Babo raď

janajelinkova9  Vydáno: 14.05.13

Deníček jsem chtěla napsat už v průběhu těhotenství, ale nějak nebylo, co psát. Nic zajímavého. O životě jsem nechtěla psát, každý má trápení a starostí sám dost. Po porodu také nebylo, o čem psát. Pak první týdny a měsíce s Anetkou, no to už by se něco našlo. Teď už mám něco, s čím bych se chtěla podělit. Jistě toho bude časem víc, ale tohle je kapitola, se kterou možná někomu pomůžu.

Anetka se narodila na Štědrý den, tedy 24.12.2012. Porod byl celkem rychlý, z lékařského pohledu dobrý, připravovala jsem se několik týdnů a bylo to znát. Ale můj osobní zážitek – jedním slovem masakr. Bolest strašná, dýchat mi nešlo, PA příšerná. Anetka byla krásná, já vystrašená. První miminko, zkušenosti žádné, tápala jsem.

Moje sestra mi radila, měla o 11 týdnů staršího kluka, ale rady mi spíš vadily. Už u odříhávání :) Odříhávat prostě musíš! Nešlo to, nestresuj mě. Vše jsem se snažila hledat a zjišťovat sama. Na emiminu, kde jinde, že. Po porodu jsem zjistila, že nevím nic o manipulaci s dítětem, o vývoji, růstu atd. Časem jsem se dobrala k dalším a dalším informacím a hlavně knihám a snažila se kupovat, stahovat, číst. No bylo toho dost.

Karp, Kiedroňová, Koncept, dále knihy o spaní, čůrání, vývoji tu do roka, tu do šesti let. Hltala jsem informace, protože nikdo mi stejně nebyl schopný poradit, co mám dělat, co je dobře a co není. Očkování? Kdo mi poradí? Nevěděla jsem, nechala to být, že si to nastuduji. Hledala jsem návod, jak na dítě, abych neuškodila, nezasahovala.

Při prvním rozhodování o postýlce jsem zjistila, že srdce mě táhne ke kontaktnímu rodičovství, áááá konečně, mám směr, tu spoustu knih zúžím na vybrané tituly a budu mít přesně Know how. Takže kojit co nejdéle, spát v posteli, bezplenkovka, nosit co nejvíc apod.

No po pár dnech mi začalo šrotovat, proč tahle kniha říká úplně něco jiného než se vlastně děje ve skutečnosti. Anetka přestala pít, nechtěla nebo spíš neuměla se pořádně napít a naše kojení po probrečených večerech ve třech měsících skončilo flaškou se Sunarem. Taky musím uznat, že neustálé nošení je na nic. Nestihnu si ani zuby vyčistit, po třech měsících jsem přišla na to, že se nemůžu řídit vším, co kde přečtu, že to není návod na moje dítě a že někdy je možná lepší vědět méně! Můj fanatismus se zastavil, vychladla jsem.

Anetka se nechce nosit a nespinká pohodlně několik hodin v šátku. Ne, Anetka je jedinečná a nemůže spát přesně tolik hodin, co píšou tady v té knížce. Ale proč nám nejde bezplenkovka? Proč nám nejde všechno, co jsem chtěla? Tady píšou, že… Ne, už to nečti…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Uživatel je onlineSlečna Ferka
Echt Kelišová 8257 příspěvků 14.05.13 01:36

Ano, „moc čtete“ byla věta, kterou jsem u pediatra mnohokrát slyšela i já :) A to jsem četla jen diskuse a články, ne celé knihy…

Jinak myslím, že to je moc užitečný deníček, protože podle mě je dost rozšířené, že maminky pro samé chytré rady nevnímají svoj miminko, a pak se diví, že se neděje to, co chtěly :)

Děkuju, autorko, a doufám, že se s Anetkou budete mít bezva, protože stejně záleží jen na tom, jak se máte a co děláte vy dvě, a ne na tom, co se kde radí :)

 
Blešík
Extra třída :D 12008 příspěvků 14.05.13 06:07

Trefný deníček, taky mě pediatra upozornila, že moc čtení škodí :lol: zpětně vidím, že jsem celé těhotenství četla jen o jeho průběhu a porodu, ale vůbec nemyslela na to, co bude po něm :D Každopádně ať je Anetka to nejšťastnější dítě od sluncem :kytka:

 
Levandule121
Ukecaná baba ;) 2305 příspěvků 14.05.13 06:16

Jj, svatá pravda. První dítě jsem nenechala nikdy plakat, celé dny jsem ho měla na ruce a jediný výsledek byl, že dodnes neumí sám usnout. Já nebyla schopná vůbec poznat, co chce - zřejmě je na to potřeba trochu odstup :mrgreen: - a záda a zápěstí v jednom ohni…

U druhého dítěte jsem tak nějak z podstaty dělala vše o 180• jinak a druhé dítě usne krásně samo. Zjistila jsem také, že nemůže být u nás v ložnici, protože mě probudí to, když dýchá nahlas stejně jako to, že ho dýchat neslyším. Že se navzájem nerušíme oceňuje podle mě i on a nádherně a dlouho spinká. Poznám na něm co kdy chce, zatímco u 1. jsem si nebyla jistá ničím. U prvního jsem četla všechno, teď už si to, naštěstí, moc nepamatuji. :mrgreen: P. S.: Šátek jsem dala sestře a umělé mléko, které můj starší nikdy nepoznal, je u nás teď v pernamenci od 4. měsíce. Hlavně, že jsme oba spokojení a já tentokrát nebrečím mámě do telefonu, že už dál nemůžu… :D

Mějte se s Anetkou dobře!!! :hug:

 
silvik88  14.05.13 06:50

Nejlepší je asi se zastavit, nadechnout a zamyslet. řídit se podle sebe. já si třeba představuji, že mé dítě bude jako ma sestra. to bych to měla jednoduche… njn, to se teprve uvidí. třeba si nabiju pusu…
máma třeba naopak neodrihavala vůbec. segra to nepotrebovala kvůli jiné technice kojení než s námi (jejími staršími dětmi). všichni si klepali na čelo…
taky uvidím co teprve bude a doufat, že se z toho nezblaznim.

 
svycarka
Kelišová 6328 příspěvků 14.05.13 11:05

Prvni rada, kdyz jsem odchazela s novoskem s porodnice znela: Matko, vypni internet a poslouchej dite…no jako prvomatka jsem toho moc neslysela a internet zapla, kdyz jsem tapala. Ovsem nic fanatickeho…chtela jsem nosit, maly ne, na chut tomu prisel az ted a atd atd. Kazde ditko ma svuj rytmus, to bych musela nacist miliony knih, abych si v tom synatora nasla :mrgreen:

 
Janinka1983
Kelišová 6011 příspěvků 1 inzerát 14.05.13 11:07

Moc krásně napsaný, úplně se v tom poznávám!!! Mám o necelé 3 týdny mladší dcerku, jsem taky prvorodička, taky jsem první 2 a půl měsíce jen něco četla, hledala, co jak má být a vyděšeně jsem zajišťovala, že to u nás tak není 8o Přidělala jsem si spoustu nervů úplně zbytečně, u druhého budu chytřejší, už totiž vím, že žádné dítě se nedá zařadit do tabulek, každé je originál a my, matky, když jim budeme naslouchat, vycítíme, co je pro ně dobré a co potřebují. Těším se na druhé miminko, na to, že si od začátku budu to malinkaté stvoření užívat plnými doušky!!! Přeju tobě i Anetce spousty krásných a spokojených dní :kytka:

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 14.05.13 11:42

Být informován je asi velká výhoda. Jenže někdy se z toho stane hon na informace a zoufalost, že moje dítě to tak nedělá. Takže dost mamin se stresuje, protože oni píší že,,, nevědomost je někdy lepší, protože člověk si více užívá pohody s dítětem, než, že sleduje bystrým okem, co to zase naše dítě udělalo. Viz některé diskuse. Nebyla jsem jiná a úvodní slovo u Dr. bylo : na internetu píšou, že,,, samozřejmě doktorka mě odpověděla, tak to nečtěte. Jenže ono to někdy nejde. A jesli si někdo myslí, že až porodí zdravé détě, tak má vlastně po starostech je na velkém omylu, pak to teprve začne.

 
pomenkova
Generální žvanilka 24098 příspěvků 14.05.13 12:10

Presne tak nikdo tí na original, coz kazde dite je, zadnou extra radu neda, je to o pocitech a intuici a je dobre, ze jsi na to prisla :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:
Moc cist skodi, clovek zapomene pak, ze jeho vlastni matersky instinkt rekne daleko vic, nez blbe reci v knihach..
preju ti at jde vsechno podle vas dvou a ne podle vytistenych tabulek :lol: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
Minki
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 14.05.13 13:07

Vykaslat se na rady a knihy a zapojit „Instinkt“. Je mi jedno, co maji u sousedu. Dulezity je prcek a ten si k tomu cestu najde.

 
Danieli
Zasloužilá kecalka 544 příspěvků 14.05.13 15:37

Super denicek a je to presne tak, kazde mimi je jine. Informace jsou dobra vec ale prehanet se nic nema a instink je nad vsechny knihy :potlesk:

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19547 příspěvků 14.05.13 16:38

No tak já bych řekla, že to chce konečně přestat číst :D a začít poslouchat svoje vlastní srdce…mateřskej instinkt se totiž nikdy nemýlí ;) :andel: přeji jen samé krásné dny s Anetkou :kytka:

 
p3traQ
Zasloužilá kecalka 795 příspěvků 14.05.13 19:01
:kytka:
 
sweetmary
Povídálka 35 příspěvků 16.05.13 20:31
útěcha pro všechny nastávající maminky

Chci moc poděkovat autorce, za deníček. Skvěle napsáno:-). Je to milé uklidnění do dnešní přestresované doby. Čeká mě porod za měsíc a půl a čím více se blíží, tím méně čtu a mám pocit, že o výchově či péči prcka nevím nic. Základ je být v pohodě. Všichni mi říkají čti, studuj a ono čím více se to blíží, už nemám sílu. Dělala jsem si výčitky, že nechodím na předporodní kurzy, ale nemám k tomu sílu.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček