Už nečekám Borůvku, potratila jsem v 15. týdnu

Zabka-kvak  Vydáno: 03.01.15

Cítím se jako porouchaný inkubátor, ve kterém umřelo naprosto zdravé a spokojené mimčo. Moje Borůvka skončila v koši, sama, opuštěná a zapomenutá a já jsem ji nezachránila a nechala ji tam. Navždy samotnou. Jsem hrozná matka. Budu si to do smrti vyčítat. Chápu, že se takové věci dějí. Vím, že nejsem ani první, ani poslední, ani jediná na světě a dokonce je mi jasné, že jsou i daleko horší případy.

Bylo to moje druhé těhotenství. První těhotenství proběhlo bez větších komplikací (tři měsíce nevolností, zvracení a pocitů, že svět je jedna obří smrdutá katastrofa nepovažuji za komplikaci, nýbrž za běžný prvo-trimestrární stav). Musím říct, že druhý a třetí trimestr byl za odměnu a porod byl pohodový, naprostu v klidu. Mám zdravého chlapečka a jsem za to hluboce vděčná.

Chtěli jsme děti blízko u sebe, ideálně po dvou letech. Vyšlo by to přesně o rok a 11. měsíců, kdy byl stanoven termín porodu Borůvky (tak jsme říkali druhému mimišounovi) by byl 19.6. 2015, Ríša se narodil 20.7.2013.

Osudové druhé těhotenství

Začátek byl v pohodě. Na rozdíl od prvního těhotenství, kdy mi bylo zle pořád a občas byla světlá chvilka, ve které se mi nechtělo blinkat, bylo tohle těhotenství klidnější. To mi bylo docela dobře, jen občas mi bylo špatně. Byla jsem jen víc unavená. Což jsem ale považovala za příjemnější variantu a byla jsem za to ráda.

Problém nastal kolem 8-9 týdne. Byla jsem tak příšerně unavená, že jsem nemohla vůbec fungovat. Zvládala jsem být vzhůru, když byl vzhůru syn, jinak jen ležet nebo spát… Pořádek v bytě, vaření a další úkoly jsem zvládala s velmi zaťatýma zubama. Připadala jsem si jako „lemra líná neschopná“ a snažila jsem se co to šlo normálně fungovat. Většinou jsem uklízela do prvního zvracení. Ach jo…

Od 9 do 12 týdne jsme si vyměňovali různé druhy rým a chřipek a střevních viróz a tak vůbec. Manžel se vždy vzpamatoval za dva dny, já až za týden :-) Nevolnosti, zvracení a únava byla opravdu šílená kombinace. Do toho všeho bylo navrch nemocné i batole a bordel v bytě. Měla jsem tak nějak pocit, že mi to roste přes hlavu.

Náhlé silné krvácení

Ve 13. týdnu jsem byla zničená, unavená a bylo mi zle. Napustila jsem si večer horkou vanu, umyla si vlasy a šla jsem do postele s knihou. Dřepla jsem si na bobek, abych vyndala knihu ze spodní poličky. Cítila jsem, jak něco teče. Teklo toho hodně a byla to teplé. Začala jsem dost prudce krvácet. Lehla jsem si do postele na bok a co pět minut jsem si musela měnit úplně zkrvavené vložky. Krve jak z prasete. Teplá krev, valila jak z otevřené rány. Po chvilce nám došlo, že musíme zavolat záchranku.

Přijela záchranka, a odvezla mě do nemocnice. Jen pár kroků jsem musela dojít k nosítkům, a v tu chvíli jsem měla stejný pocit, jako když ze mě při minulém porodu vylítla placenta. Šup! Najednou jsem měla plné kalhoty něčeho.

V sanitce mi zavedli kanylu a přivezli mě na nosítkách až k ultrazvuku. Žádné čekání, žádné přeskakování z vozíku na sedačku a ze sedačky na kozu, nic. Chovali se ke mně jako ke křehké květince, která se rozsype, jakmile se prudčeji pohne. Na UZ zjistili k velkému překvapení všech přítomných, že mimčo se má dobře, že mám placentu praeviu a nijak hrozný hematom, a že krvácení mezitím ustalo. V kalhotech bylo děsivé množství koagul, jinak všechno ok. Pravili, že vyhráno není, stát se může cokoliv, a že mám ležet a v žádném případě nevstávat.

Marná naděje

V nemocnici jsem ležela tři dny, pak mě pustili domů. Polehávala jsem, a za dva týdny na velkém UZ v prvním trimestru bylo vše ok. Borůvka pěkně rostla, odpovídala tabulkám, měla v žaludku a v močovém měchýři vodu a vůbec jevila známky spokojeného embrya. Jenom já jsem byla slabá a zničená, neboť jsem nemohla pořádně dýchat ani jednou nosní dírkou v důsledku silné rýmy. Chřipku, rýmu zároveň spolu se střevní chřipkou jsem měla celý poslední měsíc v kuse.

Manžel mě odvezl k mým rodičům, protože jsem musela ležet a nemohla jsem se starat o našeho Ríšu. Když jsem byla z postele víc jak 10 minut, tak to obvykle končilo zvracením.

Týden jsem ležela na posteli u rodičů, o víkendu přijel můj muž. Leželi jsme spolu v posteli a mě bylo zle a bolelo mě břicho. Jako ostatně poslední dva měsíce pořád, žejo…
Po půlnoci přišly křeče. Křeče mám občas, rozdýchám je. Všimla jsem si ale, že křeče byly pravidelné… A silné, musela jsem je prodýchávat jako porodní bolesti. Pravidelné byly jako hodinky, vím to, neb jsem se mezi kontrakcemi modlila, a většinou to vycházelo na stejný počet opakování modlitby. Kontrakce byla na 9 hlubokých dechů. Zvažovala jsem, co udělat. Jet do nemocnice? Počkat? Probudila jsem manžela, abychom se společně rozhodli, co dál. Přibližně deset minut na to mi při jedné z kontrakcí praskla voda. Byla to rána jak z děla a následovala potopa v kalhotách. Aspoň tak mi to připadalo. Pochopila jsem, že tohle Borůvka rozhodně přežít nemohla. Začala jsem ječet a hlasitě brečet. Můj muž nechápal, co se stalo, ale držel mě za ramena. Když jsem se ovládla natolik, že jsem přestala ječet a třepat se, odhrnula jsem peřinu a ukázala mu krvavou kaluž. Zavolali jsme rychlou.

Dlouze jsme si ujasňovali, jak dlouho krvácím a jak vážné to se mnou je a asi třikrát jsme museli vše opakovat. Nakonec přijela sestra a sanitář. Nemohla jsem se ani pohnout, protože jsem cítila silné kontrakce. Vrátily se. A opět ten nepříjemný pocit v kalhotech. Mohlo to být cokoliv. Koagula? Možná… A zase začala jsem krvácet.

Sestra provedla první pokus o zavedení flexily, nevyšel. Sanitář pravil, že si mám přejít na sedačku. To bych nikdy nezvládla (byla jsem slabá a všechno mě bolelo), tak mě tam přenesl můj muž růčo.

Seděla jsem v sedačce a cítila jsem něco mezi nohama. Byl to hrozný pocit. Následovala velmi veselá cesta na sedačce po schodech (není zrovna příjemné, když máte kontrakci a někdo s vámi hází po schodech). Před domem mých rodičů mě přeložili ze sedačky na vozík. Venku. Bylo docela zima. Sestra mě požádala, abych si zajistila vložky, že oni žádné nemají… Ha, ha…

V sanitce mi píchli flexilu. Dovezli mě na gynekologii. Měla jsem kontrakce a dělalo se mi špatně, asi tak na omdlení. Také jsem cítila, že krvácím. Sestra pravila, že s vozíkem neprojedeme k ambulancím, že si musím přelézt na sedačku. Nevěřila jsem, že to zvldánu, ale zvládla jsem to. Seděla jsem na hromadě čehosi, co jsem měla v kalhotech. Sestra byla rozespalá, a tak se mnou praštila do futer, neb se netrefila. Měla jsem zrovna kontrakci, myslela jsem, že umřu. Sestra po mně chtěla, ať si přeskočím ze sedačky na lehátko UZ. Přenesl mě můj muž, já bych to nikdy nezvládla.

Po potratu v nemocnici

Doktorka, která byla mladší než já a značně ospalá, mi oznámila, že v děloze již nic není. Moc mě to nepřekvapilo, ale bylo mi smutno. V tom mi bylo jasné, kde se zrovna nachází všechno to, co mělo v děloze býti. U mě v kalhotech, případně v pochvě.

Následoval přesun zpět na vozík a cesta na ambulance. Seděla jsem na svém malém miminku (už jsem věděla, že ho mám mezi nohama), měla jsem velmi bolestivé kontrakce, a když jsem zrovna neječela boletí, tak jsem omdlívala (ztratila jsem docela dost krve). Ovšem museli jsme napsat příjem. Operace? Nemoci? Léky? První menstruace? Poslední menstruace? Omdlela jsem. Na sedačce.

Můj muž mě přestěhoval na postel, kterou mezitím přivezli. Tím jsem se probrala. Slyšela jsem vzdáleně:

„A má paní žílu…?“
„Si děláte prdel…“, táhlo mi hlavou, „…nemít žílu, tak už mi ji nepíchnete…“.

Ovšem doktorka potřebovala odběr. Dle mého názoru zcela zbytečně. Sestra píchla jednou. Kdyby krev brala pomaleji, možná by ta žíla nepraskla. Kde ale nic není, tam se krev nedá brát rychle. Bylo mi opravdu zle. Stydím se, ale zaječela jsem z posledních sil na sestru, že takto mi brát krev nikdo nebude. To jsem neměla dělat. Přišla doktorka a jala se mi vysvětlovat, že oni rozhodně nemůžou za to, že já potrácím a že mi praskají žíly, a že na ně nemám co ječet, nýbrž že mám spolupracovat.

Měla jsem miminko v kalhotách, silné kontrakce, tmu před očima a pochopila jsem, že moje případná odpověď: „Samozřejmě, že můžete za to, že ta žíla praskla, kdo to kdy viděl brát krev z poloprázdné žíly podtlakem…“, by situaci nevylepšila. Raději jsem mlčela.

Následovaly dva další pokusy o odběr krve a jeden další po revizi na pokoji. Super. Potřebovala jsem jednu flexilu a jeden odběr a na to potřebovali 4 různí lidi 5 pokusů…

Cestou na sál se mnou vrazili do futer. To mě probralo, zrovna jsem totiž znovu omdlela. Na sále po mě chtěli přesun na gyn. stůl. Nezdálo se, že by někdo pochopil, že mám velké bolesti a že jsem již jednou omdlela.

Když jsem viděla anesteziologa, rozveselilo mě to. Bylo mi jasné, že mé utrpení skončilo.

Anesteziologa- zříti, brzký konec utrpení míti.

Pohled na masku s kyslíkem, která zabírala většinu mého zorného pole, a na anesteziolga, kterého člověk vidí vzhůru nohama, patří k nejvíce uklidňujícím pohledům, které jsem kdy viděla. Cítila jsem propofol, a pak propad do nevědomí. Bylo to krásné.

Probudila jsem se na pokoji. Bylo mi krásně. Nic mě nebolelo, nebylo mi na umření, nebylo mi na blití. Tak krásně mi poslední 3 měsíce nebylo. Byla jsem šťastná.

Druhý den jsem omdlela pokaždé, když jsem se pokusila vstát z postele a dojít si na záchod. Omdlela jsem dokonce i poté, co jsem se posadila na posteli, abych snědla oběd.

Postupně mi docházelo, co se vlastně stalo

Později jsem se dozvěděla, že miminko byl klučík, 12 cm dlouhý a 45 g těžký. Visel mi „před zevními rodily“ a byl „odpeánován“. Porodila jsem ho - vlastně potratila - sama. Placenta byla v pochvě a prý provedli revizi dělohy. Celkem bez komplikací, jen jsem krvácela po naložení kleští. Klučíka označili jako VH (asi histologický vzorek).

Po několika dnech, kdy jsem cítila jen a pouze úlevu, přišla lítost, otázky a obviňování.

Tak krásně se jí dařilo, tak spokojeně vypadala, a teď je mrtvá. S takovou důvěrou mi rostla v břiše, a já ji takto vyplivnu… Je mi líto Ríši, mohl mít bratříčka o dva roky mladšího. Je mi líto Borůvky, nikdy ji nepoznám, mohl to být úžasný klučík. Měl by tak pěkný horoskop, blíženec v roce ovce.

Proč se to stalo? Co jsem udělala špatně? Měla jsem víc odpočívat! Neměla jsem chytnout všechny ty virózy a určitě jsem měla zavolat záchranku dřív.

Momentálně asi nejvíc řeším to, že mi Borůvku ustřihli, odnesli pryč a pak nejspíš hodili do koše mezi zbytky vzorků nádorů, žlučníky a všechny ty věci, co se obvykle posílají na histologii a patologii. Vraťte mi mojeho chlapečka. Nezaslouží si být v koši, chtěla bych ho nechat zpopelnit a popel rozsypat na rozkvetlou louku. Je mi z toho smutno. Nedokázala jsem ji donosit tak, aby mohla v klidu žít, vyplivla jsem ji v patnáctém týdnu, kdy neměla šanci přežít a nedokázala jsem ji dokonce ani zachránit od vyhození do koše.

Kde je moje Borůvka?!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
 
Banshee
Kecalka 478 příspěvků 03.01.15 00:43

Moc smutny denicek :-( Snad k vam osud bude privetivejsi.

 
Krasavicaa  03.01.15 01:00

Příspěvek upraven 03.01.15 v 09:17

 
lajovka
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 03.01.15 01:50

@Krasavicaa dneska toho vina bylo asi vic, vid :roll:

 
diiss
Ukecaná baba ;) 1073 příspěvků 03.01.15 01:50

Smutný konec…i slza ukápla :,( pro člověka jako pro duši to musí být hrozný zážitek..je jednoduché napsat..no co život jde dál, ale člověk který si tímhle vším prošel klobouk dolů… :srdce: vše bude jednou v pořádku..vím že ti v srdci zůstane :hug: :andel: ale máš zdravého syna…a ted bud s ním…a bud ráda že ho máš…bude tvá velká opora… :kytka: přeji hodně štěstí k dalšímu mimísku..a neber si všechny ty věci na sebe..příroda to tak chtěla a tak se mělo stát.. :,( držím palce a vím že vše zvládneš :srdce:

 
diiss
Ukecaná baba ;) 1073 příspěvků 03.01.15 01:51

@Krasavicaa tak tebe bych chtěla mít vedle sebe!!! při takové situaci… :pocitac: :pocitac: :pocitac:

 
atominnka
Generální žvanilka 20913 příspěvků 03.01.15 02:02

@Krasavicaa často s tebou souhlasím, ale myslím, že dneska jsi to přepískla :roll:

@Zabka-kvak :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: nic si nevyčítej :hug:

 
diiss
Ukecaná baba ;) 1073 příspěvků 03.01.15 02:02

Osobně jsem nic podobného nezažila ale jedna známa moc dobrá známá…na konci 5tého měsíce ji odvezli do nemocnice s bolestma v břiše týden ležela v nemocnici na pozorování vše bylo ok, až ten osudný den píchly ji něco na rozředění krve a ona bohužel začala rodit k tomu ta rozředěná krev..a ted bylo bud dítě nebo matka…samozdřejmě že matka…zrovna ji odváželi na porodní sal když jsem došla na návštěvu…a říkám ted rodit koncem 5tého měsíce?…tady není něco v pořádku..slyšela jsem jak plaká :,( :,( :,( :,( ano porodila..bohužel mrtvého zdravého chlapečka, ale bohužel ještě nebyl připravenej na život…rok se známa s nikým nechtěla vidět uzavřela se do sebe :,( :,(po roku jsem ji začala navštěvovat a pak jako první jsem zjistila že je opět těhu…a ted má krásnou, zdravou roční holčičku… :srdce: :srdce: a o to je vzácnější :andel: :kytka:…vše bude dobré…bohužel i takové věci se stávají..ale to by nebyl svět :? vžádném případě si vynu neber na sebe…ty jsi borůvce dala vše co jsi mohla… ;) :kytka:

 
xsim
Kecalka 278 příspěvků 03.01.15 02:30

@Krasavicaa Chladná jsi ty…

 
xsim
Kecalka 278 příspěvků 03.01.15 02:33

@Zabka-kvak Přeji Vám ať je další těhotenství bez problému. Držte se! :kytka:

Příspěvek upraven 03.01.15 v 02:34

 
hanak  03.01.15 02:52

Smutný deníček. Je mi moc líto, co se ti stalo, vím přesně, jak se cítíš, taky mi kdysi chřipka takhle zabila miminko. Potrat ale proběhl bez bolestí, „jen“ s potoky krve, miminko samo vyplulo do mých rukou na toaletě.
Musela jsem ho odevzdat na rozbor, ačkoliv jsem cítila, že to není fér, byl součást mě, moje dítě, které si zasloužilo pohřbít.
S tímhle se špatně smiřuje.
Neobviňuj se, to, co se stalo, není tvoje vina! Čas vrátit nemůžeš. Možná právě proto, že ti bylo tak neskutečně zle celou dobu, možná to byl signál, že někde něco není v pořádku. Mohlo se to stát později a pak by to pro tebe bylo ještě horší. Nebo by se na velkém utz ve 20.tt něco objevilo a co pak? On ten velký utz v 11-13tt zdaleka všechno neukáže a občas pak přijde nemilé překvapení.
Příroda tyhle potraty nedělá jen tak, má svoje důvody.
Ale ty musíš jít dál, máš pro co žít dál, tvůj malý Ríša tě plně potřebuje. A tvoje tělo taky bude chvíli potřebovat čas na rekonvalescenci.
Zvládneš to! A časem přijde další miminko a Ríša se dočká brášky či sestřičky.
Drž se! :hug: :hug:

 
B-lue
Kecalka 126 příspěvků 03.01.15 02:59

*** :hug:

Příspěvek upraven administrátorem 3.1.2015 10:56

 
open mind
Ukecaná baba ;) 1726 příspěvků 03.01.15 07:05

@Krasavicaa Chladna jsi opravdu leda ty sama, ne denik. Myslim ze tohle neni tema, vhodne k exhibovani te osklivosti, kterou mas na profilovce a zjevne i v sobe. Mej prosim trochu zdraveho rozumu a vkusu, premyslej co komu pises, neni to tak tezke…

 
kar-maa
Echt Kelišová 9700 příspěvků 03.01.15 07:34

Ach joo Zabicko. Je mi to moc lito. Potom cim vsim sis prosla jeste toto.
Drzim palce, aby se brzy podarilo dalsi miminko a tentokrat bylo vse v poradku.
Muj syn se jmenuje stejne jako tvuj;0)

 
Martina84
Ukecaná baba ;) 1264 příspěvků 03.01.15 07:40

Drž se holka :hug:

 
Salorka
Závislačka 3219 příspěvků 7 inzerátů 03.01.15 08:06

@Krasavicaa Trochu přes čáru…škoda, někdy s Tvými názory souhlasím, ale tohle je hnusný…

 
dendule4
Závislačka 4586 příspěvků 03.01.15 08:12

:hug: :hug: Drž se! Muselo to být hrozné!..Držím všechny palce, aby se znovu zadařilo a už bylo vše, tak jak má :kytka:

@Krasavicaa Dej si jednu z levé i z pravé strany, když to neudělali rodiče!..Že Ti není hanba!

 
Blešík
Extra třída :D 12013 příspěvků 03.01.15 08:26

Hroznej zážitek :( drž se. Věřím, že ti nový rok přinese je dobré :hug:

 
Sailah
Zasloužilá kecalka 607 příspěvků 03.01.15 08:28

Pisatelce hodne sil. Ja o mimi prisla v 10 tydnu. Ne tak dramaticky ale bolest je asi stejna. A deti by se nam narodily skoro stejne taky jsem mela termin v cervnu. Verim ze se k tobe boruvka brzy vrati.

Příspěvek upraven administrátorem 3.1.2015 10:51 - vulgarismy

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2319 příspěvků 03.01.15 08:46

@hanak moc hezky a pravdivý příspěvek. Vse v zivote ma svuj důvod, ac smrt ditete naprosto nepochopitelný a vzdy mi trha srdce, kdyz neco takoveho ctu. Jestli ti to pomůže, podivej na weby modrykonik.cz, prazdnakolebka­.cz,uvidíš tady, ze nejsi se svym trápením sama-nejlip se pochopí ti, co si prošli necim podobným. Drz se..

 
Krasavicaa  03.01.15 09:03

@atominnka Já si to nemyslím. Nic zlého jsem nenapsala. ;) Rozhodně jsem svůj komentář napsala slušněji než většina dam, které mají slovník jako dlaždiči ;)

 
scentini
Ukecaná baba ;) 2436 příspěvků 03.01.15 09:08

@Krasavicaa to jsis mohla odpustit. Tady je přesně vidět, že nemáš děti. Jinak bys takovou blbost nenapsala.

 
Krasavicaa  03.01.15 09:10

@scentini Že není všem dnům konec, a že se to příště povedd a bude vše ok? :mrgreen: tak to jo, to jsem fakt přepískla :mrgreen:

 
Whynot
Kelišová 7185 příspěvků 03.01.15 09:20

Je mi to moc líto, přeju hodně sil :hug:
@Krasavicaa
Promiň, ale jsi hloupá. :roll:

Příspěvek upraven 03.01.15 v 09:21

 
HankaRud
Kecalka 466 příspěvků 03.01.15 09:23

@Krasavicaa nekdy je lepší brát to chladně, protože by se z toho mohl člověk taky zcvoknout

 
HankaRud
Kecalka 466 příspěvků 03.01.15 09:24

Zabka-kvak drž se.. :hug: :hug:

 
Whynot
Kelišová 7185 příspěvků 03.01.15 09:24

@Krasavicaa

Dobře, že jsi ten komentář vymazala…nechápu, proč by měla být zakladetlka chladná.
Kdyby napsala : „Je mi dobře, není všem dnům konec, vše je ok“, tak by ses beztak do ní pustila.
Naopak, mi přijde, že ji to hodně zasáhlo. Tvůj komentář byl úplně mimo mísu. Styď se.

Příspěvek upraven 03.01.15 v 09:25

 
Krasavicaa  03.01.15 09:28

@HankaRud Život přináší různé překážky, které musíme překonat. Zakl. má doma zdravé dítko, které jí určitě pomůže tuto ztrátu překonat.

 
Krasavicaa  03.01.15 09:31

@Whynot Kdyby byly v (!) ryby :roll:

 
Whynot
Kelišová 7185 příspěvků 03.01.15 09:32

@Krasavicaa
Ty jsi tak trapná, až se za tebe stydím :pocitac:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 03.01.15 09:38

Upřímnou soustrast! Drzim palce, at chlapečka můžeš oplakat. :hug:

 
Krasavicaa  03.01.15 09:41

@Whynot Jo? To by jsi měla za sebe. Se podívej co tady meleš.

Dámy už mě prosím nezmiňujte. ;) díky :kytka:

 
Pink Lady
Ukecaná baba ;) 2127 příspěvků 03.01.15 09:41

Je mi to moc líto :( Potrat sám o sobě je hroznej a navíc takhle… Přeji Ti hodně sil to jednou překonat a hlavně se neobviňuj :hug: :hug: :hug:

 
Nana12
Stálice 78 příspěvků 03.01.15 09:55
:,(
 
marra2
Ukecaná baba ;) 1904 příspěvků 03.01.15 10:05

@Krasavicaa probíhá ženská, ty bez někam na forum bezcitnych jednoduchých dam. Smutná ses. Zakl. Drz se! Musí to byt šílený, posilami objetí.

 
Lenka 80
Kelišová 6010 příspěvků 03.01.15 10:07

@Krasavicaa uf co to meles? 8o

 
Anonymní  03.01.15 10:08

Ber to tak, že se něco porouchalo a radši takhle, než později. Mně zemřela dcera ve 23 měsících na zákeřnou rakovinu. Narodila se jako naprosto zdravá, ale měla porouchané geny, které spustily nekontrolovatelné množení zhoubných buněk.

 
jessikka
Echt Kelišová 9774 příspěvků 03.01.15 10:21

Čas pomůže, uvidíš. Nic si nevyčítej, proč bys měla být špatná máma, že jsi dítě nechala v nemocnici? Měla jsi snad na výběr? Způsobila jsi si potrat sama? V obou případech je odpověď ne. Ale i to sebeobviňování je součástí přijetí, tak to asi má smysl.
Posílám hodně sil!

Škoda, že tahle hvězda svůj komentář smazala, to bych si zase početla :roll:

Příspěvek upraven 03.01.15 v 10:22

 
Krasavicaa  03.01.15 10:24

@jessikka
Nepočetla, jelikož dámy tu dělají z komára velblouda, ale pokud o to ta stojíš, klidně ti to přepošlu do SZ :kytka: :kytka: :kytka:

 
Krasavicaa  03.01.15 10:28

Anonymní, tohle je hrozné. :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: Upřímně tě lituju :-( A souhlasím s tvým názorem. Pokud se má něco stát, tak radši takhle brzo, než když ti umře díte na takovou nemoc :-( :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
Talitha
Extra třída :D 12994 příspěvků 03.01.15 10:29

@Krasavicaa A pokud byl tak neškodný, což by si mohli i ti, co ho nečetli, klidně posoudit, pokud by tu byl, proč jsi ho tedy mazala?

 
Talitha
Extra třída :D 12994 příspěvků 03.01.15 10:46

@Krasavicaa Já tě respektuji, po našich střetech jsme se sobě začaly vyhýbat, resp. na sebe nereagovat. Pro mě není někdo, kdo má rozdílné názory a životní postoj důvodem k tomu, abych ho jakkoli pronásledovala, nebo se s ním hádala, za to mi to nestojí.
Ale pokud ten někdo, ať už je to kdokoli, bude psát ženě, které zemřelo dítě, že se nemá litovat, že to popisuje chladně, že si pořídí jiný dítě, přijde to mně, a nejen mně, jako čin citové trosky a duševního mrzáka.

Že mě nazýváš chudinkou je ti podobné, jedinou tvou reakcí na kritiku jiných ( a v tomto případě sakra oprávněnou) jsou útoky. Já chudinka nejsem, žádný strach, nepotřebuju si nejapnými příspěvky zvedat svou náladu a činit si dobře tím, že budu slovy bodat toho, jemuž zemřelo dítě.

Tobě to udělalo dobře, že jsi rádoby suverénně shodila bolestný výkřik do éteru?
A opravdu jsi taková, že pokud se někomu nelíbí tvůj příspěvek, tak ho smažeš? Od které doby? 8o Ale jdi.

A vůbec nečíhám na to, abych tě mohla někde napadat, to jsi sama mohla poznat. Takhle bych reagovala na kohokoli.

 
Mikimi
Závislačka 2503 příspěvků 03.01.15 10:49

Je mi to líto :-( Držte se :hug: :hug: :hug: časem se Ríšovi beáška čii sestřička narodí :-) Hlavně si to nedávejte za vinu, Vy za to přece nemůžete… Příroda je někdy nepředvídatelná :-( Moc Vám přeji lepší období :hug: Kdybych napsala něco špatně se omlouvám… ale vyhrly mi slzy :-( :,(

 
Krasavicaa  03.01.15 10:51

@Virginia Přeju jí, aby jí další těhotenství vyšlo, tak fakt nechápu co to kecáš! Nepsala jsem nic zlého o tom, že by ho měla nahradit. To sis asi dost blbě vyložila!

 
Thesis  03.01.15 10:55

Jsem opravdu zhnusená z komentářů pod tímto deníčkem. Zakladatelka sem napíše tuto svou smutnou životní událost a v komentářích se řeší jedna ubohá „dáma“ :!

Zakladatelko drž se, muselo to být strašné. Já jsem to jen četla a draly se mi slzy do očí, já bych to nezvládla. :,( Jsi silná a statečná - musíš být, kvůli prvorozenému. :kytka: Borůvka na Tebe a celou Tvou rodinu bude z nebíčka dávat pozor. :kytka:

 
vevik1
Stálice 88 příspěvků 03.01.15 11:00

Opravdu smutné :(

 
admin
Echt Kelišová 8315 příspěvků 03.01.15 11:02

Dobrý den,

prosím všechny uživatelky, které zde nepřispívají k deníčku, aby si neshody vyříkaly po SZ. Myslím, že v této diskuzi a u takto citlivého deníčku není příliš vhodné se dohadovat. Pokud budou neshody pokračovat, diskuzi uzamknu.

Děkuji velice za pochopení ;)

adminka Martina

 
klapka1
Zasloužilá kecalka 528 příspěvků 03.01.15 11:04

Tak moc rozumím tvým otázkám a pocitům. Držím pěsti ať je další těhotenství ukázkové a pohodové.
Já to bohužel nedala ani na podruhé, i když odchod ani jednoho miminka nebyl tak dramatický jako u tebe, a z dalšího mám už velký strach, ale i přes to jsme s manželem odhodlaní jít do dalšího těhotenství. Je to v plné moci těch křídlatých nahoře.

 
ywettka16
Kelišová 6325 příspěvků 03.01.15 11:17

Zakladatelko ja potratila 3× a jeden potrat byl 14-15 týden tak vím jak se cítíš…bohužel nikdy nezapomeneš, ale bude líp a ty už doma jednoho chlapečka máš a ten tě podrží a věř, že bude líp…Jak říkám já-i na tom špatnym musíš hledat něco pozitivního a podle mě (jak už tu někdo píše) je lepší o mimčo přijít ted než třeba těsně před porodem a nebo po porodu… :-(
a víš co i já se dočkala toho drobka a ted už mam doma skoro 9-ti mesíčního čertíka :-) i tobě se zase zadaří a druhyho mimča se dočkáš-posílam mooc sil :-)

 
estrea
Zasloužilá kecalka 992 příspěvků 1 inzerát 03.01.15 11:26

Žabko je mi to moc líto, přeti Ti, aby se ta rána na duši v brzké době zahojila a osud ti poslal nové štěstí. V srdíčku ta rána zůstane už navždy, ale časem se s ní naučíš žít.
Buď silná :hug:

 
HankaRud
Kecalka 466 příspěvků 03.01.15 11:34

@Krasavicaa mas asi problém se vcítit do ostatních, co? :roll: :roll: :roll:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 Další »
Poslat
nový deníček