Nechci to znovu zažít

dasjana  Vydáno: 27.06.12

Každý má svá trápení, každý zažije v životě bolest. Teď nejde o mě, ale o mého přítele, konkrétně o jeho maminku. Nechci znovu zažít to, co jsem zažila s tou mojí. Přítelova maminka byla před rokem a půl na operaci s hlavou (nezhoubný nádor na mozku). Strašně dlouhou dobu, si stěžovala na bolesti hlavy a kolikrát za den na ni šly mdloby. Přikládala to k menopauze, k doktorovi ne a ne jít. Brala Ibalginy a že prý jí nic není.

Až jednou byla nakupovat se synem a ve městě se zhroutila. Naštěstí okolo jela sanitka, tak ji hned naložili a odvezli do nemocnice. Jak spadla, tak se strašně pomlátila, byla všude samá modřina. V nemocnici jí udělali vyšetření a výsledky, které po pár dnech dorazily, potvrdily diagnózu nádoru na mozku, jestli je zhoubný, se nevědělo. To prý bude možné stanovit až po operaci, až tkáň pošlou na histologii.

Tak začalo to martýrium okolo všeho. Všichni jsme ji přemlouvali, ať na tu operaci jde, nakonec přemluvili a s operací souhlasila. Přítelův tatínek byl doma a staral se o 2 syny (bratry). Zvládal to jak se dalo (jsou postižení).

Přítelovu maminku přijali do jiné nemocnice na operaci, kde podstoupila předoperační vyšetření. Operace trvala okolo 8hodin. Hodnocení operace: dopadla dobře. Čekalo se, co bude následovat, jestli se neobjeví nějaká porucha řeči, chůze apod. Z nemocnice ji pustili kolem 2 týdnů do domácího ošetřování. Výsledky testů z histologie ukázaly, že nádor nebyl naštěstí zhoubný, tudíž byla ušetřena chemoterapií.

Teď po roce jezdí na kontroly do nemocnice, kde ji přijali a kde byla operována. Už není jako kdysi. Je na ní vidět, že její zdravotní stav není dobrý. Stěží se pohybuje, zvedá ze židle. Poslední dobou má i takovou pochmurnou náladu. Už to prostě není ženská jako kdysi. Nevím, jak si to mám vyložit. Jestli to je tím, že tam jezdíme málo (tedy skoro vůbec), prostě fakt nevím.

Přítel teď hodně pracuje, tenhle týden bude dělat úplně celý (každý den) od 6:00 do 23:00. K tomu máme hodně starostí, čekáme malé, peněz je málo, teď do toho potřebujeme nakupovat pro mimčo (vše skoro máme, jen postýlku, kočárek a zimní fusak v rezervaci a budeme to pořizovat postupně). Auto už nemáme a cesta autobusem stojí 200 Kč, dohromady pro 2 tam a zpět, takže není možné tam jezdit každý den. Přehazujeme v ruce každý drobný peníz. Já teď jen koukám na naše malé, aby mělo vše, co bude potřebovat.

Včera měli Honzové svátek (přítel a jeho tatík), tak jsem tam já, přítel, můj tatík a můj brácha jeli na návštěvu. S Hanzem včera jeho mamča hodně často a dlouho mluvila o samotě, nechala jsem je, aby si řekli, co je potřeba. Neřešila jsem to.

Večer, když jsme dorazili domů, tak si dal přítel pár piv a už to z něj jelo. Prý mu mamka říkala, že jí našli doktoři nějaké výrůstky na páteři, že chce prodat svůj majetek (pole) a že má strach, co bude s jeho bratry. Chápe, že, máme svůj život a že budeme mít rodinu.

Jeho mladšího bratra nelze mít doma, toho druhého bych si také netroufla, protože přítel je v práci a co já doma s ním sama, ještě k tomu, když budeme mít malé (má sklony k agresi). Potom, co mi to dořekl, tak jsem viděla, jak se mu z očí řinou slzy, ale jako každý chlap to přede mnou začal maskovat. Trápí se, a já ho chápu, zažila jsem to samé, strach, nejistotu, co bude dál.

Kdyby se jednalo o mého přítele, tak v tom mám jasno. Kdyby se mu nedej bože něco někdy stalo, tak bych se o něj postarala. I kdybych ho měla krmit a xkrát denně přebalovat, je to moje láska, můj muž. Nadevše ho miluji a jen díky němu jsem se ze všeho dostala. Moc si ho za všechno, co pro mě udělal a dělá, vážím.

Tatáž otázka stojí i přede mnou, i můj bratr je postižený. Už se mi můj tatík se zmínil, že na úřadě musí udat, kdo bude opatrovníkem, kdyby se jednou něco stalo. Tak teď řešíme oba dva stejnou věc, co s našimi bratry. Ani jeden se jich samozřejmě vzdát nechceme, ale mít je doma každý den také nelze.

Přítel je toho názoru, že prostě budeme opatrovníky, budeme jim platit stacionář, brát si je domů na svátky, ale víc opravdu nejde. Jen vybrat nějaký stacionář blízko našeho bydliště, což bude asi těžké, protože u nás jsou jen 2 a to pouze denní, nikoli celodenní. Stejně tomu jednou neunikneme a dřív nebo později to vyřešit budeme muset, tak alespoň teď už v tom chceme mít trošičku jasno, co jednou, až to bude nutné.

Přítel je teď ve vypjaté situaci, chce skončit v práci (už má vyjednanou druhou, novou práci), jen čeká, jak mu to dopadne, aby věděl, na čem je. V té nové práci by nedělal 18 hodin, ale „jen“ 12 hodin (krátký/dlouhý týden). V této dělá od 6:00 do 23:00 (má přeházené směny, takže dělá poslední dobou nepravidelně, což je znát i na výplatě) a domů přijde úplně strhaný. Jestli mu tahle vyjde, tak bude sice dělat za stejné peníze, ale bude mít „pohodovější“ prá­ci.

S prací to není dneska vůbec lehké a už vůbec ne, když se všechno táhne jen z jeho platu. Platí dluhy, které si udělal, ještě než mne poznal. Nestěžuji si, je šikovný a snaží se, co to jen jde. Miluji ho a snažím se ho chápat ve všem, ale není to lehké. Jen doufám, že nebude procházet tím, čím jsem si prošla já a vše s jeho maminkou bude jen dobré. Já se se smrtí své maminky (ne)vyrovnala… život jde ale dál.

Děkuji všem, kteří dočetli až do konce. Musela jsem to ze sebe dostat.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
ummagumma  27.06.12 01:04

Uuuuffff, co ti na to napsat. Jestli vůbec něco: Ad nádory, nepíšeš, kolik jí je let, jednalo se pravděpodobně o meningiom. Ten se odstraní a většinou se nevrací.
Výrůstky na páteři mohou být cokoli - ne nutně nádor. Spíš si myslím, že to budou osteofyty, a maminka partnera bude omezená v pohyblivosti, případně bude muset podstoupit ortopedickou operaci. Ale těžko soudit z těchto informací.

Co s bratry je složitější. Nepíšeš nic konkrétního o míře postižení kteréhokoli z nich. Ani nepíšeš, zda nejsou jiní příbuzní, co by se o ně mohli postarat. Brát si je na svátky a jinak, aby byli ve stacionáři, asi nebude špatný nápad, budou tam mezi svými. Nemá smysl je mít doma, pokud je doma nechcete, vycítí to. Proberte to s rodiči otevřeně, proberte to i s bratry vhodně (!), a zeptejte se jich na názor, co by oni chtěli. Určitě najdete kompromis.

Ad práce, vím, že čekáš dítě, ale hodně matek tu má zcela fyziologické těhotenství a přesto nepracují - proč neděláš třeba brigádu a nepřineseš nějaké peníze? I kdyby jsi měla dělat na kase, lepší než se válet doma u internetu? Navíc by jsi měla mít aspoň podporu v nezaměstnanosti, když nic jiného.

Přeji hodně štěstí, ale zkus přistupovat k věcem konstruktivním způsobem, a na kase se platí 50,– hod, za 4 hodiny máš vyděláno na lístek na autobus. Nebo cokoli jiného, ale na tvém místě bych zkoušela do domácnosti přispět.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31254 příspěvků 27.06.12 06:46

Ne že by to nějak vyřešilo váš problém, jen odsunulo na později, ale jako výrůstky na páteři se obvykle popisují pro laiky osteofyty, naprosto bezna vec, ktera se postupem veku dela kazdymu. Jen z toho boli zada, nic vic.

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 27.06.12 08:46

Přeji ti ať to všechno dobře dopadne!!!

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 27.06.12 13:15

Tak co se týče bratrů-jeden přítelův má autismus, rozumí jen zčásti co se mu řekne, nemluví vůbec, má epilepsii, ten druhý je celkem „normální“,jen je zkažený práškama, které bral od 15ti let(je mu 31),denně jich bral 18,prý by bez nich byl agresivní a dokázal by i zabít(jen co jsem slyšela, takže těžko mohu posuzovat).
Můj bratr má lehkou retardaci, rozumí, umí mluvit, jen potřebuje dohled, nemůže být sám, je důvěřivý a někdo by toho mohl zneužít.
Přítelově mamce je 55let. Četla jsem příběh na netu o jedné paní, co prodělala rakovinu-mysleli si, že má leukémii, nakonec se ukázalo, že rakovina ji rozežrala páteř.
Koneckonců moje mamka byla po operaci rakoviny děložního čípku. dopadlo vše dobře, jen u ní byl nádor bohužel zhoubný :,(,když jezdila na chemoterapie, tak bylo celkem vše ok. Ale jakmile tam jezdit přeastala(po operaci jí čekalo 8 cyklů-1krát měsíčně),ty vyčerpala, poté ji za 2.měsíce začaly bolet záda, za měsíc přestala chodit(to bylo v říjnu),od té doby byla v nemocnici. Pak už to šlo všechno z kopce-měla takové bolesti, že ji píchali morfium-to už byl jasný konec :,(.Umřela mi 22.12.2011(2dny před Vánocemi)…

Co se týče práce-brig. ády, ted přes léto je to mrtvé :?..brigády už mají rezervované studenti dloouho před prázdninami :?:.Zkoušela jsem hledat, ale ostatně těhotnou někdo zaměstná. Na brigády u kas stojí denně fronty a ptají se.

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 27.06.12 13:15

@milena13 děkuji Ti :hug:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 27.06.12 16:45

@dasjana nemáš zač a fakt se zbytečně nerozčiluj ať miminku neublížíš dopadne to podle mě dobře moc ti to přeji

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 27.06.12 19:26

@milena13 máš recht :hug:..musím ted myslet hlavně na mimčo, tenhle deníček je prostě jen výplod mých myšlenek… 8o musela jsem to vyventilovat :! :mavam:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 27.06.12 19:33

@dasjana chápu tě, ale přednější je miminko, protože když jsi ve stresu tak to přenášíš na ten krásný uzlíček co nosíš v sobě hoď to za hlavu, vím, že se to pěkně říká, ale hůř se koná, ale ten poklad který nosíš v sobě je to nejcennější co máš a pak tvůj přítel či manžel a pak tvá rodina

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 27.06.12 20:02

@milena13 :hug: :hug: :hug: :hug: :pankac:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 28.06.12 10:22

@dasjana fakt si fajná holka škoda, že nejsi s Ostravy :) ráda bych tě poznala :)

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 28.06.12 15:02

@milena13 bydliš tak daleko ju? 8o :hug:…je to škoda, páč já zde žádné kamarádky nemám a většinu času trávím sama(přítel je pořád v práci) :hug:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 28.06.12 15:18

@dasjana no jj bydlím až v Ostravě a já taky většinu času trávím sama manžel je pořád v práci a já jsem pořád doma jen s dětma sice tu mám kamarádky, ale jen s jednou chodím někdy ven jinak se tu nudím jak nevím co :(

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 28.06.12 15:42

@milena13 jsme na tom upe stejně jak tak koukám, je jsme spooustu kilometrů od sebe :( :hug:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 28.06.12 16:38

@dasjana to je fakt škoda, ráda bych tě poznala, ale ani nevím kde bydlíš a škoda je taky to, že bydlíme od sebe tak daleko ach jo :( :hug: protože jsi fakt super holka :hug:

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 28.06.12 17:53

@milena13 bydlím áááž v České Lípě… :? :hug:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 28.06.12 19:43

@dasjana no tak to je škoda tak to je pěkně daleko kousek od toho bydlí moje teta v Holanech a tam jsem pěkně dlouho nebyla :(

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 28.06.12 22:33

@milena13 jj v Holanech jsem měla pracovat :lol:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 29.06.12 07:10

@dasjana no je tam krásně pamatuji si ještě jak jsem byla malá tak jak jsme byli v Holanech tak jsme jezdili i s babičkou do České Lípy na Máchové jezero nebo jak se jmenovalo na ty lodě bylo to fakt bomba, ráda bych tam zase někdy zajela :)

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 29.06.12 08:37

@milena13 jj machovo jezero je v doksech..je tam nadherne, s maminkou jsem jednou byly na boruvkach v Starych Splavech(to je kousek od Doks) 8)

 
fragile35  08.09.12 19:15

Ahoj, momentálně máme taky problémy s maminkou. Má meningeom a půjde na operaci. Ale to je vedlejší. Ohledně postižených bratrů: teď budeš mít starosti sama se sebou a s mimčem, takže si buď jistá, že se o ně nebudeš moci postarat. Prostě pokud to bude nutné, budou muset být ve stacionáři. Píšeš, že máte finanční nedostatek, po pravdě mně by se v těhotenství nikam na brigádu ke kase nechtělo - taky se tam kolikrát tahají balení vody apod. Kdybys chtěla nějaké oblečení na mimčo, mohu poslat pár kousků. Kdy se ti to narodí? Abych věděla, jestli mám třeba poslat něco na zimu nebo tak.

 
dasjana
Kecalka 296 příspěvků 10.09.12 08:31

Ahojky moc Ti děkuji, na mimčo už skoro všechno máme, jen dokoupit kosmetiku a nějaké drobnůstky..klučík se nám narodí koncem listopadu ;)

Vložit nový komentář