Ako sme prežili náhlu brušnú príhodu

arcanobacterium  Vydáno: 29.11.13

Aj keď som gynekologička a možnosť operácie v tehotensve poznám z učebníc, tak by ma nikdy nenapadlo, že sa to stane práve mne. Upozorňujem, že neviem písať stručne. :)

Bola som v 25 týždni s druhým bábatkom. Pomali mi už rástol pupok, syna som začala chystať na príchod sestričky a po niekoľkých mesiacoch zvracania a dvoch pobytov v nemocnici na infúziách sa zdalo, že sa blížia lepšie časy.

Bola nedeľa, chlap odišiel na nočnú, malý mi krásne zaspal, ale ja som mala pocit plného brucha. No zase tie vetry, prebehlo mi hlavou a ľahla som si k TV. V priebehu večera sa ale bolesť stupňovala a hovorila som si, či to nie sú náhodou aj kontrakcie. Ale vzhľadom k tomu, že to bolelo stále a bez prestávky, tak som sa ukľudňovala, že to je ozaj lez zarazený prd a nič to nebude. Do rána som nespala. Celú noc som strávila hľadaním vhodnej polohy, pri ktorej by tá bolesť povolila, chodením na WC s nádejou, že tam niečo vyplodím a bude kľud, stáním pri okne a predýchavaním bolesti a kontrolovaním pohybov mimina. Nič nepomohlo a naopak, bolesť sa stupňovala a bola lokalizovaná v celej pravej strane brucha.

Hneď ako chlap dorazil z práce a videl ma, tak vedel že je zle. Kdo ma dobre pozná, tak vie, že nedávam bolesť veľmi najavo a keď už to na mne je vidieť, tak to bolí ozaj veľmi. Zbalila som si tašku, odviezol ma do špitálu a poslala som ho s malým domov, že mu zavolám čo bude. Po prvotnom vyšetrení sa mi uľavilo. Malá bola v poriadku, placenta OK, čípok v norme, labáky v poriadku až na hraničné CRP (C-reaktívny proteín = ukazateľ zápalu v tele). Primár to uzavrel ako dietná chyba a aj keď už nemám žlčník, tak aj žlčovody možu telo pohnevať. Je pravda, že som v nedeľu mala na obed hodný kus pečeného kuraťa, tak som sa upokojila, že to nebude nič vážne.

Nechali si ma tam na pozorovanie, dostala som infúziu s tekutinami, pretože som (zase) zvracala. Bohužiaľ sa bolest nielen nelepšila, ale stále horšila. Musela som predýchavať stále, nevedela som si nájsť polohu, v ktorej by to bolo znesiteľné. Dostala som teda liek proti bolesti a zdalo sa, že zabral a ja som sa niekoľko hodín v noci vyspala. Ráno sa bolesť zase vrátila. K večeru som si zavolala na konzultáciu kamarádku doktorku, lebo som nechcela plašiť (ako každý zdravotník). Doporučila mi kontrolné odbery nech máme istotu, že sa nič nezmenilo.

Po výsledkom to išlo ráz na ráz - CRP 200 (norma je do 10). Ihneď volali chirurgické konsilium, doktor rozhodol, že ma musia otvoriť, ale musím vydržať do rána, lebo som jedla trochu rohlíku a trebalo počkať na špecialistu. Celú noc som nespala a okolo 2 hodin už som myslela, že ich zavolám nech ma režú hneď, že už to nevydržím. Sestrička chodila každých 10min mi merať tlak a kontrolovať ma, lebo na JIPe nebolo miesto. Ráno som bola nachystaná na operáciu a nedovolila som si myslieť na nič zlé. Kupodivu som sa vobec nebála, nedovolila som si pripustiť, že by to mohlo dopadnúť zle, či pre mňa, alebo pre malú, ktorá našťastie dávala o sebe vedieť mexickými vlnami na bruchu.

Laparoskopicky ma už operovať nemohli, takže zvolili klasický rez v pravej časti brucha. Operácia trvala 2 hodiny, prezreli celú brušnú dutinu, vzali mi (podľa pohľadu zdravé) slepé črevo a nič nenašli. Jedine brucho plné hnisu bez zjavného zápalového ložiska. Keď som sa preberala z narkozy, tak si pamatám len to, že som sa snažila nahmatať si na bruchu, či tam ešte je tá „boule“ s bábatkom. Odviezli ma pre tehotenstvo a závažnosť stavu na JIP. Už mám za sebou laparoskpické odstránenie žlčníku a po tej operácii som už po 2 hodinách sedela a kojila syna, ale táto bolesť bola strašná. Možno to bolo tým, že museli rezať aj svaly, alebo tým, že všetko už bolo aj tak tehotenstvom napnuté. Bola som ale statočná a okrem tekutého paralenu na noc som odmietala lieky na bolesť, lebo by mohli ublížiť malej. Stále som si aj cez bolesť strkala do brucha, aby sa len pohla a keď kopla, tak to bol najkrajší pocit na svete.

Myslela som si, že operáciou sa všetko skončí a snažila som sa rozhýbať čo najskor. Druhý deň ráno som išla do sprchy a síce som vyzerala ako 90ročná babička (týmto sa klaniam matkám po SC, ktoré sa musia ešte postarať o novorodenca), ale zvládla som to. Doktor usúdil, že som šikovná a možem ísť na oddelenie. Bohužiaľ ani moja „šikovnosť“ nezabránila rozvoju paralityckého ileu = keď sa črevá prestanú hýbať, čo je relatívne častá pooperačná komplikácia. Tak som ďalšie 4 dni zvracala žalúdočné šťavy a žlč a čakala som, kým to samo prejde, lebo zase žiadne lieky, ktoré by neohrozili dieťatko som dostať nemohla.

Celú doby mi bola oporou staršia pani, ktorá so mnou bola na izbe a všetky mega ochotné sestričky a sanitárky, čo mi nosili čo pol hodiny misu na čůranie (prelievali ma z nutnosti tekutinami, ATB a liekmi proti kontrakciám). Nikdy som sa necítila tak bezmocná a často som mala pocit že preplačem celú noc, ale musela som sa vzchopiť a bojovať pre nás obe. Nechcela som, aby ma takto videl syn, tak som vždy prosila manžela, aby nechodili, aj keď mi bolo veľmi smutno. Ale mal len 1,5 roka a nechápal by prečo maminka len leží, alebo sedí a nemože s ním behať po chodbe.

Doktori nás samozrejme kontrolovali tiež na 1* a keď mi konečne s fonendoskopom na mojom bruchu nadšene doktor povedal, že sa hýbu (črevá), tak som vedela, že máme vyhrané. Týždeň po operácii som si konečne sadla bez veľkého usília a bolesti. S jedlom a tekutinami to bolo horšie, ale po malých dávkach som do seba dokázala dostať aspoň niečo. Desáty deň som povedala, že už se cítím nato ísť domov, pretože moja úžasná mamka prišla, aby mi doma pomohla. Doma sa mi ako zákrakom stav lepšil zo dňa na deň. S mamkou sme chodili na prechádzky, doma mi hodne pomohla hlavne so synom, ktorý po mojom príchode bol veľmi zamojkaný. Po týždni mamku vystriedal moj tatík a po ďalšom týždni som už bola len s manželom, ale to už som bola fit a fungovala úplne normálne. Celej mojej rodine ani neviem poďakovať ako mi pomohli.

Kto dočítal až sem, tomu ďakujem. 21.6.2013 sa nám narodilo zdravé dievčatko, ktoré aj napriek narkóze (kedy je pravdepodobnosť, že sa poškodí placenta a dieťa nebude rásť) vážilo 3850 g. Teraz je z nej šikovná 5mesačná slečna, ktorá sa smeje od rána do večera a podľa našej pediatričky je v motorickom vývoji mesiac dopredu. Som hrdá na seba, že som to hlavne psychicky zvládla a nenechala som sa ovládnuť strachom a som vďačná všetkým v nemocnici, čo nás zachránili.

P. S. Dodnes sa nevie, prečo som mala tak rozsiahly zápal v dutine brušnej. Diagnóza bola uzavretá ako primárny zánal pobrušnice.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
sestramona
Kelišová 7256 příspěvků 29.11.13 00:11

Ahojky. Hezky d3nicem. At uz te nic zleho nepotka. A jinak…sekce je opravdu hnus…a jeste vetsi, kdyz ti druhy den vrazej nedonose y dvojcata a starej se ;-)

 
Ananta
Ukecaná baba ;) 2487 příspěvků 29.11.13 00:14

Teda to jsi si užila… dovedu si představit tu bezmoc, taky jsem měla problémy v těhotenství a byla v nemocnici. Holčička vypadá ohromně bystře :palec:

 
Samamama
Kelišová 5466 příspěvků 29.11.13 00:15

Uf, ještě že to dobře dopadlo. Další důkaz, že zdravotníci stonají často nějak komplikovaněji než běžná populace.
P. S. Prvně jsem si všimla, že píšeš slovensky 8o (jsem blázen, nebo do diskuzí používáš češtinu?).

 
arcanobacterium
Kelišová 5576 příspěvků 29.11.13 00:19

@Samamama jojo, většinou píšu česky a jak to po sobě teď čtu, tak tam mám pár chybiček až hrubek a to jsem to četla před odesláním snad 5× :oops:
@sestramona ahojky, to muselo být opravdu náročné :hug:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 29.11.13 00:24

8o To je šílený zážitek. Nikdy by mě nenapadlo, co se může v těhotenství přihodit. Ještě že to dobře dopadlo. :kytka:

 
hankamisa
Kelišová 7291 příspěvků 27 inzerátů 29.11.13 05:56

Hlavně, že to dobře dopadlo. :) koukám, že z malý už je pěkná slečna.
koukám, že píšeš slovensky, to jsem nevěděla a z tvé češtiny bych nepoznala, že jsi ze slovenska.taky mě to na začátku deníčku pěkně zmátlo. :)

 
Anonymní  29.11.13 08:28

Ahoj, já teda měla po porodu paralytický ileus, ale až po porodu-což bylo fajn a nakonec mi břicho neotevírali, přes bolesti po císaři jsem každej den chodila.
To jsem si myslela, že jen já mám takovej průser a koukam, že Ty jsi na tom byla po všech stránkách hůř. Tak teď už snad jen to dobré…

 
Vlkoška
Závislačka 4127 příspěvků 29.11.13 08:50

Ty jo, tak ty sis pěkně užila :|. Já byla na operaci v 19tt s akutním slepákem a stačilo :?. Tohle nevím nevím jestli bych dala, já měla jizvu jen 4 cm a druhý den po operaci jsem myslela, že už to prcek v břiše nerozchodí, jak mi bylo zle a tvrdlo mi celé břicho. Celkem mě zaujal tvůj předposlední odstavec, že narkóza může poškodit placentu. O tom jsem nevěděla a u porodu ( dva týdny před termínem) pak byla zjištěná poškozená placenta :think:. Ale dítě bylo v pořádku, přes tři kila. Snad už sis své vybrala a nemocnice se ti zdaleka vyhnou :kytka: Je dobře, že tu jsou a pomohou, ale nejlepší je se do nich nedostat a být zdravý :).

 
smiley1
Závislačka 3106 příspěvků 29.11.13 10:01

Máš můj obdiv, opravdu… Takhle ai vytrpět a udržet si při tom nadhled a rozvahu :potlesk:. Jsi moc statečná a gratuluji k princezně :srdce:

 
Cuarentena
Echt Kelišová 8068 příspěvků 29.11.13 10:07

No to je teda nářez. Jsi dobrá, palec nahoru nenacházím. Sousedka byla na operaci slepáku v 17. týdnu, je pravda, že malá jí potom hůře rostla a narodila se maličká, takže to může být narkózou?

 
giraffe11
Závislačka 4441 příspěvků 29.11.13 10:10

Ještě že vše dobře dopadlo, musím říct, že něco takového bych nechtěla zažít. Hlavně že jste obě v pořádku! :kytka:
A ta slovenština mě teda taky zmátla. :)

 
arcanobacterium
Kelišová 5576 příspěvků 29.11.13 10:12

@Vlkoška @Cuarentena ano, je to tak. Narkóza může bohužel poškodit placentu a samozřejmě že i operace kdykoliv v těhotenství může poškodit i plod a zapříčinit jeho úmrtí. Já jsem měla v sobě velkou bojovnici a někdy jí nedokážu dát z náručí, protože si promítám, co se mohlo stát. :mavam:

 
Vlkoška
Závislačka 4127 příspěvků 29.11.13 10:26

@arcanobacterium No oni před operací říkali, že jisté riziko tam je, ale vesměs mě uklidňovali, že operují v těhotenství i horší věci ( tím asi mysleli tebe :) ) a děti to ve většině případů přejdou bez úhony. Operovat stejně museli, slepák byl zralý na prasknutí a to už by pak bylo daleko horší :?. Tys to měla horší nejen případem, ale i tím, že jsi lékař a víš co všechno se může stát, myslím, že sis užila hodně strachu. Je dobře, že si to maličká vybojovala, bude z ní silná osobnost. Té naší už jsou tři roky a je to velmi pozitivní a veselý člověk :D

 
Jullii
Závislačka 2603 příspěvků 29.11.13 10:28

Klobouk dolů jak jsi to skvěle zvládala. Měla jsem v těhotenství zdravotní problémy, po porodu se to už rozjelo naplno, ale nevím co bych dělala, muset jít na operaci již v polovině těhotenství. Asi bych šílela z toho, že to malé ublíží. Takže ještě jednou…klobouk dolů :kytka: Odměnou ti jistě je tvá krásná malá Mia.

 
Lenkaa25  29.11.13 10:30

Moc gratuluji ke zdravé holčičce. Obdivuji vás, jak statečně jste se k tomu postavila, i když vám nejspíš nic jiného nezbývalo. Snad už jste si vše špatné vybrala a bude už jenom dobře. V mých očích jste jako převlečený anděl, o to více nechápu, proč jste si zrovna vy musela projít tímhle vším. Před 4 lety jsem u vás rodila dceru, a i když jste nebyla přímo u porodu, tak na vás hrozně ráda vzpomínám, protože váš osobitý přístup a dobrá nálada ke každé pacientce mě nabíjel energií :) Před rokem jsem ve stejné porodnici přivedla na svět druhou dcerku. Přístup doktorů byl jako vždyky skvělý, ale i tak jsem doufala, že mě budete rodit vy, a i když to nevyšlo, tak snad když se mi povede přesvědčit manžela ke třetímu miminku budete už zrovna sloužit, aby ten porod byl o něco veselejší :) Užívejte si dětiček a mějte se co možná nejlépe.

 
Katie So
Kelišová 5421 příspěvků 29.11.13 11:44

Ještě že si to všechno zvládla :kytka: Tak ať se do dalších let daří! :srdce:

 
jizvíková
Extra třída :D 12486 příspěvků 29.11.13 11:46

@sestramona
jj sekce s dvojčaty a bomba je, když přijdeš domů, čekají na tebe ta roční dvojčata v náručí máš novorozeně a nemůžeš se ani ohnout, sehnoout, sedět… žůžoooooo

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 29.11.13 11:49

Ufff, no páni, kloubouk dolů a přeji hodně moc, moc zdraví celé rodině!

 
KattyK
Zasloužilá kecalka 581 příspěvků 29.11.13 11:57

Úplně mně mrazí..brr :( Hlavně, že to dobře dopadlo :kytka: Holčička je nádherná :srdce:

 
Pizlam
Ukecaná baba ;) 1574 příspěvků 29.11.13 12:01
:potlesk: :potlesk:
 
Pizlam
Ukecaná baba ;) 1574 příspěvků 29.11.13 12:04

Klobouk dolu. Byly jste statecne obe dve.

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 29.11.13 12:10

Tak to jsi fakt dobra!
To bych uz asi nedala a ti jsem si myslela jak jsem ‚drsna‘ :D kdyz jsem šla do sprchy 12 hodin po cs a za 48 hodin domu.
Jdu si počíst o tom strevu:) Šikula a gratuluju! :kytka:

 
Barbulka
Závislačka 2751 příspěvků 29.11.13 12:28

Statečná jsi :hug: :hug: ať už je jenom dobře

 
asha
Nadpozemská drbna 29457 příspěvků 29.11.13 13:22

Gratuluju k stastnymu konci :kytka: Ja byla na slepaku v 17.tt. Taky normalni operace, nastesti bez vetsich komplikaci. Dikybohu to bylo s prvnim, na druhou stranu nervy strasny, cekali jsme na nej 3 a pul roku…a pak tohle. Narodil se s normalnima mirama, zaplatpanbu jsem to o ty narkoze netusila. Je nadprumerne inteligentni, takze ani tak zadny nasledky nema (no mozna mohl byt genialni, co ja vim :mrgreen: )
Tak hodne stesti!
PS: Zvlastni je, ze na slepaku jsem mela nalez minimalni, mozna nebyt tehotna, nic by se nedelo, ale takhle organismus reagoval dost divoce. :think:

 
cibi
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 29.11.13 13:51

Moc krásně napsaný, jsi velká bojovnice a i malá. moc vám to holky spolu sluší :hug:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8376 příspěvků 29.11.13 14:00

Myslím, že jsi velmi statečná maminka. Hlavně, že to dobře dopadlo. A je super, že máš tak bezvadnou nápomocnou rodinu, není to vždy samozřejmost.

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 1 inzerát 29.11.13 14:51

Zánět pobřišnice měla moje maminka a prý chtěla raději umřít než zažívat ty bolesti, přesně - břicho plné hnisu, mě bylo tehdy 2,5 roku. Přeji, ať se to už neopakuje

 
Baby86
Zasloužilá kecalka 938 příspěvků 29.11.13 16:41

LOLLLLLLL Taková je prostě realita, nikdy si neviděla jizvu? 8o :D

@arcanobacterium Jsi moc statečná :hug: Jsem moc ráda, že to dobře dopadlo :kytka: Přeji už jen vše dobré - hlavně to zdraví :srdce: Koukám, že zdravotníci mají na tyto průšvihy štěstí :zed: Mně se taky nevyhnuly :pocitac: :mavam:

 
bbetty
Kecalka 131 příspěvků 01.12.13 07:57

Také přejeme jen to dobré!!!Opět se potvrzuje jak ženská vydrží opravdu VŠE… :lol:

 
Mína13
Generální žvanilka 20807 příspěvků 07.12.13 14:02

Moc krásně jsi to napsala zlato… až mi slza ukápla :hug: :hug: :hug:
jste holky šikovné, ty i Miuška a přeju vám, ať už jste jenom a jenom zdravé (a Maxíček taky :* ) :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele