Byl to super den!

m.amar  Vydáno: 28.10.14

Vím, že o porodu tu bylo napsáno mnoho a že už to možná může nudit. Chci se ale podělit o svůj zážitek z prvního porodu a trochu utěšit ty, které čekají to nejhorší. Nemusí to tak být. :-)

Byl zrovna květen letošního roku. Někdy v jeho půlce jsem se vypravila navštívit svého gynekologa, aby vykonal svou poslední prohlídku. Poté mi sdělil, že příště už mám jít na kontrolu do porodnice, kterou jsem si vybrala. A vybrala jsem si Český Krumlov, ne jenom z důvodu, že tady bydlím…

Hned ten den jsem tam zavolala a zeptala se, kdy se mám dostavit. Bylo mi řečeno, že v den termínu, pokud neporodím do té doby sama. Termín byl 23. května. A skutečně jsem do té doby neporodila, ba ani několik dní potom. Chodila jsem obden na monitory a měla toho už dost. Tak strašně jsem si přála mít to už za sebou a jít zase na procházku bez toho, aniž bych se po ujití tří set metrů musela zastavovat a nabírat síly na dalších tři sta metrů.

Dny ubíhaly, až bylo pondělí 2. června. Šla jsem zase jako vždy na monitor do porodnice a tentokrát i na vaginální vyšetření. A hned potom se dozvěděla verdikt - ve středu v sedm ráno nástup na vyvolání porodu. Uf. Jo, ulevilo se mi. Aspoň jsem věděla, co se bude dít, protože jen sedět doma a čekat bylo úmorné.

Přijeli jsme tedy s manželem domů (všechny návštěvy v porodnici absolvoval se mnou) a já se jala vařit oběd. Mezitím jsem si odběhla na toaletu a co nevidím - krev! Hned se mi rozsvítilo. Pan doktor tvrdil, že je vše připravené a provedl Hamiltonův hmat! Aniž bych o tom věděla. Vůbec mě to totiž nebolelo.

Nicméně od té doby jsem měla slabé kontrakce. Celé odpoledne, ale pořád jsem vyčkávala, co bude a večer si šla normálně lehnout. Usnula jsem jak špalek.

Druhý den, přesně v sedm ráno, mě probudila trochu větší bolest. Šla jsem opět na toaletu a bylo mi to jasné, dnes zřejmě porodím. Odešla mi hlenová zátka.
Nicméně kontrakce byly pořád dost dobře snesitelné, šla jsem si tedy lehnout. Už jsem ale neusnula. Bolesti přicházely po čtyřech minutách, takže se moc spát nedalo. Nebyly však vůbec silné, krásně šly prodýchat.

Asi v osm se vzbudil manžel, kterému jsem hned všechno řekla. Vůbec jsem nevěděla, jestli být doma, nebo jet do nemocnice. Ještě jsme se ale společně nasnídali a přibližně po deváté manžel zavelel, že jedeme.

Sedla jsem si do čekárny, manžel mezitím zaparkoval, a trpělivě čekala, až obslouží ostatní, které šly na monitory. Pak si mě všimla sestra, která tam je každý den, a zeptala se, co tam dělám, když jsem tam byla včera. Řekla jsem jí tedy, že mám zřejmě kontrakce, ale že si nejsem jistá. :-D Začala se smát a povídá: „A myslíte si, že je tady vysedíte? To jste měla říct hned!“

Inu šla jsem tedy na vyšetřovnu, hupsla na křeslo a pan doktor mi povídá: „Rodíte poprvé?“
„Hmm.“
„No, už jste otevřená tak na čtyři prsty.“

Koukala jsem na něj, jak když spadl z višně. Seskočila jsem tedy z křesla, dopsali jsme poslední údaje do mé už založené karty a šla jsem se převléknout.
Pamatuju si, že tam seděla nějaká maminka na monitoru a říkala mi, že jsem dost v pohodě na to, že mám skoro půlku za sebou. :-)

Manželovi jsem tedy řekla, ať z auta přinese tašku (nechali jsme ji tam, co kdyby to nic nebylo :-D ) a já jsem se odebrala na monitor. Seděla jsem tam asi půl hodiny a chodila mě kontrolovat velmi milá porodní asistentka. Vlastně všichni byli moc milí. Vládla tam fajn atmosféra, takže i já jsem byla dost v pohodě a uvolněná. Kontrakce bolely, ale nic děsivého to nebylo, dalo se to zvládnout.

Plus minus v jedenáct mi porodní asistentka udělala klystýr (chtěla jsem ho), pak jsem se dlouho sprchovala a asi ve dvanáct mi pan doktor přišel píchnout vodu. Což byl dobrý nápad, porod se tak zrychlil, že… ale to bych předbíhala. Stále jsem byla v dobré náladě a povídala si s PA o práci.

Potom, co moje voda šplouchla na celou vyšetřovnu, jsme se s manželem už konečně odebrali na porodní sál s vanou. Nejdříve tedy přišel na řadu monitor. Ležela jsem při něm na porodním křesle a kontrakce už byly horší, dalo se to ale vydržet. Byli jsme tam s manželem sami, PA chodila jednou za dvacet minut a celý sál byl tichý, okna do zeleně a všechno bylo takové komorní. Byla jsem hrozně v klidu, až mě to, s odstupem času, překvapuje. Po sundání sond z břicha jsem si vlezla do vany. Nejdřív jsem nechtěla, ale nakonec to byl nejlepší nápad.

Kontrakce už byly horší a horší. Klečela jsem na všech čtyřech, protože ležet na zádech, to bych se asi po… Manžel mi přitom ještě sprchoval záda, to bylo úplně boží. Strašně mi to pomáhalo. Musím ale říct, že ta bolest nebyla o moc horší, než když jsem jako puberťačka mívala menstruační křeče. Přicházela v intervalech, tudíž jsem mezitím odpočívala (tu minutu nebo dvě :-D ).

Ke konci už jsem chtěla okusovat tu vanu a měla strašnou potřebu si lehnout. PA pořád chodila po dvaceti minutách a že až budu mít potřebu tlačit, máme říct.

Potřebu tlačit jsem neměla, tedy dokud za sebou nezabouchla dveře. Pak to přišlo. Stoupla jsem si, za pomoci manžela vylezla z vany, PA se vrátila (myslím, že pro ni šel manžel, ale moc si to nepamatuju) a šlo se na to. Branka zašlá, můžu tlačit.

Nadechla jsem se a zatlačila poprvé. Najednou mžitky před očima, tak jsem přestala. Pak přišel pan doktor a znovu. Zase mžitky. Tlačila jsem dobře, ovšem ty mžitky mě brzdily. Nikdy jsem nevydržela moc dlouho, protože jsem měla strach, že omdlím.

Vůbec to nebolelo, jenom ten tlak dole byl hrozný. Pro mě možná horší než celá první doba porodní. Pořád jsem kontrolovala, kdy z toho stolečku vezme ty nůžky a nastřihne mě.

Najednou přišla trochu úleva - hlavička je venku. Dokonce jsem na ni viděla. Zvláštní pohled. :-) Poté jsem zahlásila, že už nemůžu, ale doktor mi důrazně vysvětlil, že musím vytlačit ještě ramínka. Tak jsem zatlačila a… naše holčička byla na světě. Přesně ve 14.12 hodin, 52 cm a 3 695 g.

Vždycky jsem si myslela, že budu plakat, ale celá moje reakce byla: „Jéje!“

Dali mi ji na bříško a koukaly jsme na sebe jak sůvy. Pak ji zvážili, změřili a od té doby ji choval manžel. Pan doktor zkontroloval poranění, kromě natržení malého stydkého pysku vůbec nic. A to byla celkem macek. Spravily to dva stehy, o kterých jsem vůbec nevěděla.

Po akci jsme tam ještě spolu dvě hodiny pobyli a manžel se na malou Rosálii nemohl vynadívat. Byla jsem v tak obrovské euforii, že to stěží jde slovy popsat. Měla jsem dojem, že můžu lámat skály, prostě že dokážu všechno na světě!
Manžel byl celou dobu se mnou. U druhé doby porodní viděl všechno a taky si to mnohem líp pamatuje, já ani nevím, že stál vedle mě. Ale i přesto byl pro mě velká opora, hlavně při první době porodní.

Dcera se tedy narodila dvě hodiny po píchnutí vody a čtyři a tři čtvrtě hodiny po příjezdu do porodnice. Byl to fantastický zážitek. Personál na sále i oddělení šestinedělí úžasný. Dětské sestry z neonatologie jakbysmet. Moc ráda na to vzpomínám…

Jinak Rosálka je moc hodné miminko, spinká celou noc a pořád se směje. Žádné předpovídané drama o mateřské se nekoná. Je to moc fajn, i přesto, že začátek nebyl jednoduchý, ale to tak asi bývá.

Je to asi dost dlouhý deníček, nicméně jsem chtěla dodat kuráž budoucím maminkám. Ne vždy musí být první porod horor. Přeji hodně štěstí a spokojená miminka!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Čelzi
Kecalka 103 příspěvků 28.10.14 01:11

Krasne tak at děla radost :srdce: a na rovinu me to docela uklidnilo

 
janina022
Kecalka 411 příspěvků 28.10.14 05:31

Super deníček :-) Můj porod měl stejný scenar jako ten Vás, rada na nej vzpominam :-) Tak at miminko dela jen radost :-)

 
helcisek
Kecalka 278 příspěvků 28.10.14 06:29

Hezky napsany denicek! Je skvele, ze je tu po dlouhe dobe denicek o porodu, ltery nepredstavuje peklo. Mysli, ze by to urcite nekterym budoucim maminkam mohlo pomoct! Ja mela podobny scenar. Kpntrakce se dali v pohode rozchodit, az jsem si rikala to prece nenuze byt porod. A ejhle, po prijezdu do porodnice, rychlem monitoru a kpntrole lekarkou, byla mala za 15 minut na svete. Dojeli jsme skoro na konci porodu. Kddo by to byl rekl? Tak mile budouci maminky, porod neni vzdy horor, jak se porad mluvi. Muze se z nej stat jako nadherny nezapomenutelny zzitek! :lol:

 
veeeraf
Zasloužilá kecalka 926 příspěvků 28.10.14 07:36

Taky jsem rodila v CK a super, spokojenost. Pokud to zdravi dovoli, tak zase jedine tam:-)

 
Sabuliin
Ukecaná baba ;) 1216 příspěvků 28.10.14 08:16

:dance: Parááááda :) můžu jít rodit hned :pankac: :) :hug: Moc díky a gratuluji k miminku a bezvadnému porodu, za který se modlím i já :lol:

 
macina25
Ukecaná baba ;) 2095 příspěvků 28.10.14 08:45

Přidávám se ke gratulacím a chválím, že někdo může popsat i hezký a pohodový porod, protože jeden má tady někdy pocit, že je to jen samý,,krvák".

 
Jorik81
Kecalka 121 příspěvků 28.10.14 09:25

Já se taky můžu pod tvrzení, že to není žádná katastrofa, podepsat. A to mám docela čerstvý zážitek. Sice to bylo delší, s tablekami na vyvolání kontrakcí a bez nástřihu se to taky neobešlo ( ale vůbec jsem si nevšimla, kdy mě PA střihla :) ). Vanu jsem taky neměla v plánu, ale moc mi pomohla a byla jsem za ni vděčná. Poslední půlhodinu porodu si téměř nepamatuju, jednu chvíli jsem jim skoro omdlela, ale zachránil to partner, kterého jsem u porodu původně nechtěla. Nebudu lhát, že hojení šití je pohodička, rozhodně to člověk pár dní cítí, ale myslím, že jizva po císaři je horší. Druhý den se mě partner ptal, jestli bych do toho šla znova po tom zážitku. Trošku pobledl, když jsem řekla, že klidně :lol:

 
Andrea.Tom
Zasloužilá kecalka 604 příspěvků 28.10.14 09:48

Krásně napsáno. Když to tak čtu, přijde mi to snadné, jako rozbalit bonbon :D Ale u mě to bylo trošku jiné :) bohužel se špatným koncem, ale porod se dal rozhodně zvládnout.. Tlak na konečník je mazec :D ten bych nejraději vymazala :D

 
socina
Závislačka 4095 příspěvků 28.10.14 12:46

Tady je vidět že PA ovlivní celý prožitek porodu. My jsme měli judubabu a stále mám noční můry :roll: Za pár měsíců půjdeme do stejné porodnice a modlím se aby tam nebyla

 
AaaNi
Kecalka 111 příspěvků 28.10.14 13:26

Bezva, krásně jste to popsala a díky za povzbuzení do dalších porodů ;). Ať se vám všem moc daří! :)

 
Jessie250889
Kecalka 307 příspěvků 54 inzerátů 28.10.14 18:13

Děkuji za krásný deníček, mám termín za necelé dVa měsíce a moc se na našeho chlapečka těšíme. Hrozně mě. tvůj deníček. uklidnil, mam celé těhotenství báječne tak doufam, ze.budu.mít i takto super konec. Jinak gratuluji k holčičce

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8368 příspěvků 28.10.14 20:09

To je dobre, ze nekdo dalsi rodil naprosto bez komplikaci.Taky mam z obou porodu vesmes pozitivni zazitky. A budoucim maminkam bych ctela rici, ze to, co muzete ovlivnit, je Vas pristup. A pokud je pozitivni, verim, ze muze ovlivnit prubeh porodu

 
Nicolink  28.10.14 20:12

Krásné :srdce: připomnělo mi to můj porod, byl to hrozně hezký zážitek… neříkám, že to vůbec nebolelo ale čekala jsem to mnooooohem horší ;)

 
Freyaa
Extra třída :D 10052 příspěvků 28.10.14 22:03

Krásný deníček i porod. Před pár týdny jsem v českokrumlovské porodila své třetí dítě a je vidět že v Krumlově se prostě rodí jedna radost:-)

 
ospalámyš
Závislačka 3079 příspěvků 29.10.14 08:28

Hezký porod ;) gratuluji, coby prvorodička, dost dobrý :)

Jo euforka, skály lámat to je přesné :) taky jsem to tak měla a druhý porod coby krásný zážitek.
Trval něco přes 2 hodiny a je teda fakt, že rychlost porodu má na ten krásný zážitek dost velký vliv :D kdybych rodila dva dny, asi by mi to tak nepřipadalo…navíc já jsem chytla v porodnici takové dvě ne moc příjemné důry, takže čím kratší doba s personálem, tím líp, nestihnou ti to pak zkazit :)

 
Bunnies
Ukecaná baba ;) 1987 příspěvků 29.10.14 09:11

Hezký deníček :D

První porod byl vyvolávaný, ale méně bolestivý.
Druhý porod byl bolestivý až až, ale rychlejší, přirozenější a intenzivnější. Přijela jsem do nemocnice ve 4 ráno a za hodinu a půl by malý venku (malá poznámka: do dnes nechápu kdy a kde mi praskla voda)

 
pawo
Stálice 53 příspěvků 1 inzerát 29.10.14 11:00

Parádní deníček :) taky jsem rodila v krumlově a nemůžu si to vynachválit :)

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 30.10.14 08:19

Moc držím palce, přeju hlavně hrozně moc zdraví, štěstí a lásky! Moc Vám to přeju! :andel:

 
klmartina
Stálice 91 příspěvků 01.11.14 14:10
:dance: :potlesk: :palec:
Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček