O andílcích

kopretinkka  Vydáno: 15.01.13

Mnohokrát jsem četla deníčky Vás všech a některé mi připomínají i to, co jsme prožili s partnerem, proto jsem chtěla dát naději snažilkám i těm z Vás, které chtějí těhotenství po špatných zkušenostech vzdát.

S přítelem jsme spolu byli 7 let, když jsme se rozhodli, že se vezmeme, krátce po svatbě jsme si vzali hypotéku a začali budovat zázemí pro rodinu, o kterou jsme se začali „snažit“. Začátkem prosince 2010 se mi na testu ukázaly konečně dvě čárky a my byli šťastní, jak to jenom jde, ještě v prosinci jsem utíkala za paní doktorkou, která mi odebrala krev a podle ultrazvuku stanovila 5. tt, zatím bez srdeční akce, na tu je ještě brzo, popřály jsme si hezké Vánoce s tím, že ihned v lednu přijdu na další ultrazvuk.

Hned jsme radostnou zprávu oznámili rodině, jenže jak to tak bývá, radost trvala pouze do další kontroly, kde mi paní doktorka sdělila, že embryo pořád odpovídá 5. tt, takže prťousek to vzdal a odešel, nastal strašný smutek, kyretáž, následně zánět a znovu čištění, protože ve mně kousek tkáně zůstal, antibiotika a spousta otázek, co je vlastně zamlklé těhotenství a proč zrovna já. Čas pomalu utíkal a já obrečela snad každý kočárek, který jsem potkala, ale vzdát jsem se nechtěla.

Na další kontrole jsme se s paní doktorkou domluvily, že počkáme 2–3 měsíce a začneme znovu, počítala jsem snad dny, kdy můžeme zase začít „pracovat“ na miminku a dočkala jsem se, 20. dubna 2011 se na testíku ukázaly opět dvě čárky a já jsem byla nadšená, že se nám to hned povedlo – podle slov paní doktorky je po zamlklém těhotenství „pohnojeno“. Tentokrát jsme si s manželem nechali radostnou zprávu pro sebe, abych zas pak nemusela psát celému příbuzenstvu špatnou zprávu a užívali si první týdny těhotenství.

Zvracela jsem každé ráno, zuby si vyčistit byl nadlidský výkon, hodně v práci cestuju, za volantem jsem strašnou únavou usínala, ale to všechno bylo přeci proto, že jsem těhotná a to k tomu patří, na další kontrole ve 12. tt se paní doktorce nezdál ultrazvuk, tak nás poslala na odborné pracoviště, kde jsem se dozvěděla, že mám atypickou dělohu, jinak je vše v pořádku, srdíčko tlouklo jako zvon a my opět oznámili krásnou zprávu rodině.

Jenže v 16. tt na další kontrole doktorka u ultrazvuku dlouho nemluvila, smích zmizel, chytla mě za koleno s větou, na kterou nezapomenu, miminko je mrtvé, akce srdeční žádná. To, co následovalo, bych nepřála ani tomu největší nepříteli, žádanka k vyvolání porodu, spoustu kapaček a nakonec jsem porodila miminko i s obaly na záchodě v nemocnici.

Manžel o všem přestal mluvit, jako kdyby se nic nestalo a já jsem se utápěla v depresích. Naštěstí moje doktorka zajistila, aby potracená tkáň šla na genetiku, ze které mi přišlo, že došlo k mutacím chromozomů, a kdybych holčičku donosila do konce těhotenství, tak by porod stejně nepřežila. Následovalo tedy kompletní genetické vyšetření, hematologie, hysteroskopie (3. narkóza za 1 rok) a spousta vyšetření, která nakonec neprokázala nic, takže jsme byli zase na začátku. Po hysteroskopii, na které jsem byla v říjnu 2011 u Apolináře, jsme se s manželem rozhodli, že nic řešit nebudeme a dáme všemu volný průběh.

V lednu 2012 se mi na testu ukázaly zase 2 čárky, jenže tentokrát jsem myslela jen na to, že máme v nebíčku dva andílky a moc sem je prosila, aby mi tohle miminko k sobě nebrali, že už jsou tam 2, a tak jím není smutno. Těhotenství bylo velmi hlídané a já jsem byla po všem, co jsem zažila předtím strašně vystresovaná, neužila jsem si ani jeden den beze strachu, dokonce jsem si ve 14. tt koupila domácí ultrazvuk a každý den jsem poslouchala srdíčko našeho prťouska, jinak bych neusnula.

Manžel ani rodina o těhotenství moc nemluvili, abychom nic nezakřikli, a my jsme se 16. května dozvěděli, že čekáme chlapečka. Manžel skákal dva metry vysoko, ale já byla opatrná. Ve 20. tt mi začalo tvrdnout břicho, a tak jsme byla několikrát v nemocnici na kapačkách magnézia, termín byl 21. 9. 2012, léto bylo horké a strašně dlouhé a já jsem se pořád bála. 21. 8. 2012, měsíc před porodem mi praskla voda a 22. 8. 2012 ve 4,50 hodin se nám narodil krásný zdravoučký chlapeček 47 cm, 2500 kg. Teď leží vedle mě v postýlce a vesele si brouká, za chvilku mu bude 5 měsíců a já jsem ta nejšťastnější maminka na světě.

Moc děkuju andílkům, kteří mi nechali našeho prťouska tady s námi na zemi.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
Dastula1
Ukecaná baba ;) 2168 příspěvků 15.01.13 09:30

Dodatečně blahopřeji k mrňouskovi a přeji hodně zdraví a radosti! Překvapil mě ten domácí ultrazvuk, vůbec jsem netušila, že něco takového existuje. Zrovna jsem si říkala, že bych něco takového potřebovala, abych mohla být, pokud se nám povede otěhotnět, v klidu :D

 
little jane
Zasloužilá kecalka 799 příspěvků 15.01.13 09:50

Kopretinko, to je nádherný příběh!!! Já si prožila dvě zamlklá těhotenství a ten třetí pokus byl taky úspěšný. Také chlapeček, ale o dva dny mladší jak tvůj :lol: Všechno zlé je asi k něčemu dobré!!! Užívej si mateřství!!! :dance:

 
triada
Kelišová 5963 příspěvků 15.01.13 10:33

Jsi statečná, taky to mám za sebou dvakrát. Je hrozný, co se děje. Tak přeju hodně zdravíčka a už jen samé štěstí. :hug: :kytka:

 
Sfaticata
Ukecaná baba ;) 1248 příspěvků 15.01.13 11:24

Nemůžu napsat, jak krásný deníček to je. Není krásný. Je smutný i když se štastným koncem. Při čtení jsem měla slzy v očích. Muselo to být šílený. Držím moc palečky, at je chlapeček zdravý.

 
Adona-i
Zasloužilá kecalka 881 příspěvků 15.01.13 12:52

Tvůj deníček mi dává naději. Mám už 3 andílky (2× ZT a 1× UPT)a doufám, že příště už nám to vyjde.

 
Stp1990  15.01.13 15:31

Kopretinkko moc pěkně napsaný deníček! Celý jsem ho probrečela a na konci jsem byla za tebe a tvého chlapečka tak šťastná! Gratuluji ti k němu a přeju hodně zdravíčka. Máme s přítelem taky jednoho andílka s vyvolávaným porodem, takže chápu, jak ti asi bylo. Jak jsi trefně napsala: to bych nepřála ani největšímu nepříteli. Každopádně tě moc obdivuji za tvojí statečnost a přeju si abych se napodruhé dočkala stejně šťastného konce jako ty.
:hug: :mavam:

Příspěvek upraven 15.01.13 v 15:32

 
KodTer
Ukecaná baba ;) 1987 příspěvků 15.01.13 16:07

Taky jsem si prošla ZT a to jednou (březen 2012). V červnu jsem otěhotněla znovu, měla jsem strach že to taky nedopadne dobře. A ted jsem 29tt

 
ametyst
Echt Kelišová 9930 příspěvků 5 inzerátů 15.01.13 16:10

U deníčku jsem brečela :,(, je mi moc líto, co sis všechno musela prožít :(. Ale hlavně moc gratuluji k chlapečkovi, jistě vám bude dělat velkou radost :hug:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 15.01.13 17:01

Jak se mnou teď mlátí těhotenský hormony, tak tenhle deníček mě rozbrečel. Ale naštěstí měl dobrý konec plný naděje pro ostatní snažilky, takže moc gratuluji ke zdravému děťátku a přeji, aby rostlo do krásy a dělalo Vám rodičům jen samou radost :srdce:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 15.01.13 17:03

@Dastula1 Myslím, že se prodává pod názvem Angel sounds

 
Cuarentena
Echt Kelišová 8068 příspěvků 15.01.13 17:34

Gratuluji moc k chlapečkovi. Víš, ony ty plody, co se potratí nebo zamlknou, mají většinou nějakou chromozomální vadu, mělo to asi i to první mimi. Je to příroda, ne vždycky se jí podaří vajíčko a spermii dobře „zkombinovat“, musíme to tak asi brát, jde o menší „zlo“ než narození těžce postiženého miminka. :kytka: :kytka: Doufám, že sis svoji dávku smůly už vybrala a další děti počneš a donosíš bez problémů. :kytka: :kytka:

 
cupino  15.01.13 19:33

Také gratuluji, prošla jsem si něčím podobným… v 38 letech se mi KONEČNĚ narodila zdravá holčička!!!
ty máš aspoň výhodu svých mladých let.

 
Ginuš
Hvězda diskuse 35492 příspěvků 16.01.13 02:02

Tak moc Ti rozumim a přeji Ti to… Takové deníčky dodávají odvahu ostatním… Díky, že jsi ho napsala :hug:

 
iveta.zenda
Povídálka 45 příspěvků 18.01.13 00:16

Smutné :hug: :hug: gratuluji k chlapečkovi :potlesk: :andel: :andel: :mavam:

 
mari1912
Vesmírná mluvilka 31645 příspěvků 19.01.13 00:07

Velka gratulace k chlapeckovi :hug:
Take jsem zazila dve ZT v roce 2010 a 2011 a stejne jako ty jsem // nasla v lednu 2012 ;)
A dnes me v postylce tez spinka chlapecek :pankac:

 
papaja21
Kecalka 138 příspěvků 17.05.13 07:41

Tak při čtení jsem se muselo rozbrečet :,(. Sama jsem v 5tt potratila v roce(2009) a za dva roky později v 11 tt.Ted stále čekám a nic. Přeju vám chlapečka a jsem ráda, že vám to konečně vyšlo -snad se i já někdy dočkám :D jediný co mě drží při naději je má už 6 -letá dcera ;)

 
jahoda 2
Extra třída :D 12222 příspěvků 212 inzerátů 18.02.14 21:57

Vsechno nejlepsi. At se vsechno dari jak ma a je to chytry klucina.:-)

Vložit nový komentář