Být maminkou se učím

Lumpi1  Vydáno: 18.01.11

Návod, jak vychovávat děti a jak se vyrovnávat s určitými situacemi, nám nikdo nedá :(

Vždy jsem věděla, že mít děti chci. A když jsem měla ve svých 23 letech naši první dceru, nepřipadalo mi, že je to moc brzy. Byla jsem na miminko připravená, teda alespoň jsem si to myslela a moc jsme si děťátko přáli. Když se nám Terezka narodila, byli jsme strašně šťastní. Naše srdíčka zalila úplně nová láska, zažívali jsme úplně nové pocity, nové strachy.

Terezka byla bezproblémové miminko, úplné zlatíčko. Žádné uplakané miminko, dělala nám jen radost. A tak jsem si myslela, jak to skvělé zvládám a to až do doby, kdy se začala projevovat její povaha. Dnes je jí šest let a rozhodně to není dítko, kterému se něco řekne a ona poslechne. Chce vědět proč musí poslechnout, když má k dané věci úplně jiný názor apod.

Navíc je velice panovačná, což jí způsobuje problémy i v kolektivu. Upovídaná je ještě více než maminka, tak se děsíme 1. září, kdy nastoupí do školy a bude chtít stále povídat a paní učitelka jí bude rozčilovat tím, že jí neustálou komunikaci bude zakazovat, přičemž naše Terezka na to bude mít úplně jiný názor. Ale vnitřně doufáme, že jí škola bude bavit a alespoň trošku se školním povinnostem přizpůsobí.

To co nám na naší dceři nejvíce vadí je nakonec to, co děláme samy a co od nás okoukala. Kamarádka tomu říká zrcadlení :D Přečetla jsem mnoho knížek o výchově dětí a návodů jak na jakou situaci, ale málo kdy něco zabere. Byli jsme i u dětské psycholožky, kvůli odkladu do první třídy, kde nám bylo řečeno, že na tu naší holku žádné knihy ani návody neplatí. Je prostě svá a my se stále učíme ji vychovávat a přitom vychováváme i sami sebe.

Po šesti letech od narození naší holčičky se nám narodil chlapeček. Strašně jsme se na něj těšili a než nám ho čáp přinesl, čekali jsme více než 2 roky. Byl veliké miminko a porod byl těžký, ale když mi ho položili na bříško ihned při narození ještě s pupeční šňůrou, byl to ten nejkrásnější pocit na světě (samozřejmě i u dcery). Myslela jsem si, že jsem už vyučená maminka a že mě téměř nic nepřekvapí, ale ouha. Davídek nebyl stejné miminko jako Terezka.

Již v porodnici se ukázalo, že je líný si dát celou bradavku i s dvorcem do pusy a sát, takže i když se narodil s váhou téměř 4,5 kg, začal hodně klesat na váze. Úplně mě zaskočilo, když jsem zjistila, že neumím kojit, že musím mít kloboučky apod. Nakonec jsme díky trpělivosti laktačních sestřiček všechno zvládli, a i když jsme v porodnici pobyli o jeden den déle, nakonec jsem za to byla ráda. Davídek byl doma opět skvělé a hodné miminko a je vlastně dodnes. I když přesně dnes sedím v nemocničním pokoji a píšu tenhle článek.

Můj Davídek leží a spinká v nemocniční postýlce vedle mě. A já se raduji, že je vedle mně, že již neleží na JIP a nebo ještě něco horšího. Každé tři hodiny, kdy mu měřím teplotu, tak mám srdce v krku a děsím se, co mi teploměr ukáže. Se strachem čekám na každé výsledky testů. A to dělám i teď, kdy čekám na velkou vizitu, která mi odhalí snad zlepšení zdravotního stavu mého syna. Ale už jsme na dobré cestě. Už nemá alarmující horečky a podle doktorů i ty testy jsou čím dál lepší.

I když mě děsí každá i zvýšená teplotka, lékaři mě ujišťují, že je vše v pořádku. Sestřičky mi radí, jak nemám své miminko přehřívat, i když já mám pořád strach, aby mu bylo teplo, aby neměl studené ručičky apod. Naučila jsem se tu spoustu věcí, jak o svého chlapečka pečovat. A to jsem si myslela, jak už jsem ostřílená maminka, když doma jednoho drobečka už mám.

Ale jak zvládat stres a situaci, když mám dítě nemocné, to se nikdy nenaučím. Ta bezmoc je více než šílená a i když si myslím, jak jsem hysterická, na chodbách potkávám spoustu uplakaných maminek. S vyděšený výrazem v tváři.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 18.01.11 18:23

Jéé Lumpíku, ty už máš v nemocnici dlouhou chvíli viď? :lol: Ani se ti nedivím :-?

Deníček se mi moc líbí. Terča to ve škole zvládne :hug: , ale zvládneš to ty, až přijde :mami pomoz mi se zlomkama, vyjmenovanýma slovama atd? :mrgreen: Tyjo nedovedu si představit, až za mnou jednou takhle přijde ta moje žabka a já na to 15let ze školy budu čučet jak vyvoraná myš :mrgreen:

Davídek je veeelikej bojovník. Je úžasný, že už je z toho jakš takš venku. A ve čtvrtek jsi říkala že by vás mohli pustit viď? :-D

Seš suprová mamina! :kytka: Takovej můj příklad, protože už máš dvě. Co já, já vim o mateřství zatím kulový :pankac:

Dej Davčovi pusinku a teploměru se už neboj, teĎ už bude dobrej!!! :hug:

 
lidunkaS
Ukecaná baba ;) 2344 příspěvků 18.01.11 19:32

Ahoj Lumpí :kytka:

Taky jsem si myslela, že mě třetí dítě už v ničem nepřekvapí, ale opak je pravdou :-) Krystynka je úplně jiná, než starší holčiny, takže se učím být mámou od začátku. Snad budu dobrou maminou :-) Ono každá maminka chce být dobrá, každá se o toho svého drobečka (nebo drobečky, pokud je jich víc) bojí a dala by za něj (ně) i život. (teď tady nemluvím o extrémech, jako jsou matky na drogách, alkoholu apod.) Teď se bojíme, aby hezky papali a přibírali na váze, abychom zvládli kojení a přebalování, uspávání… Čas rychle letí a zanedlouho se budeme bát, jakou známku přinesou ze školy, s kým se kamarádí, kdy (a v jakém stavu :-D) přijdou domů z pařby, nebo fesťáku, koho nám přivedou domů představit, jako svou přítelkyni/přítele… Holt, celý život se budeme bát, ale těch krásných chvilek strávených s našimi ratolestmi bude tisíckrát víc :-)

Tak hlavu vzhůru, zítra bude zase líp :wink: :hug:

 
Lumpi1
Závislačka 2844 příspěvků 18.01.11 19:34

Mirečko jsi moc hodná a děkuji za podporu. Davídek má zase zvýšené teplotky, ve čtvrtek jde na tsty a podle toho jak dopadnou půjdeme domů, nebo ne.
Já doufám, že to Terezka zvádne. S matikou by problém nebyl, horší je to s tím zbytkem :(

 
Lumpi1
Závislačka 2844 příspěvků 18.01.11 19:37

Lidunko máš úplnou pravdu. Mateřství je krásný, děti jsou naprosto úžasné, ale od početí se už jen a jen bojíme, že? Ty mš tři děti, to je úžasné. Jsi statečná :D

 
katynka21
Závislačka 2976 příspěvků 18.01.11 19:45

Lumpi krásně si to napsala…a je to pravda, celý život se máme co učit a v každém věku dítka to bude stále něco nového.
A neboj, myslím že jsme na tom všechny stejně :wink:

Brzo se nám uzdravte ať další příspěvky můžeš psát už v klídku z tepla domova. A to že tě děsí každá změna zdravotního stavu tvých mrňousků přewci neznamená že seš hysterka, ale ukazuje to, jak seš skvělá mamina!!!

 
scharko
Ukecaná baba ;) 1626 příspěvků 19.01.11 07:41

Hezky jsi to Lupiku napsala. S tou Terkou to mám já úplně stejně ,taky pořád jen mluví a mluví a neposlouchá,vše si uděl podle sebe.Neustále s ní bojuji.Ale nejlepší je když jsem na ni nazlbená a příjde a řekne mi ,že mě miluje oni ty děti vědí jak na nás maminy . :lol:

 
resli
Zasloužilá kecalka 746 příspěvků 24.01.11 00:59

ahoj,často si vzpomenu jak mi máma říkala malý děti malý starosti,velký děti velký starosti a já kroutila očíma :-) ted mám tři dcery 20let,15let a nejmenší je 9měsíců.Ted už vím že je to tak.Chce to trpělivost a ještě trpělivost,vodit je za ruku a včas s tím přestat,dát jim důvěru a volnost,v pubertě nekřičet,nepo­naučovat,věřit jim,dá to záhul,jsou to nervy :-D ale vyplatí se to.Patřim k těm štastným maminám,holky jsou v poho.Nejstarší je na vejšce,prostřední se chystá na gympl a nejmladší?no to bude zase běh na dlouhou trat :-D Moc se těšim.
S Eliškou,s nej­mladší sme první tři měsíce távili po doktorech,nemoc­nicích a různých vyšetřeních.Pořád jen plakala,ve dne v noci.Byla jsem vystrašená,všude mi říkali že je zdravá na nic se nepřišlo,po třetim měsíci se vše uklidnilo,pláč se vytratil a všechno je v pořádku.Dělá nám radost a pláče jen když jí oblíkám,to se jí opravdu nelíbí. :-D
Děti jsou křehký stvoření,ale velcí bojovníci,malej se brzy uzdraví a bude lumpačit.Terezce se ve škole bude určitě líbit a kdyby paní učitelka neměla trpělivost,jiná jí mít bude.Držim pěstí at jde všechno v pohodě. :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele