Naše štěstíčko Adrianka

gabulda  Vydáno: 02.02.12

Byl to neuvěřitelně emotivní a krásný zážitek. Ahojky, tak jsem se s vámi taky chtěla podělit o příběh našeho nejkrásnějšího štěstí. Miminko bylo, jak se říká, vymodlené, po 2 nezdarech se to povedlo, byli jsme oba strašně šťastní. Teď bude mít Adrianka 7. 2. půl roku a na naše první shledání myslím každý den, je to nezapomenutelná chvíle každé maminky.


3 komentářů


2 komentáře


1 komentář

Moje těhotenství bylo od 5 měsíce rizikové, musela jsem poctivě ležet až skoro do konce. Každou návštěvu mě moje gynekoložka strašila, že se miminko určitě narodí předčasně a že to ani do toho 40. týdnu nevydržíme. A já jsem vždycky přišla na další smluvenou kontrolu a doktorka byla strašně překvapená, že jsem ještě dorazila :) Někdy v 39. týdnu mě moje gynekoložka předala do péče doktorů na Obilném trhu v Brně. Chtěla jsem rodit v téhle nemocnici, měla jsem tam domluveného i porodníka, a tak, když jsem se loučila se svojí gynekoložkou, bylo mi docela líto, že mě nemůže odrodit ona :)

Nastal den D. Když jsem poprvé dorazila do porodnice na smluvenou kontrolu s mojí doktorkou, byla to mladá a příjemná žena :), paní Janzová. Prohlédla mě a říkala, že už je malinká krásně nachystaná, že stačí ji jen popošťouchnout :), a tak jsme se spolu smály a vymýšlely, jak tu naši malou cácorku popostrčíme :)Samozřejmě mi doporučila sex a vínko, a tak jsme se smály a domluvily jsme se, že pokud se to bude chystat k porodu, že ji zavolám, aby stačila dorazit i ona :), kdyby zrovna neměla směnu.

S manželem jsme se cestou z porodnice strašně smáli a už jsme přemýšleli, které datum by se nám líbilo :) Večer jsem ještě dorazila ke švagrové na narozeniny. Všichni už si mysleli, že nedorazíme :) Poručila jsem si vínko, a tak jsem vypila 2 deci a čekala jsem, co to udělá. Po vínku se nic nedělo :), a tak jsme s manželem ráno miminko popostrčili a asi za hodinku, v 9 hodin, jsem cítila slabé kontrakce. Jelikož jsem si myslela, že to jsou poslíčci a nevěřila jsem, že by milování mělo takovou moc to naše štěstí vyvolat, šla jsem si napustit horkou vanu, kdyby to náhodou byli ti poslíčci, tak že to poznám tím, že se ve vaně bolesti zastaví.

Užívala jsem si teplou vanu a kontrakce neustupovaly, bylo to spíš pořád stejné:) Manželovi jsem nic neřekla a u telky jsem pozorovala hodiny a počítala, za jak dlouho se kontrakce znovu objeví. Byly pravidelné po 12 minutách, za hodinu po 10 minutách. Když jsem ve 12 hodin zjistila, že kontrakce už jsou po 7 minutách, řekla jsem manželovi, že asi rodíme, ať se jde v klidu najíst a že já si půjdu dobalit, co jsem ještě nestihla.

Manžel byl strašně nervózní a nabídl se, že to teď bude hlídat on, psal na papír kontrakce a já jsem se ještě v klidu podívala na pohádku a někdy kolem 14. hodiny jsem šla na záchod, chtělo se mi strašně čurat, a zjistila jsem, že krvácím. Zavolala jsem doktorce, a ta mi řekla, ať okamžitě sedneme do auta a přijedeme. Měla službu, a tak na nás už čekala. U příjmu jsme se na sebe smály, vyšetřila mě a řekla, že už jsem otevřená na 4 prsty, takže dneska určitě odrodíme :) Odvezli mě na porodní pokoj, seznámili mě s mojí asistentkou, byla strašně hodná :) Skoro jsem ji nepotřebovala, ve všem ji krásně zastoupil manžel :), byl opravdu úžasný.

Kontrakce sílily a někdy kolem 19. hodiny mě doktorka i asistentka ujišťovaly, že si mám nechat dát epidural, že mi to porod urychlí. Po dlouhém přemlouvání jsem si nechala epidural dát. Přišla hodná paní anestezioložka a sestra, která mě držela za ruku a hladila, a doktorka mi zavedla jehlu s hadičkou do zad, nebylo to moc příjemné, ale dalo se to vydržet:) Strašně se mi ulevilo a čas postoupil na 20 hodin a miminko nikde, pořád se u mě střídala doktorka a asistentka, podívaly se, zkontrolovaly, zesílily oxytocin a odešly. Byla jsem zklamaná a nervózní, že pořád nic.

Najednou přišly 3 hodně silné kontrakce a já jsem měla pocit, že musím strašně tlačit, manžel zavolal asistentku a doktorku, ty mě prohlédly, poradily se a řekly, že na tlačení to ještě není, že to mám rozdýchat, tak jsem kontrakce nějak rozdýchala, byla to hrůza, ale najednou začaly kontrakce postupně slábnout :( Poslala jsem manžela pro doktorku, ta mě prohlédla, dala mi monitor a zjistly, že se mi pomalu zastavuje porod. Asistentka mi zesílila dávku oxytocinu, zase jsem cítila kontrakce, ale ty 3 silné kontrakce, co byly, už jsem necítila.

Bylo něco po osmé, monitor byl špatný a nervozita houstla, zase přišla doktorka, prohlédla mě a ptala se, jaké mám kontrakce, zavedly mi do dělohy nějaký ultrazvuk a odešly. Po 15 minutách podle grafu zjistily, že oxytocin nezabral a porod se pomalu zastavoval, a v tom přišel i primář oddělení. Podíval se a ptal, jak se cítím, za chvilku tam s námi bylo 8 lidí. Primář řekl, že na císaře je už pozdě a poprosil mě, ať zatlačím, až bude kontrakce. Zatlačila jsem, a tak jsme spustili porod, já jsem totiž řekla, že chci, aby bylo miminko hned venku, a tlačila jsem. Tolik jsem se o malou bála, a když jsem viděla strach v manželových očích, chtělo se mi brečet.

Tlačila jsem, i když už jsem necítila žádné kontrakce, podle hodin jsem tlačila půl hodiny a miminko ne a ne ven. Porod mezitím převzal už úplně primář, rozstřihl mě a při tlačení mi chtěl vytáhnout Adrianku nějakým vakupresem, bohužel neúspěšně. Během chvilky vzal do rukou kleště a řekl, že na 3 mám zatlačit, co nejvíc budu moci. Ale já už nemohla tlačit, motala se mi hlava z toho předchozího tlačení. Sebrala jsem všechny síly, ani nevím, kde jsem je vzala, klepala jsem se jako ratlík vysílením, 3× jsem zabrala a pomocí pana primáře a kleští byla malá venku. Strašně jsem si oddychla, že už je po všem a miminko je v pořádku. Adrianka se narodila v neděli 7. 8. 2011 ve 21:15.

Bohužel manžel nepřestřihoval pupeční šňůru a ani mi hned nedali Adrianku na bříško, jak jsem chtěla. Museli ji zkontrolovat doktoři a pak mi ji teprve donesli, pořád jsem nedočkavě nakukovala, a pak mi ten malinký uzlíček donesli. Spustily se mi slzy štěstí, je tak nádherná, pomyslela jsem si, a na ten pohled nikdy v životě nezapomenu. Povídám jí, ahojky, tak já jsem tvá maminka :)

Manžel mě držel za ruku a byl tak moc šťastný. Pak se malinká krásně přisála a chvilinku bumbala, a pak už mi ji odnesli, porodní asistentka mi vysvětlila, že ji musí ještě jednou zkontrolovat doktoři a že mi ji pak donesou, až se budu cítit lépe. Byla jsem opravdu hodně vysílená, ale usměvavá a šťastná. Byl to určitě jeden ze složitějších porodů, ale když mě pan primář zašíval, tak jsem s ním laškovala, že určitě půjdu do druhého :) No, každopádně jsem na sebe pyšná, máme nádhernou holčičku. Ten porod za to stál… Adrianka měřila 49 cm a vážila 3300 g.

Děkuji, že jsem si mohla ulevit a podělit se o moji 1. zkušenost s porodem. I když jsem se bála a porod neprobíhal tak, jak bych si přála, děkuji za to, že Adrianku mám, je to opravdu velký zázrak :D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 02.02.12 00:30

uuuuuuuuf tak jsem byla chvilku i pěkně napnutá ale zvláádla jsi to kráásně,jsi moc statečná!! :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: gratuluji k Adriance je moc hezounká a přeji jen a jen zdravíčko vám třem :palec: :) :mavam:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 02.02.12 08:32

gratuluju ke zdravé holčičce :kytka:
průběh mě mrzí za tebe, kdyby ti nenutili epidurál, mohlo to proběhnout úplně jinak…škoda
ať máš příští porod bez zbytečných komplikací :mavam:

 
MacinkaCZ
Závislačka 2900 příspěvků 02.02.12 08:45

Nádherný deníček, gratuluju moc hezky napsané :) máte krásnou princeznu :kytka:

 
Anael
Echt Kelišová 7791 příspěvků 02.02.12 10:19

Gábi, tak pro změnu jsem bulela já u tvého deníčku !!!! Nádhera, teď mě ještě víc mrzí, o co jsem přišla tím zpropadeným císařem :( .Jsi šikula. :hug:

 
terinka4444
Hvězda diskuse 50650 příspěvků 02.02.12 10:21

graruluju k holčičce, bylo to složité, ale zvládly jste to :palec: :palec: hodně štěstí do života :andel:

 
vanuatu
Kecalka 443 příspěvků 02.02.12 10:29

Ahojky!Jsi moc statečná :hug: ,tlačila jsem tu s tebou při čtení :mrgreen: .Velká gratulace a at jste obě zdravé!

 
unity
Kecalka 167 příspěvků 02.02.12 11:41

no teda, dramatické to bylo, ale hlavně že jste v pořádku :dance: škoda že Ti vnutili ten epidural, buhvi jak by to dopadlo bez něj. Hodně štěstí oběma :kytka:

 
PavluškaH
Zasloužilá kecalka 889 příspěvků 02.02.12 12:44

Náš Matyášek se narodil ve stejný den jako Vaše Adrianka,akorát v 19:50h.Málá je krásňoučká.Přeju hodně štěstí célé rodince :kytka: a ať malá pěkně roste ;)

 
ficus
Ukecaná baba ;) 1101 příspěvků 02.02.12 13:16

Gratuluju, že jsi to tak krásně zvládla, oproti tomu já měla pohodový porod a stěžuju si :)

 
Melinda5
Stálice 51 příspěvků 02.02.12 13:32

gratuluju k princezně :)
taky sem měla klešťoví porod protože císaře nestihli a když sem četla tvůj deníček dost věcí se mi vybavilo a byla sem na tom trochu podobně,mala ne a ne jit ven,nedávno sem taky napsala o svém porodu nejpozději v pondělí by tu měl být.....byla docela uleva to ze sebe dostat do deníčku :)

 
Melinda5
Stálice 51 příspěvků 02.02.12 13:33

jo a jen rodila sem 25.9.2011 ,ne moc dlouho po tobě :)

 
Cibusa
Kecalka 312 příspěvků 02.02.12 18:55

Gratuluji ke krásné holčičce :kytka: :kytka: :kytka:
Díky za krásn deníček, naše prvňátko by mělo přijít na svět 1.4. tak hltám všechny deníčky a u tvého jsem si i pobrečela.
Přeji hlavně hodně zdravíčka celé tvé rodince :mavam:

 
berry4
Nadpozemská drbna 28050 příspěvků 02.02.12 19:04

Gratuluji k miminku a atastnému konci,no tady je zářný příklad,když si doktoři dělají,co uznají za vhodné. Bez epi by jsi rodila sice bolestněji,zato určitě jinak a tohle by jsi nezažila. Přeji další porod již bez komplikací :kytka:

 
Markí1
Závislačka 4512 příspěvků 03.02.12 09:10

tak sem si hezky pobrečela u tveho deničku a vzpomněla na to jak se narodil nas david 30.8.2011 zřejmně na stejnem porodním sale jako vase malička :-) gratuluji a hezky si uživejte společného štěstí je to fakt zázrak :hug:

 
gabulda
Kecalka 160 příspěvků 03.02.12 10:46

holky moooc děkuji :mrgreen: .Příště určitě budu rodit bez epiduralu,pokud se nám zadaří i na podruhé :mrgreen: ,byla jsem hloupá,že jsem se nechala přemluvit ,ale stalo se. Jsem ráda,že je malá zdravá a to je pro mně důležitý,víc neřeším:))ještě jednou děkuji a všem co budou toto ještě číst chci vzkázat,že my ženský jsme neuvěřitelně silný ,tak věřte sobě i vašemu miminku :mavam: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
Sarin
Kelišová 5996 příspěvků 2 inzeráty 04.02.12 16:31

Ahoj, koukám, že jsme ze stejného městečka a máme téměř stejně staré děti :) . Porod jsi teda neměla lehký, jsi statečná, že jsi to zvládla a máte krásnou holčičku :kytka: .

Příspěvek upraven 04.02.12 v 16:31

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček