Anetka a smutný konec

Verunka 22 let  Vydáno: 28.02.11

Rozhodla jsem se, že i já napíšu svůj příběh. S přítelem jsem se seznámila loni v březnu, znala jsem ho měsíc a po měsíci jsem otěhotněla, i přesto, že jsem brala pět let antikoncepci. Měla jsem strach z toho, co bude a jak bude přítel reagovat, až mu to řeknu.

Byl z toho hodně zaražený a překvapený, bylo to nečekané. Reakce byla taková, že mi řekl, ať se rozhodnu, jestli si chci miminko nechat nebo to dáme pryč. Rozhodla jsem se, že si miminko necháme, byl pro, nic nenamítal a nakonec byl rád, že bude tatínek a měl z toho radost. Přítel je řidič z povolání, většinou celý den pryč, takže veškeré návštěvy u lékaře, prohlídky, ultrazvuky jsem absolvovala sama, protože si volno vzít nemohl.

Moc jsme si přáli holčičku a náš sen se splnil. Byli jsme šťastní, že budeme mít holčičku, rozhodovali jsme se mezi Natálkou a Anetkou, ale nakonec vyhrála Anetka. Jako první jsme koupili kočárek. V okolí bydliště se nám žádný moc nelíbil, tak jsme si vybrali kočárek přes internet a jeli si pro něj. Je nádherný, růžový, prostě pro holčičku jak dělaný. Co se týče výbavičky pro Anetku, tak jsme měli také vše převážně do růžova. Vše bylo nádherné a sladké, prostě jako pro princeznu.

V těhotenství mě trápil vysoký tlak, takže jsem chodila na kontrolu každých 14 dní a později každý týden, bohužel jsem všude jezdila autobusem a na vše jsem byla sama, nešlo to jinak, ale tak nějak jsem to zvládala, protože jsem ani jinou možnost neměla. I když, někdy to bylo hodně náročné. Termín porodu jsem měla 15. ledna, byla to sobota. Postupně se to blížilo a já už byla nervózní, kdy to přijde. Anetka byla sice neplánovaná, ale už jsme se jí nemohli dočkat, představovali jsme si, jak bude asi tak vypadat, já jsem brunetka, hnědé oči, přítel má pro změnu oči modré, tak jsme byli zvědaví, po kom asi tak bude a komu bude více podobná.

Při každé prohlídce bylo všechno v pořádku, jen ten tlak byl vyšší, ale i tak, co se týkalo Anetky, tak bylo vše tak, jak má být. Byla sobota 15.ledna a pořád nic. Všichni mě uklidňovali, že je určitě všechno v pořádku a že to přijde každou chvilku, sobota utekla, byla neděle a pořád nic. Stále mě všichni uklidňovali, s přítelem jsem byla domluvená, že pokud to nepřijde, tak v pondělí půjdu k doktorce zeptat se, co dál a ujistit se, že je Anetka v pořádku.

Jenomže, bohužel, následovalo pouze to nejhorší. Podívala se na mě s lítostným pohledem a pověděla, že nemůže najít ozvy miminka, že jí to je moc líto, ale že dětátko je mrtvé. Nevěřila jsem tomu, pořád jsem si říkala, že je to omyl, že se spletla a že Anetka je živá a zdravá. Ale bohužel měla pravdu. Přítel byl v práci, docela daleko ode mně a já jsem mu tu hroznou zprávu musela dát vědět, nevěděla jsem, jak mu to říct… ale zvládla jsem to. Přijel za mnou, co nejdříve to šlo.

Občas jsem jezdila k rodičům, protože přítel je z jiného města, vzdálenost zhruba 80 km, v těhotenství jsem byla skoro na vše sama a měla jsem pocit, že když by byl u mně, u takového porodu se slzama v očích, bylo by to pro mě ještě horší. Jela jsem tedy k rodičům, táta mě večer odvezl do porodnice, kde mi vyvolali porod a já jsem musela porodit mojí Anetku, mrtvou Anetku. Celých 9 měsíců jsem se těšila na to, až uslyším její pláč, křik, až ji budu moct nakrmit, až se o ní budu starat, až spolu budeme chodit na procházky a čekat, až se vrátí tatínek z práce.

Všechno bylo najednou pryč, ve 21 hodin mi vyvolali porod, trpěla jsem celou noc, měla jsem velké bolesti, celou noc jsem čekala, až porodím mrtvé miminko. Ta noc byla nekonečná, plná bolesti, smutku, byla jsem vyčerpaná, neměla jsem sílu vůbec na nic, ztratila jsem veškerou radost, naději, byla jsem naprosto zoufalá, doufala jsem, že až přijde Anetka na svět, že uslyším její pláč, že se stane zázrak. V 8:30 ráno byla Anetka na světě, ale bohužel jsem neslyšela její pláč, křik, měla zavřená očička a vypadala jako když spinká.

Bylo mi řečeno, že takto spinkala už asi šest dní, selhala mi placenta a hlavně měla utažený pupečník kolem krčku. Všichni mi říkali, buď silná, to zvládneš, ale kdyby byli v mé situaci, tak by se cítili naprosto jinak a řekli by si, kdyby jim někdo řekl, to zvládneš, že to prostě nejde, ta bolest je taková, že to prostě nejde překonat. V porodnici jsem ležela tři dny a denně jsem slyšela z jiných pokojů pláč miminek, maminky, které jsou štastné ze svého miminka, které se radují a dokázali přivést na svět krásné a zdravé dítě.

Jenomže já jsem to nedokázala, nedokázala jsem přivést na svět zdravé dítě. Pořád si říkám, co jsem udělala špatně, proč zrovna moje Anetka zemřela v mém bříšku, proč se to stalo mně? Když někde vidím kočárek s miminkem, ten pocit si nikdo nedokáže představit, dokud nezažije něco podobného, nejdřív jsem se nemohla ani podívat, ale teď mívám pocit, že se musím podívat, jestli v něm náhodou není moje holčička. Jestli se nestal zázrak, Anetka se neprobudila a jestli ji teď nemá někdo jiný, jestli jí někdo netrápí.

Přítel mi hodně pomáhá, snaží se, každý den brečím, trápím se, nejde zapomenout, myslím si, že je to čím dál horší… Sehnala jsem si fajn zaměstnání a nastupuji zhruba za 14 dní, ale někdy si myslím, že to nezvládnu, ať jsem kdekoliv a cokoliv dělám, pořád myslím na moji Anetku a neustále ji vidím, tak jako jsem jí viděla naposledy 18. 1. 2011 v 8:30. Nedokážu se na nic soustředit, moje myšlenky patří pouze mojí Anetce. S přítelem plánujeme další miminko, opět si přejeme holčičku, opět by to byla Anetka, ale samozřejmně chceme hlavně zdravé miminko, takže to pro nás není důležité, jestli to bude holčička nebo chlapeček, ale bylo by to hezké.

Přítel říká, že pokud by to byla holčička, tak to bude Anetka, ta, která mi zemřela v bříšku… jsem ráda a doufám, že se mi snad brzy podaří otěhotnět, věřím, že mi z toho strašného smutku pomůže jen další těhotenství a třeba i nějaká ta naděje, že podruhé bude už vše v pořádku, až do samého konce. Ale já bych chtěla zpátky tu holčičku, terou jsem nosila v bříšku takovou dobu a na kterou jsem tak dlouho čekala…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
marye
Neúnavná pisatelka 17581 příspěvků 28.02.11 07:24

Verunko, drž se! čtu si to a tečou mi slzy, vůbec si neumím představit tu strašnou bolest, co teď prožíváš :hug: moc ti držím palce, ať se brzy zadaří a otěhotníš znovu. hlavně si nic nevyčítej, není to přece tvoje vina. moc ti přeju, abys co nejdřív držela v náručí svoje miminko a dělalo ti jen radost :hug:

 
Nafteta
Ukecaná baba ;) 1154 příspěvků 28.02.11 07:38

Držíme palečky,ať se zadaří a brzo pláče miminko v postýlce a ne vy dva. Jen bych nepojmenovávala novou holčičku po té první. POdle pověry to nosí smůlu. Moje prababička se jmenovala po své zemřelé sestřičce a byla celý život nemocná a neměla zrovna štěstí. Ale Vám oběma ho moc přeju.

 
zuzana36
Ukecaná baba ;) 2423 příspěvků 28.02.11 08:24

verunka, sucitim s tebou-s vami. je to hrozne, uz som tu citala podobny dennik a tak ako pri tamtom, tak pri tvojom citim bolest a smutok. chcem ti len povedat, ze nedrz v sebe smutok, vyplac sa a rozpravaj sa o tom, dostan to zo seba. zelam ti, aby, ste to spolu zvladli a dokazali sa celom postavit prekazkam a ak pride ten spravny cas a verim, ze pride coskoro, znova mali to stastia a mali dalsie dieztatko. a ak tiez mozem povedat svoj nazor, nedavajte uz rovnake meno. ozaj to ptrinasa smolu a jednu anetku ste uz mali, dalsie dietatko by malo mat ine meno, trebars ta natalka. verim, ze anetka z nebicka da na dalsieho surodenca pozor. vela stastia :hug: :hug: :hug:

 
Fiducia
Neúnavná pisatelka 18915 příspěvků 28.02.11 08:58

Je mi to tak lito :cry: Hodne sily a brzy zdrave miminko :hug: :hug: :hug:

 
Honey 80
Zasloužilá kecalka 569 příspěvků 28.02.11 09:00

Verunko - máš úplnou pravdu, neumíme si to ani představit, pokud jsme to nezažili. Musí to být strašné! Já jsem o miminko přišla v 10TT, snažili jsme se o něj 3 roky a pak BUM, taková rána!!!! Bolelo to strašně, trápila jsem se, bylo to ošklivé období, ale stále se to nedá srovnat s tím, když máš miminko v sobě 9 měsíců, výbavičku hotovou a těšíš se jak si ten zázrak dovezeš domů…místo toho si však vezeš úmrtní list :cry: Nechci a ani si to nedovedu představit, chci ti jen říct, že čas tomu moc pomůže…já se dala do kupy asi po 2 měsících a pak se nám zadařilo opět nové těhu. Výsledek mám v mětříku, chci ti dodat naději a sílu na další miminko a tentokrát s úspěšným porodem :kytka:
Drž se holčičko :huban:

 
adajar
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 28.02.11 09:26

Verunko ver ze vase Anetka vasi lasku citila a je ji urcite dobre. A bude vasim andelem straznym a andelem miminka co budete mit. Je to silena bolest a otevrela moji ranu kdy jsme prisla o miminko taky byl to chlapecek a 20.3. to bude 3 ROKY boli to min, ale tuhle bolest nikdy nezapomenu a to vis ze to boli sice min, ale boli. Ted uz mam doma druheho synka a je sikulka. Davej na sebe pozor. Moc ti drzime palecky.

 
natašimi
Ukecaná baba ;) 1159 příspěvků 28.02.11 09:36

Verunko vím jakou bolest a prázdnotu cítíš, před 10 měsící jsem přišla o svého chlapečka :andel:
ta prázdnota v tobě už zůstane, pořád bude jeden malinkej človíček kterej ti bude v tvým životě chybět, nikdy ho nikdo nenahradí.....jen až příjde další miminko tak tu bolest malinko otupí… Čas je opravdu nejlepší lék, taky jsem tomu nevěřila ale je to tak, taky jsem každý den plakala, jinak to nešlo, na Šimonka myslím každičký den ale už bez slziček, ten čas kdy na svou Anetku budeš myslet bez slziček taky příjde, ale chvílí to potrvá…
Drž se holčičko.....a jestli ti můžu dát malinkou radu, nedávej jinému miminku stejné jméno, jednu Anetku už přeci máš a ta na tebe z toho krásnýho nebíčka kde je s dalšími andílky, dává pozor :andel:

 
makakela
Echt Kelišová 7999 příspěvků 28.02.11 09:56

Verunko, moc se drž. je mě to strašně líto. Budu držet palečky at se ti podaří otěhotnět.

 
ankeri  28.02.11 09:57

Hrozně smutné. Neumím a ani si nechci představit tu bolest. Přeji hodně síly a hlavně štěstí při dalším miminku, ať se Vám to povede a jste všichni štastní. Zsloužíte si to !!! :kytka:

 
Bouk1  28.02.11 10:44

Verunko, hrozně moc držím pěsti aby vše dobře dopadlo a na konci příběhu bylo jednou krásné a zdravé miminko.Já jsem svobodná maminka, mám 14ti denní holčičku a pořád se nemůžu smířit s tím, že mě tatínek malé opustil a má jiný vztah.Ale když čtu tvůj příběh tak vím, že zdaleka náš osud není ten nejhorší. Budeme na vás oba myslet, držte se!

 
ynax
Extra třída :D 12216 příspěvků 28.02.11 11:04

moc mě mrzí, co se vám stalo, jen bych doporučovala dalšímu miminku nedávat jméno Anetka. Kdykoli by ses na ní podívala, viděla bys tu první a mohlo by se ti stát, že až bude velká a dozví se, co se stalo mohla by ti vyčíst třeba při hádce, že byla jen náhrada za tu první a že ona žádná náhrada být nechce.

 
Julliet
Kecalka 105 příspěvků 28.02.11 11:11

Rodiče by neměli nikdy se dívat do rakve svého dítěte,je to ta nejvědčí bolest,která může nás rodiče potkat.I já vím o čem mluvím,vím,o čem je to bolest.Před rokem jsem musela porodit své dva andílky.Moji dvojčátka to nezvládli.Tahle bolest nikdy nepřejde a ani se nezmenčí,jen se s ní naučíš žít.Je dobře,že se z toho snažíš vypsat.Mě samotný pomohlo,když jsem o tom začala mluvit.
Přeju vám,aby se co nejdříve děťátko k vám vratilo a Anetka bude na svého sourozence dávat ze zhora pozor. :srdce: :srdce: :srdce:

 
NELOUS
Kecalka 362 příspěvků 28.02.11 12:28

Verunko,ani nevíš jak tě chápu.Já to prodělala ted.Před 14 dny jsem byla na kontrole v 36tt,do té doby vše v pořádku,žádný problém a najednou nebyla srdeční akce.Ten šok a horor,si nikdo kdo tím neprošel,neumí představit.Byla to naše milovaná Kačenka a ted není!Vyvolávali mi porod 3 dny,pláč dětí na porodních sálech…utrpením a strašná bolest.Já svojí holčičku neviděla,manžel jim to zakázal,nechtěl,­abych měla noční můry.Drž se,já se taky snažím,ale nejde to.

 
miriskaw
Kelišová 6345 příspěvků 28.02.11 12:38

Je to opravdu to nejhorší co může člověka v životě potkat.Když si člověk přečte tak hrozně smutný příběh uvědomí si co je v životě důležité.Moc vám držím palečky,ať to vše zvládnete a brzy se můžete těšit na miminko :hug:

 
miska.03
Ukecaná baba ;) 1773 příspěvků 6 inzerátů 28.02.11 12:51

Verunko je mi to moc líto. při čtení mi tekly slzy. Je to hrozný pocit porodit mrtvé miminko, já přišla o 1.miminko ve 11.t, nebilo mu srdíčko.
Naštěstí se po šestinedělí zadařilo a já už jsem 3.měsíc těhotná.Moc si přejeme,aby taky vše dobře dopadlo a měli jsme zdravé a krásné miminko.

přeji ti hodně sil :andel:

 
lele08
Kecalka 480 příspěvků 28.02.11 13:33

Je mi líto,co se ti stalo, bohužel se takové věci stávají víc než jsem dřív byla schopna zaregistrovat, je to taková lavina rodičů,kteří přijdou o své poklady, jestli to je tím,že dřív jsem takové články nehledala,ale od prosince 2010, kdy jsem přišla o svoji 3 měsíční dceru to je každou chvíli. Každý den na ní myslím, říkám si,jaká by už dneska byla, dobu,co tu s námi byla byla ukázkové miminko a pak přijde něco,co z minuty na minutu sebere dítě a já nebyla schopna s tím nic udělat, je to bezmoc,ale čas tu bolest otupí,že je snesitelnější. Už beru pokrok,že člověk na ní dokáže myslet i někdy bez slz,ale stále se najdou dny, které stojí .....
Posílám hodně sil a přeju brzy další miminko.

 
Bibi 72
Ukecaná baba ;) 1918 příspěvků 28.02.11 13:35

Verunko…moc Tě objímám alespoň takhle na dálku…
ať teď napíšu cokoliv.....neutěší Tě to…
snad Ti můžu jen nabídnout…přijď mezi nás.....maminky andílků, do diskuse ,, prázdná náruč,, :hug:

 
evinax  28.02.11 13:51

Verunko,je mi úplně úzko z tvého příběhu. Před 7,5 lety se mi stalo to samé, byla to holčička, také Anetka, všechnu tu hrůzu, kterou popisuješ, mám za sebou, jen si mi to teď oživila. Musíte se s tím s přítelem poprat, je dobře, že na to nejsi sama.Nestyď se požádat o pomoc (já byla pod práškama a skončila jsem u psychologa, moc mi to pomohlo), a hlavně si nic nevyčítej!Nebyla to tvoje vina! Já jsem se z toho vyhrabala, ale málem to odneslo naše manželství, nedařilo se mi znovu otěhotnět,nechtěla jsem o tom s nikým mluvit, zdály se mi strašné sny. Ale všechno přebolí, zapomenout nejde,ale bude líp!Teď mám dona 6ti letého raubíře a ten mi nedá chvíli pokoj, nenechá mě v klidu truchlit. Držím ti palce a myslím na vás!

 
jun
Kecalka 476 příspěvků 28.02.11 15:11

Verunko, to je strašné, cos musela prožít :cry: Děti by prostě neměli umírat. Držím ti moc moc moc palečky a přeju ti ať jsi v životě už jenom šťastná :hug:

 
cjarca  28.02.11 16:28

Verunko, přesně vím co prožíváš, já přišla taky o své miminko :cry: , ale vše se v dobré obrátilo a dneska mám krásnou už roční holčičku, ty jsi ještě mladá, ale mě v té době bylo už 38 let a zadařilo se. Moc držím palce, aŤ se co nejdříve těšíš z krásného miminka :kytka:

 
piskle2
Ukecaná baba ;) 1570 příspěvků 28.02.11 17:01

Verunko - je mi moc líto, že Anetka se stala andílkem. Jak řekla Bibi, přijď mezi nás. :hug:

 
Čekatelka
Extra třída :D 14338 příspěvků 28.02.11 17:21

Je mi to moc upřímně moc líto

 
dagmariana
Kelišová 6175 příspěvků 28.02.11 17:40

Smutné,smutné,smut­né…Verunko,drž se.Bude líp,posílám pohlazení :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

 
Dorisov
Povídálka 50 příspěvků 28.02.11 17:47

Je mi hrozně moc líto co se Vám, Vaší Anetce přihodilo. Buď silná a drž se!!! Ze srdce ti přeju, aby jsi co nejdříve otěhotněla a narodilo se ti zdravé miminko a ty byla šťastná!!! :hug:

 
lamvinek
Zasloužilá kecalka 728 příspěvků 28.02.11 18:19

Verunko, je mi to moc líto, co se ti stalo. Věřím, že brzy počneš další dětátko a tam bude vše v pořádku.
Posílám objetí a sílu.
 Barča

 
Alyss
Extra třída :D 10421 příspěvků 28.02.11 19:06

Verunko i mě je moc líto,čím sis musela projtít :cry:
Přeji ti ,abys brzy měla u sebe v náručí miminko :hug:

 
Smaikii89
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 28.02.11 19:26

Je mi to moc líto…držte se…

 
ze.janina
Ukecaná baba ;) 1634 příspěvků 28.02.11 19:51

VERUNKO: :hug: :hug: :hug: :hug: Je mi to moc líto,že jsi přišla o holčičku,vím jak moc to bolí i já přišla o svoji vytouženou holčičku :cry: Za pár dní to bude půl roku,ale bolí to pořád stejně. Přijd za námi do prázdné náruče,rádi ti tam pomůžeme :hug: :hug:

 
petullle
Generální žvanilka 20506 příspěvků 28.02.11 21:47

Verunko je mi to moc líto co se stalo, ale věřím, že brzo budete čekat další miminečko a andílek Anetka vás bude všechny opatrovat z nebíčka :hug: prožíváte tedka velmi strašné období, plné stesku ale zvládnete to :hug: přeji moc moc sil

 
Haňulda
Zasloužilá kecalka 714 příspěvků 28.02.11 22:01
:hug: :hug:
 
verca112  28.02.11 22:28

Tak jsem celý příspěvek přečetla se slzami v očích a ke konci už mi tekly proudem. Neumím si představit, že bych přišla o miminko. Musíš být silná, budu ti držet palečky ať se brzy dočkáš dalšího děťátka, i když zapomenout nelze…

 
ilca
Echt Kelišová 9162 příspěvků 28.02.11 22:33

ach jo nedovedu si představit jak se cítíš, ale už teď brečím a je mi to strašně líto že tě to potkalo. Doufám že ti brzo příjde malý uzlíček zpět :hug:

 
petrušk
Stálice 83 příspěvků 28.02.11 23:55

Držím ti palečky ať se ti to podaří,ať si užiješ co nejvíce radostí,ani se nedokážu představit co prožíváš,jak říkám držím ti pěstičky ať se ti to vyplní,a buď hooodně silná. :hug:
Hodně štěstí

 
Karinkaaa
Ukecaná baba ;) 1475 příspěvků 01.03.11 00:43

Přeji mnoho sil :hug: :andel:

 
Brnanda
Kecalka 140 příspěvků 01.03.11 05:41

Jaksiže nemůžu spát a tak pročítám stránky a myslím,že mě uspí za chvíli slzy, které mi tečou po tváři..je mi strašně líto,že takovou bolest musíš zažívat!!
Snad novou prací ,novými lidmi -kolegami , láskou od přítele to spolu zvládnete a budete se zase těšit na nový život.
Držím strašně moc pěstičky a snad se za pár měsíců dočteme, že se vám narodilo miminko :andel: :kytka:

 
veve.m
Neúnavná pisatelka 19491 příspěvků 01.03.11 09:31

Verunka drž se, čas tu bolest zmírní. Jen bych opakovala to co se už napsalo…Přeji hodně sil, určo budeš mít brzy jiné miminko a budeš se z něho radovat :kytka:

 
KPKristy
Hvězda diskuse 46471 příspěvků 01.03.11 10:17

To je moc smutný! :cry:
A jak čtu ohlasy, jen zírám, kolik vás je - maminek andílků!
Všem vám moc přeju hodně sil a obdivuji vás. Jste statečné. Prožít něco tak hroznýho a ještě o tom psát…
:hug: :hug: :hug:

 
Týja
Zasloužilá kecalka 902 příspěvků 01.03.11 10:43

Tohle je jedno z nejhorších, co se může stát. Hrůza, moc mě to mrzí :cry:

 
Verunka 22 let
Stálice 93 příspěvků 01.03.11 12:10

Tímto bych chtěla poděkovat nejen za sebe,ale i za přítele a Anetku všem,kteří nám napsali.I přesto,že nám to naší holčičku nevrátí,tak je to milé.Děkujeme za rady ohledně jména holčičky,pokud by nám to vyšlo znovu.Ale máme pocit,že kdyby jsme jí dali jiné jméno,než Anetka,tak by nám bylo ještě více po ní smutno,takhle by jsme jí alespon v dalším miminku viděli a měli pocit,že se nám vrátila ta holčička,která mi zemřela v bříšku.Sice si moc přeji mít opět holčičku,ale co se týče toho jména,tak by možná bylo lepší mít chlapečka,abych si pak třeba někdy nemusela vyčítat,že jsem dala na sebe a nedala jsem na radu druhých nebo naopak.Pro mě je nejdůležitější mít zdravé miminko ! At to bude holčička nebo chlapeček,tak hlavně at je to zdravé…

 
Janni.na88  01.03.11 12:22

Verunko,to je tak starns esmutne..nevim bvubec co Ti napsat,protoze vi,ze zadna slova nedokazi utesit tvoji bolest po ztraceni Anetky.Nedovedu si bvubec predstvait,jak strasbnne moc se trapis.Je mi to hrozne lito!!! Osud je k nam nekdy strasne nespravedlivy a kruty,nic s tim ale bohuzel neudelame.MOC AVM DRZIM PALECKY K DALSUIMU TEHU a preji,aby bylo vse v poradku,bude asi etzke pro tebe se nenervovata verit,ze je vse v poradku,ale ted musis byt silna,statecna a optimisticka,je to urcite moc tezke,ale ty tozvladnes,to nejhorsi,co te mohlo potkat mas za sebou,pevne verimze osud uz k tobe tak kruty nebude,tvuj pribeh budu nadale sledovat a przuvat jej s tebou,alespon trosku..na dalku a doufat,ze uz brzy se vam zadari dalsi mimi ,a ze zmirni alepson trosku tvou a tveho pritele bolest.drz se!!! :andel: :hug: :hug: :hug: :kytka:

 
zitorka
Ukecaná baba ;) 2198 příspěvků 01.03.11 12:41

Verunko: vím jaké to je…mě takhle umřel chlapeček, už je to skoro rok a půl…pocity???jsou pořád stejné, jen už to neprovází tolik beznaděje, můžu volně dýchat, smát se…ale nebyl ani jeden jediny den, kdy bych si na svého syna nevzpomněla…i ty jednou přesáhneš tu hranici, kdy budeš vzpomínat, ale už to nebude takové bolavé jako teď…určitě budeš mít krásnou zdravou holčičku, jen mě zaráží, Anetka byla jen jedna…můj syn se jmenuje Damián, jméno jsem měla vybrané už od dvanácti let, hrozně moc se mi libilo, ale kdybych měla dalšího syna, už bych mu to jméno nedala, Damiána mám i přesto všechno, že není se mnou…nemohla bych dát dalšímu synovi stejné jméno, protože by mi přišlo, že tím zrazuju dosavadní Damiánkův život…že popírám jeho existenci…

vím, že teď se to v tobě všechno pere, ale musíš to brát tak, že Anetka měla možnost si vybrat a jít do nebe…tam jí je líp, veř mi…nic ji netrápí, nic ji nebolí, jen pláče s každou tvou slzou…ona by určitě nechtěla takhle utrápenou maminku… :hug: :hug:

posílám spoustu síly do překonání těch nejhorších začátků…přijď za námi do Prázdné náruče, jsou tam skvělé holky, které mají stejný nebo podobný osud jako ty… :hug: :hug:

 
silvinki
Nováček 2 příspěvky 01.03.11 12:51

Milá Verunko,velmi mě mrzí a děsí co se ti stalo,já osobně tuto zkušenost nemám,,ale bolest to musí být obrovská… :hug:cítím s tebou se slzičkama v očích a staženým hrdlem jsem četla tvůj příběh . Vím,že ti nepomůžou žádné utěšující řeči,ale věřím,že to s partnerem zvládnete a nakonec budete mít své krásné vytoužené miminko ať už se jmenuje jakkoliv…stejně to bude maminčin mazánek.Jsi statečná,že dokážeš o tom mluvit a to je dobře,věř ,že čas je lék na tvá trápení a ty i když nezapomeneš,budeš umět s tím žít.
Chci ti popřát hodně štěstí ,síly ,lásky a porozumění…drž se :hug:

 
Cee  01.03.11 14:43

Verunko,jsi strasne fajn a ver, ze urcite budes jednou skvela mama!!!Takovyhle silny skvely holcine prece nemuze byt maminkovstvi odepreno-uvidis brzy se svyho uzlicka dockas.Preju to a moc drzim palecky.

 
karamelka1
Nováček 7 příspěvků 01.03.11 17:29

Verunko,moc smutné a bolestivé,člověk se neudrží slz,také jsem přišla o dceru,vím,že ta bolest je veliká,přeji ať to přeboli a ať se netrápíš,určitě se ti podaří miminko,které bude krásné a zdravé,moc ti to přeji,ale také bych nedávala stejné jméno,snažím se o miminko také a doufám,že se podaří a já osobně,když budu mít dceru,tak ji nedám stejné jméno,jako když mi odešla Vanesska,Vanessku mi nikdo nevrátí.Stejné jméno by mi akorát připomínalo ty smutné chvíle.Samozřejmě to záleží,ale jen na tobě,přeji mnoho sil :kytka: :kytka: :kytka:

 
Habibi2606
Kecalka 163 příspěvků 01.03.11 21:52

Moc smutné, nemohla jsem přestat brečet, když jsem toto četla… Musí to být hrozné, soucítím s Tebou. Přeji Ti, ať ti osud brzy přinese krásnou zdravou holčičku a jsi opět šťastná.

 
idranyi
Nováček 10 příspěvků 01.03.11 22:37

Toto bol ten najsmutnejší a najdojemnejší príbeh aký som za dlhú poslednú dobu čítala…Neviem si predstaviť aká bolesť to je!!a keď sa snažím predstaviť si to tak mi sťahuje poriadne žalúdok a tečú mi slzy…život je neskutočne nespravodlivý, tak dúfam a verím, že sa aj na teba po tomto otrasnom zážitku nalepí šťastie, podarí sa ti otehotnieť a budeš mať svoje krásne vytúžené bábätko čoskoro v náručí!!! :) veeeeeelmi z celého srdiečka ti to prajem!!!!! :kytka: :huban:

 
Zrzulka
Povídálka 43 příspěvků 02.03.11 12:24

Vidíte kolik tu máte opory?? :srdce: :srdce: I mě mrzí co se stalo a držím palečky ať se už jen daří a jste šťastní. :hug: :hug: :kytka:

 
asad  02.03.11 20:40

Verunko je mi to muc líto přeji ti vživotě už jen to dobre teho neštěsti už bylo dost.vím jak ti je taky jsem maminka andilka už je to rok a neni den abych si na moji Adélku vzspomněla,je pravdou že se ta bolest už zmirnila že se už smějeme a prostě život jde dál.Vím že to ted tak necitiš je dobře že jdeš do práce mezi lidi.Jen ktomu jmenu mužeš přeci dat dvě jmena tak proč si tuhle vzpominku nezachovat i takhle,jestli štěsti dopřeje ja to takhle udělam.

 
girlie sage
Kelišová 6258 příspěvků 02.03.11 21:03

Verunko moc me to mrzi :cry:. Posilam obejmuti :hug: :hug: :hug: :hug: and preji ti brzke tehu a stastny konec

 
Monny
Hvězda diskuse 36574 příspěvků 06.03.11 09:53

verunko - take se mi zaslzeli oci :cry: Je to moc smutne, nedokazu najit vhodna slova na uteseni.....
Ale drz se, verim, ze brzy se ti postesti a Anetka za tebou znovu prijde :hug:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček