetaagáta
Kecalka 299 příspěvků 21.02.14 15:21

Co se čertíš, to se učí na základce… když se někdo vyjadřuje jak nedouk, tak ať se veřejně neprezentuje nebo ať si své projevy nechá zkontrolovat. Ano, přecházím do češtinářských špeků, tam jsou holky, co základní gramatiku zvládají.
Je mi líto všech Čechů, kteří neumí česky…

 
Batka
Kecalka 377 příspěvků 21.02.14 16:52

@tetaagáta Tak šťastnou cestu :mavam:

 
Andrea.Tom
Zasloužilá kecalka 606 příspěvků 25.03.14 17:41

Moc pěkné ;) :D Gratuluji :))

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele