Brusinčátka 59.díl

Šárka  Vydáno: 24.01.05

Ahoj brusinčátka!

Po delší době se zase hlásím o slovo já ? Hanička. Za poslední měsíce jsem udělala velké pokroky, z mimina jsem se rovnou proměnila ve velkou holčičku. Jen copánky mi zatím chybí :o))

Tak třeba pohybování. Dvojnožec je ze mne už dávno, ale teď jsem se konečně stala jezdkyní ? motorkářkou, konečně jsem ovládla svoje odrážedlo motorku. Nejdřív jsem se pohybovala jen rozvážně pomalinku, ale teď už to parádně rozjedu, bez problému zvládám řidítka i otočku na místě a couvání. Občas sice spadnu, což komentuju plačtivým ?bác? (někdy i řevem), ale většinou hned zase nastoupím a pokračuju v krasojízdě. Dokonce zvládám i Jírovu motorku, kterou on ovládl až v roce a půl. Je sice nižší než ta moje, ale má sedátko hodně vzadu a nedosáhnu na něj zadečkem a tak musím být hodně vepředu na kostře motorky a kolečka mi překážejí v ťapání. (poznámka Jíry: to se to jezdí, když to má od koho okoukat!).

Na procházky už chodíme bez kočárku. Já v něm totiž vůbec sedět nechci, takže křičím ?doů doů? a sápu se ven. Většinou mě tedy mamka vytáhne a vede za ručičku. Na rozdíl ode mne se lenoch Jíra vozí rád, takže jak je kočárek volný, hned do něj nasedne. Mamka se pak rozčiluje, že se ke mně musí ohýbat a k tomu jednou rukou tlačit těžkého bráchu v kočáře. Jednou se mi to vymstilo ? já totiž hrozně ráda chodím po obrubníku, ale mamka jak veze Jíru v kočáře, nemůže mě držet oběma rukama. Takže jsem ztratila rovnováhu a spadla a to čumáčkem přímo na kolečko kočárku. Sice se mi nic nestalo, ale to kolečko zrovna bylo pěkně od bláta a tak jsem byla jak nemehlo, které má bláto na pusince na úplně suchém chodníku. Aspoň jsem se naučila nové slovíčko ? ?hapaja?. Mamka se tímto naštvala a kočár už necháváme doma. Sice moc daleko nedojdeme, ale to nedojdeme ani s kočárkem, takže to vyjde na stejno.
Dnes napadlo trochu sněhu a tak nás taťka vzal ven na bobech ? což je přece jen trošku jinší káva než chození pěšky. Moc se nám v nich s Jírou líbilo, i když jsme se tam oba pořádně nevešli, a náležitě jsme se rozčilovali, když jsme dojeli na suché místo a museli vystupovat.

Hodně jsem se rozmluvila, hezky opakuju a už zvládám asi 40 slov (pak mamka přestala počítat). Umím si říct o bumbání (doslova celým tělem) a o čokoládku a taky jsem hezky udělala prosím prosím. Začínám říkat e-e, na pokyn přinesu nočník. Sice vím, co se do něj dělá, ale klidně vstanu se slovy ?hotovo? a nočník je prázdný. Poslední dny jsem docela úspěšná v čůrání do nočníku (kakám pořád zá:,–(ně ve stoje nebo v podřepu přímo do plínky), to pak mě maminka chválí a ptá se ?co dostane Hanička?? a já řeknu ?ham? a běžím do kuchyně ukázat na škříňku, kde je čokoládka a kousínek dostanu do pusinky. Čokoládku já moc ráda a chodím si tam ukazovat i když jsem zrovna nečůrala a pak se rozčiluju, že mi ji nechtějí dát.
Ráda dělám ?hají?, třeba tuhle jsem našla v lavoru na špinavé prádlo svoji dečku, tak jsem si tam zalezla a lehla a říkala hají. O pár dní později jsem ji našla vypranou v koši na nevyžehlené prádlo, odkud jsem ji vytáhla na koberec a půl dne se po ní válela a říkala hají. Taky ráda dělám a říkám ?haló?, na to si nejraději beru hrací skřínečku (bývalou součást kolotoče nad postýlku). Hezky opakuju, když někdo řekne ?ahoj?, tuhle ke mně mamka přišla po spinkání a řekla mi ?ahoj? a já odpověděla ?aoj táto? :o))
Jinak rodiče poslouchám jen když se mi to hodí, na hrozbu ?nenene? nebo ?tytyty? odpovídám stejně a hurónsky se u toho směju, na pokyn ?pojď sem? se dávám na úprk :o) Jíra začal říkat ?moje?, když si přede mnou schovává nějaké hračky ? tak já mu je stejně beru a taky říkám ?moje? a pěkně ho vždycky rozčílím.

Jsem přebornice na lezení do výšek, moc ráda se sápu do Jírovy židličky, abych si sedla, sklouzla na zem a vzápětí vylezla zase nahoru. Totéž trénuju na malém stolečku či na křesle. Ve svojí židličce si už moc nestoupám, já jsem si totiž stoupala pořád, až mamčina pozornost polevila… a jistě se dovtípíte, co se stalo. Jednou jsem si stoupla a sedla si na opěradlo z boku a tam jsem poskakovala, až mi najednou vylítly nohy do vzduchu a sletěla jsem přímo na zem na záda a na hlavu. To víte, že jsem ječela z plných plic, ale už přece jen tolik neriskuju (ani mě mamka nenechá, když už moc dlouho stojím, radši mě dá na zem).

Jelikož už jsme většina z naší brusinčí party oslavili první narozeniny, mamka zahrabala ve starých deníčcích a doplnila roční míry a váhy u těch, jejichž mamky to po kontrolách psaly:

Janek (Sýkorka) 10,26 kg, 81 cm
Pavlík (kostka) 8,38 kg, 73 cm
Hanička (Jiřina) 8,93 kg, 75 cm
Kristýnka (barban) 7,8 kg a 73 cm
Janička (Brusinka) 11,1 kg, 78 cm
Davídek (Gábina) 11,6 kg a 80 cm
Anička (Lajka) 9,92 kg, 73 cm
Markétka (Rendy) 9kg, 73 cm
Mišutka (Darka) 8,72 kg a 70,5 cm

Moc nás v seznámku není, honem se dopište, kdo chybí. Takhle to vypadá, že nejen ztrácím svou pozici v klubu hubených, ale navíc jsem druhá největší holčička (jasně, nejvyšší musí být naše velitelka Janička:o)
Teta Lajka to pak může zanést na své (vlastně naše) stránečky.

Mějte se brusinčátka moc primově, užívejte si (snad už konečně) zimních radovánek a pište, jaké vy děláte pokroky! Ať tu nejsem za jediného vejtahu :o))
Vaše Hanička, dnes přesně 1 rok a 2 měsíce

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  26.01.05 22:02

Ahoj holky,

připisuji alespoň jeden komentář, aby to tu tak nezelo prázdnotou. Píšu místo Meliky, protže zatím na počítači moc psát neumí, nebo spíše ještě psát neumí :O)))

Hanička je opravdu šikulka a přeji ji, aby takové pokroky dělala pořád a maminka z ní měla jenom radost.

Nemyslím si ale, že je tak důležité, jak rychle ti naši miláčci chodí, lezou či mluví. Nejsme přece na závodech, i když výchova dítěte je běh na dlouhou trať a je po cestě mnoho překážek. My teď bojujeme zase pro změnu s nachlazením - Melika už byla 2 měsíce zdravá, no když nepočítám jednodenní blicí chřipku a horečky ze zubů. Dále Melice rostou všechny čtyři trojky naráz, takže posledních pár dnů vůbec nespíme. Doufám, že se brzo vyklubou a my budeme mít alespoň na chvíli pokoj. Náš táta teď hrozně pomáhá, malou večer uspává a i přes noc k ní sem tam vstává. Přestala jsem v noci kojit, takže se můžeme střídat.

Taky nám začíná období vzdoru. Malá ukazuje na vše co chce s komentářem toto toto a když to náhodou nedostane nebo se jde jinam než ona chce, tak je řev. Já se to snažím ignorovat, ale je to někdy hrozně těžký. Jak jste na tom ostatní ?

Taky plánujeme po příjezdu z hor přestat kojit, tedy přesně řečeno JÁ plánuji. Malá mi začala lézt pod tryko a nazývá zdroj mlíka ďď. Takže to vypadá takto : toto ďď (a cpe se mi pod tryko). Takže hned jak se uzdraví, tak končíme. Jinak mě upozornila doktorka, že to pak nejspíš neutneme do dvou let. Jak vy ostatní dlouho plánujete kojit ? Taky se vaše děti dožadují neodbytně mlíčka ?

Všechny moc pozdravujeme a přejeme zdravý vysmátý miminka.

Eva + Melika (již chodec)

 
kostka
Kecalka 405 příspěvků 28.01.05 13:31

Ahoj Haničko, Meliko a další kamarádky a kamarádi,

nikdo moc nepíšete, asi si užíváte sněhu a sáňkování. Já zatím vůbec, protože už druhý týden mám rýmu a kašlík, ale už je to lepší a tak snad taky brzo vyrazíme. Zatím vyrážím leda tak k doktorce. Mamka říká, že jsem upovídaný a někdy má problém mi porozumět, když spustím v tom svém jazyce, na Haničku však zřejmě ještě nemám, nojo ženská :). Hodně opakuju a taky si zpívám. Mám moc rád večerníčka, i přes den si kolikrát vzpomenu a říkám heče a mamka mi musí ukázat, že ještě není. Líbí se mi tedy hlavně ta znělka, pohádka mě moc nebere. Taky koukáte?
Mami mě vyhání, že chce napsat ještě něco tetě Evě, tak se s vámi rozloučím.
Papa, mějte se a pište, co je u vás nového.

Pavlík (skoro 15m)

Ahoj Evi, se vzdorem jsme na tom dost podobně - jak není po jeho, musím ho vzít na ruku a odnést. A s kojením - zatím počkám, až nebude chtít Pavlík :-). Přes den se vlastně po roce odstavil sám, tak pevně doufám, že to tak časem bude i přes noc. Vyjímečně si ve dne vzpomene, že by si cucnul, ale nechá se snadno odlákat jinam a to i ted, když byl nemocný, tak doufám, že to tak už vydrží. Kojím ho už jen v posteli, večer při usínání, ale málokdy až do spánku, pak v noci, to bych ráda brzy zrušila :-) asi 2×, no a ráno.
Chtěla bych se Tě zeptat, vy jste takoví cestovatelé, nevíš o nějakém penzionu, kde by byla pěkná dovolená s prckem? Něco jako je Permoník v Krkonoších nebo ty plavací dovolené, ale bez programu? Je docela jedno kde, jen bych ráda, aby tam i vařili pro malé.
Měj se hezky, stejně tak i vy ostatní, ahoj

Hana

 
Jirina
Extra třída :D 12047 příspěvků 28.01.05 20:25

Ahoj Brusinčátka,

tak se musím pochlubit několika novými slůvky: t-tet (krtek), bubát (bubák), boboti (bonbonky), bo-pi nebo botiti (boty). Neomylně je ukážu na obrázku. Poslední dobou jsem si oblíbila dvě knížky, kterými neustále listuju, z každé mám ráda asi tak dvě strany a pořád opakuju výše zmíněná slovíčka a ukazuju obrázky. Bohužel jednu z nich miluje i Jíra, takže se o ni často pereme (každý chceme jinou stránku a uspokojit nás oba současně nelze) a často to končí tím, že nám ji mamka sebere poté, co řveme všichni tři.

Mám prima zážitek ? byla jsem s mamkou na gynekologii! Tedy naštěstí jen jako doprovod, ale úplně mi to stačilo, abych se tam ukázala v celé kráse ? tedy hlavně své hlasivky. Vešli jsme do čekárny, mamka mě svlíkla, to bylo ještě v pohodě, ale pak mě chtěla nechat sedět na židli a šla se zvážit, tak jsem hned začala ječet. Paní doktorka vykoukla z ordinace, co se to děje, a vzala nás hned dovnitř (nikdo jiný tam nebyl). A to byla moje narážka a začala jsem ječet jak pominutá. Když mamku vyšetřovala, tak mě vzala sestřička, ale vůbec jsem se nedala uchlácholit, tak mě nakonec položila na mamku. Ale pak už nepomohlo oni to, ječela jsem i u mámy v náručí, jen někdo promluvil. Takže mamka se s paní doktorkou bavila tak, že na sebe křičely, aby se vůbec slyšely. No komická situace.
V čekárně jsem se uklidnila, ale jen do té chvíle, než přišla nějaká paní a pozdravila. Jelikož jsme byly tak rychle hotové, ještě jsme v čekárně zůstaly a čekaly na tátu, který mamku vezl a zatím jel s Jírou nakoupit (původně nás chtěl vzít oba, ale mamka říkala, že to se mnou zmákne ? hahaha). No nakonec jsme tam seděly s mámou skoro hodinu, já jsem spapala pytlík piškotek a vypila pitíčko a pak jsem se docela i rozpovídala, ale běda, jak se na mě někdo podíval nebo promluvil!

No takže já jsem teď takováhle hysterka. V podstatě mám lidi rozdělené do tří kategorií. V první jsou moji nejbližší ? máma, táta, Jíra a babička. S těma jdu kamkoliv a ječím, jakmile se vzdálí. V druhé skupině jsou lidi, které znám, ale raději s nima nesmím zůstat sama (například teta Veru, docela ji mám ráda, ale jak si se mnou sedla na sáňky, tak jsem ječela a museli mě vyndat). No a třetí kategorie jsou lidi, které nesnesu a ječím, dokud jsou v dohledu ? tam patří většina cizích lidí. Mamka se mnou radši moc nikam nechodí, protože kromě u doktorek předvádím hysterák i v krámě a dokonce i u některých návštěv, co přijdou k nám domů. A vzteklá jsem, jakmile mi něco nejde nebo to není tak jak chci, ale to už jsem psala.

Ale jinak jsem veselá rozdováděná rozchechtaná čertovská holčička.
Hanička

 
Anonymní  28.01.05 22:09

Ahoj Hani,

my opravdu scestovalý jsme, ale to dětský jídlo moc neřešíme. Beru sebou vždy, pokud se tam nedá vařit, Melice konzervičky a nebo se nají od nás brambor - špenát nebo jí dávám někdy i kousek pečeného kuřete s bramborem nebo rýží, taky malá jí těstoviny. Jinak si kaši, jogurty a konzervy beru s sebou. Mě se moc líbí a ráda jezdím do Rožnova pod Radhoštěm do hotelu Horal. Cena za dvoulužák se snídaní 1.000,– Kč. Je tam dětský koutek a venku prolízky a myslím i pískoviště. U toho je velká terasa s resteurací. Velice čistý a příjemný v krásné přírodě. Taky jezdíme s partou do Jižních čech pod Třeboň do apartmánů. Je to tam taky super s velkým výběhem pro děti prolízačkami a klouzačkou, rybníkem a lodičkou vše najdeš na stránkách www.penzionbasta.cz.

Kdybys chtěla ještě něco vědět, třeba adresu a kontakt na ten hotel, tak napiš.

Eva

 
Hanulka1
Kecalka 184 příspěvků 29.01.05 10:20

Ahojky všem,

Tak já se teda taky přiznám jak mamku zlobím. Mám taky takový malý vztekací období. Hlavně u jídla to v okamžiku kdy mi máma nechce dovolit, abych matlal, nebo házel jídlo na zeď. To dostanu skoro záchvat vzteku. To mě pak mamka vyhodí ze stoličky na zem a nechá mě tam ječet, dokud se neuklidním. A představte, že si mě při tom mém jekotu vůbec nevšímá. Ona vždycky ohluchne a oslepne. No a když se uklidním, tak se jdu pomazlit.
Když mi bylo dvanáct měsíců vážil jsem 11,45kg a měřil jsem 78cm. Máma vzkazuje, že to tetě Lajce určitě pošle do emailu.

Včera jsem byl na včeličce žloutenka typu B a jak mě paní doktorka píchla tak jsem se rozječel, ale oblafli mě. Hned mi ukázali takového divného slona a já jsem nějak zapomněl křičet. Bohužel poznali, že jsem to na ně jenom hrál. Ach jo, příště musím být chytřejší.

Tak se mějte, pusinku mé nevěstě Amálce
Kubík 14 měsíců a maminka Haňulka

Vložit nový komentář