Bože, děkuji Ti...

LadyRebeka  Vydáno: 01.08.10

Nejsem křtěná, ale k víře mě přivedla moje prababička, když mi bylo pouhých pět let, nechodím ke zpovědi a na bohoslužbě jsem již léta nebyla, snad mě nikdo hodně věřící neukamenuje, ale takhle já prostě beru svou víru.

Když mi bylo 16 let potkala jsem kluka, který byl pro mě celým světem. Milovala jsem ho až za hrob a byl pro mě vším co jsem v životě měla. Prostě jsem to prožívala jako správná puberťačka. Měla jsem sen v 19 otěhotnět a vdát se a mít rodinu. On můj sen nesdílel říkal: " Až budu mít 25 let tak si uděláme dítě, dřív nad tím neuvažuj." Říkala jsem si to mi bude 21 let už budu mít nějakou práci za sebou, asi to tak bude lepší.

Léta plynuly a z mojeho dokonalého milovaného se stávala větší a větší zrůda. Nevěry se chrlily jedna za druhou a já jsem přestávala mít sílu na všechno. V poslední záchvěvu svojí blbosti jsem si ho nastěhovala k sobě to mi bylo už 18 s tím, že když ho budu mít doma bude věrný. Byl to jeden velký OMYL.

V zoufalství jsem už nevěděla co mám dělat. Měla jsem kamaráda, jeho kolegu z práce, který mě utěšoval a říkal, že to bude dobré, měl stejnou zkušenost, ale protože ho ta partnerka nakonec vyhodila z baraku, vyřešila to za něj. Podporoval mě a psali jsme si. Říkal, že by chtěl dítě a hodnou manželku, že umí prát a uklizet a vařit a žehlit atd atd. Prostě perfektní muž. Bylo mi líto, že si nemůže nikdo vážit takového chlapa. Ten můj spolubydlící byl vyvaleny u PC hrál do noci hry a jedl u toho chipsy, pak se vyvalil do postele a spal.

Byla jsem nešťastná a v záchvěvu poslední vůle jsem se rozhodla jít k vědmě, byla to taková vědma, která zatím předpodvěděla vše co se opravdu poté stalo. Měla jsem strach a když jsem přišla a ona mě oslovila mym jmenem zamrazilo mě. Řekla mi vše z minulosti do detailu i proč jsem přišla a co se stane dala mi tři směry a všechny uvedla jak budou.

Rozhodla jsem se vztah ukončit. To co se dělo poté? Otočil ty léta proti mě, řekl, že jsem ho odkopla našla si jiného a udělal chudáčka, vesnice se otočila zády k té zrudě (ke mě). Bylo mi tu fuk, spadl mi kámen ze srdce i když jsem ho pořád měla uvnitř. Nechtěla jsem se vrátit a tak jsem se vytrvale modlila jako celé ty roky aby mě Bůh už nechal dokončit tuto etapu a daroval mi to co si tolik přeji.

Za pár měsícu, přerostlo přátelství s jeho kolegou v lásku a dnes je to už tři týdny co jsme manželé a máme roční dceru. Jsme spolu přes dva roky a já mám po čem jsem toužila. Milujíci rodinu a hodného manžela.

Dnes jsem se dozvěděla, že ta zrůda, svojí teď už ex přítelkyni, velice ublížil a oproti mě to byla smrt ku facce. Dívka, která měla šanci 1:několika tisícům, že může otěhotnět jelikož je nemocná, s ním otěhotněla, protože jí vzal prášky a i přesto, že ona se otěhotnění bránila, otěhoněla. Říkal jí, že konečně budou mít miminko a začal jí říkat maminko. Ty léky ji bral protože chtěl aby měli dítě. Dnes je to týden co byla na interupci, rozešel se sní dal jí peníze a poslal jí tam. Ona by sama miminko neuživila. Musela tam jít. Teď je šance, že otěhotní 1:milionu (zhruba).

Myslela jsem si, že je jen nevěrný, ale on je nejento, minulou sobotu den po potratu měl autonehodu, při níž se malem zabil, ale žije. Je mu 25 let a za každou cenu se snaží mít dítě, když zjistil zodpovědnost vycouval a dal to vyřešit své matce. Dnes napsal mám asi napsano na čele že jsem piča. Já na to odpověděla, ne to ne, máš tam VRAH a minulou sobotu po potratu ti bůh seslal první boží trest a já se budu modlit jako matka své dcery, za tu nebohou dívku a budu věřit, že pozná co je mít dítě, protože jestli né, věř mi že boží mlýny se postarají, aby ses modlil ty abys 24.7.2010 zemřel.

Omlouvám se za román, chtěla jsem se vypsat, v srdci mám tolik hořkosti a věřím, že Bůh každého odmění či strestá podle toho co spáchá a jak se kaje. On se nekaje ani se ji neomluvil, bohužel jsem dnes nahodou mluvila s jeho předex a ta mi v nezávaznosti na tom řekla, že jí bral prášky a že chtěl sní mít dítě. Je mi zle a nepřeju nikomu nic zlého, ale věřím ještě o to víc, co se mu stalo minulou sobotu, že boží mlýny existujou a že jeho brzy semelou. Řekla jsem mu, že mu odpuštím a že mu přeju štěstí, po tom co jsme se rozešli, já jsem mu odpustit dokázala a dneškem jsem zjistila, že moje nenávist nezmizela, jen zestárla a stalá se pohrdáním.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 2.6 bodů
 Váš příspěvek
 
veronika malikova  04.08.10 11:17
boží mlýny

Četla jsem tvůj román jak sama řikáš.Věř ,že boží mlýny nelou,sice pomalu, ale jistě.Jenže je v tom háček,než domelou ,spoustě lidí ta ZRUDA jěště ublíži,to je na tom to nesmutnější.A ty buď štastná,že ses ho sklepala.Hodně štěstí tobě a celé tvé famili :lol: Přeje Verča.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele