Ach ty kyčle!!!

janinaxx  Vydáno: 14.11.14

Ahoj maminky, chtěla bych Vám popsat náš příběh, který se stal minulý rok, vlastně na přelomu roku s mou dcerou.


1 komentář


2 komentáře


1 komentář


2 komentáře

Je právě 20.9.2013 a nám se narodila naše druhorozená dcera Viktorka. Prožívali jsme neskutečné štěstí, že je zdravá po všech stránkách. Rodiče a známí za mnou chodili na náštěvu a obdivovali naše vlasaté miminko. Její bratříček (6 let) Pavlík se na ní taky hrozně těšil.

Začátek s Viki nebyl moc lehký. Byla uplakaná, kojit nám nešlo, málo spinkala, já jsem byla vyčerpaná, ale po 6 týdnech si už našla svůj režim a já se taky dala do klidu.

V 6 týdnech nás čekala běžná kontrola na ortopedii. Šla jsem tam až s velkým klidem, syn měl nožičky v pořádku, Viki v porodnici taky, tak proč bychom měli mít problém že…

Vešly jsme do ordinace, doktor si položil malou na lehátko a pak to začalo. Dlouze jezdil s ultrazvukem po levé nožičce, pak kroutil nožičkami, pořád nic neříkal. V tom jsem si už uvědomovala, že je něco špatně. Potom se na mě podíval a říkal, že dcera má luxaci levé kyčle - pro laiky, že prostě kyčel není v jamce ale mimo.

Pořád mi to nedocházelo, co nás čeká. Říkal, že nasadí Pavlíkovi třmínky a za 2 týdny na kontrolu. Poslal nás vedle do ordinace, že mám chvíli počkat, že jí ty třmeny nasadí. V tom mi vše došlo a začala jsem neskutečně brečet. Nemohla jsem přestat, pořád jsem se dívala na toho drobečka malého, že si nebude moc pořádně kopat. Doktor po chvíli přišel, nasadil třmeny, dál mi instrukce, že po celé dva týdny vůbec nesundávat.

S brekem jsem odjela domů, vše jsem vysvětlila manželovi. Smířili jsme se s tím a nakonec jsme byli rádi, že to není nic vážnějšího. Vikinku jsem koupat nemohla, tak jsem ji jen otírala, na třmínky si zvykla úplně v klidu.

Po dvou týdnech jsme jeli na kontrolu. To si pan doktor už přivolal i primáře, že se stav Viktorce vůbec nelepší, že budeme muset nastoupit do nemocnici na trakci. Pak ale zjistil, že Viktorce jsou pouze dva měsíce, takže ještě jeden měsíc počká.

Měsíc uběhl jak voda a já prostě věděla, že hospitalizace je nevyhnutelná. Bylo to hrozné, 2 měsíce bez rodiny, Viki zavěšená 2 měsíce za nožičky na nějaké konstrukci. Jak ji budu zabavovat nebo jak bude plakat a rušit spolubydlící? Byla jsem v šoku. Co můj malý chlapeček a manžel? Ti nás taky potřebujou. Nevěděla jsem co dělat. Pak jsem našla tady na eMiminu konverzaci a tam mi maminky hodně pomohly, že to prostě taky zvládly a že miminka to zvládají mnohem lépe než maminky (a to je pravda). Nejhorší bylo, že jsme tam musely být i přes Vánoce. :-(

Byl pátek 13.12. a my jsme šli na poslední kontrolu, po krátké chvíli byl ortel jasný. V pondělí nástup do nemocnice.

Celý víkend jsem probrečela a u toho balila věci, hodně věcí… Pavlík plakal, nikdy jsme od sebe nebyli déle než jeden den.

V pondělí jsme tedy nastoupili do nemocnice. Ubytovali nás a já strašně prosila sestřičky, že kdyby to šlo, chtěla bych být sama s dcerkou, že to pro nás bude těžké a nechci nikoho rušit. Vyšly mi vstříc.

Po veškerých vyšetřeních, rtg, sono přišli doktoři a začali stavět tu hnusnou věc na postýlku. Nejdříve měla mít 2 týdny nožičky horizontálně (kde se ten kloub uvolňuje a vytahuje) a poté vertikálně. Viktorka už byla za ten celý den tak unavená, že to celé proplakala. Obvázali jí nožičky do obvazů, nakonec dali takové špagáty a přivázali na ně závaží, aby to jakoby táhlo.

Kdo nezažije, nepochopí, co je to pro matku vidět své dítě trpět. Jak vidí, jak pláče a nemůže mu pomoc. Jen tam ležela, koukala na mě a plakala. Pak vyčerpáním usnula a spala až do rána.

Já si pomalu zvykala, pořád jsem brečela. Bylo mi smutno, byla jsem tam sama s malou. Třetí den nastal zvrat, přiběhly sestry, že nás stěhujou, že tady je ještě jedna maminka s holčičkou taky na trakci. No v tu ránu slzy… tak jsem chtěla být sama a nikoho nerušit.

Po nastěhování do jiného pokoje jsme si pár dní zvykaly, holky pláčem se budily a my jsme byly na nervy. :-D Po týdnu se to spravilo a holky spaly celkem stejně. :-D Co nás nejvíce trápilo po celou dobu, bylo bříško. Tím, jak neměla pohyb, tak skoro každý večer trpěla na koliky.

Vánoce jsme taky přežili. Mám neskutečně hodnou maminku, která nám všechno na Vánoce připravila, obalila kapry, udělala salát a na dvě hodinky přijela do nemocnice pohlídat Viktorku, ať můžeme být se synem. Co vám budu povídat, Vánoce byly takové smutné, ale syn měl radost, to je hlavní.

Po Novém roce jsme měli kontrolní sono. Do pokoje naběhlo asi 6 doktorů a stavělo se konstrukci na vertikální trakci, což znamená nožičky nahoru a posouvá se cca co týden zhruba o 10 cm až do úplné roznožky. Sono dopadlo dobře, kloub se hýbe tak, jak má, ještě ho zakloubit. Konečně dobré zprávy po tak dlouhé době.

Páni doktoři stavěli 2 konstrukce celé dopoledne :-) a my jsme si mohly alespoň pořádně s holkama pomazlit. :-D Jinak jsme je sundavali co týden na koupání, toť vše, jinak vůbec, pořád byly připoutané.

Jak Viktorka už „visela“, přestalo nás i trápit bříško. Na té kontrukci se fajně pohupovala nožkama. Začala si více hrát s hračkama a byla celkově klidnější. Dohodli jsme se s manželem, že mě bude každou neděli střídat vždy odpoledne a já pojedu domů se synem. Moc mi chyběl po celou dobu.

Od Nového roku tam byly i ve čtvrtky takové výtvarné kroužky, tak Pavlík vždycky za mnou přijel s dědou, ten ho tam nechal a my si hráli a tvořili. Manžel pro něho večer přijel.

My jsme si se spolubydlící na sebe zvykli a kamarádíme se do dneška, často si voláme co nového atd.

Čas plynul dál a dál a nám pořád nebyl schopen nikdo nic říct, jak tady dlouho budeme. V úterky vždy i jezdil nějaký specialista přímo na dětské kyčle, který nám konečně řekl, že 5.2. půjdou holky na sál pod narkózu, kde se kloub zakloubí a udělá se sádrová spika (což jsou takové kalhotky ze sádry, kde je dítě zasádrované od bříška až pod kolínka a je udělán jen otvor na kakání a čurání). Následný den můžeme jít domů.

Neumíte si představit, jakou jsme měli radost, že už budeme doma se svými milovanými.

4.2. jsme dostaly instrukce, že holky se můžou naposledy napít ve 2 v noci, pak už vůbec. Z toho jsme měly strach, protože se někdy budily i k ránu. Nakonec holky spaly dobře, napily se kolem 2 a spinkaly do rána.

Ráno dostaly kanylu a takový oblbovák. První šla na sál Karolínka, pak Viktorka.
My čekaly na pokoji. Karolínka přijela jako první, narkózu těžce zvládala, dlouze po ní plakala. Viktorka byla v pohodě, byl to malý sádrový trpaslíček.

Odpoledne jsme šli na rtg. Kloub je v jamce na půl vyhráno, teď ještě aby se udržel, jak se po 6 týdnech sundá sádra.

Na druhý den jsme konečně po dlouhých 57 dnech odjížděli domů. Oblečení byl kámen úrazu, musela mít velikost 80, na rukách zahnuté rukávy. Do vajíčka se samozřejmě taky nevlezla, jela ve větší sedačce, kde jsme ji podložili polštářema a zapnuli.

Po příjezdu domů jsme si zvykali na oblíkání, vychytaní všecho. Nejhorší bylo přebalování - musela jsem ji celou sádru oblepovat intimníma vložkama. Dovnitř jsem ostřihávala malou plínku a přes to ještě jednu plínku. Koupání samozřejmě žádné nebylo, jen jsem opět otírala. Kočárek jsem si musela půjčit větší, jinak se nikde nevlezla, ale dalo se vše přežít.

Datum kontroly a sundání sádry se blížil a já měla neskutečný strach, aby bylo vše v pořádku a malá nemusela na operaci. Na kontrole sádru sundali, potom jsem šli na rtg. a čekalo se. Po chvíli jsme šli do ordinace a už nás čekali jen dobré zprávy. Kloub zakloubený a DRŽÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!!! Jak my jsme byli šťastní! :-D
Dostali jsme ještě třmínky a frejkovou peřinku, ale to už bylo nic. Na kontroly jsme jeli každé 3 týdny. Po dalších 6 týdnech nám sundali peřinku a v srpnu tedy po 10 měsících léčby nám sundali i třmínky.

Viktorka vše krásně dohání, leze po čtyřech, chodí za ručičky (sama ještě ne), ale nejsme tomu tak daleko. :-D Je jí teprve 13 měsíců. Jsme velice rádi, že jsme to zvládli, i když někdy to bylo velice težké…

Děkuji všem za přečtení tohoto příběhu až do konce a věřte, že zvládnout se dá všechno, když chcete.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Banshee
Kecalka 478 příspěvků 14.11.14 00:17

Teda, zakladatelko, mas opravdu muj obdiv, muselo to byt strasne narocne, uff, radsi si ani nepredstavuju. Ale hlavne, ze to mate za sebou a ze to pomohlo! Ta vase princezna vypada uplne jako moje dcera, taky takovej vlasatec :-) jeste se zeptam, je vubec mozne kojit, kdyz je dite zavesene na tom stroji? Nedovedu si to technicky predstavit.

 
ii12
Kecalka 117 příspěvků 14.11.14 00:34

Tak to věřím, že to bylo náročné a pěkně na nervy!! Ale hlavně, že všechno dobře dopadlo.

 
Kauree
Závislačka 4451 příspěvků 1 inzerát 14.11.14 00:41

Brr, připomnělas mi naše (o dost menší trápení) před dvěma lety - začátek úplně stejný, starší dcera kyčle ok, šla jsem na ortopedii s mladší jen jakoby proto, že se to prostě musí, odcházela jsem totálně v šoku, že druhý den do nemocnice, nejspíš si nás tam rovnou nechají. tam si jí prohlédl pan primář a že teda přeci jen zkusí třmínky, než si nás tam nechají. měli jsme to o měsíc posunuté, takže Vánoce jsme strávili doma čekáním na výsledek kontroly, jestli třmínky pomáhají nebo nás čeká hospitalizace. my jsme ale nakonec měli to štěstí, že trochu pomohly a do nemocnice jsme nakonec nemuseli. další kontroly jen malá zlepšení, takže nervy trvaly až někdy do dubna, pořád nás upozorňovali, že máme počítat, že je bude mít do roka. až na jedné kontrole se u ní vystřídali 3 doktoři, nikdo si evidentně nebyl jistý, já už zas úplně vyřízená, co nás čeká, až tedy poslední pan doktor potvrdil zjištění dvou předchozích, že ano, třmínky na další měsíc už jen na noc, že už má kyčle tak, jak mají být, po měsíci jí je sundali úplně. lézt a chodit začala později než starší dcera, ale když už začala chodit, tak vlastně začala rovnou běhat, žádné nejisté krůčky :srdce:

 
hanak  14.11.14 02:48

Klobouk dolů před vámi oběma!
Kdysi jsem znala maminku, jejíž holčička taky měla do roka přímo jakýsi postrojek, pak operace a holčička mohla začít s nožičkama pracovat až někdy v roce a půl. Ale všechno krásně dohnala a po pár měsících by nikdo neřekl, že celý téměř rok a půl strávila jen vleže na zádech s nožičkama daleko od sebe.
Dnes je z ní nádherná mladá slečna :)
Já vím, že pro děti se dá přežít snad všechno. A ti nejmenší to paradoxně snášejí lépe než ti starší, nedej bože rodiče. Strach o ně nás asi neopustí už nikdy :andel:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 14.11.14 06:07

Jste obe holky sikovne :kytka:

 
solip
Kecalka 217 příspěvků 14.11.14 06:53

Obdivuji vás, jak jste to obě zvládly! Krásný deníček, u pasáže o Vánocích jsem měla co dělat, abych zadržela slzy.. Takže letos vám přeji opravdu šťastné a veselé Vánoce :kytka:

 
janinaxx
Zasloužilá kecalka 644 příspěvků 14.11.14 07:07

Děkuji holky za pozitivní komentáře, drželo mě nad vodou to, že vím že jsou mnohem těžší nemoci. Viktorka byla malé miminko které vlastně neznalo vůbec pohyb takže se to dalo zvládnout, horší by to bylo kdyby to zjistili později. @Banshee Kojit určitě jde, v nějaké hrozné poloze, my jsme bohužel někojili, těmi stresy jsem přišla o mlíko. Jinak Viktorka ty kyčle zdědila po babičce a bratrovi, já jsem měla kyčle v pohodě.

 
pralinka2727
Závislačka 3053 příspěvků 14.11.14 07:46

@janinaxx Jani,deníček jsem teď přečetla jedním dechem a řeknu Ti, že i když jsme Tvůj a Viktorčin příběh všechny postupně prožívaly v naší uzavřené skupince, tak mě vehnal slzy do očí.
Moc jsi mi svojí statečností a optimismem pomohla, když jsem se „hroutila“ z Verunčiných řemínků.
Přeju celé Tvojí rodině, aby letošní Vánoce byly nezapomenutelné :hug:
Viktorka je nádherná holčička a má SUPERMÁMU :potlesk:

 
Grumlik
Zasloužilá kecalka 826 příspěvků 14.11.14 07:51

Máte můj obdiv, jak jste to úžasně zvládly!!! Viktorka je strašně statečná a šikovná!!!

 
Jitka79
Závislačka 3204 příspěvků 14.11.14 08:01

Upřímně smekám.. to mi úplně vyrazilo dech, chudák maličká, štěstí, že už máte toto hrozné období za Vámi. Naše mladší holčička měla v půl roce úraz-spadla nám, měla sádru na tři týdny přes celou nožičku/měla naštíplou stehenní kost/. Byly to neuvěřitelně dlouhé tři týdny, odpočítávala jsem každý den, kdy jí sádru sundají. Proto si /ne/dovedu představit to celé dlouhé období, kterým jste musely obě projít.
Držte se, už bude jen dobře.

 
obrazek
Echt Kelišová 9866 příspěvků 14.11.14 09:16

Ufff… clovek ani nevi, co ma, kdyz tohle nema… uzili jste si sve… jeste ze uz je to v poradku. drzim palce, at uz to nezlobi.

 
Alušáček
Ukecaná baba ;) 1873 příspěvků 14.11.14 10:44

Jste obě statečné holky, mám teď malé miminko tak si umím představit jak by mi to rvalo srdce něco takového prožít. Máte můj obdiv. :kytka:

 
Andrea.Tom
Zasloužilá kecalka 606 příspěvků 14.11.14 11:11

Teď se koukám na fotku a koukám, že jste s tím byli v Třinci. Jinak teda musím říct, že už bych si asi dávno hodila mašli :/ tohle si nějak neumím představit.. :/

 
janinaxx
Zasloužilá kecalka 644 příspěvků 14.11.14 12:04

@Andrea.Tom jojo byli jsme v Třinci, určitě by jsi to dala, každá máma která miluje by udělala vše pro dítě. :palec:

 
jaja85
Extra třída :D 12759 příspěvků 14.11.14 12:39

Krásně jste to zvládly :palec: ;) Teď už bude dobře a malá vše krásně dožene ;)

Mám taky zkušenost, mě na to doktoři tenkrát přišli až ve 3 měsících. Konstrukci a pytle s pískem jsem taky podstoupila, jen následně nebyla operace ale až do 1 roka jsem byla pouze ve strojku. (to si moje mamka musela pořídit kočár na dvojčata, jinam jsem se s tím nevešla :D ) Naštěstí i u mě dopadlo vše dobře. A během dvou měsíců jsem začala sedět a běhat. ;)

A naštěstí to moje dcerky nezdědily.

 
Uživatel je onlineLuwica
Ukecaná baba ;) 1813 příspěvků 1 inzerát 14.11.14 12:43

Opravdu smekám. Já jsem obrečela i to, když malé ortoped nasadil široké balení. Teď už odpočítám dny, kdy se ho snad zbavíme. Vzhledem k tomu, já jako malá měla taky třmínky, tak kyčle jsou pro mě strašák. Hodně zdravíčka, teď už si malá svoji smůlu určitě vybrala.

 
Eteas
Echt Kelišová 8108 příspěvků 14.11.14 12:45

Důležité je, že jste to zvládly, malá se uzdravila a teď všechno dožene… psychicky to jistě bylo náročné, ale v tom hodě pomáhá i rodina, tam je velká podpora v tom zázemí… přeji ať už máte s dětmi jen samé dobré zprávy

 
Kaculatko
Extra třída :D 11744 příspěvků 14.11.14 12:53

To bych si liskla, kdyz si vzpomenu jak jsem u obou deti fnukala, ze musim byt 14 dni v nemocnici :zed: nedokazu si vubec predstavit jake to muselo byt, dost drsny cim si nekteri musi projit. Jsem rada, ze uz je vse v poradku :hug:

 
Ageleine
Kecalka 375 příspěvků 14.11.14 12:54

Se slzami v očích Vás obě neskutečně obdivuji! Neumím si vůbec představit, jak bych takovému ortelu čelila já, navíc jsem vůbec nevěděla, že se kyčle až „takhle“ léčí! O_o Přeji vám, abyste byly obě už jen zdravé a co nejvíc si užívaly chvilky „krůčků a pohybů“… :andel:

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 14.11.14 13:07

My mely do 6m trminky a i to bylo pro me narocne. Trakci si fakt ani neumim predstavit…gra­tuluji ze jste to zvladly.

 
janinaxx
Zasloužilá kecalka 644 příspěvků 14.11.14 13:08

My jsme dopadli ještě dobře, ale znám holky které museli jít na několik operací, mají šrouby v kyčlech, a pořád jsou jen po nemocnicích nebo po lázních, to je pak na palici :zed: :zed:
Jinak děkuji za krásné komentáře :srdce:

 
janinaxx
Zasloužilá kecalka 644 příspěvků 14.11.14 13:09

@pralinka2727 moc ti děkuji, jsi zlatíčko :hug: :hug: jsem ráda, že už to holky mají za sebou!!!

 
janinaxx
Zasloužilá kecalka 644 příspěvků 14.11.14 13:10

@kaspluc zlaté třmínky :-D

 
LLaylaa
Kecalka 175 příspěvků 14.11.14 13:32

Obě dvě jste moc statečné holky! Obdivuju maminku, muselo to být těžké, vánoce a doma malý syn. A pro Viktorku jsi určitě byla velkou oporou. Ať se vám daři! :kytka:

 
jun
Kecalka 476 příspěvků 14.11.14 13:46

Téééda, můj velký obdiv. Hlavně přes ty Vánoce to muselo být náročné. Přeji hodně zdravíčka a ať už se všechno jenom daří :kytka:

 
italia
Kecalka 372 příspěvků 48 inzerátů 14.11.14 14:05

Je mi líto, čím jsi si musela projít, ale malá jak píšeš, je jinak zdravá a krásně všechno dohání. Věřím, že to pro tebe muselo být utrpením, zvlášť, když je to sotva narozený drobeček. Naše malá dostala pouze široké balení a já to tehdy obrečela jak hrom. Do dnes, když si na to vzpomenu, je mi do breku, takže…Jsi dobrá, že jsi to tak dobře zvládla a hlavně malá! Držím pěsti, ať je všechno už jen v pořádku a jste zdraví :-) :lol: :kytka:

 
mariana86
Závislačka 3296 příspěvků 4 inzeráty 14.11.14 16:31

Ahoj Jani, jste moc statečné obě dvě, letošní Vánoce budou určitě krásný, pamatuju si, jak jste byly loni ve špitále a jak mi Vás bylo líto a myslela jsem na Vás. Zastav se někdy ve skupině ;)

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 14.11.14 17:29

@janinaxx právě…jako zpětně to vím :-). Bohužel tím, že existuje internet jsem celého půl roku věděla, jak můžeme zkončit. A kolik nocí jsem probečela a prosila toho nahoře, at nemusíme na trakce. Já bych to asi nedala, vím, že děti to nesou jinak, ale víš jak, mně mudr řekl, jim to nic nedělá. Tomu nevěřím, proč by jako tak plakaly potom u těch trakcí, at mi nikdo neříká, že je to pro ne paráda tak ležet 6 týdnů a že je to nebolí. Chudinky, spíš asi jim nic nezbývá a říkají si, co se jim to děje… :zed:

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 14.11.14 17:58

Mam bez mala 40, narodila jsem se s oboustranne vykloubenymi kyclemi, kterym prakticky schazela jaderka.Pry jsem podstoupila zakloubeni a to bez narkozy.Do dvou let jsem nosila strojek, jen jsem lezela, nechodila, nesedela. Podle lekaru jsem nikdy nemela normalne chodit. Vysledek? Nejenze chodim, ale dokonce jsem byla instruktorka lyzovani, bruslim na inlinech a prirozene jsem porodila dve deti. Podekovani patri hlavne mym rodicum, kteri to nevzdali a zatli zuby a poctive me drzeli v „zelezech“.Kolem sedesatky si odskocim na vymenu kloubu, nekdy me boli, ale kdyz jsem opatrna a nedelam veci, co mi skodi jako treba skoky a drepy, mam klid.

 
Nina_M
Ukecaná baba ;) 2155 příspěvků 14.11.14 19:37

Jste sikovne :potlesk: Skoda, ze vas trapili tak dlouho :cert: 8o A proc na zacatku cekali s terapii? Kycle se rapidne vyviji do cca 16tydne. To jde opravdu exponencialne, pak se to hoodne zpomali a terapie trva tim padem o dost dele a nemusi byt vzdy uspesna. S nasi malou jsme si prosly to same, jenze nam to zjistili hned ve 2.tydnu. Na zacatku jejiho 3.tydne jsem nastupovala do nemocnice, kde mala 16 dni visela (trakce), pak 4t spika a 9 tydnu postrojek. Po 4m mame uplne naprosto zdrave kycle. Samozrejme, ze jsme to na zacatku obreceli. Male to bylo ale uplne ukradene, protoze ve 2t dite skoro nic nevnima (s nadsazkou samozrejme). :nevim:

 
Mat.ch
Ukecaná baba ;) 2245 příspěvků 14.11.14 20:01

Jani,
ačkoliv váš příběh znám, také jsem četla příspěvek jedním dechem a klobouk dolů! Vůbec si nedovedu představit, jaké to pro vás muselo být…

 
IvčaIva
Zasloužilá kecalka 977 příspěvků 14.11.14 21:25

Tak to je mazec, jste fakt statečná a trpělivá! štěstí v neštěstí asi bylo, že problém byl hned tak od malinka, kdy malému ležícímu tvorečkovi je celkem putna (s nadsázkou :hug: ), jestli si někde visí nebo ne :), ale ta dlouhá léčba a čekání na ortel musely být fakt nervy

:oops:…když já si vzpomenu, když musela být v roce a půl dcera 5!!! dní v nemocnici s angínou a musela jsem na noc domů, co jsem vyváděla a jak jsem jela druhý den ráno za ní totálně opuchlá a uřvaná :? :oops: :oops: :oops:

jen poznamenám, že já jsem naopak hned nechtěla, aby dcera byla na pokoji sama - ale na infekčním to jinak prostě nešlo, po dvou byli až snad jen puber´táci :nevim: - je fajn, že vám tam dali kámošku, když člověk vidí, že v tom není sám a nemusí je tupě čučet do zdi nebo bulet, hned jde všechno líp…

držím palce, at´ to nehorší, co vás ještě potká je rýma! (a ta vás teda potká :zed: :lol: )

 
jita22
Zasloužilá kecalka 634 příspěvků 3 inzeráty 14.11.14 21:41

Jeee, my máme uplne stejne staré dvě holčičky :) Kycle nastesti v pořádku, ale loni na vánoce jsme taky byly s jednou v nemocnici, nastesti jen asi 6 dnu a na Stedry den odpoledne nas pustili.Kdyz jsem to četla, tak jsem si taky rikala, ze to bych nedala.No snad teda dala, ale muselo to byt pekne narocne! Jsem rada, ze to dobre dopadlo a držím palce, at se v budoucnu nemocnicim uz vyhnete!

Příspěvek upraven 14.11.14 v 21:42

 
PerlaZP
Stálice 72 příspěvků 256 inzerátů 15.11.14 09:09

Obdivuji maminku, muselo to být velice těžké - Vánoce a doma malý syn. Přeji Vám hodně zdraví, štěstí a radosti. :kytka:

Příspěvek upraven 15.11.14 v 09:27

 
ka2ka
Kelišová 6124 příspěvků 15.11.14 21:01

Musím přiznat, že tebe i malou moc obdivuju :kytka:

 
Nobod
Kecalka 259 příspěvků 16.11.14 18:04

To muselo být peklo. Chudák malá, ale stálo to za to, co? :palec: Hlavně, že to dobře dopadlo. Jste obě moc šikovné :hug:

 
deeni
Kecalka 457 příspěvků 17.11.14 22:55

Klobouk dolů.. Máte můj veliký obdiv :kytka: já bych to psychicky nezvládla :hug:

 
kouřící králík
Závislačka 4024 příspěvků 17.11.14 23:22

Pěkné, jsi statečná. Ať už je jen dobře

 
Syringa
Nadpozemská drbna 29561 příspěvků 18.11.14 15:21

Téda, jste statečné :srdce: :srdce: :srdce:. Malá má „jen“ Frejkovku, a jsem z ní nešťastná, úplně mám po přečtení Tvého deníčku pocit, že Frejkovka je fakt nic :D.

 
kouřící králík
Závislačka 4024 příspěvků 21.11.14 15:05

Statečné holky a celá rodina.
Ať už nic nebolí :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele