3.IVF a známý pocit, co když to zase nevyjde

kudiska  Vydáno: 05.07.13

Máme před sebou 3. IVF a do mysli se mi vkrádá známý pocit: „Co když to zase nevyjde? Co dál?“

Milé čtenářky,

přečetla jsem několik deníčků a rozhodla se jeden napsat stejně jako ostatní uživatelky, když se chtěly svěřit, věřím, že mi to pomůže a najdu třeba cenné rady, které tolik potřebuji.

O miminko se pokoušíme dva roky, máme za sebou 2× neúspěšné IVF, u 1.IVF nám zbylo pouze jedno vajíčko na ET a u dalšího vůbec k ET nedošlo. Paradoxně u 1. IVF jsem byla strašně v nervech, člověk neví, co ho čeká a u 2. IVF jsem byla už strašně v klidu a nijak to neprožívala a nakonec to dopadlo ještě hůř, než 1. IVF. Z nemožnosti si s někým o tom promluvit, kdo by mě uklidnil, jsem začala psát i svůj blog od začátku snažení a konzultací v CARu. Moje rodina se ze slušnosti zeptá a manželova mamka, ta zase kupuje dětské věci.

3. IVF podstupujeme u jiného lékaře ve spolupráci s Pronatalem, protože v Apolináře jsem již ztratila svou důvěru, cokoliv řešit, nehledají příčinu. Nechci je hanit, ale nabyla jsem dojmu, že pomůžou párům, které nemají nějaký zásadní problém. Manžel má velmi špatný spermiogram a já ne moc kvalitní vajíčka, jinak všechno v pořádku. Vždy jsme podstupovali ICSI. Nyní mi však nastává myšlenka: „Co když to zase nevyjde?“ Já vím, že na tohle nesmím myslet, ale život v tuto chvíli ke mně není moc laskavý - mám problémy v práci.

Někdo by si mohl myslet, že chci být těhotná, abych nemusela chodit do práce, ale tak to opravdu není. Za celý svůj život, kdy pracuji, jsem nikdy nebyla na neschopence, až nyní 3 týdny, kdy jsem byla ve Františkových Lázních pro neplodnost, a i tak jsem z toho měla stres, že nebudu v zaměstnání. Vždy jsem maximálně pracovala a snažila se minimum zameškat. Zaměstnavatel mi nyní dává najevo, že by mě mohl i propustit a to, že máme oba s manželem hypotéku a spoustu placení, to má dnes každý.

Nový doktor mi doporučuje, abych na neschopence byla už od zahájení stimulace až po samotný test a byla v klidu (u Apolináře naopak o neschopence nechtěli ani slyšet) a domácí ležení na lůžko, hlavně po ET. Doma si člověk práci najde, aby se nenudil, i nějakou zábavu, ale jak vypravit z hlavy ty špatné myšlenky? Opravdu se snažím, ale stále mi to nejde. Před 2. IVF jsem si každý večer představovala, že mám v bříšku miminko a představovala si, jak oznamujeme rodině a jak jsme všichni šťastní a bohužel to nedopadlo.

Nyní budeme za „zvýšení pravděpodobnosti“ jako ICSI, asistovaný hatching a Gonal (předtím Fostimon) a další a další věci v Pronatalu doplácet cca 30tis Kč (u Apolináře cca 13tis). Moje babička mi řekla, jestli není lepší se na to vykašlat, když to stojí tolik peněz, že je to stejně potom uječený parchant. Chápete to? Vlastní rodina! Prostě to hold nemám tak, že bych se někde otřela o trenky a byla těhotná.

Taky mi řekli, že bychom si měli najít jiný smysl života a rodičům řekla, že by mi to měli rozmluvit. Moje rodiče jezdí dvakrát do roka na luxusnější dovolené, hlavně Emiráty. Babička jim řekla, že by se měli dovolené vzdát a raději mi peníze dát na doktora, že je to přednější. Ano, myslela to dobře (i já bych to tak udělala, kdyby mé dítě mělo problém), ale nikdy bych to po nich nechtěla. Na to mi mamka zavolala, že proč jsem to babičce říkala? Že snad ani nepřemýšlím, že ona teď musí, kvůli mě zrušit dovolenou. Samozřejmě jsem jí řekla, že tak to není a její reakce mě strašně mrzela, že na mě takhle vyjela a zajímalo jí jen její vlastní pohodlí dovolené.

V lázních jsem potkala 4 holky, takové anděly, se kterými to člověk může trochu probrat, ale ve finále je na to člověk sám. Modlím se a doufám, že to vyjde. Musí!

Když jsem podstupovala 1. IVF, tak jsem nechápala a nedokázala si představit diskuzní skupiny 3.,4. a 5. IVF nebo podobné a nyní do té skupiny spadám. Na doporučení kamarádky jsem začala brát homeopatika, ale zatím nepozoruji žádný účinek, beru je zatím krátce. Manžel se mě snaží podporovat a dělat doma srandičky, aby mě rozesmál, ale ne vždy se mu to daří. Od přírody jsem hrozný trémista a před každou zkouškou jsem měla vždy srdce v krku i přesto, že jsem byla naučená a pak třeba dostala jedničku, ale někdy taky blbou známku jen díky své nervozitě.

Napsáním tohoto deníčku se mi trochu ulevilo, nechci působit, že to vzdávám, to rozhodně ne, ale máme toho za sebou hodně, ikdyž jsou páry, které se snaží x let a jsou na tom hůře, myslím hlavně, co do čekání.

Pokud jste to dočetli až sem, tak moc děkuji za Vaší pozornost.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
mamkyjáryk
Závislačka 3493 příspěvků 05.07.13 00:13

Držím pesticky ať už vám to konečně vyjde… :hug: a doma na lůžku si můžeš, číst, poslouchat muziku, koukat na filmy a tak, klidne se můžeš naucit i plést a hackovat, nebo dratkovat, je toho spoustu… Určitě te něco začne bavit a vydržís to, už kvůli děťátku.. moc držím pesticky… :hug:

 
smiley1
Závislačka 3106 příspěvků 05.07.13 00:20

Chápu co prožíváš… Já 2× otěhotněla bez ivf a skončilo to oboje zt, takze 2 revize.. Nasledoval kolotoc vysetreni- genetika, imuno, az na krevni mutaci vse ok, akorat pritel ma spatnou morfologii spermii… Kvuli tomu jsem sla 2× do ivf s pgd- z toho byli 4 kety 4 geneticky zdravych embryi a ja ani jednou neotehotnela!!! Jsem z toho uplne na nervy… Byla jsem i u psycholozky, na akupunkture a nic nepomohlo.. Mam uzkosti a lehke deprese a vubec nevim co dal.. Doktor mi ted doporucil hysteroskopii, nechce se mi znova pod narkózu, ale holt to podstoupim a uz ted se desim co se najde :,(… Vztah s pritelem jde postupne do kytek a ja netusim, jak se od toho vseho oprostit…

 
vverru
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 05.07.13 05:03

Ležení po ivf se přeceňuje. Já otěhotněla při 2. Ivf (3.et celkem) a do práce sem chodila a dojížděla 60km. Jestli myslíš, že v práci ti to bude líp utíkat, tak tam klidně choď. Jinak u Apolináře jsou profíci a já tam byla moc spokojena. Rozhodně nemůžu říct, že by nehledali příčinu a to jsme byli dost komplikovaní.
Trošku mě zarazila ta část o ztrátě práce a spoustě placení-to už byste měli mít pomalu vyřešené, až budeš mít mimčo, tak příjmy rapidně klesnou a výdaje vzrostou.
Každopádně moc držím palce a klidně se stresuj, to vliv stejně, podle mně, nemá. Hláška „nemysli na to“ je pěkná blbost :dance:

 
Anonymní  05.07.13 07:01

Drž se… Taky jsme šli opakovaně na IVF, bylo to jedno z nejhorších období v mém životě. 2 a půl roku jsme se smiřovali s tím, že můžeme klidně zůstat bezdětní. Partnerův spermiogram byl šílený. Snažila jsem se řídit heslem: Povede se to, až se to bude nejméně hodit. Proto jsem se přihlásila na několik kurzů, zahraniční pracovní stáž apod., které jsem hodně chtěla absolvovat. Jeden kurz jsem už jako těhotná s vypětím sil dodělala, zbytek jsem zrušila a ani mi to nebylo líto :mrgreen: Teď mi vedle spinkají naprosto úžasná dvojčátka ;)
Většině párů dokážou v CARech pomoct, jen to občas déle trvá…
Moc držím palce, ať se to povede co nejdřív a ať ta cesta je co nejklidnější!

 
cibi
Neúnavná pisatelka 17594 příspěvků 05.07.13 07:41

Přeji vám, aby tohle IVF už vyšlo. :srdce: :srdce: :srdce:

 
Michaela13
Kecalka 378 příspěvků 9 inzerátů 05.07.13 08:42

To je mi moc líto, že ty IVF předtím nevyšly. Ale do třetice všeho dobrého :hug: sama jsem se hrozně bála, že nikdy neotěhotním, protože moje cykly byly nechutně dlouhý a spermiogram nám potvrzoval, že bez IVF to asi nepůjde. Jedině, že by se stal zázrak. Hrozně jsem v ten zázrak věřila, každý večer jsem si říkala, že když se stanu maminkou, budu neskutečně vděčná a přestanu být naštvaná, že nemáme dům, ale místo toho byt v exekuci a dluh kvůli autu. A zázrak se stal, za půl roku se mi doufám narodí zdravé miminko a chtěla jsem ti říct, že vlastně doopravdy nevím, co mi pomohlo k miminku, ale tak nějak vnitřně cítím, že když jsem se v myšlenkách vzdala něčeho, po čem jsem taky hrozně toužila (mám na mysli ten dům), tak se mi vlastně štěstí připletlo do cesty. Přeji i tobě štěstí a ať je váš vztah silný natolik, abyste to spolu vydrželi co nejdéle :kytka:

 
dizinka
Ukecaná baba ;) 1562 příspěvků 38 inzerátů 05.07.13 08:43

Do třetice všeho dobrého. Tentokrát to určo vyjde :kytka: Držím palečky :mavam:

 
Anonymní  05.07.13 08:44

Bobku, to mě fakt mrzí. Popíšu ve zkratce můj příběh. Anonym z něj pochopíš. Prošli jsme 3-mi IVF. (Za 3.pokus dali 30 tis.) Jsme ještě v té „staré skupině“ takže na víc nemám nárok. Otěhotněla jsem hned poprvé, potratila ve 23.tt. Proč? Dodnes nevím a strašně mě to trápí. Pak 2.,3. pokus nic. Rapidně zhoršující se spermiogram-už dávno je nepočítáme v milionech. Mezitím se zbláznilo i mé celkem normálně fungující tělo, PCO, nedorůstající sliznice - nemožný KET. Pak jsme s manželem dozráli k rozhodnutí IUI dárcem, lékaři vůbec nevěřili v úspěch. Vyšlo to na podruhé. Jsme na startu, vyhráli jen první bitvu, ale válka je před náma. Snad to konečně vybojujem. Vyšlo to až tehdy, kdy jsem si řekla, Já vím, že to jednou vyjde, ale asi budu muset čekat, možná ještě 10 let, ale já počkám! Začala jsem studovat (někdo už to tu psal), s tím že jsem se do školy fakt těšila. Uvidíme, jestli budu řešit přerušení.
Kočko drž se, život je hrozná potvora a spravedlnost nehledej! Ale bojuj, to je jediná cesta. Když je tvá rodina na palici, hledej maximální podporu u partnera, ON je momentálně nejdůležitější. Pokud to vše snese, je to chlap pro život a rodinu! :hug:

 
Petula01
Zasloužilá kecalka 856 příspěvků 05.07.13 09:23

Pořád nadávám, jak si kvůli antikoncepci, která selhala v mém věku „zničím“ život dítětem. Ale až po přečtení takového článku si člověk uvědomí, jaké je to vlastně štěstí a uvědomí si, že řeší blbosti.
Přeju vám moc a moc štěstí :hug:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24097 příspěvků 05.07.13 09:41

Znam tyhle nervy a prodělala jsem presne co pises, také nervozni a také sem mela porad dojem, ze to nevyjde a táky nevyslo, ale pak sem se na to uz nejak vykašlala, protože po tom tretim sem mela HCG v krvi a to mi dodalo odvahy..Bylo to sice jen 9,4 HCg ale bylo tam něco a to mi dalo silu verit, ze preci jen se to skoro povedlo ;)
pak sem zacala cvicit jogu kaslala na všechny hormony, vsechno sem vyhodila, vratila do lekarny a rekla si ted si dam rok pauzu, dojeduu si na dovcu a bum prask-po trech mesicich sem uplne nechtene otěhotněla prirozene :D :D :D
Muj manzel mel jedno procento spermii v poradku, take jsme měli ICSI..
bylo to tou pohodou proste a tim vypnutim ;)
Me rekli v Rakousku, ze tim negativnim pristupem se mi to nepovede nikdy, byli docela husty teda :lol:
No nemysli negativne a rekni si ikdyby to nevyslo, tak mas v tele na tri mesice hprmony a většinou se otehotni pak lehce :kytka: :kytka:
ja myslim, ze u vas je to psychikou, nejsem zadny doktor, ale dovedu si prdstavit ten tlak rodiny, jeden uz kupuje detske věci, nekteri starsi rocniky to nechapou, ze se nepovede ani za predpokladu, ze ti tam to embrijko proste uz i daji a nic, ale po te bombe hormonu se dnes uz ani nedivim..nekteri vedci v Nemecku ted schvalne nechavaji po ET embrija zmrazit a zenu nechaji dva ci tri mesice od hormonu odpočinout, protoze to telo je strasne nadopovane :think: :think:
neboj se všechno vyjde :kytka: :kytka: :kytka:
Po ET nezůstávej doma nemá to cenu, embrijka nevypadnou jak nektere
si mysleji :lol: doktorka mi to prirovnala k masle a maku na nem, prote uz nevypadnou a tady proste plati pravidlo bud a nebo ;) ;) ;)
preji hodne stesti a uvidíš, ze to klapne mozna uz ted potreti :hug: :hug: :hug:

 
Térouš
Kelišová 7032 příspěvků 05.07.13 10:58

Vis co? nedej na reci chod nebo nechod do prace. udelej to, co si myslis, ze bude nejlepsi. jak se budes citit nejlepe. ja do prace nesla, byla jsem na neschopence od stimulace, citila jsem to tak a 3. pokus, resp. ket z 2 pokusu vysel. kazdy se citi jinak u stimulace, na me ty hormony pusobily hodne negativne. netvrdim, ze se to povedlo diky neschopence, ale byla jsem v klidu, bez stresu a s mensi davkou hormonu. diky hyperstimulaku, ktery mi dal zabrat a nemelo by se to doktorum stat, jsem mela 40 vajicek a v klidu jsem si mohla dovolit nechat je dojit do 4. dne a zamrazit. zbylo mi jich 12, 9 mam jeste v mrazaku porad. moc ti drzim pesti, aby se zadarilo, vim, jake to je a jak ti je. drz se a jak by rekly holky z psychiky snažilky- mysli na to! ono se to povede!!! :hug:

 
babulka01
Generální žvanilka 22338 příspěvků 05.07.13 11:13

Naprosto chápu tvoje pocity. :hug: :hug: Drž se, ono se to prostě jednou zlomí a budete mít krásné miminko. :andel: :andel: :andel: :andel:

 
kjhui
Ukecaná baba ;) 2188 příspěvků 05.07.13 11:13

.

Příspěvek upraven 22.02.14 v 00:05

 
skritek Petra
Kelišová 5504 příspěvků 05.07.13 11:25

Drzim moooooc palce at to tentokrat vyjde! U nas vyslo 2. IVF a ted tady vedle me chrupka nase holcicka! Moc ti preji at treba pristi rok napises stejny komentar zase ty nejake jine snazilce! :hug:

 
mahdalka
Neúnavná pisatelka 16483 příspěvků 5 inzerátů 05.07.13 11:33

Moc ti držím palečky, aby to už konečně vyšlo :hug: Já si tohle ani nedokážu představit, protože nám vyšlo hned první IVF(Iscare)a v říjnu čekáme chlapečka a navíc mám pohodový těhotenství, špatně mi nebylo a veškerý testy jsou v pořádku. Nedokážu si to zoufání a zklamání představit a přesto je tu tolik holek, kterým to opakovaně nevychází :oops:
jinak s tím ležením - taky nevím jestli to k něčemu je. Já po ET jela domů metrem a několikrát jsem musela zdolat pár schodů, bylo to v zimě a nenastartovali jsme auto. Navíc jsem měla strašnej kašel a bála se, že se embryo neuchytí, když pořád tak příšerně kašlu, obulela jsem to a už plánovala KET. A 9 den už byl na testu duch :P
Moc ti přeju, aby to tentokrát vyšlo :kytka:

 
Martrich
Extra třída :D 11909 příspěvků 05.07.13 11:34

Mooooc ti rozumím, nemam za sebou to co ty, ale přeci jen, každý, kdo si projde IVF tak ho to rozhodí, prostě je to paradox, že toho, čeho se naši rodiče báli (neplánované těhu) je pro nás někdy naprosto nedosažitelné. Máš za sebou všechna vyšetření? Imunologii? Kámošce také nedozrávaly vajíčka, chodila do Podolí a tam to taky nijak neřešili, státní zařízení jsou sice „levné“, ale zase na to dost pečou, mi přijde. Šla do Iscare k Hulvertovi, ten jí udělal laparku, odstranil myomy, kt. v Podolí nikoho nezajímaly a zkusil nativní cyklus, s jedním vajíčkem a světe div se, to vajíčko bylo kvalitní a přežilo prodl. kultivaci, poprvé jí vkládaly blastocystu (předtím 3 nepodařené pokusy, velmi špatná vajíčka a nekvalitní embrya) a nyní je ve 12 týdnu. Bohužel to stojí nemalé prachy, „hrazené“ cykly kolem 30 tisíc, pokud chceš mít ICSI a PK, nám doporučují i PICSI ta už je za 13 tisíc do deseti embryí, jako masakr. Nemluvě o nervech, fyzicky to také není nic moc, podstupuji to nyní podruhé, z prvního mam syna, měli jsme štěstí, dva kety nic a nyní doufám, že to vyjde. Tobě držím strašně moc palce! Jo a v lázních jsem byla taky, byla to ta nejhezčí dovča, co jsem kdy měla!

 
Sorbetka
Kecalka 363 příspěvků 05.07.13 12:38

Ahoj, no jak to tady tak ctu tak holky vi o cem mluvi a radi ti dobre, ale muj nazor, jak jsem cerla ten tvuj denicek, ze si musis srovnat psychiku. Ja totoiz moc dobre vim o cem mluvim. Sice jsme na IVF byli jen jednou (neuspesne), ale pred tim, jsem 3× samovolne bez duvodu potratila v cca 6-8 tt. Nebudu vypisovat kolik jsem prosla testu a doktoru. Bylo toho hodne a tech odberu krve nepocitane a nikdo mi jic nennasel. Myslim, ze bych o pristupu doktoru mohla napsat roman, ale to sem nepatri. I to jedno jedine IVF me stalo v dusledku dost sil, ikdyz jsem si to nepripoustela. U kazdeho tehotenstvi jsem se tvarila, ze se s miminkem nechci moc kamaradit pro pripad, ze to zase nevyjde a ono to vzdycky nevyslo. Pak uz to neslo moc dobre ani se mmou. Opravdu jsem na tom nebyla moc dobre. Omezila jsem kontakty snad s kazdou kamaradkou, ktera ma dite a vsechny tehotne jsem nenavidela.
Pak mi jeden blizky clovek rekl, at si zajdu k psychologovi, ze si jen ublizuji a nikam to nevede. Poslechla jsem teda az na druhy pokus a muzu rict, ze to byla jedna z nejlepsich veci, co jsem kdy udelala. Pani psycholozka me dostala za par mesicu do uplne jineho stavu a uprimne mi rekla, ze kazda zena, ktera podstupuje IVF by mela byt pod dohledem psychologa a ja s tim naprosto souhlasim. Ber to prosim jako dobrou radu, ale myslim, ze bys tam mela zajit. Ver mi, neskutecne se ti ulevi a ja jsem presvedcena, ze ti to pomuze tak jako me. Taky jsem tomu jeste pred pul rokem neverila, ale dnes jsem o tom presvedcena. Dneska mam hlavu nastavenou uplne obracene. Obavy tam sem tam jsou, ale jsem si na 99% jista, ze to tentokrat vyjde. Jsem v 11tt :hug:

 
Mandlička
Závislačka 2603 příspěvků 05.07.13 13:07

Tak nám nevyšlo celkem 5 IVF a nyní doufám v to, že to 6 IVF už konečně vyjde. Po více jak 4,5 letech mám dodělané všechny vyšetření co mají na to vliv vždy to bylo jen a jen zbytečné tam nic nebude a podobně. Imunologie z POdolí před třemi roky v pořádku ale až za dva roky jsem zjistila, že zase jako všechny předešlé vyšetření byla jen částečná a ejhle je porblém v NK bunkách a podobně. Rada Caru řeší jen lehké případy ono je to lehší. OKamžitě IVF máme z toho penízky a pokud jako mě minule zavedli zánět do dělohy až z toho hned další měsíc byli polypy tak oni to léčit nebudou to není jejich starost to si zase zajděte ke své lékařce nás by jste jen tím zdržovala a mi potřebujeme opět vydělávat a vy by jste nás stála hodně času a málo peněz bychom za vás měli a podobně. My jsme zy tyto pokusy dali již více jak 350 tis. Jednou jsem měla akorát biochemické těhotenství. V září pokračuji jinde kde mě IVF bez ZP nezrujnuje a konečně se zajímá opravdu a zkutečně kde je problém. Když vám dr. řekně, že má dost velkou zahraniční klientelu a nemusí na češích vydělávat tak je to krásné, že mu záleží na nás a né na mamonu.

Příspěvek upraven 05.07.13 v 13:08

 
veverušák  05.07.13 13:25

Ahojky, nikdy nesmíš ztratit naději. Já mám obě holky po ivf. První vyšla právě na třetí pokus z čerstvých em. ta druhá na 4.ze zmražených. na první jsme čekali 4 roky, než se zjistila příčina, ale od ježdění do Caru jsem otěhotněla za 9.měsíců.6 in­seminace bez úspěchu, třetí pokus ivf úspěch. zavedená dvě embrya, chytlo se jedno. Volila jsem i asist. h. pomohl. Druhá holčička sice až na 4.pokus. Zbylo jedno zamražené embryo, ale těhotná jsem byla za půl roku. Jednou jsem chodila po ivf do práce, potom zase ne, chtěla jsem být v klidu. U druhé dcery jsem byla doma, u první ne. Pokud neděláš namáhavou práci, tak je to asi jedno. Důležitých je asi prvních 5.dní po vložení, bud se mimčo chytne nebo ne. Já jsem to také nikdy nevzdala, stejně, jako moje kamarádky, které nemohly dlouho otěhotnět a nyní mají čerstvá miminečka. Jezdila jsem tedy k Apolináři. něco jsem též doplácela. Moc, moc držím palce. Já už jsem dávno vymazala tu dobu, že jsem tohle vše musela podstoupit a jsem ráda, že jsem vydržela. A u Vás to dopadne dobře!!!A u první dcery mi bylo špatně asi 10.den po zavedení, na zvracení, ale test mi paradoxně neukázal hned těhu a u druhé mě strašně bolelo břicho, takže jsem si myslela, že to dostanu a ejhle, čárka byla hned výrazná. Vím, že mě jeden den strašně bolela prsa. Tak hodně štěstí, moc držím palce.

 
Petík K
Kelišová 5163 příspěvků 05.07.13 14:38

Přeju hodně sil a hlavně štěstíčka aby miminko si vás vybralo, určitě se to teď už povede. Kdy to podstoupíte abych věděla kdy na tebe myslet? Pokud budeš chtít tak nám prosím dej vědět jak tvůj 3 pokus vyšel, budeme moc rádi. Tak ještě jednou hodně štěstí aby tvůj smutný příběh měl šťastný konec, vlastně by to byl šťastný začátek :hug:

 
Petra Z
Hvězda diskuse 48524 příspěvků 1 inzerát 05.07.13 16:49

Přeju ti, at to vyjde a at je vše v pořádku :hug:
Taky ted sama nevím, co a jak…ale dítě už mám.
Jen bych strašně chtěla sourozenečka

 
pomenkova
Generální žvanilka 24097 příspěvků 05.07.13 17:52

Nemysli na to je sice hloupost, ale alespoň se snaz na to myslet tak, ze te výsledek neprevalcuje ;) ;)
finance je věc tezka, ale jen ten kdo to nevzda jak uz tady holky psali, se docka a je to fakt..Znam tady jednu pani, ktera ma za s sebou 9IVF od zacatku všechno stimulace, zadne zmrazeni a dockala se-finanmce je většinou blok, proc uz zensky neprijdou, taky zklamani a všechno to litani po doktorech…
Vim je to tezke, ale zase na druhou stranu kolikrat se peníze vyhodi za bezcenejsi věci, kdyz si to clovek propocita, takze se to vyplati ;) ;) ;)
je fakt, ze kdysi jsem i u kadernice při vete odlozte si, otevírala kalhoty :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:
Preji ti hodne stesti a brzsky uspech a doufam, ze nam o tom napises :palec: :palec: :palec: :palec:

 
VeTi
Ukecaná baba ;) 1271 příspěvků 05.07.13 18:15

Ahojky,
na rodinu se vykašli. Oni ani zdaleka netuší, čím procházíš. Je vážně mnohem lepší si najít nějakou skupinku o IVF a své problémy, názory a úvahy řešit tam. V dnešní době najdeš tolik spřízněných duší se stejným problémem, že nebude nouze o pokec. Parádně se ti uleví a taky hlavně najdeš spoustu užitečných rad.
Já se teď chystám na 2 IVF a tajně doufám, že to klapne hned jako u prvního :nevim: držím palečky, aby to 3 IVF bylo to správné a povedlo se :kytka:

 
petraa.z7
Generální žvanilka 24280 příspěvků 15 inzerátů 05.07.13 18:21

Ono nejhorsi je, že tohle ( mit tu moznost mit dite a odnosit pod svym srdcem) je dar a clovek to nicim nevynutí :-( kazdopadne co se tyce tvy prace, když pro ne delas hodne, ses tam furt a oni stejne uvazuji ze te vyhodi - proc to delas? cim vic budes pro ne delat maximum tim spíš si toho nebudou vazit, vlastni zkusenost, ale i zkusenosti od jinych lidi, soustred se na neco uplne jineho, najdi si jiny smysl zivota (ne praci a ne chtíč otehotnet) a ono to vsechno prijde samo, priroda je mocna carodejka a ví kdy cloveku co nadelit, takze drzim moc palecky - vsak ten mimís tam na vás někde čeká - uvidís ;)

 
ivodička
Závislačka 3364 příspěvků 05.07.13 21:45

Měla jsem úplně stejné pocity. Naprosto, vždy jsem přemýšlela, jak to všem řeknu, že čekáme miminko, nakonec nic…nakonec mám z Pronatalu Praha 2 krásné děti. Takže tobě držím pěstičky, klidně jdi na neschopenku hned, je to to nejmenší, co můžeš pro to udělat:-) A hlavně to nevzdávej…a peníze vůbec neřeš. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že zaplacením 10tis. můžu zvýšit pravděpodobnost otěhotnění třeba jen o 1 procento, klidně to zaplatím…

 
Šmouli88
Echt Kelišová 7543 příspěvků 31 inzerátů 05.07.13 22:15

Milá zakladatelko. Úplně chápu tvoji a manželovu touhu po miminku. My jí taky měli a ikdyž to vyšlo přirozeně tak mé těhotenství nebylo ideální a bylo celé stresující a 2 hrozilo, že o miminko přijdu. Tu určitou šikanu v práci o které píšeš jsme měla taky. Když jsem to oznámila v práci, že jsem těhotná, tak od vedoucí jsem měla samé klacky pod nohy a pořád mi vyčítala, že jí tam nechávám a sničím ji nepomůžu atd…došlo to tak daleko, že přítel musel na ni vyběhnout a říct ji od plic co si o ní myslí a do teď se spolu nebaví, pouze po pracovní stránce. Ale ona se to snaží žehlit a na nás se tváří, jak kdyby nás měla ráda atd…
ALe určitě s eničeho neboj, jednou se to musí podařit a na potřetí určitě. A pokud ti doktor řekl ať jsi doma, tak buď a relaxuj a dej si třeba čokoládu na nervy a vůbec na to nemysli a uvidíš, že když nato nebude uplý, tak se to podaří ;)
Jinak já se moc nevyznám kde jaký dělaj umělý oplodnění a kolik to tak stojí, ale kamarádka byla moc spokojena v Motole. Já tam byla jednou na vyšetření a doktor byl moc příjemnej.
Budu Vám držet pěstičky a čekat na tvůj deníček, jak se Vám to povedlo :hug: :srdce:

 
Ninocka2  06.07.13 13:26

Na tvem miste bych se drzela od rodiny dal. Je to tvuj boj a jejich pristup te jenom frustruje. S umelym oplodnenim nemam zkusenost, ale taky jsem mela problem otehotnet kvuli stresujici praci. Pak jsem ji zmenila, stres cca 20%, penize stejny a za 4 mesice jsem byla v jinem stavu :) Drzim palce, at ta vymena kliniky pomuze.

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 06.07.13 22:07

Držím pěstičky!!! já ted čekám na // po 7.IVF
Vyšlo 1.IVF s bývalým přítelem a bohužel se současným mužem se snažíme zatím marně…Ale věřím tomu, že každá jsme u toho okýnka!!!některá holt v té frontě dál… :kytka:

 
Motýlice
Závislačka 4960 příspěvků 07.07.13 20:58

Držím palce. Osobně bych ušetřila za Gonal - ten pravděpodobnost úspěchu proti Fostimonu zcela jistě nezvyšuje. Tuším zakopaného psa ve stimulačím protokolu. Záleží ale na diagnóze. Můžeme to probrat přes SZ, jestli chceš. Mám už v tomto směru nějaké zkušenosti a mraky načteno.

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 07.07.13 21:11

Chci Vám všem moc poděkovat!!! Konečně jsem si sedla, abych si přečetla Vaše komentáře - některé rady se hodně opakují a já bych Vám k tomu ráda něco zase napsala:

Neschopenka - když jsme šla na 1. IVF, tak jsem doma nebyla, dr to ani nenavrhnul a všude jsem četla, že má jít člověk do práce a že na to nebude myslet, zhruba po 7dnech od ET (byl pá) jsem měla pohovor se šéfem, který mi oznámil, že mi snižuje plat a vůbec ten rozhovor nebyl příjemný a pokud bych nepodepsala, mohla jsem hned odejít… za 1-2dny na to mi nebylo vůbec dobře… třeba je to blbost, ale myslím, že to kvůli tomu taky nedopadlo. Myslím si, že ženská to prostě vycítí a já si první týden připadala těhotná, ikdyž to mohla být jen domněnka :P další týden jsem prostě intuitivně cítila, že je to v háji…, u 2 IVF k ET nedošlo a já si slíbila, že teď pro to udělám maximum a prostě budu doma, nehodlám celý dny ležet…v plánu mám společné album s manželem, které jsem začala dělat od první společné fotky, ale zastavila se jen na první stránce…není čas, tak konečně bude:-)

Práce: ze 70% mám kancelářskou práci, ale realizujeme různé stavby a zrovna přelom 07/08 se jich má dělat několik, což znamená sedět v autě dlouhé cesty a pak běhat po stavbě, tohle bych všechno zvládla, ale když máte podepsanou smlouvu s klientem a vždy se něco stane, tak je to neuvěřitelný stres…vím, že neschopenkou si práci ohrozím a možná se pak nebudu mít kam vrátit, protože tohle očekávám, že mi bude řečeno, že jsem nechala firmu ve srabu a byla na neschopence a ikdyž vymyslím cokoliv, tak nikoho právem nebude zajímat, jestli za to můžu nebo ne…můj šéf je trochu arogantní a hodně náladový a uvědomuju si to riziko, ale chci udělat maximum. A když to nedopadne, budu si hledat práci novou, i když víte, že v téhle době je to těžké.

Rodina: po tom incidentu a tom všem, co mi řekli jsem se rozhodla jim nic neříkat, ale tolik bych si přála, kdyby mi mamka zavolala a měla opravdový zájem a řekla, ať jí to třeba vysvětlím…vždy se jen zeptá na okraj, aby se neřeklo, ale ve skutečnosti je vidět, že je to moc nezajímá…minulý víkend se ptali na vajíčka, tak jsme řekli, že jsme se rozhodli, že dáme dvě a ona hned: a to budou dvojčata? Víte, kolik to bude stát? To jsem zvědavá, jak to chcete zaplatit? :,( :,( :,(

Peníze: někdo z Vás psal, že přece peníze musíme mít vyřešené, když za čas člověk bude na mateřské a tak…ano, začali jsme to řešit. Bohužel máme oba byt na hypotéku, manželův byt pronajímáme, ale víte, jak to dnes s cenami a na byt měsíčně 6tis doplácíme, dohodli jsme se, že byt prodáme, ale bude to asi hodně složité, je to za Prahou a ceny bytů klesly.

Moc děkuji za Vaše příběhy, dodali mi částečně odvahu, ikdyž ten známý pocit na srdci se neztratil. Víte, psal mi kamarád, že to chce občas modlitbu a že mimi bude…dříve to byl strašný děvkař a teď začal mluvit o tom, jak je věřící. Ano, lidé se mění, ale tady jsem na pochybách. Celou konverzaci moralizoval, jak na to nemyslet, jak se tolik nesnažit a jestli nám dr řekl, že to přirozeně nepůjde, že dr je debil…a pak z něj vypadlo, že jim se to povedlo na poprvé přirozeně…co na to říct? Rozhodla jsem se, že takovými lidmi se obklopovat nechci, protože to nejsou opravdoví přátelé.
Finance se u nás řeší, ale rozhodla jsem se vsadit vše na jednu kartu - veškeré úspory a riziko ztráty práce a budu věřit, že se to povede. Vyměnila jsem lékaře, kterému nyní důvěřuji a to je taky důležité. Byla jsem 3 týdny v lázních.

Máte pravdu, že to všechno souvisí s psychikou…když jsem šla na 2IVF, tak jsem na to nemyslela a prostě si říkala, že to vyjde, že nic nebudu hrotit a jednou ráno si málem zapomněla píchnout injekci atd. a paradoxně 2IVF dopadlo úplně nejhůře…takže to, že má člověk strach je určitě přirozené. Kamarádka mi doporučila homeopatika a jak jste taky psaly o psychologovi, kdysi mi strašně pomohla jedna psycholožka. Už na to mám málo času, protože po cca 15. 7 začínáme se stimulaci, ale zkusím jí hned zítra zavolat a pokud nemá dovolenou, tak si u ní dát aspoň jednu hodinu konzultace.

Apolináře rozhodně nechci hanit, stále jsem v diskuzi u apolináře, ale prostě nebyla jsem spokojená a rozhodla se to změnit a zase jsou páry, které jsou max spokojené.

Ráda bych poprosila o radu, jak myšlenkově pozitivně překonat období čekání a „nemyslení“ na to? :think:

Ještě jednou všem moc děkuji, Vaše příběhy jsou krásné, smutné, překvapivé a dojemné :hug: :hug: :hug:

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 08.07.13 14:52

@mamkyjáryk @smiley1 @vverru @cibi @Michaela13 @dizinka @Petula01 @pomenkova @Térouš @babulka01 @kjhui @skritek Petra @mahdalka @MR @Sorbetka @Mandlička @Petík K @Petra Z @VeTi @petraa.z7 @ivodička @Šmouli88 @janička_opička @Motýlice

Ještě ráno jsem si zase pročetla Vaše příspěvky a moc děkuji. Včera večer jsem ještě k tomu sepsala další povídání…chtěla jsem jen doplnit, že to možná vypadá, že se obhajuji, ale ne. Jsem ráda, že mám s kým diskutovat.

Mějte se krásně :dance: :dance: :dance: a ať se Vám jen daří :srdce: :srdce: :srdce:

 
majorka
Ukecaná baba ;) 1323 příspěvků 08.07.13 15:02

Ahoj, my se tak občas potkáváme na diskuzích, tak jsem ti jen chtěla popřát hodně štěstí a odvahy, jít do toho znovu :hug:. Já momentálně čekám na // po 2. IVF a upřímně si neumím představit, že to nevyjde a že bych se ocitla ve stejné situaci jako ty. Jsme na tom celkem podobně - 1. IVF vůbec nedošlo k ET, u 2. IVF jedno jediné vajíčko, které doufám teď statečně bojuje!. Nicméně pokud by to teď nedopadlo, určitě už další kroky nebudu podnikat u Apolináře. Nechci říct, že něco udělali nějak špatně, ale tak prostě jednou se nepovedlo, podruhé zkusíme maličko jinak, ale že by šli po příčině a pokusili se zjistit, proč to nedopadlo to ani náhodou. Jen krčí rameny se slovy „to se tak prostě stává, my udělali maximum“. Ale na genetické testy, které jinde dělají automaticky mi dali žádanku až na mé vlastní vyžádání, hormonální profil, který se standardně dělá během cyklu z krve několikrát mi dělali jednou atd., atd. Ale tohle všechno člověk zjistí, až když se v tom kolotoči ocitne a semele ho to.
A jak se vyrovnat s danou situací? To nemám tušení :( Bohužel sama jsem jak na houpačce, občas veselá, občas propadající pláči a beznaději. Pokud by to teď náhodou nevyšlo, bez psychologa se myslím neobejdu. S rodinnými příslušníky jsem moje otěhotnění přestala řešit úplně :( Bohužel maminka mě jen lituje a pláče a tím mi nepomůže a ikdyž bych třeba teď svoje pocity s ní velmi ráda probrala, nechci jí o tom říkat, protože pak je to pro mě vlastně ještě těžší. A sestra, která právě porodila druhé miminko nemá zas pro mou situaci vůbec slitování a je jedna z těch, kteří mi radí „nemysli na to a ono to přijde samo“. Sama se o trenky jen 2× otřela a má 2 děti, tak jí ani nemám za zlé, že mě nechápe. Neví o tom nic. A tak si píšu tady na e-miminu s holkama, které jsou na tom stejně jako my a ikdyž přítel se kvůli tomu trochu vzteká, na druhou stranu mě nechává, protože vidí, že sdílet své pocity s někým, kdo je na tom podobně mi alespoň trochu pomáhá. Ale když se vypne internet, stejně je na to člověk sám a sám se s danou situací musí vyrovnávat. Asi jsem ti moc nepomohla a nedala žádnou skutečnou radu, jak k tomu teď přistupovat, ale budu držet palce, aby ses vytouženého miminka už dočkala a byla skutečně šťastná! :hug:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24097 příspěvků 08.07.13 17:03

Ahoj :kytka:
jak na to nemyslet???ja vim jen muzu poradit za sebe, to nejde, neni na to navod, ty jednou vypnes proste sama, je v tom urcita pokora, mme pomohlo to, ze jsem si uvědomila, ze mit dite je obrovsky zazrak a taky sem si rikala, ze když jsem mela všechny tri IVF cykly hned po sobe s vyjimkou jednoho kde byla mesicni pauza, opakovala sem si, ze prirozene to také trva az pul roku ci rok ;) ;)
proste ono nezalezi jen na tom, ze tam to embrijko je, ale na daleko vice faktorech a na jednom obzvlast, verim na to, ze dite si proste rodice vybira, takze az když se mu chce pride, to mi pomohlo se zastavit, popremyslet a nechat to plavat ;)
ne uplne urcite jsem byla smutna, takove stridani beznadeje, smutku az zlosti…
Po nejake době prijde usmireni a v této době je nejlepší cesta k miminku…
pak clovek tomu říká psychika, spis je to smireni a to velice často je spojene s psychikou-a zajimave na tom je, ze v te době otehotneni sem na test nespechala, ikdyz sem to citila, ze se něco deje.. ;) ;) ;)
Tak ti preju moc uspechu a tesim se na další denicek :hug: :hug: :hug: :hug:

 
klarrka
Ukecaná baba ;) 1463 příspěvků 08.07.13 20:33

Držím palce, ať se po třetí konečně zadaří :hug: :hug: :hug: :srdce: :srdce: :srdce:. S tou psychikou Tě plně chápu, po prvním nevydařeném ivf jsem byla jak na houpačce (a ještě občas jsem), začala jsem omezovat kamarádku, která má mimi, nenáviděla těhotné ženské s cigaretama, těhotné vietnamky, apod. Prostě proč já ne a oni jo?? Všechny ty neúspěchy opravdu bolí a někdy to trvá, než se člověk hodí do normálu.
Musím souhlasit s Pomněnkovou. Také věřím, nebo spíše jsem začala věřit, že si nás, rodiče, dušička vybírá sama. Začala jsem studovat pozitivní magii, a tam se dá na náš problém aplikovat téměř vše. Moc mi to psychicky pomáhá a doufám, že mně tu za to nikdo nebude odsuzovat…
Teď v září budeme podstupovat 2.IVF, když se nezadaří, mám v plánu navštívit psychologa. Sama bych už to asi nedala. Ale já doufám, že to vyjde.
Ostatně jako všechny snažilky.

 
fialína
Závislačka 4531 příspěvků 09.07.13 16:06

Dej na své pocity. Zdá se podle všech možných výzkumů, že je jedno, jestli po ivf ležíš nebo ne - já jsem poprvé byla doma týden, ale nějaký velký klid to nebyl, pak do práce - dvojčata. Podruhé jsem byla doma a skákala kolem rok a půl starého děcka - a dvojčata… vím, měli jsme obrovské štěstí, ale fakt asi v tom ležení to není, spíš jde o to, abys byla o své variantě přesvědčená - pokud máš pocit, že to chce změnu a ležení, tak to prostě udělej a na všechno ostatní kašli. Hodně štěstí, vyjde to!

 
weddiene  12.07.13 15:13

Moc držím palce, aby se to do třetice povedlo :kytka: Je to náročné po všech stránkách, rodina, finance, zaměstnání a hlavně ta beznaděj, když se nepovede. Máme za sebou jedno neúspěšné IVF/ICSI, nedošlo ani k tranferu :,( Snažíme se už nějakou dobu, ze začátku jsem sledovala diskuze o ovulaci a plodných dnech, pak co se špatným spermiogramem, pak 1. IVF a teď 1,2 atd IVF. Jen tím chci napsat, že člověk s takovou variantou nepočítá, myslela jsem, že prostě otěhotním, pak že se IVF povede na poprvé a teď nad tím raději nepřemýšlím vůbec. Pořád jsem plánovala co a jak a kdy.. a že už budu určitě těhotná. Chtěli jsme se příští léto brát, abych se nevdávala letos těhotná :D To bylo ještě před tím nevydařeným IVF (květen), potom jsem se rozhodli vzít se v srpnu. Těď chystáme svatbu a na to zklamání po IVF už nemyslím. Taky si říkám, že to tak možná mělo být.. :nevim: Svatba, svatební cesta a na podzim 2. IVF s čistou hlavou a odpočatí. Partner věří, že se nám to do té doby povede přirozeně, kéž by měl pravdu :srdce:
Všem přeju hodně síly a pozitivní myšlení v tomhle náročném období a ať se brzy všechny dočkáme :hug:

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 16.07.13 20:13

Slíbila jsem, že budu dávat vědět, jak to vypadá:-)

MS přišla o 2 dny dříve, a tak stimuluji Gonalem už od neděle, dnes jsem byla na 1. UTZ - 8 folikulů, sliznice 5,8mm, nabraná krev na hormonální profil a zítra mi bude volat doktor, ve čt další kontrolní utz

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 25.07.13 07:45

Ahoj vsichni, co jste me povzbuzovali vcera jsem byla na odberu vajicek a zatim jsme dopadli tskto:

nakonec bylo odebráno celkem 16 folikulů, z toho 10 oocytů (8 zralých a 2 pomalejší), u těch pomalejších říkala embryoložka, že to můžou ještě dohnat. Ode dneška brát 2–0–2 utrogestanu a pokračovat v medrolu a v pá ráno si mám zavolat pro další postup. Tak teď jen čekat a modlit se, že se všechny uchytí a budou se dělit, jak mají a ze to v te laboratori rozjedou, aby se pak uchytili

Dekuji moc vsem

 
Eduarda
Kecalka 418 příspěvků 25.07.13 09:47

Ahoj Kudisko,

to je slibný začátek.

jen jsem Tě chtěla povzbudit a pomoct Ti rozhodnout se. Já jsem IVF už přestala počítat. v červnu jsme si vybrali posledního mrazáčka (cca 20. transfer), v den transferu a den poté jsem zůstala doma, a pak čšla do práce. 5. den po transferu jsme odjeli na dovolenou, cestovali jsme po Itálii, Francii a Španělsku se psem a stanem (cca 7.000 km), chodili jsme po horách a přesto jsem otěhotněla.

A pokud jde o psychiku, nemyslet na to nejde. Na tomto úspěchu měla asi největší podíl antidepresiva, která jsem začala brát v květnu, a to, že jsem se dostala do stavu „dopadne to, jak to má dopadnout a budu šťastná, když otěhotním“. Mě totiž vždycky nejvíc sil stálo právě to pozitivní myšlení.

držím pěstičky, ať to dobře dopadne.

E.

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 29.07.13 20:14

Pro všechny, kteří sledují můj příběh 3. IVF:

Jsem ještě plná dojmů, jak jsem dnes dopadla. Připadala jsem si jak Alenka v říši divů. Z 8 zralých vajíček jsem měla dnes 2 hatchující embryjka na ET a 5 na zamražení, což embryoložka říkala, že nechápe, že jsou to skvělý výsledky, že většinou z toho, co se odebere přežije, tak 1/3. Začala jsem jí podezřívat, že mi vyměnili kartu, že to prostě nemůžou být moje výsledky :lol: :lol: :lol: ale ubezpečila mě, že to několikrát kontrolovala a že tohle se jen tak nevidí a že všechna embryjka jsou opravdu moc pěkná výborné kvality. Znovu jsme prošli rizika dvojčat a pak se šlo na věc.

Dám mám užívat Medrol 4mg 1–0–0 a Utrogestan 2–0–2 a TT si mám udělat 14. 8, což je teda skoro za 3 týdny…snad se do té doby nezblázním. Hřeje mě u srdíčka ten výsledek a taky, že máme ještě 5 mrazáčků. Dokonce říkala, že už včera museli 2 vajíčka zamrazit, protože byla ve vývoji rychlá a už začali opouštět obal, což pak nejde zamrazit. Končila větou: S TÍMHLE PROSTĚ MUSÍTE BÝT TĚHOTNÁ :dance:

A teď čekat :srdce: :srdce:

 
Denisa76
Nadpozemská drbna 29664 příspěvků 30.07.13 06:52

@kudiska To je krásný výsledek :pankac: :pankac: Hodně štěstíčka :kytka:

 
chobotnicka2904
Povídálka 28 příspěvků 03.12.13 20:13

Držím Vám moc palečky ať se konečně zadaří. Nemám s tímhle zkušenosti, takže si těžko dokáži představit co prožíváš. Chování tvé rodiny mě trošku mrzí, místo podpory tohle…no nevím. Každopádně Ti z celého srdíčka přeji hodně štěstí a síly :srdce:

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 04.12.13 10:20

Ráda bych dala vědět, že jsem v 5. měsíci těhotenství a čekáme dvojčátka:) jsem na rizikovém, jedna hospitalizace, zkrácený čípek, teď mě zase zlobí tlak, takže už přes měsíc musím jen ležet a nic jiného. Už jsem si zvykla, teď potřebujeme ještě pár týdnů, abych ty mrňousky do nějakého slušného termínu donosila a měli šanci na přežití. Držím všem palce, nezvdávejte to!

 
Denisa76
Nadpozemská drbna 29664 příspěvků 04.12.13 15:25

@kudiska To je nádherná zprávička :dance: :dance: :dance: :dance: Tak at vám to všechno dobře dopadne a už se těším na fotečky miminek :kytka:

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 20.04.14 19:32

Normálně tohle nedělám, ale…

Asistovaná reprodukce - krátké video režírované mým kamarádem, který chce tímto poděkovat všem těm lékařům a sestrám a dalšímu personálu, který se této problematice věnuje a pomáhá tím tisícům párů otěhotnět:) Tímto Vás prosím o hlas k tomuto videu: http://neuron.zoom.iprima.cz/video/detail/25 Každý den lze hlasovat vždy jednou! Já sama osobně jsem této lékařské vědě velmi vděčná za tyto krásné „zkumavky“ a proto je chci tímto podpořit!!!

PS: Díky holky!!!

 
ak281
Povídálka 12 příspěvků 22.04.14 08:12

Moc velká gratulace, hodně štěstí a zdraví… Hlasovala jsem, všem snažilkám držím palce.

 
renata66
Nováček 1 příspěvek 29.05.15 23:49

Dobrý den,
nedalo mi to a musím Vám napsat. Po přečtení Vašeho příspěvku mám pocit, jako bych četla přesně svoje myšlenky. Vše naprosto sedí i na mě. Nyní mne čeká poslední pokus IVF, partner špatný spermiogram a já špatná vajíčka. Jsem 8 měsíců na doporučení lékaře na neschopence a vím, že po návratu do práce mne vyhodí. 8 měsíců podstupuji hormonální léčbu, opakované injekce, Utrogestan a to má za následek 9 kg nahoře. Přijdu si strašně, depky a beznaděj. Co bude dál? Co když nikdy dítě mít nebudu? Nyní je mi 30 let a říkám si, co asi budu říkat za 2,3 roky??? Už nám doporučovali i dárcovské spermie a vajíčka, ale já mám nějaký vnitřní blog a pocit, že to stejně nebude moje. A než trápit svoje tělo další hormonální léčbou, může to vyřešit adopce??? No prostě nevím, jsem už na dně :( někdy si říkám, jak bych zase chtěla být malá holčička, která si bezstarostně hraje a užívá života. Protože poslední dobou mám pocit, že poslední 3 roky jen přežívám. Navíc nemám pocit, že by i můj partner chápal, jak se cítím. Je úžasný, ale chlap tohle asi nepochopí. Nepochopí, jaké to je, se 8 měsíců ládovat hormonama, sledovat, jak se vaše tělo ze dne na den mění, marně čekat na úspěch a snad 3× do týdně absolvovat prohlídky u gynekologa. Přijdu si v tom tak sama :( jsem ráda, že jsem to sem mohla ze sebe všechno " vypsat".

 
kudiska
Ukecaná baba ;) 1253 příspěvků 18.09.15 21:18

@renata66 Dlouho jsem zde nebyla, ale tak ráda bych se zeptala, jak jste s mužem dopadli? ;) :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele