30 týdnů maminkou

Evjir  Vydáno: 05.05.16

Ráda bych se podělila i o svůj smutný příběh. S přítelem jsme miminko chtěli. Nechali jsme to na přírodě a zadařilo se. Měla jsem velikou radost a zároveň jsem se strašně bála. Zpočátku jsem byla dost skeptická, protože máme v rodině dost spontánních potratů v prvním trimestru. Vše ale probíhalo přímo ukázkově. Od 6.těhotenského týdne srdíčko tlouklo, malý rostl, jak měl.

Zašla jsem pro jistotu na prvotrimestriální screening, kde vše dopadlo dobře. Poprvé jsem našeho malého viděla se krásně pohybovat. Bylo to nádherné. Od té chvíle jsem se začala opravdu těšit. Bláhově jsem si myslela, že pokud zvládnete první trimestr, pak se zvládne vše.

Na ultrazvuk kolem 20. těhotenského týdne jsme šli s přítelem společně. Chtěla jsem, aby si odnesl stejný zážitek, jako já z prvního většího ultrazvuku. Dozvěděli jsme se pohlaví miminka. Když lékař řekl, že je to chlapeček, oba dva jsme měli slzy v očích.

Byl to veliký neposeda. Pořád se hýbal, ani na minutku nezůstal v klidu. Nenechal se ani od lékaře vyfotit na památku. Ukázal nám, jak moc je čilý. V tom období jsem malého začala hezky cítit. Kopnul, vrtěl se… Ale i tak jsem ho cítila méně oproti ostatním nastávajícím maminkám.

Kolem 25. těhotenského týdne jsem byla na kontrole. Svěřila jsem se lékařce, že se malý malý zřejmě uklidnil a je hodnější. Občas jsem cítila maličké kopnutí pod žebrem a malé šimrání, ale to je vše. Lékařka mě prohlédla na vyšetřovacím lůžku a zkontrolovala ozvy. Vše bylo v pořádku.

Oproti ostatním maminkám jsem měla menší bříško. Ale byla jsem za to ráda. Sestra v těhotenství na tom byla podobně. Měla malé hezké bříško a pohyby cítila také méně. Nic jsem proto neřešila a dál se těšila.

Cítila jsem se dobře, začala jsem plánovat a postupně nakupovat oblečení, nábytek. Chtěla jsem být připravená na vše. Pokud bych porodila dřív… A přece jenom od 24. těhotenského týdne je velká pravděpodobnost přežití dítěte, tak ať má malý připravený domov. Měli jsme zařízené vše.

Na další kontrolu jsem byla objednaná až kolem 30. těhotenského týdne. Zdálo se mi to dlouhé, ale cítila jsem se pořád dobře. V ordinaci jsme se sestřičkou vyplnily tiskopis na mateřskou, odebrala mi krev a bavily se, jak moc vše utíká. Poté jsem přešla k lékařce na vyšetření. Nejprve mi vyšetřila na lůžku a podotkla, že náš klouček je nějaký menší. Udělá mi prý ultrazvuk a uvidíme.

Když jsem se položila a nechala si jezdit ultrazvukovou sondou po břiše, začala jsem mít takový divný pocit. Byl oprávněný.

„Srdíčko netluče, mladá paní, musím vás poslat do nemocnice na větší ultrazvuk, to bude lepší.“

V tu chvíli se zhroutil svět. Doslova. Začala jsem plakat. Ale zbyl ve mně malý zbytek naděje, že mi v nemocnici řeknou něco jiného. Lékaři se přece občas pletou, ne?

„Kdy jste malého cítila naposledy?“

Cítila jsem šimrání pod žebrem ještě ráno. Nevím nakonec, co jsem cítila, malý to být nemohl.

Pamatuji si, jak jsem se rychle oblékla, vzala si těhotenský průkaz, žádanku na vyšetření a hospitalizaci a vyjela jsem směrem do nemocnice.

V nemocnici mě lékařka po ultrazvuku vysvětlila, že malý je mrtvý. Zřejmě delší dobu. A velikostí odpovídá zhruba na 21. těhotenskému týdnu, což neodpovídá délce těhotenství.
Najednou mi bylo jasné, proč jsem malého tolik necítila, proč jsem měla menší břicho…

Plakala jsem. Plakala jsem strašně moc. Příteli jsem volala a skoro mu nebyla schopná vše vysvětlit.

Přijali mě a vysvětlili, že musím malého porodit. Proto se mi budou snažit porod vyvolat.
Po chvíli přijel přítel, lékařka mu vše vysvětlila. Plakal. Plakali jsme oba dva. Tak moc to bolelo.

Přítel mi v tu chvíli byl obrovskou oporou. Držel mě za ruku, objímal, vyprávěl mi, jak vše zvládneme. Máme přece jeden druhého. Zřejmě vše tak mělo dopadnout. Shodli jsme se, že pokud malý měl například nějakou vývojovou vadu, tak to rozhodl sám za nás. Je to lepší, než kdyby trpěl.

Pamatuju si, jak jsem stála vedle postele a pociťovala první kontrakce. Přítel mě objímal. Cítila jsem jeho obrovskou podporu. V tu chvíli jsem měla na sebe vztek. Že nám nemůžu dát zdravé dítě a že porod jsme měli prožívat jinak. Radovat se a těšit na náš malý zázrak. Bylo to už ale jedno. Malý nežil.

Lékařka mě chodila pravidelně kontrolovat, zda se už otevírají porodní cesty. Když po 9 hodinách uznala, že to jde dobře, kontrakce začaly sílit.

Přítele jsem poslala domů. Věděla jsem, že na to nejsem sama. Ale nechtěla jsem, ať je u toho. Když už to má být, ať si ten zážitek prožije jen jeden z nás. Pokud byl náš malý klouček malý na 21. těhotenský týden a delší dobu mrtvý, nechtěla jsem, aby ho viděl. Dokonce jsem malého nechtěla vidět ani já. V tu chvíli jsem se tak cítila a nelituji toho. Dušička odešla a zbylo jen mrtvé tělíčko.

Kontrakce byly bolestivé, byla jsem unavená a nešťastná. Ale jakmile se malý narodil, bolest ustála. Lékařka malého odnesla a sestry mě začaly připravovat na sál na kyretáž. V té době jsem pociťovala jen prázdno, ticho, fyzicky jsem žádnou bolest necítila. Po uspání na sálku mi bylo chvíli dobře. Ale jen chvíli.

Po třech dnech jsem byla propuštěna domů. 30 týdnů jsem byla těhotná a najednou… Jdu domů bez bříška, bez miminka… Nedokážu si představit, jak bych vše zvládla bez přítele…

Dnes ještě musím brát léky na spaní. Když po pár hodinách usnu, ráno se odpočatě necítím. Vím, že to chce čas. Pláču pořád. Vzpomínám s láskou na našeho kloučka. Jsem ráda, že jsem s ním mohla prožít jeho krátký život a mohla jsem být jeho maminkou na ten krátký čas.

Doma jsem za něj zapálila svíčku a rozloučila jsem se s ním v duchu. Občas ale přemýšlím, zda jsem neudělala špatně, když jsem si ho nepochovala. Ale pak si řeknu, že jsem udělala jen to, na co jsem se v dané chvíli cítila.

Od lékařky jsem se později dozvěděla, že malý měl hodně omotanou pupeční šňůru kolem krku. Zřejmě po krátké době, kdy jsme byli s přítelem na ultrazvuku kolem 20. těhotenského týdne a malý byl tak čiperný. Omotal se tak moc, až se začal pomalu dusit.

Srdíčko tlouklo, ale tělo jelo na nějaký úspornější režim a malý už se nevyvíjel. Pokud by mi lékařka udělala ultrazvuk kolem toho 25. těhotenského týdne, zjistila by to dřív. Ale dopadlo by to stejně. Malému by stejně nepomohli, pokud by tam už docházelo k hypoxii a byl kolem 21. těhotenské­ho týdne…

Jediná útěcha pro nás dva je ta, že malý neměl žádnou vrozenou vývojovou vadu. Že jsme zdraví a máme možnost mít další dítě. Doufáme, že se dočkáme. Snažíme se to brát jako životní zkoušku. Stmelilo nás to. Chceme jít dál. Nechceme, aby nás to celé stáhlo dolů.

Každý den je líp a doufám, že bude jednou dobře. Rodina i blízcí při nás stojí a pomáhají nám. V tom mám největší štěstí. Mám skvělé lidi kolem sebe. Na našeho malého myslíme pořád a víme, že nejsme sami, kterým se stala podobná věc.

Je mi to strašně líto, je mi smutno, cítím prázdno, bolí to. Strašně moc mi maličký chybí. Chybí mi být maminkou.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Mexie
Závislačka 2671 příspěvků 05.05.16 00:39

Moc mě to mrzí :,( sama jsem teď ve 21.týdnu. Ten strach o dítě asi nikdy nepřejde.
Přeji Ti jen to nejlepší do života, ať se dočkáš miminka :hug:

 
Dašule7
Kecalka 486 příspěvků 1 inzerát 05.05.16 00:55

Z celého srdce Ti přeji, aby časem ta bolest ze ztráty miminka otupěla a byla jsi znovu maminkou.Je mi to líto. :hug:

 
paola white
Extra třída :D 12611 příspěvků 05.05.16 01:55

Snad se ti brzy podari otehotnet a tvoje zlomene srdce se naplni. Zapomenout se neda. Uprimnou soustrast :hug:

 
Katty1203
Kecalka 151 příspěvků 40 inzerátů 05.05.16 06:24

Je mi to moc líto co se Vám stalo. :,(
Moc držím palečky a věřím, že příště už se vše podaří a budete šťastní. Maličký Vám z nebicka posle malinký zázrak. :hug: :srdce:

 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 05.05.16 06:37

Moc krásně napsaný i když s moc smutným koncem. Malej se na vás bude dívat a ochranovat :andel:.Určitě až přijde ten správný čas, tak si k vám najde cestu i další miminko. Přeji vám moc sil a štěstíčka. :hug: :hug:

 
martina.se
Hvězda diskuse 53295 příspěvků 05.05.16 06:50

Tohle se nemá dít, chjo.. snad se vám brzy zadaří :hug: :hug: :hug:

 
Sofiiii
Zasloužilá kecalka 512 příspěvků 05.05.16 07:17

Je mi to moc líto :( takové věci, by se neměly vůbec stávat :(Přeji Vám, ať se brzy zadaří! Teď máte nahoře andílka, který na Vás bude dávat pozor a sešle Vám miminko :srdce: :*

 
moky
Extra třída :D 10666 příspěvků 05.05.16 07:20

:,( :,( :,( ježiši, to je hrozné! Přijměte upřímnou soustrast a moc vám přeju, aby k vám brzo další dušička - miminko našlo cestu a vy byli šťastní!!! :hug:

 
Cuddy
Extra třída :D 11759 příspěvků 05.05.16 07:30

:( Moc smutne… Moc ti preji, at se z toho brzy oklepete a priste vse dobre dopadne.

 
Andrea.Tom
Zasloužilá kecalka 605 příspěvků 05.05.16 07:33

Moc mě to mrzí :,( Byla jsem na tom stejně. Malý ve 27tt strašné VVV. Porod, rozloučené, smutek… Všechno.. No cítím z tebe, že jsi jako já :hug: Šla jsem dál :) Mám teď ročního chlapečka. Moc vám přeji, aby jste tak jako já, šli dál a měli vysněný uzlíček :) Upřímně jsem ráda, že jsme to více méně vzali taky jako nějaký druh zkoušky…

Přeji mnoho sil :hug: :hug:

Příspěvek upraven 05.05.16 v 07:53

 
Frnda
Ukecaná baba ;) 1947 příspěvků 05.05.16 07:36

Je mi to moc líto, náš chlapeček také odešel chvíli po porodu, takže tu změť pocitů znám. držím palce ať to příště výjde! :hug: :hug: :hug:

 
Jitusee
Echt Kelišová 7827 příspěvků 05.05.16 08:10

Je mi moc lito. Preji uz jen krásne chvíle zalite sluncem :hug:
Mate nahoře maleho Andilka, co na vas bude dávat pozor :kytka:

 
Šťopík
Ukecaná baba ;) 1282 příspěvků 05.05.16 08:19

Posílám aspoň na dálku moc sil…je mi to moc líto :( Musi to byt strasne…Preji Vam, ať se brzy radujete ze zdravého miminka! :kytka:

 
AaaNi
Kecalka 111 příspěvků 05.05.16 08:21

:srdce: :srdce: :srdce:
Posílám objetí.

 
mau-mau
Ukecaná baba ;) 2257 příspěvků 05.05.16 08:26

Tohle je noční můra každé nastávající maminky, je škoda, že nejde miminku vysvětlit, že si na tu šňůru má dávat pozor. Je hrozné, že se tohle děje. Nevyčítej si nic, rozhodla ses tak, jak jsi to tenkrát cítila. :hug: Přeji ti v dalším těhotenství hodně štěstí a ať to dobře dopadne!

 
Lenka 80
Kelišová 5988 příspěvků 05.05.16 08:37

:hug: :,( je mi to moc lito.

 
Lucie.P84
Ukecaná baba ;) 2245 příspěvků 05.05.16 08:39

Držte se! Ona jiná slova nejsou potřeba. Mám za sebou podobnou zkušenost :( U nás to byla vývojová vada neslučitelná se životem a ve 24 tt jsem musela holčičku nechat jít. Cítila jsem se úplně stejně - a protože mě všichni přesvědčovali, že není dobré vidět takto malé miminko, protože to pak člověk vidí celý život před sebou a já se tak v moment porodu cítila také, tak jsem si ji nepochovala a nerozloučila se. Je to 3,5 roku…a stále mě to mrzí. Ale už své rozhodnutí nezměním. A prostě jsem to tak v danou chvíli cítila.
A doma bude za 9 dní roční oslava :)
Držím palce! A až se na to budete oba cítit, přeji ať se brzy povede. Předem říkám, že ty obavy po takovém zážitku jsou hrozné a o krásném těhotenství se nedá moc mluvit. Ale stojí to za to.

Hodně podpory na dálku. :srdce: :hug:

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 05.05.16 08:45

Moc smutné, přeji, aby ti brzo další miminko vše vynahradilo. :hug:

 
zrzečka1
Kecalka 246 příspěvků 05.05.16 09:08

Panebože to je hrůza :oops: posílám sílu, energii a ať k Vám co nejdříve prijde miminko :hug: :srdce:

 
Jana Vajnerová
Ukecaná baba ;) 2093 příspěvků 05.05.16 09:22

Co říct. Beruško držte se.
Nějaká kráva zabije své narozené dítě a hodí na pole a ty které by o miminko vážně stáli musejí procházet takovým peklem…
Věřím že Vám ten Váš andílek již brzy pošle uzlíček štěstí…
Hodně štěstí

 
Kattynka000
Ukecaná baba ;) 2186 příspěvků 2 inzeráty 05.05.16 09:22

@Evjir my už jsme si psaly, tak jen.. Jsi silná, držte se, zvládnete to :hug: :hug: Je dobře, že jsi se z toho vypsala :hug:

 
Pracovitá
Kecalka 442 příspěvků 05.05.16 09:30

Ahoj, stalo se mi skoro to stejné. Porodila jsem v dubnu mrtvého chlapečka. Byla jsem 36tt. Ani ještě nevíme, jaká byla příčina.
Ten, kdo to nezažil, tak si to vůbec nedokáže představit, jak moc to vše bolí.
Manžel byl celou dobu se mnou. Jinak bych to ani nebo zvládla. Také jsme ho nechtěli vidět a nelitujem toho. Bylo by to jen horší.
Přeji ti, ať máš co nejdřív další miminko, které bude zdravé a silné :hug: :hug: :hug:

 
Ajamateridouska
Zasloužilá kecalka 686 příspěvků 3 inzeráty 05.05.16 10:00

Moc mě mrzí, že zažíváte tak smutné období :,( :,(… Sama jsem v 21 tt a neumím si takovou bolest představit…Opa­trujte se a jistě se za čas dočkáte nového děťátka :hug:

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2318 příspěvků 05.05.16 11:18

Velice mě to mrzí. :,(

 
Mimra
Kecalka 174 příspěvků 25 inzerátů 05.05.16 11:23

Je mi to líto..cítím s Tebou a posílám sílu, ať je brzy líp :hug: Nebudu lhát, nezapomeneš nikdy, bude to pořád bolet, ale čas to otupí. Broučka budeš mít už pořád v srdci. Já taky přišla o miminko, my jsme se s chlapečkem po porodu rozloučili a nelituji. Sice ten malý uzlíček pořád vidím, ale pro nás to tak bylo správně. Doma mi právě teď spinká malinká holčička a je to naše zlatíčko..přeji Ti, ať máš brzy v náručí taky miminko a vše bude zase veselejší ;)

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2318 příspěvků 05.05.16 11:27

@Pracovitá upřímnou soustrast :,( můj bráška s manželkou teď čekají miminko a bojím se o ně strašně. Když vidím, kolik maminek taková hrůza potká, je mi z toho tak těžko. Posílám hodně síly.. :hug: :srdce:

 
Evjir
Povídálka 45 příspěvků 05.05.16 11:35

Holky, ani nevite, jak moc si vazim vasi podpory. Clovek v tom neni sam a je vazne strasny, jak casto se to deje. Preji vsem planujicim i budoucim maminkam spoustu sily a stesti!!
Dekuji Vam! :hug:

Příspěvek upraven 05.05.16 v 11:38

 
Lily Evans
Kecalka 379 příspěvků 05.05.16 12:22

Chuděrko, je mi vás s přítelem tak strašně líto… přeju vám ať je brzy líp :hug:

 
quinsley
Zasloužilá kecalka 559 příspěvků 11 inzerátů 05.05.16 12:35

Je mi to strašně líto a brečela bych hned i za vás. :,( Vždycky to říkám-tohle by se nemělo stávat! Dětem ne!
Dobré je, že jste zdraví a budeš mít určitě (a možná už brzy) další miminko a pak treba ještě dvě ;)
Tím to nechci zlehčovat, musí to pro vás být strašně těžké!
Chci jen dodat naději. Je tu spoustu holek, které to prožily a dnes mají děti.
Přeju hodne sil a :hug: :srdce:

 
Evjir
Povídálka 45 příspěvků 05.05.16 12:43

@quinsley nezlehčuješ to. Ale dáváš naději!! Dekuji :hug:

 
mumisek79
Extra třída :D 11619 příspěvků 2 inzeráty 05.05.16 12:46

Je to velice smutný příběh a krasne napsany denicek Nemam slov, držte se :hug:

 
KatySt
Kecalka 226 příspěvků 51 inzerátů 05.05.16 12:58

Je mi upřímně líto, co jste si museli s přítelem zažít, při čtení jsem se rozbrečela, možná taky proto, že jsem teď ve 23tt a nedovedu si tu bolest ani představit..přeji, aby jsi se co nejdříve dočkala svého zdravého miminka a pokud možno si další těhotenství dokázala užít…

 
zoretka08
Ukecaná baba ;) 1338 příspěvků 05.05.16 13:16

Brečím jako želva :,( je mi to moc líto!!! Jste silná a máte skvělého přítele a moc Vám přeji, abyste se brzo dočkali dalšího miminka… :srdce: :srdce:

 
Ela515
Kecalka 174 příspěvků 05.05.16 13:18

Tohle by se nemělo stávat!
Upřímnou soustrast a snad v budoucnu plná náruč s vrnícím uzlíčkem, který alespon částečně zalepí ránu, která se nezhojí nikdy, jen trochu otupí. :hug: :hug: :hug: :hug: :kytka:

Maminky, vím, že tohle sem možná nepatří - nebo ano, právě proto, že tu mluvíme o andílkách… Nedavno jsem četla velmi zajímavou diskusi maminek v US. A některé jejich příběhy mě opravdu velmi zaujaly.
Např. tam psala jedna maminka, jak její miminko přestalo vykazovat pohyb. Trochu se hýbalo, ale ne moc. Byla u lékaře (26tt), lékař udělal utz, srdíčko v pořádku (potud by to samé udělali i lékaři v ČR). Ale US lékař chtěl jít trochu dál - použili na miminko přístroj „buzér“, který jej měl donutit k pohybu. Je to takový přístroj, kterým se přejíždí po břiše a vydává to velmi nepříjemné vibrace. Lékaři se k tomu kroku uchylují jen v nejkrajnějších případech, když tuší, že je s miminkem opravdu zle, protože to může i vyvolat kontrakce dělohy.. ten přístroj měl tedy donutit miminko k pohybu, k akci - ale nic, miminko téhle maminky tam prostě jen leželo a nereagovalo. Doktor tedy zavelel k okamžité sekci. Mamince bylo vysvětleno, že to miminko prostě rezignovalo. Něco tam uvnitř bylo špatně a miminko doslova čekalo už jen na svou smrt. Odevzdaně, bez pohybu, ikdyž mu v pohybu nic nebránilo. Ta sekce jej zachránila, pobylo si v nemocnici pár týdnů, ale je z něj naprosto normální a zdravý klučík.
A podobných případů tam bylo víc. Proč se to děje, proč miminko v děloze bez viditelné příčiny rezignuje, nikdo neví.
Ano, občas se stávají tragédie jako autorce deníčku - omotaná šňůra, udušení.. ale ty US maminky mluvily o jiných příčinách, o rezignaci miminka. Zjistit se to nedá běžným vyšetřením, srdíčko je vždy OK.. ale miminko prostě nereaguje na podněty k pohybu, jen tak se ví, že je něco opravdu hodně špatně a mimčo musí okamžitě ven. A když se na to včas nepřijde, miminko prostě v děloze zemře.

Pro zajímavost : má dcera před 3 týdny rodila předčasně právě zde v US. Její těhotenství bylo komplikované, krevní faktor RH-, injekce proti aktivaci protilátek proti miminku, první velké kontrakce již ve 26. týdnu, porod se podařilo zastavit, ale ve 12. týdnu (oficiálním 32. týdnu dle MS, ale mimi bylo podle prvního ultrazvuku v 5. týdnu starší o 1-2 týdny, srdíčko bylo krásně vidět již v ofic. týdnu 4t+3), takže ve 31. týdnu došlo k prolapsu vaku blan a o 4 dny později praskla plodová voda. Následovaly dvě injekce steroidů na dozrání, kapačky extrémně silných atb, přísný bed rest a o 3 dny později se spontánně pod dohledem lékařů rozjel porod. Od první kontrakce byla dcera na monitoru. Miminko ale vykazovalo při silnějších kontrakcích těžké výpadky srdíčka, takže lékaři přiběhli s kyslíkovou maskou, dceru otočili na bok, půl hodiny dělali utz, pak vytahli tento „buzér“ a snažili se malou donutit k pohybu, ta se ani nehla, tak na sál a o 15min později byla maličká venku císařským řezem.
Velikost 40cm, váha asi 1,7kg. Dýchala sama, bez problémů. První tři dny maličká zhubla pod 1,5kg, ale jakmile začala dostávat větší příjem mlíka, začala úspěšně nabírat, aktuálně má takřka 1,8kg, před 4 dny začala pít zcela sama z flašky a dle lékařů jde do týdne domů.
Proč to ale píšu - opět svojí roli zde sehrál onen „buzér“. Kdyby ho nepoužili, prý by na 99% došlo k úmrtí malé v děloze, monitor by to sice ukázal, ale než by se udělala akutní sekce, oživování atd., i v případě úspěchu mozek by byl již fatálně poškozen.

Opravdu nevím, zda se tento „buzér“ používá i v českém porodnictví. Já sama mám 4 děti, ale nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala, ani jsem o tom neslyšela, až tady v US.
Máte někdo další s tímto přístrojem zkušenosti??

 
reinkarnace
Závislačka 3756 příspěvků 6 inzerátů 05.05.16 13:44

Mrzí mě, že jste si museli projít takovou zkušeností. Nicméně po přečtení nadpisu jsem myslela, že ti zemřelo víc půlroční dítě..je to trochu zavádějící. Maminkou se člověk stane po porodu (čímž se tě nechci nijak dotknout..jen rozlišuju být těhotná a být už rodič-matka)

 
jun
Kecalka 475 příspěvků 05.05.16 13:44

:,( :hug: :hug: slova jsou zbytečná

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 05.05.16 13:45

:hug: :hug: Posílám moc a moc síly. Vůbec si nedokážu představit to zoufalství. :(

Vašemu miminku by to bohužel asi nepomohlo, možná snad některému jinému, to je opravdu tak malé povědomí o tom, že dítě by se mělo každé cca 3 hodiny hýbat? A že nedostatek nebo naopak nezvykle intenzivní pohyby jsou důvodem k odjezdu do porodnice (resp. k lékaři)? Určitě je lepší být za hysterku!

 
Envie
Ukecaná baba ;) 1447 příspěvků 05.05.16 14:05

Moc me to mrzi :,( vim jak se citis. U me se to stalo rok a pul zpatky a do dnes neni den, kdy bych na maleho nemyslela. Ja ovsem lituji, ze jsem si ho nepochovala. Nepodivala se, jak ypadal a nerozloucila se. Az zitra si teprve jdu pro pitevni protokol. Driv jsem nenasla silu. Mam krasnou zdravou holcicku, ale tehotenstvi byl zahul a jeden velky strach a stres. Drzim ti moc a moc pesti, at je ti brzy lepe, at co nejdriv odbouras prasky na spani, at brzy zacnes videt to slunce ve tvem zivote a ver, ze to preboli. Ale nezapomenes uz nikdy. Verim, ze vam malicky posle novou dusicku, a bude na ni davat pozor :hug: drz se! :srdce:

 
Envie
Ukecaná baba ;) 1447 příspěvků 05.05.16 14:10

@Ela515 to zni velice zajimave ten „buzer“. Nemas nejake odkazy?

 
adami
Kecalka 119 příspěvků 05.05.16 14:59

Je mi to líto :hug: Život už nikdy nebude jako dřív…jen čas všechno otupí a bolest nebude s dalšími dětmi tak ostrá :srdce: mé andělce by byl za šest dnů rok, slavili bychom první krůčky a vše co k tomuto věku patří, přišla jsem o ni ve 41. týdnu těhotenství, jeden den před plánovaným vyvolávaným porodem, dozvěděla jsem se až na příjmu, že jí srdíčko už nebije…pozdější zpráva byla - nožky zamotané do pupečníku a „jen“ si ho přitáhla o něco víc :,(, jinak zdravé dítě…bylo mně vyhověno a rodila jsem císařem v celkové anestezii, malou jsem nikdy neviděla, za svým rozhodutím si stále stojím a dnes, když jsem ve 26 tt s chlapečkem, prožívám dny lepší a ty horší, věřím a doufám, že takové věci se neopakují jednomu člověku, že Anička na nás dává pozor, že si začátkem srpna své miminko pochovám a ta bolest už nebude tak ostrá…Buď silná!!!

 
Ela515
Kecalka 174 příspěvků 05.05.16 15:31

@Envie

Tady je třebas jeden z článků na toto téma:
http://www.whattoexpect.com/…-s-life.aspx?… ¨
Takhle ten buzzer vypadá. Nic zvláštního na pohled, ale dokáže zachránit život.

Příspěvek upraven 05.05.16 v 15:45

 
Evjir
Povídálka 45 příspěvků 05.05.16 15:35

@reinkarnace každá to vnímáme jinak. Pro mě se matkou stává každá žena, která v sobě nosí život. A i přesto, že jsem malého nechovala, nemela moznost krmit, prozivat s nim rust po porodu, i tak jsem se jako mama citila. Vzdyt zenska neni jen „inkubator“ na dite.

 
Evjir
Povídálka 45 příspěvků 05.05.16 15:36

@adami dekuju!
Posilam spousty sil a stesti!! :hug:

 
Evjir
Povídálka 45 příspěvků 05.05.16 15:38

@Ela515
Dekuju za prispevek. O necem takovem jsem neslysela. Rozhodne by ale pomohl na rade pracovist.

 
Ela515
Kecalka 174 příspěvků 05.05.16 15:39

@Evjir
Ano. Je to v podstatě zátěžový test. Když je s miminkem skutečně zle, ten test na základě tohodle buzzeru to zjistí a zachrání život. Že kromě té klasiky (ultrazvuk, monitor) se používá i ten bzukák. Ale taky nepíšou víc informací k tomu.
Různě se můžeš dočíst, že to vyvolá vibrace plodové vody a to miminko donutí k akci. Že je to neškodné, ale může to vyvolat kontrakce, proto se to používá v opravdu krajním případě, kdy má lékař podezření, že je s miminkem skutečně zle.

Příspěvek upraven 05.05.16 v 15:46

 
Evjir
Povídálka 45 příspěvků 05.05.16 16:04

@Tiger-lily
Kazde miminko je jine. Nektere kope vic, nektere min…a ja povazovala to smirani za pohyby. A kdyz jsem slysela ozvy u lekarky, stacilo mi to. Clovek se v te chvili drzi veci, ktere povazuje za dulezite. Pro me tlukot srdce znamenal, ze maly zije. Tolik jsem ho necitila, ale vedela jsem, ze zije. Tak se clovek uklidnuje… Nenapadlo by mi, co se tam deje… Kdyby clovek tusil. :( clovek tehotny pred tim nebyl, tak jsem netusila, co je spravne a co ne…a jak moc hybat by se melo. Bohuzel se clovek uci z chyb… Nekdy i obrovskych. :(

 
Urtica-dioica
Kecalka 349 příspěvků 05.05.16 16:04

@Ela515 Já četla o tom, že omotaná šňůra je spíše jakýsi obětní beránek českých lékařů (se šňůrou omotanou kolem krku se rodí každé třetí dítě), že příčina této smutné události bývá jinde :,(…těžko říct, co je na tom pravdy.

 
Urtica-dioica
Kecalka 349 příspěvků 05.05.16 16:12

@Evjir To s tou pravidelností pohybů..já nevím…malá měla dny, kdy mi prokopávala žebra - a pak dny, kdy jsem o ní takřka nevěděla, mohla jsem se stavět na hlavu a přesto se nepohla…a byla v pořádku. Kdybych se měla řídit doporučenou frekvenci po 3 hodinách, jsem na pohotovosti každý den.
Nemyslím, že jste udělala něco špatně, nemyslím, že jste mohla jakkoliv změnit to, co se stalo. :hug:

 
Aletheia
Kelišová 5749 příspěvků 05.05.16 16:47

@Ela515 Tak v česku se používá čokoláda a pohyb těhotné, to taky aktivuje dítě a šetrněji ;) a bohužel, v 21.tt je buzér na nic. Dítě není schopné života (zachraňuje se 24tt+) takže je to bohužel jenom planá naděje, v tomto případě.

 
patulka123
Zasloužilá kecalka 715 příspěvků 05.05.16 17:29

Je mi to moc lito :( preji aby se vam co nejdriv zadarilo a meli zdravi miminko

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček