Anketa - Skočíme na každou blbost?

Fumfa  Vydáno: 13.07.09

Dobrý den, milé čtenářky eMimina.cz,
jsem pravidelnou návštěvnicí na těchto stránkách, i když se musím kajícně přiznat, že zatím jsem jako správný voyer nakukovala jen do vašich příspěvků. Zaregistrovala jsem se až dnes.

Patřím ke snažilkám, jsem teprve na začátku snažení, takže nehážu flintu do žita (jako ostatně nikdo tady) a trpělivě vyčkávám. Zatím si tak polehounku studuju, co mě všechno v těhotenství čeká a sbírám zkušenosti, poznatky, nápady a postřehy ostatních, abych si nakonec (snad) sama dobře vybrala.

Samozřejmě chápu, že na různé věci existují různé názory, že každý vyhledává něco jiného, každý se na něco jiného zaměřuje. Zajímalo by mě, jak to máte vy? Konkrétně mi jde o takové věci jako znakování dětí, dula u porodu, kojení dokud dítě chce, očkovaní vs. neočkování, šátkování, papírové vs. látkové pleny, bezplenková metoda, příkrmy… Prostě zá:,–(ní věci týkajících se nás matek/rodičů a dětí.

Dáte při rozhodování do čeho půjdete, co vám přijde vhodné, na rady ostatních (zkušených, zasloužilých) matek, rodičů, lékařů, a nebo na svou intuici?

Abych se správně vyjádřila, nemám pocit, že by všechny bezdětné byly hloupé a skočily na všechny „blbosti“ (jak tvrdí mé kolegyně - všechny zkušené matky), že snad máme každá rozum a vybíráme, co nám vyhovuje a když na to či ono máme peníze nebo jen chuť do toho jít, tak proč ne? I když, když jsetm tuto kacířskou myšlenku řekla u nás v kanceláři nahlas, tak jsem se dozvěděla, že se taky může stát, že matka zvolí variantu škodlivou… Nevím, mě přijde, že zvláště v tomto „byznysu“ si žádný výrobce, lékař, odborník a já nevím kdo nedovolí vnucovat něco vyloženě škodlivého a nebo se pletu?

Když jsem si to teď po sobě přečetla, tak mi to přijde trochu zmatené psaní, ale snad některá pochopíte, co chtěl básník říci a pomůžete mi se zorientovat.

Díky vám a těším se na komunikaci s vámi.

Fumfa

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Angua
Hvězda diskuse 50652 příspěvků 13.07.09 21:20

No, tak já to dělám tak, že si přečtu, poslechnu všechny nebo více možností a pak zvážím, jaká to má pro nás (mě) pro a proti a jestli to stojí za zkoušku. Když se rozhodnu, že jo, tak to zkusím a můžou se „zasloužilé matky“ třeba stavět na hlavu a myslet si o mně co chtějí. Když nám to nevyhovuje, zařadím to do kategorie „nevyhovující“, když jo, dělám si po svém dál. Dělám to tak ve všem, těhotenství a mateřství nevyjímaje ;-) Občas si musím vyslechnout spoustu blbých keců (abych pak třeba nakonec zjistila, že měli pravdu), ale nějak nemůžu dělat věci tak, jak je dělala paní XY, aniž bych věděla proč a byla o nich přesvědčená…

Nějak nemusím lidi, kteří a) odsuzují lidi, že dělají věci jinak než oni, když „jim to přece takto stačilo / vyhovovalo“ a b) odsuzují všechny novinky, když „za nás“ o něčem takovém nikdo ani neslyšel, takže to musí být blbost.
Takže bych si z kolegyň v kanclu nic nedělala, klidně používej látkové pleny a znakuj s miminem (třeba), důležité je, že to vyhovuje tobě, ne jim… ;-)

 
Judycum
Kelišová 5003 příspěvků 13.07.09 22:20

Tohle je moc zajímavá otázka, protože dnešní doba je krásná a náročná v tom, že cest je mnoho a stačí si jen vybrat.Osobně se řídím zdravým rozumem a snažím se vyhýbat ve všech důležitých věcech extrémům nebo upínání se na informace z jednoho zdroje.Jinak stejně jako Angua jedu metodou pokus omyl…v lecčem jsem se sekla, čas od času se trefím.:-)

 
Majčus
Kecalka 356 příspěvků 13.07.09 22:45

mám sice jenom jedno dítě, takže se o mě nedá hovořit jako o zkušené matce, nicméně, myslím, si přesně to co Ty, máme přece každá svoji hlavu a svůj rozum, a u nás je jedna z nejlpeších (ne-li nejlepší) péče o těhulky a i porodnice se nenechávají zahanbit, myslím, si, že těhotenství pokud není rizikové není nemoc, tudíž není třeba ze sebe dělat kdovíco pokud se cítíš v pohodě a vyhovuje ti to (já jezidla do konce 8 měsíce na koni), co se týče porodu doma nebo v porodnici to si musí každá rozhodnout sama, ale přečetla jsem jednu knížku o domácím porodu a za každou kapitolou bylo, že pokud vše neprobíhá jak má jede se do porodnice, jelikož já nebydlím, zrovna blízko  nemocnice nevydím tuto možnost jako lákavou a něco zvrtnout se může i za pár minut a pak Vám oběma Tobě i miminku půjde doslova o život a i rychlý převoz by nemusel být dost rychlý, ovšem na druhou stranu některé porodnice po domluvě umužňují dulu při porodu a nebo si ji tam můžeš vzít stejně jako svého manžela. plinkování je čistě na Tobě pokud se Ti chce prát nic Ti nebrání, ale dnes se vyrábí i eko jednorázovky, nosila jsem ve vaku, ale měla jsem i kočárek a oboje si nemůžu vynachválit:D
tak tady máš co jsi chtěla vědět :D

 
čičinka
Echt Kelišová 8299 příspěvků 13.07.09 23:23

Ahoj, řídím se zdravým rozumem, jak už tu zaznělo, musím vědět proč, jak a na co. Tam, kde neexistuje logické řešení se řídím intuicí, srdcem. Bohužel existují lidé, kteří i těhotné i mamince jsou ochotní mastit do hlavy bludy největší, ona je ženská v tom období snažení/těhoten­ství/porod/1.mi­mi hrozně zranitelná a uvažuje o každé eventualitě, ačkoli rozumem ví, že je nějaká rada nevhodná, stejně jí to zůstane jako červík v hlavě. Jeden příklad za všechny - nošení miminka. Spousta maminek zastává názor, že miminko není rozmazlené, když se chce nosit. Přesto někde v hloubi duše občas zahlodá, a maminka zaváhá, jestli to dítě má dnes už posté vzít do náručí, pochovat, pomazlit, uspat. A tak je to asi se vším.  

Já jsem příručkový typ, tudíž se snažím vyčíst co nejvíc různých přístupů a pak si něco vyberu po zralé úvaze. Někdy jen část doporučovaného, někdy bezezbytku.
Ale v současné době se do povědomí začínají dostávat různé směry „alternativní“, nošení v šátcích a nosítkách, přirozený porod, různé přístupy k výchově a já občas vidím, jak tomu někdo nechce dát šanci, protože o tom nikdy neslyšel. Třeba právě proto, že se bojí, že skočí na nějakou blbost. To je pak myslím škoda, člověk se může nevědomky ochudit o něco, co by se mu i mohlo zamlouvat, ale strach z neznámého mu to nedovolí. čičinka+Matýsek (3m)

 
čičinka
Echt Kelišová 8299 příspěvků 14.07.09 00:04

A ještě abych se vyjádřila k těm praktickým věcem. Já jsem se hodně zhlédla v různých alternativách.
Plínky: trochu látkuju, trochu papíruju. Látkovky jsou fajn, nezatěžují snad tolik životní prostředí a ty moderní mi přijdou na mimču moc pěkné. Taky je fajn, když se někam chystám, Mates už má plínu plnou, a já vím, že odrazíme třaba za hodinu a těsně před odchodem chci dát čistou plínku. Dávat na hodinu čistou papírovku by byla „škoda“, když je v látce, tak to neva, plínku přeci vyperu. Bezplenková komunikační metoda zní ještě zajímavěji, zkoušela jsem sledovat, jestli poznám, že bude kadit, nepoznám.
Nošení: nosím v nosítku, jezdí v kočáru. Ze začátku jsem se nosit bála, protože to bylo přeci takový malý miminko a když jsem konečně začla, tak se střídavým úspěchem. Příště budu nosit hned od porodu.
znakování: četla jsem o tom, ale nemám na to vytrvalost. Ale nápad se mi moc líbí
přirozený porod: chtěla jsem, nakonec jsem rodila úplně klasicky na porodním stole, naštěstí byl můj porod hodně rychlý (2,5h), přičítám to mému psychickému naladění - hrozně jsem se těšila nejen na miminko, ale i na samotný porod. chtěla jsem rodit doma, ale když to začalo, zpanikařila jsem, že to PA nestihne (nestihla by). Příště už budu pohotovější a snad se zadaří.
dula: nechyběla mi, stejně nemůže reprodukovat tvá přání u porodu, protože není v právním vztahu k dítěti. Co bych příště uvítala, pokud bych měla rodit v nemocnici, by byl porodník, kterého bych si sama vybrala a „vedl“ můj porod on. Musel by samozřejmě akceptovat moje představy o porodu (žádná medikace, volný pohyb v průběhu celého porodu, nesebrat mi dítě s odůvodněním, že ho musí vidět lékařka, když jsem pozitivní na streptokoka - z čehož se nakonec vyklubalo jen měření, vážení, otření, vitamín K a popsání fixkou…)
chování: Matese chovám, kdy se mu zachce. Kupodivu nevyžaduje chování víc a víc, ale spíš o něco míň než na začátku. Ze začátku byl u mě v náručí téměř pořád, teď je spokojený i vpostýlce nebo na zemi na dece. že by se nabažil a už to tolik nepotřeboval? pro zajímavost doporučuji Koncept kontinua (jako inspiraci, lépe to nebrat úplně doslova)
výbavička: nejsem pověrčivá, proto jsem začala nakupovat hned. většinu jsem nakoupila přes internet, nechtělo se mi platit v kamenných prodejnách jen za to, že si na to můžu sáhnout.
těhotenství: jsem z poloviny prožila na nemocenské. Nelituji. Tělo dalo jasně najevo, že stres a plné nasazení v práci není pro miminko nejlepší. Jakmile jsem vypustila, přestalo mi tvrdnout bříško a já mohla vy:,–(it magnézium.
očkování: Mates není očkovaný TBC. V porodnici s tím nikdo neměl problém, na kalmetizaci doporučili, ať se ozvem po dokončení povinného očkování. Rozhodovala jsem se citem, nechtěla jsem zatěžovat teprve třídenní mimi. Až pak jsem se dozvěděla spoustu faktů, které jednoznačně mluví proti tak brzkému očkování živou vakcínou. Lékaři se zatím jen dohadují, že se může podílet na problémech s kůží, od vyrážek až po atopický ekzém, pokud by dítě mělo poruchu imunity, tak to s ním počádně zamává. Takhle ranné očkování přetrvalo z dob epidemií, v současné době postrádá smysl tak brzo, pokud dítě není v rizikové skupině. A v neposlední řadě, TBC může oddálit očkování hexavakcínou i o několik měsíců. A ta hexa a pneumokok mi přijdou přeci jen důležitější.
příkrmy: dokud dítě prospívá, tak před 6 měsíci mi přijdou příkrmy bezpředmětné.
kojení: je zajímavé, že díky laktační lize víme, jak strašně je kojení důležité a že 95% maminek může kojit. Podle toho, kolik maminek jsem už potkala na různých diskuzních fórech, co krmí UM, mi tu něco nehraje. Přístup ke kojení v porodnici byl móc zajímavý. Dali mi nakopírovanou příručku, s obrázky různých poloh kojení. To bylo vše. Jenže já jsem se bála Matese byť jen zvednout, natož si tu klimbající hlavičku nějak štelovat na ruku. A tak jsem přikládala a přikládala, běhala za sestrama, aby mi ukázali, jak to dělat správně (ale nikdy neměli čas), poslechla jsem si přednášku pediatričky, jak je kojení důležité a měla na ní sto chutí zaječet, aby mi teda šla názorně ukázat, jak mám to dítě přiložit, aby mi něhryzal bradavky do krve a kojení mě nebolelo. To, že maminkám po porodu dítě odnesou na několik hodin a po císaři přinesou klidně na 1. přiložení i po víc jak 24 hodinách…
Kojení mi přijde akceptovatelné tak do 2 let. Pak když dítě není těžký alergik, nebo nemá nějaký jiný problém, kterému by MM prospívalo, už mi přijde pro matku zbytečně vyčerpávající. A v mnoha případech bránící dalšímu početí.  

Koukám, že jsem sepsala román. Doufám, že ti to nějak pomůže. A přeji brzké // ;o)
Předem upozorňuji, že se nechci s nikým dohadovat o jakémkoli ze zmíněných témat, od toho jsou jiné diskuze.

 
Fumfa
Nováček 1 příspěvek 14.07.09 11:28

Milé dámy,

jelikož sem už asi rok chodím, tak jsem doufala, že i mně (až se k tomu konečně rozhoupu a vložím sem první příspěvek) se dostane vřelého přivítání. Jsem dokonce trochu dojatá (hormony? :-D) z toho, jak krásně jste všechny reagovaly. Moc vám za velmi podnětné a cenné rady děkuji. Pokusím se z nich vysosat pro mě to nejlepší. ;-)

Jinak mě moc potěšilo, jak dnešní ženy smýšlí. Nečekala jsem, kolik z vás bude nakloněna „novotám“, schválně to dávám do uvozovek, neb mi to přijde, že to je ve finále návrat ke kořenům - což se mi zdá ideální. Pořád ale ve mně zlobí ten červíček pochybnustí, jestli si jen jako nezkušená všechno moc neidealizuju… Ale snažím se také nabrat co nejvíce poznatků nejčastěji z webu a musím říct, že nejlepší jsou takovéto živé stránky, kde se na téma diskutuje a na jednom místě se sejde spousta názorů.

Tak kočky, tento týden (snad) ovuluju, tak mi držte palce! :-) Manžel už dostal týdenní zákaz, co se sportu týče. On hrozně maká, což je jistě pro jeho zdraví a kondičku fajn, ale bývá pak trochu unavený, chlapec jeden… ;-)

Mějte se fajn a já se určitě zase ozvu.

Fumfa

 
Filipina
Zasloužilá kecalka 614 příspěvků 17.07.09 13:37

Ahojky, také tě tu vítám, emimino je super server, dočteš se tu snad úplně všechno!
Teď k tématu, já jsem si v době těhotenství ráda procházela rady zkušenných matek nebo na internetu, ale nakonec jsem ve všem dala na svůj rozum, na zkušennost a ono to tak nějak přišlo samo, každá maminka instinktivně ví co je pro její miminko nejlepší (i když jiné maminky na to třeba můžou mít trošku jiný názor a nikde není psáno který je vlastně správný). Některé věci je užitečné přebrat od našich maminek a babiček, jiné je lépe udělat podle sebe, nebo podle posledních výzkumů. Dobré je vzít si z toho všeho to nejlepší, ale myslím, že na to jako maminka příjdeš sama a ten kompromis si vybereš podle sebe.
Do kojení se mi před porodem moc nechtělo, ale pak to přišlo nějak samo a dnes nechápu jak jsem mohla uvažovat že bych nekojila (a přitom byla dcera vymodlená) a jsem rozhodnutá že pokud to půjde, ráda bych kojila aspoň do 2 let. Malá je astmatička tak je to pro ni to nejelpší, navíc mě nijak neomezuje a hodně jsem díky tomu i ušetřila.
Očkování nechávám na lékařích, když mi doktorka řekne, že je to nutné, nehádám se s ní, nemám lékařské vzdělání a v tomhle jsem teda trošku staromódní, naopak po zkušennosti jedné mojí známé (od tchyně z vesnice) jsem očkovala i Pneumokoka.
Lárkovky jsem dávat chtěla, nakonec dávám papírové, ale to byla spíš lenost. Porodila jsem předčasně a pak když už jsme najeli na papírové tak jsem u nich zůstala a dál si informace nehledala. Také je pravda že mě od nich dost odradila jedna paní od nás, která mi na téma „látkovky“ dělala přednášku, moc je chválila, ale ve stylu: V noci když se počůrá tak nepřebalujte, aby plena neztratila absorbční schopnost… Možná kdybych nebyla na té přednášce, dnes látkuju :-)
Dál už nevím na co jsi se ptala, ale tohle mi tak uvízlo v paměti. Každá maminka i miminko je jiné, jak psaly holky, řiď se svým rozumem, intuicí a sama si pak uděláš svoje kompromisy.

 
Lacenka
Neúnavná pisatelka 18643 příspěvků 17.07.09 18:25

Se kajícně přiznám, nečetla jsem všechny příspěvky, ale jelikož už tu šmejdím nějaký pátek, tak mi stačilo okouknout autorky odpovědí a jsem si skoro 100% jistá, že odpovědi byli milé, vstřícné a přínosné…

Za mě…
Emimino, je můj druhý domov a nestydím se přiznat, že leckdy zde hledám radu a pomoc když je mi těžko. Holt víc hlav víc ví a víc klávesnic víc napíše…Taky si nemyslím, že naše maminky a babičky dělaly všechno špatně a že svým dětem jen škodily. Viz. třeba kojení versus nekojení. Já kojena nebyla a jsem zdravá jako řípa, můj syn kojen byl a je atopik…(čím neříkám že se kojit nemá!!!) Je na zvážení každé maminky jak se rozhodne pečovat o svoje dítě a nemyslím si, že by prvnička měla být horší máma, jen ještě nemá cvik a ten se prostě teoreticky načerpat nedá… Názory a poznatky však může mít zvídavá prvomaminka mnohdy lepší, než zasloužilá matka 4 dětí… Je to o konkrétním člověku a jeho přístupu k dané problematice… Osobně, jsem ráda, že jsem tento deníček našla a těším se, že tě budu potkávat i na dále v diskuzích…
Jen se ptej, „líná huba holý neštěstí“

Lacenka a kluci

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček