Asi jsem se zbláznila, ale krásně

mamina44  Vydáno: 08.02.10

Ve svých 38letech sem začala toužit po miminku a nedokázala pomalu myslet na nic jiného.

Vdávala jsem se poměrně mladá, v 19letech. Narodila se mi krásná, zdravá holčička a do roka druhá. Život tak nějak plynul v poklidu, že sem si ani neuvědomila jak ten život běží. Když mi bylo 30, zemřela mi mamka a jelikož sem byla jedináček a bez otce, byla to ztráta pro mě dost velká. Ale říkala sem si , že mám svého manžela a dvě dcery tak mám pro koho žít.

sud se rozhodl mě vyzkoušet a zjistit co všechno unesu. Když bylo mému manželovi 36 let onemocněl rakovinou. Rok jsme společně bojovali s nemocí, není nic horšího než když vidíte jak trpí vám blízký člověk a vy mu nemůžete pomoci a nedokážou to bohužel ani lékaři. Ten ROK bych nepřála prožít nikomu. Je hrozné co teď napíšu, ale smrt byla pro nás všechny vysvobozením.

Zůstala jsem sama se dvěma dospívajícími děvčaty a přemýšlela co dál. Holky měly přítele se kterými trávily víc a víc času , a já zjistila , že jsem čím dál víc osamělá. Po příchodu z práce mě nikdo nečekal, nebylo s kým promluvit, holky jezdily domů jednou za čas, a tak sem se propadala do stále větších a větších depresí. A tak sem se rozhodla, že život běží dál a že už nechci být sama, že si najdu přítele. Bydlela jsem na malé vesnici, kde příležitost k seznámení nebyla žádná. Podala sem si tedy inzerát, na který sem dostala asi 14 odpovědí. Skoro polovina mužů se zajímala o to jak mám vysoký vdovský důchod, zda mám chatu auto atp. Další se prezentovali až nechutně popisováním svých mír. Těm sem odepsala, že pokud by se IQ měřilo na centimetry tak by snad zabodovali ale že hledám trochu něco jiného.

Jen jeden jediný mě dokázal oslovit na tom správném místě. :srdce: Asi půl roku jsme si dopisovali a zjišťovala jsem že si stále více a více rozumíme . Z dopisů jsem usoudila že povahově je to člověk kterého hledám. Reakce mých tehdy již dospělých dcer byla asi taková. Na co potřebuješ chlapa vždyť už si stará. To mi bylo 37let. (Stará na to abych zůstala až do konce života sama sem si tedy nepřipadala. ) Jela jsem tedy na „první“ rande. Musím se přiznat, že vzhledově tedy opravdu nebyl můj tip. Pravý opak mého zesnulého manžela…

Ale zkrátím to, do roka byla svatba. Můj partner byl doposud svobodný a bezdětný muž po čtyřicítce. Začala jsem toužit po miminku, které si přál i můj již manžel. Začali jsme se snažit ale miminko nepřicházelo, co bych také chtěla v mém věku, že? Jak sem cítila že mé biologické hodiny pomalu dotikávají, chtěla jsem mimi čím dál víc.

Snažili sme se celé 3 roky a pořád nic. Poslouchala sem rady lékařů a dělala i svíčku po milování a stále nic. Když sem konečně měla jít na laparoskopii aby se zjistilo kde je chyba , zjistili mi při předoperačním cukrovku. Měla sem tenkrát glykemii 32. Kdybych se tenkrát nerozhodla a nepřišlo se na to tak sem tu dneska již nemusela být. Závěr byl takový. Nejdřív upravit cukrovku a když se nepovede přirozeně tak mám smůlu, umělé oplodnění mi s cukrovkou nikdo neudělá. Ač nerada, byla sem nucena pomalu se vzdát svých nadějí.

Najednou vysvitlo sluníčko. Byla sem těhotná. Má nesmírná radost trvala pouhých 10 týdnů, pak těhotenství zaniklo s následnou revizí. Bolest to byla veliká. Pořád sem se ptala proč zrovna já musím mít takovou smůlu, co sem komu udělala že mi osud háže klacky pod nohy. Po šestinedělí jsme to zkusili znova a povedlo se.

Dnes mi opět svítí sluníčko, budou mu v květnu 3 roky. Celé těhotenství sem si píchala clexan, dostala sem totiž v 6 tt zánět žil, 4× denně inzulin ale nelituji ničeho.

Osud s námi opravdu dokáže zamávat ale nesmíme to vzdát!!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
karolínka.sofinka
Ukecaná baba ;) 1658 příspěvků 08.02.10 19:05

život Vám nachystal překážek, ale příběh má krásný konec, máte moc krásnou dceru :srdce:

 
Monika1980
Zasloužilá kecalka 608 příspěvků 08.02.10 21:10

Páni… to je krása. Je super, že jsi to nevzdala! Držím palečky, ať už je jen hezky!

 
pisarka
Zasloužilá kecalka 794 příspěvků 08.02.10 21:15

Proč by jsi měla být ve 38 stará? Že tě tak vidí dcerky, je pochopitelné, my jsme v jejich věku nebyli jinačí :-D Krásně napsaný životní příběh, přeji jen to nejlepší.

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21259 příspěvků 2 inzeráty 08.02.10 21:29

Moc krásné :srdce: :kytka:

 
sluni
Kelišová 5262 příspěvků 09.02.10 01:43

Přeji vše nej, Váš krásný příběh mě dojal … :srdce: :srdce: :srdce:

 
babule  09.02.10 06:59
Stará?? Ani náhodou!!

Zdravím zakladatelko,
jsem na tom podobně jako Ty.V 38 jsem si k dvěma téměř dospělým dětem pořídila třetí a zítra jdeme k zápisu do první třídy :-)). Nemám sice štěstí jako Ty, protože z mého přítele se vyklubal alkoholik a tak Vítka vychovávám sama, ale to mi vůbec nevadí.Vrátila jsem se díky pozdějšímu mateřství o 20-cet let zpátky ( jen těch výhod co jsme tenkrát neměly )a fakt jsem šťastná jako blecha.Navíc budu v červnu babička ( dcera 23, bude mít holčičku), takže se moc těším na dalšího mimíska v rodině. Přeji Ti jen to nejlepší… Zdenka

 
Sherry
Neúnavná pisatelka 17432 příspěvků 21 inzerátů 09.02.10 09:34

Krásný příběh..
Gratuluju k 3 letému sluníčku :kytka:

 
tygr
Kelišová 5264 příspěvků 09.02.10 10:25

Krásný příběh :kytka:

 
Gozra
Závislačka 2730 příspěvků 09.02.10 12:46

Deníček jsem četla včera a dnes jsem si na něj vzpomněla. :kytka:
Osud dokáže být krutý, ale tady nakonec skončil happy endem. :srdce: I když se ubíral jinou cestou, než si člověk, dejme tomu, ve svých 18-ti představoval.
Přeju všem hodně zdraví a rozhodně není ženská stará v 38 letech, aby si mohla dovolit své další dítko. :-D .
Už jen samé dobré a krásné věci. :potlesk:

 
Nutkani
Kecalka 112 příspěvků 09.02.10 13:22

Moc gratuluji k holčičce, kterou jste si tak pracně vybojovala :kytka: …a určitě jste na mateřství nebyla stará!!! moje maminka měla třetí dítě ve 39ti a já hodlám jít v jejích šlépějích, protože oba moji rodičové jsou díky mé nejmladší sestřičce stále mladí a plní života, :palec: (sestra už má 19let), i když starostí s ní mají plnou hlavu :lol:

 
mamina44
Zasloužilá kecalka 552 příspěvků 09.02.10 13:50
děkuji Vám všem

Chtěla bych poděkovat Vám všem,za to že jste si přečetli můj článek,za to že jste mne neodsoudili pro mé rozhodnutí,za to,že mi je umožněno nahlížet do Vašich deníčků,při jejihž čtení se kolikrát neubráním slzám.Obdivuji Vás všechny bez vyjímky,za vaši statečnost,od­hodlání,odvahu a snahu pomoci.Prostě děkuji i náhodě, díky které jsem emimino objevila a jehož stránky budou již navždy mezi mými oblíbenými.A přeji všem ve všech rubrikách jen to NEJ,NEJ.

 
habr
Povídálka 22 příspěvků 09.02.10 16:49

krasny pribeh :kytka: je mi ted 40 a taky se snazime snad nam to vyjde :-D

 
harpyje
Extra třída :D 10089 příspěvků 09.02.10 17:32

krásný článek :-)

mi nepřipadá vůbec nic divného na tom, že máš dítě ve 40.

Reakce dcer na tvůj věk (při seznámení s manželem) je legrační :lol:

 
Silvi.100
Extra třída :D 12692 příspěvků 10.02.10 09:16

Opravdu krásný příběh a je skvělé, že s happyendem :kytka: gratuluju k sluníčku a hodně štěstí do života i nadále :wink: !!!

 
veverka-andy
Závislačka 3127 příspěvků 16.02.10 09:37

Je vidět, že osud je zapeklitý. Někde se snaží roky a nejde to, někde stačí vtařina nepozornosti a je vymalováno.

Gratuluji a přeji štěstí!

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele