Amniocentéza-jaká vlastně je?

 Vydáno: 22.07.03

Maminky dětí narozených i ještě nenarozených,
máte-li obavy z odběru plodové vody, přečtětě si prosím následující řádky, které jsem napsala s přáním pomoci vám.

Je mi 29 let, 6.měsíc čekám své druhé dítě a výsledky amniocentézy již znám-bude to zdravý chlapeček.To už ale trochu předbíhám událostem.
Období po 16.týdnu těhotenství ,tzn.po krevních testech, zaměřených na vývojové vady, dopadly bohužel pozitivně, hrozilo riziko Downova syndromu 1:160. O pocitech, jako jsou obavy, strach a lítost se rozepisovat nechystám, ty většina z nás důvěrně zná.

Já osobně jsem měla ale velký strach i ze samotného zákroku, tedy z amniocentézy.
Nejdříve jsem vyhledávala informace na internetu a velmi mě vyděsily zážitky některých žen, které popisovaly opravdu hororové příběhy. Ne vždy je pravda, co je psáno,a já si říkala, že důležitá bývá vlastní zkušenost.

V den odběru, i před ním, jsem se svým miminkem hodně mluvila, vysvětlovala mu své pocity a prosila ho o pochopení, nebotˇ já sama jsem cítila výše zmíněný zákrok jako ne zcela bezpečný a pro miminko i násilný.

Páni, byla jsem tak příjemně překvapená, že jsem zapoměla i omdlít, a to prosím omdlívám při obyčejném odběru krve.

Vzorek plodové vody mi odebíral pan doktor Břešťák z pražské kliniky GENET. Nejprve umně odvedl mou pozornost jiným směrem, povídali jsme si o práci, a poté jsme si prohlíželi miminko na ultrazvuku.
Pan doktor i přítomná sestřička komentovali vše, co se chystali udělat. Samotný odběr trval asi 4 minuty, já cítila jen mírný vpich pouze na začátku(asi jako špendlíkem), potom vůbec nic a při vytahování jehly mírný tlak, který trval jen pár vteřin.
Když jsem odcházela z ordinace,napadlo mě slovo něžný.Ten zákrok byl vážně „něžný“.

Maminky, přeji Vám stejně pěkné prožitky i v takovýchto ne zrovna radostných chvílích, z celého srdce krásná a zdravá miminka, buďte odvážné, důvěřujte si a mluvte se svými miminky. Zpívejte jim, v duchu je hlaďte a mazlete se s nimi, oni to milují a milují i Vás.

Hodně štěstí vám všem.....

Ráda bych při této příležitosti poděkovala panu doktorovi Břešťákovi, milé a příjemné sestřičce z odběrového sálku a také přátelské slečně z recepce.
Byli jste všichni moc fajn a já Vám velice děkuji za Váš přístup.

Marcela Kopejsková (Mladá Boleslav)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  22.07.03 18:20

Hezké.Moje známá po amniocentéze o miminko přišla.Podruhé už na ni radši nešla,pochopitelně.

 
Toffifee
Zasloužilá kecalka 622 příspěvků 22.07.03 19:25

Byla jsem na amniocentéze dvakrát. Poprvé ve fakultce v Hradci Králové. Zákrok nebyl vůbec strašný, jen chování personálu neosobní.
Podruhé jsem byla v Pardubicích a pocit jsem měla stejný jako Marcela. Bezvadný personál, krásný přístup a vpich jsem ani necítila. Pak mě po cestě domů trochu bolelo bříško, ale po malém šlofíčku bylo všechno Ok.
Těhulky, kdo na to jdete, nic se nebojte. Pokud chcete vědět, zda nemá vaše miminko těžkou vadu nebo nemoc, je to vaše rozhodnutí a že někdo toto vyšetření odsuzuje, na to nedbejte.
 Zuzka

 
schamka
Ukecaná baba ;) 1089 příspěvků 23.07.03 09:11

Riziko potratu po amniocenteze je 1:100. Vasa pravdepodobnost na Downov syndrom dietatka bola 1:160, teda mensia nez riziko, ze vase dieta za zakrok zaplati zivotom. Myslim, ze ste uplne zbytocne riskovali, ale to je, pochopitelne na vas. Len mi napadlo, ci ste si aj toto na Internete vyhladali a uvedomili.
Neviem, ci uz mate vysledky, ale verim, ze budu v poriadku. Drzim vam palce, opatrujte sa.
 Jana

 
Anonymní  23.07.03 18:52

Kazdy musi sam zvazit, jak by se vyrovnal s dusledky, porovnat „zadne dite (nebo dalsi tehotenstvi)“ proti „postizene dite“ a podle toho pristoupit k porovnani obou rizik.

 
Anonymní  23.07.03 18:53

Kazdy musi sam zvazit, jak by se vyrovnal s dusledky, porovnat „zadne dite (nebo dalsi tehotenstvi)“ proti „postizene dite“ a podle toho pristoupit k porovnani obou rizik.

 
Terezijka
Povídálka 24 příspěvků 23.07.03 20:16

Také jsem podstoupila odběr plodové vody, a to v Havlíčkově Brodě u MUDr. Přibyla. Co do bolestivosti, je to méně bolestivé než odběr krve. Jediné, co bylo na tom hrozné, bylo čekání na výsledky. A to celkem 14 dní. Po samotném odběru, jsem byla přesvědčená, že když už jsem se odhodlala ho podstoupit (měla jsem pozitivní AFP test), nemůže to dopadnout jinak než dobře. Dobře to taky dopadlo. Hned jak jsem se z telefonu dozvěděla výsledek, jsem skákala radostí…
Nyní jsem ráda, že jsem tím prošla a mám zdravé dítě. Terezijka

 
Anonymní  23.07.03 20:44

Mam s amniocentezou bohuzel špatné zkušenosti. Podstoupila jsem ji v červnu v Thomayerově nemocnici. Po velmi neprijemnem vykonu jsem na lůžku ležela do 2. dne. Za týden jsem šla na kontrolu a miminko bylo bohužel mrtvé. Co jsem prožívala Vám nemusím říkat. Musela jsem absolvovat normalní porod bez narkozy, v bolestech a porodit mrtve dítě. Přitom AFP bylo vpořádku, ale je mi 35 let. O další miminko se samozřejmě budeme pokoušet, ale šrámy na duši zůstanou. Zvláště, když amnio bylo vpořádku. Smůla.
 Jana

 
Anonymní  24.07.03 09:38

Už asi hodinu surfujem na internete a snažím sa čo to o amniocentéze zistiť. So strašnou úľavou som dočítala Váš príspevok. Strašne ste mi pomohli sa „ukľudniť“. Teraz ma už len čaká strach z výsledkov. Snáď bude fajn. Ešte raz ďakujem a želám všetko dobré. Iveta z Bratislavy

 
Celka
Nováček 1 příspěvek 24.07.03 16:07

Ahoj Iveto z Bratislavi,ver si,a ver take tomu,ze vsechno dopadne tak, jak ma,a ze to vzdy pro tebe bude nejlepsi.Preju ti samozrejme at se z vysledku radujes stejne jako ja a jsem mooooc rada,ze jsem alespon malinko mohla prispet k tvemu klidu.Hodne stesti a drzim vsechny palce.Budes-li mit chut,ozvi se,az ti sdeli vysledek.Marcela (z Ml.Boleslavi)

 
Anonymní  25.07.03 08:31

Ahoj Marcelo.

Tvuj clanek me velice zaujal (hlavne take pro to, ze jsem z Mlade Boleslavi…) ted uz ale bydlim v Praze. Popisovala jsi vse moc hezky a je dobre, ze vsechno je v poradku. Ja zatim jeste detatko nemam, ac si ho preji jiz nekolik dlouhych let, nicmene neztracim hlavu, naopak - kdyz jsem objevila tyto web. stranky, dostala jsem strasne moc engergie, sily a chute do zivota, verim, ze se se vsim dokazu poprat a vydrzet to. Protoze proc jsme tady, my zeny, prece pro dalsi zivot, ktery by v nas mel vyrust.......a to je to nejdulezitejsi
 Lenka

 
Anonymní  25.07.03 09:35

Musím se s Vámi podělit o velmi nepříjemnou zkušenost.Pod­stoupila jsem amniocentézu v červnu v Thomayerovì nemocnici. Po velmi neprijemnem vykonu jsem na lùžku ležela do 2. dne. Za týden jsem šla na kontrolu a miminko bylo bohužel mrtvé. Co jsem prožívala Vám nemusím øíkat. Musela jsem absolvovat normalní porod bez narkozy, v bolestech a porodit mrtve dítì. Pøitom AFP bylo vpoøádku, ale je mi 35 let. O další miminko se samozřejmě budeme pokoušet, ale šrámy na duši zùstanou. Zvláštì, když amnio bylo vporádku. Smùla.
 Jana

 
Anonymní  12.08.03 11:11

Je mi 28 let a čekám první miminko. Dlouho jsem čekala než se to povedlo a je pochopitelné, že jsem se o něj bála možná víc než je zdrávo. Tím spíš, když mi paní doktorka řekla, že mé krevní výsledky na Downův syndrom je v poměru 1:100. Viděla jsem už všechno černě a byla moc nešťastná, ale na druhou stranu jsem přemýšlela nad tím, zda bych byla schopná přivést na svět takto postižené dítě. Rozhodla jsem tedy na AMC téměř hned přistoupit a jeli jsme s manželem do Prahy na kliniku GENET. Měla jsem smíšené pocity z toho, zda po odběru o miminko nepřijdu, ale ta pravděpodobnost byla malá a tím jsem se utěšovala. Pan doktor byl velmi jemný a dokázal mě rychle uklidnit. Manžel mě držel za ruku a všechno jsme zvládli bez problémů. Nic to nebylo..jen píchnutí jako při odběru krve. Vše dopadlo dobře, miminko je v pořádku a já jsem byla ráda, že jsem AMC podstoupila. Jsem rozhodně klidnější.

 
Anonymní  28.08.03 16:44

Příští týden jdu na amnio k Apolináři. Nemáte odtud někdo nějaké zkušenosti? Může být při odběru partner?
Brali jste někdo Adipex na začátku těhotenství?
 Jola

 
Anonymní  28.08.03 17:54

Ahoj,
u Apolináře jsem byla letos na začátku května. Ten zákrok samotný je úplně v pohodě, nic bolestivího, spíš je to horší psychicky, ale to zvládneš. Partner tam se tebou být nemůže, berou více maminek najednou (nejdřív všem dohromady vysvětlí, co se vlastně bude dít - příjemně jsme si s maminama popovídali a všechno ze mě spadlo), pak jedna po druhé jdete na odběrový sálek, samotný odběr trval tak minutu (pod kontrolou na ultrazvuku, samo), pak čekáš cca půl hodiny, jestli ti bue dobře a pak už hurá za partnerem a ten si tě odvedde domu, nebudeš 2 dny nic dělat a pak tedy to čekání, to je strašný, ale ten den, kdy jsem se dozvěděla že je to Ok je nezapomenutelnej. Nejdřív jsem na výsledky vlastně ani moc nemyslela, hlavně jsem se bála o miminko, ale dr. říkala, že kritických je 48 hodin. Takže pak nezbývá jen čekat a čekat. Držím ti palce ať je vše OK, já už mám za 3 týdny rodit :-)) Hlavně se nestresuj, to mimísek vůbec nepotřebuje. Hodně štěstí
Martina

 
Anonymní  29.08.03 08:48

Ráda bych se připojila k díkům klinice GENNET, neboť jsem tam byla minulý měsíc častným návštěvníkem.
Také souhlasím s tím, že amniocentéza není nic hororového, hlavně díky přístupu a jemnosti lékaře a sestry.
Vpich se dá přirovnat běžnému odběru krve, pouze ono vytahování jehly je zvláštní. Nebolí, ale pocity vyvolává smíšené. Během pár minut je zákrok hotový, takže obavy z něj nestačí ani naplno propuknout.
Nejvíc oceňuji, že jsem byla na zákrok vyslána hned při první návštěvě, takže jsem nebyla náležitě vystresovaná. Zkrátka na to nezbyl čas!
Riziko jsem měla ještě větší 1:60, což na psychice moc nepřidá.
Již dvakrát jsme s manželem viděli naši krásnou holčičku, která nemá žádnou genetickou vadu. Díky Bohu.
Teď, v 5. měsíci - každý večer, společně všichni tři prožíváme pohyby našeho miminka. A že to není žádná lenoška! :-)

Jen Vám přeji, ať Vás ostatní nastávající maminky nestraší žádné riziko M.Down. Vychutnejte si začátek těhotenství lépe než já - v pohodě a klidu.

Jaroslava Pažoutová (shodou okolností Mladá Boleslav)

 
Anonymní  29.08.03 08:53

Jenže možné riziko na M.Down je 1:1300! Takže porovnáme-li riziko např. 1:160 nebo moje 1:60, pak je to teda podle mého názoru riziko veliké! Záleží na každé z nás, bude-li chtít přivést na svět dítě s Downovou chorobou nebo raději podstoupí u odborníků riziko /1:100/ potratu po AMC .
Přeji všem, ať jsou bez rizika a porodí zdravé děťátko!…dnes už vím,že i já nosím zdravou holčičku!

 
Anonymní  29.08.03 10:04

Díky, Martino, za odpověď,
nevím sice, co všechno můžou kromě rozštěpu páteře a Dawnova syndromu na AMC zjistit, ale snad to všechno k něčemu bude. Moc ti držím palečky, ať jste oba zdraví a všechno proběhne v pohodě. Budeš rodit taky u Apolináře? Držte se!
 Jola

 
Anonymní  29.08.03 10:07

Ahoj Jaroslavo,
jak se prosím tě stalo, že jsi měla tak vysoké riziko Dawna?Samozřejmě jestli o tom smíš mluvit.
 Jola

 
Anonymní  08.09.03 09:51

gratulujem a držím Ti palce.
Chcela by som sa spýtať, či má niekto skúsenosti s myomom v tehotnosti.(35 mm na prednej stene) A čo to znamená, keď mi lekár povedal, že mi budú amniocentézu robiť cez pošvu? Neviem prečo som sa ho to nespýtala, asi som bola z toho myomu v šoku. Veď ja sa to dozviem, len by mi asi pomohlo prečítať si nejaké vaše skúsenosti. Ďakujem. Čaká ma to asi za 2 týždne, teda ak to robia v 16 TT. Och bože.
pozdravuje Iveta z Bratislavy.

 
Anonymní  09.09.03 20:24

Na amniocentézu jsem byla objednána v 17. týdnu tehotenství, ale protože zjistili, že mám málo plodové vody, tak jsem šla až v 18. týdnu. Do nemocnice jsem nemusela, odběry dělají i na pražské poliklinice, kam docházím do těhotenské poradny.
Co jsem předtím četla nebo slyšela o amniocentéze, tak to měl být pouze tupý tlak. Mě však vpich (provádí se postupně z důvodu „zpoždění“ ultrazvuku) bolel a ještě více bolestivé bylo 1. odebrání plodové vody, 2. odebraná zkumavka už bolestivá nebyla, cítila jsem jen ten"tupý tlak" a vyndání jehly taky nebolelo. Jsem ráda, že už odběr mám za sebou (porod bude horší), jsem ve 21. týdnu a už vím, že naše holčička bude po genetické stránce v pořádku. Kdybych se teď měla opět rozhodnout, jestli mám amniocentézu podstoupit, opět bych neváhala (měla jsem ji doporučenou genetikem už před rokem, kdy jsem měla podstoupit umělé oplodnění spec. technikou, to se však ze zdrav. důvodů nekonalo a letos jsem otěhotněla přirozeně).

 
Anonymní  29.09.03 14:31

Konecne mam po amniocenteze aj ked sice neviem ci sa este vratis k tymto strankam, neda mi neodpovedat. Dopadlo to zatial fajn a teraz len cakat na vysledky. Hruza. Bolo nas v BA na Kramaroch 11. Vsetky odbery sa super podarili. Krasne a peclivo nas vysetrovali, komunikovali s nami a vsetko nam vysvetlili. Kazdej zene by som priala taky pristup lekarov. Robili to dvaja a celu dobu sa snazili rozpravat somarinky, len aby sme sa nebali. Hrozne som sa bala ale babatko studovalo tu ihlu a snazilo sa ju chytat do ruk. Bolo to super a len co sa moc priblizilo, lekar okamzite reagoval. Teraz len tie vysledky. Ale snad ked som mala dobre AFP, tak hadam aj toto dopadne fajn. A to stuplave ma uz zacina kopkat. Musi to dobre dopadnut, lebo sa zblaznim. Uz som sa prilis zzila s tym stuplikom v brusku.
Zdravi Iveta z Bratislavy

 
Anonymní  04.10.03 15:29

Ahoj Iveto,tak ti moc drzim palecky,aby jsi se mohla zase radovat.Ja uz jsem na materske,za par tydnu(5.11.)mam termin a uz se toho naseho Davidka nemohu dockat.Budu rada,kdyz se zase ozves.Marcela

 
Anonymní  21.10.03 15:19

ahojte všetcia, hlavne Marcelka
tak uz mam vysledky. Boli dobre. Asi budem mat dievcatko. Deti /2 starsie/ sa strasne tesia. Syn vsak hromzil, ze on chcel brata, ale v jeho veku /11 rokov/ mu to moze byt jedno. Po odbere plodovej vody som bola nervovo na tom dost blbo a zacala som mat problemy s tvrdnutim brucha. Bola som chvilu na PN a beriem guajacuran. Teraz sa uz len bojim aby mi ten myom moc nenarastol a stuplik v brusku prezil az do porodu v pohode Teraz som v 20 TT. Moc Ti Marcelka drzim palce, aby Ti Davidko vyclupol co najmenej bolestivo a boli ste obaja v pohode.
Cauko
Iveta z BA

 
Anonymní  24.10.03 10:18

Amniocentézu jsem podstoupila před týdnem,v pražském Gennetu v Klimentské, takže výsledky zatim nemáme. Ráda bych uklidnila všechny nastávající maminky, co se zákroku jako takového týká. Vpich jehly jsem v podstatě vůbec necítila a odběr plodové vody byl naprosto bezbolestný. Můžu říct , že odběr krve mi přijde horší. Musím také moc poděkovat veškerému personálu za vstřícnost, odbornou radu a hlavně profesionalitu­.Cítila jsem opravdu důvěru se na cokoliv zeptat, nikdo nás nenutil k žádnému rozhodnutí, všechno nám bylo vysvětleno a hlavně za to, že jsem se nemusela cítit se svými obavami jako hysterka.Teď jenom doufáme, že všechno dobře dopadne a výsledky budou v pořádku.Ráda bych poděkovala dr.Hlavaté a dr.Kulovanému za perfektní přístup a všem sestřičkám , které byly super, ale jejichž jména bohužel neznám.

 
Anonymní  14.11.03 18:19

chtela bych prostrednictvim komentare dat zapravdu Marcele. Na stejne klinice jsem byla 12.11.03. Nejprve jsme ja a muj muz sli k doktorce, ktera nam vsechno vysvetlila. Povidali jsme si o rodine moji i meho muze kdo na co umrel apod. Byly jsme tam zhruba 20 min. Potom jsme sli k panu dr. Brestakovi ktery byl velmi fajn. Nejdrive mi delal ultrazvuk, pocital prstiky na rukach a nohach miminka, meril ho apod. Pak mu sestra podala jehlu a reknu Vam vsem co to ctete ja mela takovej strach uplne jsem mela zatnuty svaly na nohach. Vpich nebyl skoro citit asi jako kdyz vam berou krem, coz me nedela zadne problemy. Pak zacali s odberem vody, trosku to tlacilo, a ke konci palilo kolem vpichu ale reknu vam ze bolet pri mesickach je horsi. trochu me to tlacilo, kdyz mi tu jehlu vyndaval, ale celou dobu semnou i manzelem mluvil napr. o praci. Manzel chtel pockat na chodbe az mi to budou delat, ale semlelo se to tak rychle, ze nestihl ani utect. Pry ze mu bude spatne a omdli akdovi co si, ale byl statecnej a moc mi jeho pritomnosti psychicky pomohl. Pak se pan doktor jeste podival na mimco jestli je vse v poradku dostali jsme obrazek a jeli domu. Pristup vsech zamestnancu byl bajecny. Proto vam vsem budoucim maminkam: zensky nebojte se niceho to miminko preci za to stoji a je dobre ze vse dnes zjisti vcas. Ja osobne vysledky jeste neznam ty jsou do 14 dnu ted mam neschopenku tak nabiram sily. Drzte mi palecky jsem optimista a doufam, ze vse dopadne dobre…
Veronika Buchtova (Kolin)

 
Anonymní  14.11.03 18:24

chtela bych prostrednictvim komentare dat zapravdu Marcele. Je mi 22 let a jsem v 17 tydnu. Screening test jsem mela pozitivni. Na stejne klinice jsem byla 12.11.03. Nejprve jsme ja a muj muz sli k doktorce, ktera nam vsechno vysvetlila. Povidali jsme si o rodine moji i meho muze kdo na co umrel apod. Byly jsme tam zhruba 20 min. Potom jsme sli k panu dr. Brestakovi ktery byl velmi fajn. Nejdrive mi delal ultrazvuk, pocital prstiky na rukach a nohach miminka, meril ho apod. Pak mu sestra podala jehlu a reknu Vam vsem co to ctete ja mela takovej strach uplne jsem mela zatnuty svaly na nohach. Vpich nebyl skoro citit asi jako kdyz vam berou krev, coz me nedela zadne problemy. Pak zacali s odberem vody, trosku to tlacilo, a ke konci palilo kolem vpichu ale reknu vam ze bolet pri mesickach je horsi. trochu me to tlacilo, kdyz mi tu jehlu vyndaval, ale celou dobu semnou i manzelem mluvil napr. o praci. Manzel chtel pockat na chodbe az mi to budou delat, ale semlelo se to tak rychle, ze nestihl ani utect. Pry ze mu bude spatne a omdli a kdovi co si, ale byl statecnej a moc mi jeho pritomnosti psychicky pomohla. Pak se pan doktor jeste podival na mimco jestli je vse v poradku dostali jsme obrazek a jeli domu. Pristup vsech zamestnancu byl bajecny. Proto vam vsem budoucim maminkam: zensky nebojte se niceho to miminko preci za to stoji a je dobre ze vse dnes zjisti vcas. Ja osobne vysledky jeste neznam ty jsou do 14 dnu ted mam neschopenku tak nabiram sily. Drzte mi palecky jsem optimista a doufam, ze vse dopadne dobre…
Veronika Buchtova (Kolin)

 
Anonymní  15.11.03 13:40

Ahoj Ivetko,to jsem moc rada,ze mas vysledky take v poradku.Na myom zapomen,mysli jen na to „dievcatko“,jak tam ma prave tolik mista, kolik potrebuje a vsechno jiste dobre dopadne.Ja uz mam Davidka v postylce.Narodil se presne na termin ve Vrchlabi do vody.Pomahal mi sam pan primar Kavan s asistentkou Lenkou(zo Slovenska-byla mooooc fajn) a byl to uzasny zazitek.Preju ti take tak krasny porod,jako jsem mela ja a posilam jednu radu.Az zacnou kontrakce,tak ke svemu dievcatku hodne mluv, a rekni ji,ze nemusi mit strach,ze ji vezmes za ruku a pujdes prvni.(Obrazne samozrejme).Pro ty nase miminka to take neni jednoduche projit tak uzkou cestickou na ten nas SVET,tak jim pry pomaha,ta podana mamincina ruka. A pak to jde opravdu rychle.Drzim moc palce,preju vam hodne sil a stesti a ozvi se prosim,az bude mezi nami… Moc te zdravi Marcela

 
Anonymní  15.01.04 16:08

Dobry den. Ja jsem byla na amniocentoze zhruba pred mesicem. Byla jsem z toho dost vydesena a bala se o miminko. Kdyz prisel den zakroku jela jsem do nemocnice cela nervozni, ale byla jsem moc mile prekvapena, jak hladce to vsechno probihalo. Doktori i sestricky byli moc hodni a ochotni vse poradne vysvetlit a i samotny zakrok byl zcela bezbolestny. Po odebrani plodove vody si me tam nechali jeste asi tri hodiny, kdyby se nahodou neco stalo a pustili me az teprve po dukladnem ultrazvukovem vysetreni.
Jestli nekoho z vas maminek tento maly zakrok ceka, tak se prosim doopravdy nebojte a nestresujte. Neni duvod.

 
Anonymní  15.01.04 16:45

Tak tady tak pročítám Vaše názory a chci se také zapojit do debaty. Amniocentezu jsem prodelala a musím s Vámi souhlasit, že samotný zákrok opravdu nic není, pokud vše dopadne dobře. U mne tomu tak nebylo a tyden po výkonu bylo dítě mrtvé. Musela jsem podstoupit porod a psychicky jsem byla na dne. Zvlast když jsem se dozvěděla, že vše bylo vpořádku a dítě zdravé. Jen mi bylo 35 let a doporučena amnio. Ted jsem ve 21 tt a na amnio jsem nešla. Je to na každé z Vás, jak se rozhodne.
 Jana

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 15.01.04 17:40

Ahoj holky!

Prodělala jsem odběr plodové vody v prosinci 2003. Samotný zákrok byl velice nepříjemný, ale dal se přežít. Horší byl následný strach, že můžu potratit. Musí se po něm zůstat 24 hodin v klidu, většinou nabízejí i jednodenní hospitalizaci. Další dva týdny doporučují mírnější režim bez větší námahy.

Riziko potratu je 2:100 ne 1:100 (či dokonce méně), jak se většinou uvádí. Odběr mi prováděli v Brně na Obilném trhu, kde je největší počet nejen porodů v republice, ale i odběrů plodové vody. Tuto informaci mám odtud.

Rozhodnutí je fakt na vás.

Alice

 
Anonymní  27.01.04 22:29

uz ctrnact dni sedim u netu a hledam vse o odberu pl.vody,ultrazvuku atd.neco co mi zkrati cekani na vysledek amniocentezy.podle ultrazvuku je vse v poradku,coz me trochu uklidnilo,ale jeste nemam vyhrano.dnes jsem narazila na vas holky a konecne jsem si precetla i neco pozitivniho.musim s vami souhlasit,ze amniocenteza opravdu neni nic hrozneho.me ji provadel primar Holub v Havirove a musim konstatovt,ze kopnuti do prstu u nohy boli mnohem vic.Sestry byly primo pohadkove.me to vychazi 1:200 a kdyz jsem tu nasla maminku,ktera mela 1:160 a vse je O.K hned se mi dycha lepe.Urcite vite jak nepopsatelne neskutecnym pocitem je cekani na vysledek,kdyz citite jak se miminko v brisku pohybuje.dnes jsem se ovsem dozvedela,ze tato vysetreni jsou ve svete bezne provadena uz v prvnim trimestru!u nas az v druhem,coz povazji za podstatny rozdil/Hledej GOOgle-heslo-screening/s ohledem na velikost plodu,ale nejsem lekar a posuzuji to pouze jako laik.jeste jednou moc dekuji vsem za pozitivni slova a drzte nam palce at jsme zdravi.

 
Anonymní  27.01.04 22:31
 
Anonymní  03.03.04 11:56

Jak už to tak v životě bývá, každý může mít i se stejnou věcí rozdílné zkušenosti. To se týká i mého odběru plodové vody. Bohužel, já tak skvělé jako paní z Mladé Boleslavi rozhodně nemám.
Mé výsledky byly v pořádku všechny a na plodovou vodu jsem šla pouze kvůli mému pozdnímu těhotenství - věk 35 let. Šla jsem tam tedy víceméně pod vlivem mého okolí a vlastního pocitu jistoty, přestože riziko jakéhokoliv poškození dítětě u mě bylo 1:2000, zatímco riziko potratu po odběru plodové vody prý 1:200. Řekla jsem si, že nebudu „srab“ a pro jistotu a zdraví dítěte to přece jen raději podstoupím. Na odběr jsem šla už v nevhodném období - dva dny před Silvestrem. Odložit to už nešlo, byla jsem už v pokročilejším stadiu těhotenství, kdy se má odběr provádět. Odběr mi prováděli v nemocnici v Č. Budějovicích, doktor Hrubeš. Nikdo se mi nepředstavil, nikdo mi nic neřekl, žádný monitor v průběhu odběru mi nikdo neukázal, během odběru se mi udělalo nevolno, ležela jsem křečovitě sevřená, což musel doktor a všichni vidět, přesto mě neupozornil a v tu chvíli začal provádět odběr. Po skončení mi opět nikdo nic neřekl ani neukázal monitor s dítětem. O martyriu kvuli neschopence ani nemluvě. Má gynekoložka tam nebyla, na oddělení po odběru na mě koukali jako na fluktuanta, který od nich vymahá neschopenku a dr. Schacherl mi dokonce oznámil 5 minut po odběru plodové vody, že na tohle se různí názory a v cizině na to neschopenky vůbec nedávají. Takže jsem celý den po odběru proběhala po doktorech a „vymahala“ neschopenku. Nikdo mě ani neupozornil, že bych měla ležet, takže druhý den začaly hned problémy, tvrdnutí břicha, bolest v podbřišku, takže jsem po dvou dnech skončila v nemocnici. Teprve tam mě přijala výborná dr. stejného jména Výborná, která mě „dala dohromady“ a naštěstí to zatím vypadá nadějně. Jsem už téměř ve 28. týdnu a doufám, že se už nic horšího nepřihodí. Nakonec musím jen říct, že pokud bych měla první výsledky z krve - tzv. screenig v pořádku, jako jsem je měla teď, amniocentózu bych už neabsolvovala, i když musím konstatovat, že bolest samotná opravdu není nijak velká.
Michaela z ČB

 
Anonymní  04.05.04 10:33

Ahoj všichni, kdo hledáte nějaké informace o amniocentéze. Nechci nikoho strašit a po přečtení všech předchozích příspěvků jsem ráda, že zkušenosti s amniocentézou jsou spíše pozitivní. Ta naše bohužel ne. Vlastní odběr plodové vody proběhl celkem v pohodě, i když úplně bez bolesti se to neobešlo, ale to každá ženská vydrží. Za tři dny po odběru mě poprvé začalo bolet břicho, občas víc, občas méně, častěji tuhlo a občas jsem měla pocit, že je plné kamení. Občas se také objevilo mírné krvácení. KOntrolní ultrazvuk i gynekologické vyšetření bylo v pořádku, ale dvanáctý den jsem přestala cítit pohyby plodu a další ultrazvukové vyšetření prokázalo, že plod je mrtvý. Stejně jako Jana jsem musela přirozenou cestou porodit mrtvý plod, což byla nejhorší zkušenost v mém životě, kterou nepřeju nikomu. Pitva a nakonec i výsledek genetického vyšetření ukázal, že plod byl úplně normální bez vrozené vady, a že příčinou toho všeho byla infekce zanesená do plodové vody při jejím odběru. Proto bych chtěla vzkázat všem, kdo jsou a budou jednou vystaveni rozhodnutí o provedení či neprovedení amniocetézy, at dobře uváží všechna pro a proti, než výkon podstoupí.
S pozdravem a přáním většího štěstí než jsme měli my
Martina Rosická

 
Anonymní  30.05.04 20:31

Ahoj! Mám 23 rokov a moje tehotenstvo nebolo od začiatku ružové. V 3 mesiaci tehotenstva som skoro potratila a museli mi urobit „serkláž“ - prekonala som strašných 15 dní v nemocnici. Potom, keď už bolo všetko skoro OK prišli na rad ďalšie stresy: skríningové testy boli pozitivné… tak mi pre istotu robili ďalšie testy… znova pozitivné M. Down 1:250. Bolo mi odporúčané lekármi urobiť amniocentézu… bolo to hrozné a vôbec to nerobili pod ultrazvukom ako väčšina z vás opisuje. Keď ma po odobratí plodovej vody - bola číra - previezli na izbu, asi po dvoch hodinách bábo začalo kopať - som v 19 týždni. Ultrazvuk po zákroku bol OK. No aby nestačil stres z čakania na výsledok, dnes sa k tomu pridal ďalší veľký strach - bábo prestalo kopať…vraj to je normálne, že vraj spinká…mám však strach, aj keď viem, že to zle vplýva na dieťa. Ak môžte, prosíííííím poraďte. Som zúfala - už neviem ako ďalej. Je toho na mňa fakt dosť. nika košice… Dakujem! (nika.k@post.sk)

 
Anonymní  10.06.04 12:23

Také všechny zdravím!Já jsem absolvovala amniocentézu před 4 roky,kdy jsem čekala své první dítě.Po odběru krve jsem měla velmi nízké riziko(číslo už si přesně nepamatuji)a bylo mi řečeno,že jsem tak na rozhraní,že bych snad ani na AMC nemusela,ale pro jistotu to bude lepší.Tak jsem šla.Zákrok je opravdu bezbolestný a v pohodě.Po 14 dnech mi volali z nemocnice,že to dopadlo špatně a potvrdil se Down.syndrom.Takže jsem šla na přerušení.Nic horšího jsem nezažila!Po uměle vyvolaném porodu jsem rodila 2dny a 2noci s opravdu velkými bolestmi po 3minutách ,potom už po minutě a myslela jsem,že je to můj konec!Nedali mi vůbec žádné utišující prostředky,neboť mi tvrdili,že by se tím vše ještě zpomalilo.Takže jsem si to opravdu užila se vším všudy a odměnou mě bylo mrtvé postižené dítě!(rodila jsem až v polovině 6.měsíce,protože mi všechny odběry dělali dost pozdě).Ale jsem ráda,že jsem měla právo volby,zda mít či nemít postižené dítě.Nechci nikoho z Vás strašit,jen chci říct,aby jste odběr plodové vody v žádném případě nepodceňovali!!Všem hodně štěstí a sobě ho přeji též,neboť jsem ve svých 34letech stále bezdětná a právě teď se snažím otěhotnět. Pavla

 
ajkab
Kecalka 123 příspěvků 04.10.04 22:21

Tak asi jako každá nastávající maminka jsem si přála klidný průběh těhotenství.Bo­hužel,toto mi nebylo přáno.Na počátku slabší krvácení,pak se mi mimi tlačilo dolů,pak ty AFP testy,dále zlobila placenta,která se nakonec předčasně odloučila, ale výsledek byl(sice o 4 týdny dříve) zdravý chlapeček.Ale abych se vrátila k tomu AFP testu.U prvního těhotenství,které také nebylo bez komplikací , jsem měla testy v pořádku.Proto jsem se ani moc myšlenkou,jak asi dopadnou výsledky, nezaobírala.Jaké bylo překvapení nebo spíše zděšení, když mi můj lékař volal domů,že se mám okamžitě dostavit na ultrazvuk, aby porvrdil nebo vyloučil vícečetné těhotenství,jinak že mne čeká genetické vyšetření.Více plodů tam nebylo a tak jsem musela do Prahy do Genetu. Riziko Down. syndromu jsem měla 1:100 a rozštěp páteře byl těsně pod hranicí.V případě vícečetného těhotenství by to bylo v normě.Při mém vysoce rizikovém a udržovaném těhotenství jsem se bála odběru plodové vody, abych o to miminko nepřišla.Po konzultaci s lékařkou, že genetická zátěž v rodině není a výsledky mohly mít souvislost s atypickým průběhem těhotenství, jsme se s manželem rozhodli, že odběr riskovat nebudeme. Proto nás poslala alespoň na ultrazvuk k dr. Břešťákovi, kde jsem si nechala (po delší konzultaci a ujištění, že u tak rizikového těhotenství se to procento potratu po odběru vlastně už nijak nezvýší) odebrat plodovou vodu.Samotný zákrok nijak zvlášť nebolel,jen je to trochu nepříjemné.Při cestě domů jsem však cítila bolest v podbřišku.Osm tablet magnesia denně to zlepšilo.Břicho mne pobolívávalo dva dny.Souvislost potratu s odběrem je do 14 dnů, nejčastěji k němu dochází v následujících dnech.Dělali mi dva testy.Jeden nějaký zrychlený (výsledek již druhý den) a pak klasika za 14 dní.Již první výsledek Downa vyloučil,tak jsem byla po zbylé dny, co jsem čekala na ty konečné výsledky, docela v klidu.Vše dobře dopadlo, ale rozhodnout se jestli odebrat plodovku či nikoli, byl ten nejtěžší okamžik mého života.Rozhodla jsem se riskovat, i když ve skrytu duše jsem věřila,že je mimi v pořádku.Řekla jsem si, že pokud je to miminko zdravé, tak se mu nic nestane a já jej donosím.Jak jsem již uvedla, narodil se sice o něco dříve, ale naprosto v pořádku.Držím palce i ostatním vystrašeným maminkám, ať jim také amnio dopadne dobře, aby se mohly radovat z krásného a zdravého mininka.

 
Anonymní  20.10.04 22:23

Ahoj, dnes jsem se dozvedela, ze me vysledky krevnich testu nedopadly ani pozitivne ani negativne, krev mi brali v 15. tydnu. Za 14 dni mam podstoupit odber plodove vody v C. Budejovicich, ale po precteni vsech clanku mam hrozny, aby to miminku neublizilo. V jakem tydnu vam krev nabirali?

 
Anonymní  21.10.04 11:26

Krev nabírají většinou v 16.týdnu a AMC dělají tak od 18.týdne.Já jsem teď právě 14dní po AMC a teprve příští týden budu mt výsledky.První AMC před pár lety dopadla špatně-Downův syndrom a tak vím,že v případě pozitivních výsledků volají dřív než za ty 3týdny,takže teď už to doufám bude dobré.Myslím,že je určitě lepší,aby jste AMC podstoupila,protože po konzultaci s genetikem vím,že krevními testy se podaří zachytit pouze 67% vad a bohužel testy mohou být falešně negativní!!Tak držím palce!Vám i sobě!

 
Anonymní  21.10.04 11:31

Krev nabírají většinou v 16.týdnu a AMC dělají tak od 18.týdne.Já jsem teď právě 14dní po AMC a teprve příští týden budu mt výsledky.První AMC před pár lety dopadla špatně-Downův syndrom a tak vím,že v případě pozitivních výsledků volají dřív než za ty 3týdny,takže teď už to doufám bude dobré.Myslím,že je určitě lepší,aby jste AMC podstoupila,protože po konzultaci s genetikem vím,že krevními testy se podaří zachytit pouze 67% vad a bohužel testy mohou být falešně negativní!!Tak držím palce!Vám i sobě!

 
Anonymní  11.11.04 11:14

Taky jsem z ČB je mi 27 a posílají mně na odběr (vyšlo 450:1 nevím čeho), mám jít na PK Jih k dr. Čutkovi 18. 11., to budu 16+4. Klidně bych se bez toho obešla, zvlášť když se na netu dočítám, že některé zemně od genetických krevních testů upustili u žen mladších 35 let bez g. zátěže. Ale asi pudu, když mi to moje důvěryhodná doktorka doporučila.
Zuzana H

 
Anonymní  01.01.05 16:33

Ahoj, já mám bohužel úplně stejnou zkušenost jako Martina. Výsledky AMC, byly v pořádku, čekala jsem zdravého chlapečka. Po odběru mě také pobolívalo bříško a začala jsem špinit. Jela jsem ihned do nemocnice, kde jsem začala silně krvácet,následně mi odtekla plodová voda a přirozenou cestou jsem porodila mrtvé miminko. Lékař mi po porodu řekl, že placenta byla infikována při oběru plodové vody. Každý den opláču naše miminko, snad se nám to ještě podaří a miminko mít budeme, ale na oběr plodové vody už nikdy nepůjdu.

 
Anonymní  01.01.05 16:59
 
Anonymní  01.01.05 17:59
 
Dodamiki
Nováček 5 příspěvků 19.03.05 08:28

Ahoj,jen se připojuji,já sama jsem pořád hledala vše o v.v.vadách.Holky voda se dá vydržet,musíte jen opravdu dodržet 3-4 dny na lůžku.Já měla D.S.1:179,celé noci jsem plakala a je to ok.Doktorka říkala,testy jsou pouze opravdu orientační,tělo dá jiný udaj a je to.Jedna mamka měla D.S 1:20,takže spíš jasné riziko a ok.Takže,vím že se dobře radí,ale opravdu je to většinou!!!dobré!Jo a taky u těch co to výjde neg. to tak opravdu být nemusí a jaký potom je to šok.Tělo si opravdu jde svojí cestou a nikdo ho neovlivníme.My alespoň víme,ikdyž za cenu děsných nervů,že naše mimka jsou v pořádku.No nemáme nakonec výhodu.Ahoj

 
Mrkvička1
Nováček 1 příspěvek 11.09.06 20:50

Mrzí mě, že některé budoucí mezi to malé procento, o které se u amniocentézy zvyšuje riziko potratu. Já mám naštěstí kladnou zkušenost a už taky vím, že čekáme zdravého Filípka. Odběr plodové vody byl přesně jak říká maminka v článku. Snad jen to vythnutí jehly bylo malinko nepříjemné. Ale během vyšetření nebylo nic jakkoliv bolestivé. Stojí to za to, aby měla maminka klid, že je mimi zdravé nebo se pak rozhodla. Nedovedu si představit, že bych se dalších několik měsíců trápila, jestli se mi miminko narodí zdravé. Gabka

Vložit nový komentář