Beh na dlouhou trat

 Vydáno: 23.07.03

Ahoj vsem, kdocte tyto radky.
Asi vsechny zde mame spolecny cil a tim je mit miminko. Ja si ho preji jiz 12 let.

Tehdy jsem byla jeste vdana a plna sil, chute do zivota a verila jsem, ze vsechno zvladnu. Tehdy s manzelem jsem bydlela 60 km od Pha a rok jsem se lecila tam-nic se mnou temer nedelali, ale nahodou jsem se dostala do Pha na skvelou nejmenovanou gyn.kliniku.
Tady to zacalo,nejdrive vsechna mozna vysetreni, mela jsem (a mozna jeste ted mam endometriozu) tzn. nejdriv ji vylecit, protoze i ta zpusobuje neplodnost, 5× jsem byla na laperoskopii, muz tez na nekolika vysetrenich, byli jsme v IVF, samy vite, co vsechno to obnasi.

Vse komplikovalo take to, ze jsem musela do Pha neustale dojizdet kvuli testum, ale stalo mi to za to, vsemu jsem verila a neustale jsem (jsme) sli za svym cilem.
Endometrioza se mi po pul roce temer pravidelne vracela tzn. ze opet na „laparny“ ale to uz jsem byla zvykla lezet v nemocnici.

Po peti letech jsem absolvovala IVF, ktere se nepodarilo a navic to bylo v prosinci pred vanocema - to mi zlomilo srdce a vsechnu chut do zivota. Uz jsem tu nechtela byt, nemela jsem silu zit.

Do 1/2 roku jsme se rozvedli (z unahlenosti) - pak uz to neslo vratit zpatky. Do roka na to, jsem se z toho malem „zblaznila“ ze jsem bez muze, bez ditete,ze nemam pro co zit…sahla jsem si na zivot (nepovedlo se to…) a ted jsem tu.
Dlouho jsem byla sama, cca 6 let, v soucasne dobe mam pritele, ktereho moc miluji a chceme mit spolu detatko, sice se snazime kratce (1/2) roku, ale bohuzel to zas nejde a diky tomu, ze jsem vy:,–(ila antikoncepci tak se mi pravdepodobne vratila endometrioza a mam velke bolesti.

Nicmene ted uz silu neztratim protoze jsem si tim vsim prosla a budu delat vsechno pro to, aby nase snazeni dopadlo tak, jak si oba prejeme.

To byl muj zivotni pribeh.
Lenka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  24.07.03 08:56

Ahoj Lenko,
musim rict, ze jsem z tveho prispevku citila strasnou bolest. ale jak pises, snad mas ty spatne casy za sebou a ted uz te ceka jen krasna budoucnost naplnena treba i nekolika detmi. ja sama dite jeste nemam, ale casto na nej myslim a moc se do budoucna tesim. ale ani ja nejsem bez gyn. obtizi a tak se jen modlim, ze az se rozhodnu „ze uz je cas“, nebudu mit tolik obtozi. jen jsem te chtela povzbudit. hodne stesti.
 Pavla

 
Romik
Ukecaná baba ;) 1837 příspěvků 24.07.03 09:41

Ahoj Lenko,
moc ti držím palečky a doufám, že se mimčo podaří co nejdříve. Tak tedy hodně štěstí do života a hlavně sílu!

Romča

 
Anonymní  24.07.03 10:36

Ahoj Pavli,

diky moc za povzbuzeni, myslim, ze ho clovek potrebuje neustale, ted kdyz jsem si to vsecho cetla zas znova, tak jsem zjistila, ze jsem se vlastne vubec nerozepisovala jak moc to bylo vsechno zdlouhave, ze jsem jezdila i do jinych mest a nemocnic, projela jsem 1/2 republiky ve shaneni lecitelu (musim rict, ze jeden mi opravdu pomohl) a pomaha do dnes, a nedela to kvuli penezum, bere si cca 50,– Kc za 1 lecbu, a ten me 2× uchranil od laparoskopie. A take jsem urcite udelala tu chybu, ze tenkrat, jsem si vsechno nechavala pro sebe, trapila jsem se tim sama, nechtela jsem aby o tom nekdo vedel, byla to „jenom moje bolistka“ a o to to bylo horsi. A pak ta doba odlouceni, ne ze bych byla 6 let uplne sama, ale nebyla nebo nebyli to znamosti na cely zivot, jak jsem pak pozdeji poznala, a hlavne jsem vedle sebe chtela mit muze, ktery by byl „vhodnym adeptem“ na roli otce, a to bylo nejpodstatnejsi.
diky za podporu.
 Lenka

 
Monticka
Ukecaná baba ;) 1177 příspěvků 24.07.03 21:11

Ahoj Leni!

Tvůj příběh je velice smutný. Já Ti z celého srdce přeji, aby měl dobrého konce! Hodně lásky, sil a štěstí přeje
Montička

 
Anonymní  25.07.03 12:44

Milá Lenko,
přeji Ti hodně štěstí a optimismu do života. Věřím, že se Ti podaří překonat všechny životní překážky a vše se v dobré obrátí. Tvůj současný přítel Ti určitě bude velkou oporou a spolu vše zvládnete.
 Eva

 
Anonymní  28.07.03 17:26

Lenko,
uplne chapu tvuj smutek, muj pribeh je sice jiny - me se podarilo otehotnet celkem rychle avsak v 11tt jsem potratila. Take jsem se potykala s pocity ze se mi zhroutil cely svet a ze uz nic nema smysl.
Stejne jako ty doufam, ze to zle uz mam za sebou a ze ten nahore nam nadeli ten maly uzlicek po kterem vsechny tak moc touzime. Drzim palce a preji hodne stesti!

Danka

 
Anonymní  29.07.03 19:01

Ahoj Lenko, zvůj článek vypovídá o všem.
Přeji mnoho sil do dalších pokusů o mimíska a hlavně oporu v příteli kterého nyní máš. Vím jak dlouhé je čekání na miminko, protože i my se snažíme již přes 3roky. Ale co je to proti tvým 12 letům.
Hodně štěstíčka přeje Markéta

 
Anonymní  30.07.03 10:59

diky vsem,

za vasi podporu, nazory a rad - moc to pomaha pri prekonavani toho dlouheho casu cekani.....
 Lenka

Vložit nový komentář