Byl to osud

Kaca720  Vydáno: 06.09.13

Existuje něco jako osud, ten pravý a správný způsob života? Můj příběh začal tak, že mě můj o pár let mladší bratr seznámil se svým kamarádem z práce. Vlastně to byla taková schůzka naslepo, on mě prý vídaval, ale já ho v životě neviděla.

Napsal mi na Facebook a já souhlasila, že se sejdeme. Sama jsem byla překvapená - já, takový srabík, a sejít se s někým cizím? Ale nakonec jsem se rozhodla, že půjdu. Sraz jsme měli v parku, můj brácha trval na tom, že půjde se mnou a dá si s ním ještě cigáro.

Viděla jsem, jak se jeho auto blíží, můj tep neuvěřitelně vzrostl a já nakonec byla ráda, že brácha šel se mnou. Těšila jsem se na hezkého kluka z fotek. Realita byla ovšem trochu jiná. Z auta vystoupil zarostlý, malý a vyhublý kluk. S bráchou si zapálili, ten ho ještě nezapomněl poučit, ať na mě nic nezkouší. :-D Je to takový můj ochránce.

Tak řekla jsem si, že s ním jeden večer vydržím. Nakonec večer byl úplně úžasný a já z něj byla po týdnu úplně oblbnutá. O prázdninách jsem odjela na tábor jako instruktor, což jsem asi neměla, i když vlastně nevím, jestli by mi to nějak pomohlo. Když jsem se vrátila, vše bylo v pořádku. Jednou u mě zapomněl telefon, ani by mě nenapadlo se do něj podívat, ale telefon začal zvonit. Koukla jsem na displej a tam bylo napsáno Janička. Došlo mi, že je to jeho bývalá přítelkyně. Telefon jsem zvedla a čekala jsem a ozvalo se: „Ahoj miláčku, přijedeš na víkend?“

Okamžitě jsem zavěsila a hned se koukla do smsek. Byla jsem v šoku, jezdil za, když jsem byla na táboře. Z toho, co jsem tam přečetla, mi bylo špatně. Okamžitě jsem začala hystericky brečet. V tu chvli mě nenapadlo nic jiného než běžet za moji mamkou, která mě vždycky ve všem podporovala a byla na mé straně, ať jsem udělala cokoliv. U mamky jsem probrečela celé odpoledne.

No abych to trochu zkrátila, rozešla jsem se s ním. Ovšem on mi psal, jezdil za mnou, vyhrožoval, že se zabije a podobné hloupé řeči. Jednou mě vzal s sebou na oslavu do práce. Všichni věděli, co se mezi námi stalo a taky na mě podle toho koukali. Seznámil mě se všemi a já se pak začala bavit s jeho kolegou. Měl krásné oči, vysoký, svalnatý, no prostě pořádný chlap. :-D No ovšem kvůli tomu hrozný poprask. Během roku proběhlo ještě pár oslav a my jsme se k sobě vždy nějak dostali a celý večer si povídali. Všchno jsem mu řekla a on se divil, že už jsem se s přítelem chtěla několikrát rozejít. Tím se tam totiž nepochlubil a tudíž já byla za nafoukanou hysterku.

Po dlouhém přemýšlení jsem si připadala pana úžasného do přátel na Facebooku. Psali jsme si asi týden a dodal mi odvahu se odpoutat od mého bývalého a vydržet jeho nátlaky. Po týdnu jsme se sešli a já se snad okamžitě zamilovala, byl tak pozorný a úžasný.

Můj bývalý přítel dělá problémy, ale všechno spolu zvládáme. Chodím do práce na oslavy a s nikým tam nemám problém. Všem jsem vysvětlila, jak to bylo a vše je teď jinak. Rozumím si tam s těmi lidmi jako nikdy předtím.

Nakonec jsem ráda, že jsem se s bývalým trápila nekonečný rok. Kdybych to nepodstoupila, neměla bych ted pana Božského. Jsem neuvěřitelně štastná a jestli mě někdo odsoudí? Je mi to jedno, já jsem opravdu moc štastná.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 1.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Netrpělivá
Kecalka 358 příspěvků 06.09.13 08:15

Užívej si štěstí, ale hlavně si nezakládejte rodinu. Působíš na mě ještě dost nezrale. To nic nemění na tom, že dokud si ty vzlety a pády prožíváš jenom sama za sebe, není na tom nic špatného. Bohužel jsou tu i takové, co řeší hodně podobné trable s láskou už jako matky od rodiny.

 
quinny
Neúnavná pisatelka 16321 příspěvků 2 inzeráty 06.09.13 11:18

Za co by Te mel kdo soudit? Ze jsi neco prozila? Budes asi hodne mlada vid :think: jinak smysl denicku mi unika

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 06.09.13 20:16

Taky jsem čekala větší vzrůšo :lol: ale joo buď šťastná, jen stále nechápu za co by tě měl kdo odsuzovat? :nevim:

 
Denpry
Závislačka 4280 příspěvků 08.09.13 08:08

Deníček jsem ani nedočetla do konce. Promiň, ale užírala jsem se nudou :nevim:

 
verulicek  08.09.13 10:40
:nevim:
Vložit nový komentář