4. těhotenství po třech potratech

Hromnice  Vydáno: 19.01.11

Možná jste četli můj první deníček a možná taky ne. Psala jsem ho někdy v červnu, myslím. Byla jsem v tu dobu po třech hnusných potratech a na začátku 4. těhotenství, které bylo potvrzené zatím jen ze tří sílících těhotenských testů.

Ahoj Petříčku, zatím jsi ještě u maminky v bříšku, krásně kopeš a dáváš tak o sobě vědět. Píšu Ti druhý deníček, vlastně první, až budeš větší, tak si ho budeš moc přečíst.

Všechno to začalo 31. 5. 2010. Na ten den si pamatuji úplně krásně, zrovna tak jako kdyby to bylo včera. Ten den jsem se ráno vzbudila a bylo my nějak špatně od žaludku. Chtěla jsem do sebe nacpat prášky, ale protože se blížila menstruace, tak jsem pro jistotu šáhla pro jeden těhotenský test – co kdyby se náhodou zadařilo.

Udělala jsem si test, připravila snídani a za chvilku se chystala do práce na odpolední. Po snídani jsem se mrkla na ten test, schválně jsem to prodlužovala. A jaké to pro mně bylo překvapení, když tam dušíček opravdu vylezl, to bylo 4 dny před menstruací. Do práce jsem ten den šla jako sluníčko s úsměvem na rtech. Večer jsem to oznámila nebo spíš ukázala manželovi.

Další den jsem se po přemlouvání sebrala a šla si nechat nabrat hcg. Po dvou hodinách jsem volala na výsledky a bylo mi řečeno hcg 8 – těhotná nejste. Manžel zklamaný, ale já ne. Prostě jsem tak nějak cítila, že jsi v bříšku a nenechala jsem se vytočit. Za 4 dny jsem si dělala další test, druhá čárečka vyjela okamžitě. Tak jsem volala na gyndu a dostala jsem Utrogestan na udržení. Asi za další 2 dny poslední testík a čárečka byla opět nádherná a tím to vlastně všechno začalo.

Byl červen a byla ta hnusná vedra. Jednou jsem přijela do páce na odpolední zelená jako lečo, jakmile mě viděl manažer, tak mně okamžitě poslal domů na neschopenku nebo ať si vezmu dovolenou (začínaly problémy s tlakem). Tak jsem se sebrala, jela domů a volala jsem na gyndu, co s tím. Sestra my řekla, ať si přijedu pro neschopenku, přece jen jsem byla po těch třech potratech a teď bylo to hnusné horko a do toho ty hormony. Počkala jsem na manžela a až přišel domů z práce, tak mi tam sjel a následující den odvezl do práce.

Průběh 2-3. měsíce – pořád jsem byla doma. Měla jsem za s sebou první kontrolu, na které bylo vidět i srdíčko, bylo to přesně v 6+2 a bylo pondělí. Těhotenství bylo potvrzené, vycházky neomezené, tak teď to jen dotáhnout do konce. A asi tak za dva dny nastalo peklo. Promiňte mi ten výraz, ale blila jsem jak blázen. Smrděly my dokonce i rohlíky. Při životě mně drželo ovoce, nic jiného jsem do sebe nenacpala. No a tak jsem během dvou měsíců zhubla 5 kg. Při další kontrole mě pan doktor ujišťoval, že pokud nepřiberu aspoň kilo, tak to bude na pobyt v nemocnici. Kontrola byla za 4. týdny.

To už jsem byla ve 4. měsíci, ranní nevolnosti ustaly jak mávnutím kouzelného proutku a já se pěkně rozpapala. Bylo léto a já ujížděla na ovoci, zmzrlině, těstovinách. Prostě jsem si to začala konečně užívat. Venku byklo nádherně –někdy až moc velká vedra na mě. Začali jsme postupně kupovat výbavičku, hadříky to bylo moje. Nahromadilo se nám toho nějak moc, až jsem pak dostala od manžela zákaz je kupovat a kamarádka mě měla ohlídat.

Kontrola v 5. měsíci nedopadla zrovna pěkně, začaly se objevovat problémy s dost vysokým tlakem. Největší byl 152 na 98. Přitom všechna vyšetření – jak NT screening, tak tripple testy a v neposlední řadě velký ultrazvuk dopadl dobře, dozvěděli jsme se, že to bude klouček, prostě náš milovaný Petříček. Začínal zlobit hnusný tlak. Začala jsem docházet na pravidelné kontroly k internistce. Dostala jsem na 24 hodin tlakoměr, další den následovalo celodenní sbírání moči kvůli bílkovině, výsledky tlaku byly jakžtakž, dostala jsem prášky Vasocardin na tlak, užívání 2× denně.

No a vlastně každý měsíc, myslím ty zbývající měsíce 6,7,8,9, jsem docházela k internistce 1× do měsíce, tlak se jakžtak udobřil. Někdy vylítl a někdy byl v pořádku. Brala jsem ten Vasocardin na tlak, pak magnézko, Mamavit, jodid a železo. Nyní jsem v 9. měsíci, přesně dneska 37+1. Začala jsem chodit na monitory a vše je v pořádku. Mám nahoře 20 kg, všechno mně bolí. V noci špatně spím, o zádech radši ani nemluvím, nohy jako balvany.

Petříčku, zvládli jsme to oba dva, tu složitou cestu. Za pár dní už Tě budeme držet v náručí. Strašně moc se na Tebe s manželem těšíme, moc Tě milujeme. Už jenom zvládnout porod, kterého se bojím, jak čert kříže a budeš s námi. Postýlku už máš připravenou. Termín máme 8. února, tak jsme moc zvědaví, kdy se Ti bude chtít na svět za maminkou a za tatínkem. Zatím si užíváme jen Tvých krásných pohybů, kopanců do bříška.

Petříčku, až budeš větší, tak doufám, že si to třeba i jednou přečteš. A věř mi, že maminka s tatínkem Tě moc a moc milují už teď, když jsi ještě u maminky v bříšku. Moc se na Tebe s tatínkem těšíme a už si moc přejeme, abys byl mezi námi. Moc Tě milujeme, lásko naše.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
petra.lovosice
Extra třída :D 12947 příspěvků 19.01.11 18:36

ty jseš taková třešinka pro nás co jim to nejde..snad se taky i na ostatní stále snažící usmeje takové štestí..přeji ti at máš krásný a rychlý porod a držíš ten svuj vysnený uzlíček

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 19.01.11 20:27

Super ze jste to zvladli a preji pohodovy, bezproblemovy porod a zdrave miminko :hug: :kytka:

 
rendys314
Kecalka 332 příspěvků 19.01.11 20:28

:lol: také mám termín v únoru,moooc se těším na našeho Antonia,jen jsem nikdy neprošla potraty a bude to mé 4té a poslední dítě. :palec: Je to dar mít mimčo proto jsem ani nikdy na potrat nešla,je mi líto,že některé maminky nechtěně potratí. :-?

 
Gozra
Závislačka 2730 příspěvků 19.01.11 22:01

Ahoj, držím pěsti o to víc. :wink: Moc ti přeju, ať držíš svůj uzlíček štěstí v náručí, opravdu nad to není. :hug: Po přečtení nadpisu mi zamrazilo :-( , zažila jsem taky a stejný počet, ale napočtvrté to taky konečně klaplo a naše 1,5 roční štěstí lítá po bytě :lol:

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 20.01.11 07:03

Držím palečky ať už máš mimi v náručí.Taky mám termín v únoru a čekám chlapečka :huban:

 
kamomejla  20.01.11 09:17
slzička

Ahoj,nic krásnějšího jsem v životě nečetla,až mi ukaplo několik slziček.Smanželem jsme se snažili o miminko 3 roky a konečně jsme se dočkali,termín máme v červnu a už se moc těším,jako ty,až budeme toho drobečka chovat v náručí.Každá se bojíme porodu,ale když ti pak dají do ruky ten uzlíček,tak všechny bolesti pominou.Přeji bezproblémový porod a hodně štěstí s miminkem :potlesk:

 
miska.03
Ukecaná baba ;) 1773 příspěvků 10 inzerátů 20.01.11 09:29

Normálně mě to tak dojalo, že mi ukápla slza :cry:
Moc pěkně napsané!

 
cher  20.01.11 09:58

Moc krásný deníček :potlesk: , všechny snažilky by se měly dočkat svého miminka :srdce: a 31.5. přišla na svět moje dcerka :-)

 
pomni
Kecalka 186 příspěvků 20.01.11 10:31

Krásně napsaný, myslím, že váš synáček bude za pár let rád, že mu maminka něco takovýho napsala, moc gratuluji. Taky mě upoutalo to datum 31.5. protože se mi taky narodila dcera a ještě k tomu v ten den mám narozeniny i já, takže to asi nebude špatný datum :-o

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 20.01.11 11:02

Ahoj, tak krom toho tlaku to bylo stejný i u mě. Ty pachy když je ti špatně, to bylo peklíčko, co? No já šílela. Několikrát jsem musela i vystoupit z MHD, protože bezdomovec, nebo dáma-chodící parfumerie, mi strašně dráždily žaludek. :roll: :mrgreen:

Chci ti říct, porodu se neboj! Netrvá věčně a ty hodiny strašně rychle utečou. Soustřeď se na výsledek. Já si mezi kontrakcema představovala jak už ze mě vyleze a já toho drobečka budu chovat. To mě udržovalo nad vodou. A pak? Pak už to bude je úžasný!!! :huban:

Moc a moc zdravíčka vám oběma! :kytka: Zvládli jste těhotenství, zvládla jsi ho donosit :dance: a Petříček bude mít tu nejlepší maminku! :hug:

 
rosinka
Závislačka 4020 příspěvků 20.01.11 12:40

:cry: :cry: :cry: ja jsem tak dojata, ze malem brecim.Moc krasne napsane :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: porod se zvladne, tam clovek ma jistotu, ze ted' trpi a bude miminko, pro me bylo horsi to snazeni a neuspechy. Mos drzim palecky :kytka: :kytka:

 
al3da
Kelišová 5497 příspěvků 20.01.11 13:07

Hezky napsané…
Už aby jsme to měly za sebou co… mám termín sice o chlup později ale rodit bych šla klidně dnes.

 
Raduli37
Kecalka 155 příspěvků 20.01.11 14:21

držim pěstičky a neboj i porod může být hezký zažitek..jen pěkně dýchej a poslouchat sestřičky..pak bude fajn :lol: taky máme Petříčka..

 
ze.janina
Ukecaná baba ;) 1634 příspěvků 20.01.11 15:53

Držím ti pěšti,aby ti vše dopadlo o.k. a porodu se neboj,to už bude pro tebe hračka,když už jsi vydržela celých těch 9 měsíců tak porod zvládneš levou zadní…my ženský jsme stejně NADLIDI,musíme totiž toho tolik zvládnout :hug: nevím nevím jak by to dopadlo,kdyby děti měli ronosit v bříšku chlapi a pak je měli rodit… asi by jsme pomalu vymřeli :mrgreen:
Jsi bezva ženská a když jsi urazila už takovouhle cestu,tak to do toho překrásnýho konce už dotáhneš :hug: :hug: :hug:

 
pajda323
Nováček 1 příspěvek 20.01.11 16:43
:)

Ahoj, držím pěstičky, vím, jaký je to neuvěřitelně nádherný pocit držet v ruce voňavý malý uzlíček po tom všem, co sis prožila… na druhé mimi jsem čekala neskutečně dlouhých 9 let… a mezi tím 8 samovolných potratů… malá se mi narodila 14.2.2008, termín jsem měla 8. února jako Ty… asi na tím valentýnským narozením chtěla připomenout, že se opravdu narodila z veliké lásky :-D

 
ivana.lovosice  20.01.11 21:47

Ahoj měla jsem stejný problém, potrátila jsem a vždy na konci 3 měsíce pokaždé květen. Pak mi pak doktor zdělil že nemůžu mít děti. Kamarádka mi poradila jiného pana doktora ten mi napsal hormony a já byla za 14 dní v jiném stavu.ted mám 2 krásné dětičky. :lol:

 
dagomaro
Nováček 4 příspěvky 20.01.11 22:45
naděje umírá poslední

Chtěla bych povzbudit všechny ženy, kterým se nedaří otěhotnět nebo donosit miminko. Na naši holčičku jsme čekali 4 roky, každý rok jsme se snažili, ale pokaždé jsem se třikrát dozvěděla tak v 7 týdnu špatnou zprávu, že se nevyvinulo srdíčko a embryo nežije. Bylo to těžké a depresivní. Přestali jsme už s mužem skoro doufat, ještě jsme si říkali, že to tak jednou dvakrát zkusíme. Důvody, proč se tak dělo, se nikdy nezjistily. Poslední naději jsem vkládala do lázeňské léčby, k tomu nás ještě oba přeléčili antibiotiky (pro jistotu). Nakonec to pomohlo nebo se příroda „umoudřila“ a druhý měsíc po lázních jsem otěhotněla (omezila jsem pro jistotu práci, brala Utrogestan v prvním trimestru a homeopatika). Celé těhotenství bylo o strachu, zda dospějeme ke zdárnému konci, ale pak se nám císařským řezem narodila zdravá holčička. Dodnes se na ni, když spí (je jí už 8 měsíců), chodíme s manželem dívat a stále tomu zázraku nemůžeme uvěřit. Pro povzbuzení bych chtěla napsat, že se všem 3 ženám, se kterými jsem se ve Františkových Lázních skamarádila a které se také léčily pro neplodnost, postupně narodily děti. Takže vydržet a nevzdávat to.

 
Nenapadáměnick  20.01.11 22:46

Moc mě mrzé, ýe jste 8× potratila..Snad jste se s tím nějak vyrovnala.není to nikdy jednoduché..Moc gratuluji k dcerce!=) a přeji hodně štěstí a zdraví, snad je všechno špatné za Vámi!=) :srdce:

 
Nenapadáměnick  20.01.11 22:47

Na mě si rodiče počkali 7 let…A to jsem vznikla stejně nějakým zázrakem - můj tatínek byl je a bude neplodný..:D a i tak jsem opravdu jeho..=)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele