Čas neúprosně utíká ...

Adzuma  Vydáno: 21.05.06

Ani nevím, jak začít......
Už delší dobu navštěvuji tyto stránky a pokaždé se mi slzy hrnou do očí. Až dnes jsem se odvážila Vám Všem napsat.
Je mi 41 let a před půl rokem jsem potratila své vytoužené děťátko.

V jiných případech, kdy se mi něco nepovede, dokážu se rychle vzchopit a jít dál. Ale teď je to jiný. Mám pocit hrozné prázdnoty a beznaděje, protože vím, že čas je mým nepřítelem. Samozřejmě se o mimčo dál snažím, ale čím víc na to myslím, je to horší. Počítám dny od ME k ME a zdá se mi to nekonečné.
Dle paní doktorky jsem prý schopna otěhotnět přirozenou cestou, ale kdy to bude ...... ?
Chtěla bych poděkovat Vám Všem za krásné, smutné či veselé příspěvky
a přeji Všem, které máte stejný problém, hodně štěstí a pevné nervy.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Ika
Ukecaná baba ;) 1679 příspěvků 22.05.06 10:17

Ahoj Adzuma :-)

je mi to luto. Velmi luto. Tiez som kedysi davno potratila a nikdy nic mi v zivote nebolo tak velmi luto, ako to, co sa stalo :-( Ale zivot ide dalej. Treba len verit a dufat … ze mozno raz. A hlavne si neklast otazky. PRECO ? PRECO PRAVE JA ? PRECO JA MAM TAKYTO OSUD ? PRECO MNE NADELIL TOLKO TRAPENIA ? … atd. Proste nepytat sa a zabudnut na slovicko preco.

Mas 41 a doktorka ta ubezpecuje, ze to pojde prirodzenou cestou ? To znamena, ze uz nejake dieta mas ? Takto to chapem. V opacnom pripade, by som sa na tu prirodu az tak nespoliehala a skusila jej trosku dopomoct. Ten vek cloveka naozaj tlaci.

Dufam, ze sa rychlo vzchopis. Ved musis :-))) A ze tie pocity prazdnoty a beznadeje rychlo vystriedaju ine pocity, pocity ocakavania a nadeje a presvedcenia, ze raz sa to podari. Takze hlavu hore :-)))) Ze na to nemas mysliet, ze sa na to nemas upinat a hlavne vypnut, pisat nemienim. To sa proste neda ! Len ti prajem vela vela stastia :-))))

ika

 
janine
Stálice 93 příspěvků 22.05.06 10:54

Ahoj,

vím, jak je to těžké čekat na miminko, i když nás příroda nenechala až tak dlouho…trvalo to zhruba 8 měsíců, kdy můj čas byl taky jen od MS k MS, nic jiného jsem v myšlenkách neměla. Nakonec i špatná diagnoza mé tehdejší gynekoložky, prý špatně probíhala ovulace, mě totálně rozhodily (i když se vlastně ukázalo, že její diagnoza byly CHYBNÁ). Každopádně tenkrát jsem si řekla, tak jako většinou, že to tak sama nenechám a udělám maximum pro své dítě, začala jsem cvičit dle Mojžíšové, opravdu velmi pilně, pečlivě a nakonec jsem si nechala spočítat i astronomický kalendář početí. Ejhle hned první měsíc nám to vyšlo a hned 2×! Teď už našim dvojčatům budou 2 roky.
Zkus si sama v sobě v klidu srovnat jaké máš informace, od koho, co z nich pro tebe vyplývá, atd…a pak ti třeba vyjde to, co právě povede k vytouženému dítku.
Moc držím palce a přeji hodně sil!!!!

jana

 
Nane2
Ukecaná baba ;) 1818 příspěvků 23.05.06 14:17

Milá smutná ženo, před půl rokem jsem taky potratila naše vytouželné třetí dítě, taky jsem byla smutná a taky se neustále ptala, proč zrovna já… Útěcho mi jistě mohlo být, že mám dvě děti! Přeji si ale to třetí dítě stejně jako ty a všechny ostatní čekatelky. Zkás třeba i jógu, břišní tanec…je těžké nemyslet na to horší co nám příroda udělala, je ale ještě těžší začít si znovu věřit, že to tentokrát zvládneme. A spolu s námi i naše tělo, to moje už taky není nejmladší..... Nechci Ti radit jak nepočítat dny a nekupovat těhotenské testy …chci Tě pohladit virtuálně po hojící se dušičce a věz, že to malinké miminko co už není v nás je někde, kde se těší že ho milujeme a myslíme na něj. Nejsem věřící, ale toto jsem si pro sebe vymyslela a je mi tak mnohem lépe… Přeji brzy kulatící se bříško a zdravé miminečko v náručí. Nane2

 
lenula
Závislačka 3467 příspěvků 23.05.06 18:18

Adzuma: Jestli chceš, tak se mrkni to Diskuzního fóra → Stejná situace → Těhotenství po potratu, najdeš tam hočinky, které mají za sebou to, co Ty a určitě Tě rády uvítají…

 
BeJitka
Kecalka 241 příspěvků 23.05.06 22:11

Ahoj Adzumo,

nevěš hlavu. Já jsem se svého vytouženého druhého děťátka dočkala měsíc po tom, co jsem oslavila svoje 43. narozeniny:-). Taky už jsem nedoufala. A vidíš, Anetce je dneska už 20 měsíců a já už si druhým rokem užívám radosti a starosti mateřské dovolené:-). Takže Adzumo, nic není ztraceno. Vím, že Ti teď asi musí být hrozně, ale musíš jít dál a hlavně věřit, že se to povede a poneseš si domů z porodnice mimíska. Přeju Ti k tomu hodně síly, pevné nervy a hlavně nic nevzdávej a nepřemýšlej o tom, kolik Ti je. Věř mi, že čas máš. Já jsem měla taky docela strach, že je pozdě, ale žádný z doktorů se vůbec nad ničím nepozastavil. Jediný, co jsem musela absolvovat navíc, byl odběr plodové vody. Jinak těhotenství probíhalo úplně normálně. Jen na konci 3. měsíce jsem začala maličko špinit a musela jsem 14 dní ležet. Ale to jsem si možná zavinila sama, protože jsem jela na hory a běhala na lyžích /se svolením doktora/. Neměla jsem ani rizikáč. Až do konce jsem chodila do práce. Ani při porodu se nikdo nedivil, žádná zvláštní péče:-). Tak hlavu vzhůru a budu se těšit na zprávičku, že je cosi maličkého na cestě:-)

Jitka

 
Efina
Kelišová 6429 příspěvků 25.05.06 20:47

Držím palečky, ať to brzy zvládnete..
Ty nervy z čekání jsou hrozné a situaci nepomáhají, co?
Chodíš plavat, cvičit.. aby tělo bylo fit a trochu se uvolnilo z toho nemizejícího podvědomého stresu?
Jak jsem tak četla, tak hodně pomohlo holkám cvičení dle Mojžíšové.. ale to jsi již určitě zkusila… chce to doborný dohled, aby to člověk dělal fakt dobře…

Tak ať je mimísek brzy v tvém náručí,
E.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček