Černá a bílá

sunshinegirl  Vydáno: 25.09.15

Když život není lehký, když neexistuje jednoduchá odpověď, když to není jen ano/ne, tak se člověk cítí beznadějně. Pak nezbývá, než se rozhodnout a jít tou cestou, jít a modlit se, aby jeho rozhodnutí bylo správné.

Když chcete dítě, je to mnohdy naprosto jednoznačné, je to to jediné, co je jisté, co je pevné… Ta touha je prostě nezlomná, neotřesitelná, jste si jisti, že dítě je to, co v životě chcete, za čím jdete, co má váš život naplnit. Jste si jistá, že jste se nezrodila ani pro kariéru, ani pro cestování, ale proto, abyste byla mámou. Je to tam, ten pocit, že chcete dítě, že ho musíte mít, protože když ho nemáte, jste nešťastná.

Jenže jako mnoho věcí v životě není růžových, tak mnoho věcí v životě není prostě bílých, nebo černých. A tak zvažujete, zvažujete kvůli sobě, kvůli svému vztahu s manželem, kvůli dítěti samotnému. Zvažujete, zda jste dostatečně finančně zajištěni, zda máte pevný vztah se svou polovičkou, zda máte podporu v rodině a zda máte praxi, zda máte kde bydlet, zda… zda… zda.

Pak si to nějak zhodnotíte a víte, že podporu v rodině nemáte, ale taky víte, že se to nikdy nezmění. Ok, takže tohle vypouštíte, protože to byste děti neměla nikdy. Takže jedna zelená fajfka, tenhle řádek, tuhle odrážku, odškrtne jako vyřešenou, ne proto, že by vás to netrápilo, ale protože se nechcete trápit něčím, s čím nejde nic dělat. Reálně je to nevyřešitelná věc, protože nemá smysl, aby to vstupovalo do rovnice rozhodující o tom, zda mít nebo nemít dítě. Takže žádné hlídání, žádná láska prarodičů, žádná finanční pomoc, žádné rady, žádná jistota, žádná pomoc… tak ať.

Nastává problém školy, no jo no, nemáte dostudováno, a i když vás by to tolik netrápilo a říkáte si, že byste to nějak zvládla i těhotná, váš muž na to má jiný názor. Prvně tedy dodělat školu. Asi je to tak správně, přece jen nemůžete rozhodnout o něčem, co se týká i jeho, sama. A navíc, když se to stane, nedá se to odestát. První červený křížek u jedné z odrážek. Takže čekáte, čekáte dva tři roky, doděláte školu a křížek u téhle odrážky se mění v zelenou fajfku.

Promoce, bomba, takže problém studia se vyřešil, hurá na dítě. O ou, je tu další odrážka. Mateřská, nechcete o ni přijít. Přece jen bez rodiny za zadkem je pak problém, když není dostatek peněz. Nechcete být vdaná matka samoživitelka, která sice neživí, ale jinak je na tom obdobně jako ty, které živí a jsou samy. Nechcete mít chlapa v práci od nevidím do nevidím a chcete dát tomu malému spokojený život s tátou. Takže se to zase odkládá, už vás to rve na kusy, ale jo, jdete do práce a jsou tam na vás zlí, děláte za pakatel a odpočítáváte měsíce. Jste tam rok, tahle odrážka se vyřeší a vy začínáte řešit další.

Praxe. Je rok praxe dostatečný? Ne, není. Ale dost, už vás to nebaví, přece nebudete rozhodovat o dítěti podle poťouchlé rovnice. Stačí, to už stačí! Už jste čekali dost dlouhou. Kašlete na praxi, to byste musela dělat pět let, aby to někdo bral jako dostatečnou praxi. Nechcete pak ve třiceti nebo později brečet, že jste ten čas prošvihla a dítě nejde. A co peníze za IVF apod. Nemáte na to a vůbec, nejsou v tom přece jen ty praktické věci, chcete pro sebe trošku štěstí, chcete to po čem toužíte tak dlouho. Takže jo, berete pomyslnou gumu a tenhle řádek mažete. Kašlete na praxi a začínáte řešit bydlení.

Nechcete bydlet s dítětem v maličkém bytě. Takže prodáváte byt, najdete kupce a čekáte, až se najde něco pro vás, kam byste se přesunuli. Nic se nedaří najít. Do toho zdravotní problémy, co se táhnou strašně dlouho. Sbíráte odvahu, chce to obrovský kopec odvahy, který bude úměrný, nebo vyšší intenzitě bolestí. Zdravotní stav řešíte dlouho a víte, že není pomoci, takže je to jen o tom, zadržet dech a skočit. Skáčete a opravdu, na testu jsou dvě čárky. Obrovská radost!!! Je to tady.

A hned vzápětí nemocnice a problémy a měsíce depresí a strachu a vůbec to není takové, jaké jste to čekala, a pak konec, srdíčko nebije. Mele se to ve vás, vyčítáte si, že jste asi nebyla připravená po fyzické stránce, doktoři tvrdí, že je to hloupost. Vyčítáte si, že jste to zdržovala řešením financí, mateřské a nevíte čím vším ještě a že teď jste „stará“ a po potratu.

Vyčítáte manželovi, že chtěl, abyste dodělala školu, protože jinak by vaše dítě už chodilo do školky a vy byste nebyla „stará a bezdětná“. Přijde období otupělosti, pak období pláče a truchlení, pak psycholog, nakonec návrat do práce. A opět se vrací ty zdravotní problémy, které jste v těhotenství nevnímala, protože jste měla úplně jiné problémy. A v práci je to zase naprd. Takže dáváte výpověď a do toho vám umře nejlepší kamarád. A vy cítíte obrovskou bolest nad ztrátou dítěte a kamaráda v jednom jediném roce.

A pak je to tady, po dlouhém roce najednou cítíte zase touhu po mateřství a je to silné jako tenkrát, jen někde vzadu v hlavě je pokora a strach, který tam poprvé nebyl. A tak zvažujete zda ano, zda ne a bojíte se, že to zase špatně skončí. Řešíte své nekonečné zdravotní problémy a konečně víte, co vám je. Je to tu, konkrétní diagnóza, jenže… zánět se nedaří vyléčit, usadil se v rameni a nechce zmizet. Gynekoložka radí otěhotnět, protože tělo je prý připraveno jako nikdy, ale ten zánět se musí vyřešit a ono to nejde. Spousta spolykaných prášků a nic z toho.

Pak jiskřička naděje, vyřeší se bydlení a vy se stěhujete do většího, trošku máte výčitky, protože se z velké části vyřešilo kvůli tomu, že vám zemřel nejlepší přítel. Připadáte si jako byste tancovala na jeho hrobě, a tak z toho stěhování ani nemáte radost.

A je to tu, je to tu zase, to přemýšlení, zda se snažit, nebo zda čekat, až se uzdravíte, abyste mohla nastoupit do práce a pak odpracovat a pak se teprve snažit. Je to nekonečné boogie, je to zápas v boxu mezi srdíčkem a hlavou. A kdo to vyhraje? Nebo nakonec hodíte bílý ručník do ringu? Jeden den vítězí hlava, pak zase srdce a pak držíte v ruce ručník a říkáte si, hodím ho a pak to nechám na osudu. Ale nehodíte.

A všichni to sledují a dívají se na vás jako na blázna. A nakonec… nakonec stejně vyhraje srdce… protože ta nezlomná touha, o které jsem psala na začátku, je opravdu nezlomná, ta přežije všechno utrpení, každou bolest, každé neštěstí… ta prostě nezmizí.

A tak jediné, co zvažujete, je, zda zvládnete těhotenství ve vašem zdravotním stavu, to je jediná proměnná. Kašlete na práci, kašlete na rodinu, kašlete na mateřskou, na praxi, řešíte jen zdraví. A zase jste tam, stojíte, chystáte se zadržet dech… a skáčete!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.5 bodů
 Váš příspěvek
 
cucik14
Ukecaná baba ;) 1862 příspěvků 10 inzerátů 25.09.15 00:09

Zlato ať to výjde a je vše v pořádku jak to jen půjde - u tebe i u budoucího mimuška. Moc vám držím palce! :hug:

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 25.09.15 07:13

Zajímavě napsáno. :palec: Snad je líp.

 
sebaanez
Ukecaná baba ;) 1025 příspěvků 25.09.15 07:16

Je to velice zajomave psany denicek. Fakt krasny. Ale byt Vami, neresim nic a necham to osudu. Ono ty neplanovane radosti jsou lepsi, nez ty planovane.

 
mattez
Ukecaná baba ;) 1126 příspěvků 25.09.15 07:52

Moc hezky psany denicek, je mi z toho uplne smutno :-( moc drzim palce at to brzy vyjde.ja otehotnela rok pred bakalarkou, takze skolu jsem nedodela, nedostala jsem ani materskou ani nic :-( ani bych se nemela kam vratit do prace tze taky nic moc pocit..urcite jste se dobre rozhodla protoze kdybyste nahodou zustala sama s ditetem, bez pomoci rodicu byste to mela v takove situaci opravdu tezke financne..ja pomoc rodicu mam velikou. Moc drzim palecky :-*

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 25.09.15 08:33

Moc peknej deníček! :palec: po jeho dočtení se člověk opravdu zamysli. Preji Ti aby si Te Tve miminko našlo a vse proběhlo v poradku :hug:

 
petramarkech
Kecalka 399 příspěvků 25.09.15 08:45

@sunshinegirl :srdce: krasne napsano! mam pocit, jako kdybys mi mluvila z duse.. drzim ti moc moc moc pesti, at se k tobe stesti obrati celem a ty jsi nejstastnejsi :* :hug:

 
sunshinegirl  25.09.15 09:09

@cucik14 @Izzz @sebaanez @mattez @andilek2766 @petramarkech Díky moc. Ulevilo se mi. Vypsala jsem se, šlo to přímo ze mne, takový nutkavý pocit, že to prostě musím napsat a mozek ani nepřemýšlel, prostě ruce psaly samy.

 
theressapoch
Kecalka 216 příspěvků 25.09.15 09:12

Když jsem začala číst první odstavec, tak mě to zasáhlo. Tak hřejivě, že to někdo má stejně. Ja jsem ještě na škole a všichni si ze mě dělají blázna. Jsem ráda, že si napsala tento deníček. Necítím se být sama. Děkuju :kytka:

 
sunshinegirl  25.09.15 09:13

@theressapoch Nejsi sama…je nás víc…musíme tomu věřit, že na nic v životě není člověk sám, že není jediný, kdo se tím něčím trápí a že to dopadne dobře. Někdy je to strašně těžké a stojí to slzy a strach a úzkost, ale třeba ta trnitá cesta pak přinese tu nejhezčí růži.

 
Mišulka86
Kecalka 184 příspěvků 25.09.15 10:00

Krásně napsáno a je přesně vidět, kam nás dnešní doba tlačí…vystudovat vysokou, pak mít +- dva roky odpracované a nejlíp úvazek na dobu neurčitou. Člověk než se naděje tak je mu skoro 30.A pak když to nejde, tak musí dávat nehorázné peníze za ivf místo toho, aby tyto peníze byly použity třeba na výbavu pro dítě. Po pravdě řečeno mě tento směr, který civilizace nabírá děsí. Bohužel jsme bezmocné s tím něco dělat, pokud chceme žít aspoň trošku na úrovni…

 
Efkaaa
Kecalka 180 příspěvků 1 inzerát 25.09.15 10:00

Držím moc palečky, ať vyjde přesně to, co si opravdu přeješ…
Deníček jsem přečetla jedním dechem, taky jsem se v něm našla. Dělala jsem školu při práci a pak na rok přerušila kvůli mimču - je to pak opravdu věc vůle to dokopat k promoci…
Určitě je fajn na začátku školy a vztahu a bydlení a všeho okolo nechat vyhrát racionálně uvažující hlavu - a teď je čas na srdíčko… :srdce:
Tak tfuj tfuj tfuj… :hug:

Příspěvek upraven 25.09.15 v 10:01

 
Nafrněná  25.09.15 10:09

Tento deníček mě hodně zasáhl, já jsem přeskočila hodně věcí a rozhodla se mít dítě, myslím, že jsem daleko šťastnější i bez velkého bytu a pracovní praxe než ty, které mají kariéru i vilu ale bez dítěte…
ale to je život, nemůžeme mít vše..
Ale proto když se tady objeví diskuze o tom, jestli si má mladá žena i bez bůhvíjakých financí pořídit dítě, tak já ji podpořím, pokud má chlapa a teplo domova.. Ostatní se vyřeší samo v nejlepším případě.
Moc vám držím palce, ať se brzy dočkáte :*

 
Nafrněná  25.09.15 10:11

@sebaanez přesně tak ;)

 
cucik14
Ukecaná baba ;) 1862 příspěvků 10 inzerátů 25.09.15 10:11

@Mišulka86 Mluvíš mi z duše :kytka: Přesně to se mi taky honí hlavou, když o tom člověk tak přemýšlí…Doba nás nutí do toho všeho abychom mohli miminku dopřát a nenaděješ se a máš na krku třicítku…Pak si ještě vláda stěžuje na nízkou porodnost, když není schopná trošku slušně zabezpečit zaínající rodinu :nevim:

 
stemi
Kecalka 152 příspěvků 25.09.15 10:51

Přeji kupu zdraví, ostatní není (tolik) důležité. Bývala jsem před pár lety v podobné situaci, co se školy týče. Ovšem velikou výhodou byla a je podpora rodiny - ne každodenní hlídání a pokrývání našich výdajů, ale pocit, že kdyby bylo jakkoli ouzko, máme se na koho obrátit. Teď čekáme druhé. Já jsem sice stále bez mateřské a bez praxe, ale šťastná. Před prvním porodem jsem alespoň stihla Bc. a věřím, že snad nikdy nebudu litovat toho, že jsem dala dítěti/dětem přednost. To je totiž nejvíc. Vyřeš zdraví tak, aby to nebylo pro případné těhotenství nebezpečné a pak už jen otevři srdce a na nic nehleď, jen na sebe…na ostatní už jsi brala ohled víc než dost, je na čase naplnit vlastní touhy :kytka: :kytka:

 
Urtica-dioica
Kecalka 349 příspěvků 25.09.15 11:47

@Nafrněná Pokud by to fungovalo tak, že by pozdější mateřství na úkor několika let praxe, znamenalo kariérismus a bydlení ve vile, byla by to nádhera.
Znám spoustu těch (včetně mě), co založily rodinu až po třicítce a kariéru ani vilu nemá ani jedna - pouze mateřskou a jakousi potenciální jistotu návratu do zaměstnání, případně o něco lepší výchozí pozici, pokud si budou práci po mateřské znovu hledat.

Ono je to spíš o jakémsi základním zajištění pro případ, že by se s otcem něco semlelo a z matky se stala samoživitelka…

 
Nafrněná  25.09.15 11:54

@Urtica-dioica určitě jsem to nemyslela doslovně, to ani náhodou, jen jsem chtěla zvýraznit ten kontrast :-)

 
reinkarnace
Závislačka 3789 příspěvků 6 inzerátů 25.09.15 13:38

No..myslím že by to byl hezký deníček, kdyby to nebylo psáno formou druhé osoby množného čísla…vždy když jsem na to „vykání“ narazila, říkala jsem si - jak já? Jinak náplň deníčku je zajímavá. Jen ta čitelnost obtížná :nevim: držím palce ať jsi brzy šťastná.

Příspěvek upraven 25.09.15 v 13:39

 
Petulanka
Kecalka 154 příspěvků 3 inzeráty 25.09.15 14:12

Držím pěsti at jsi brzo šťastná :* :hug: :*

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 25.09.15 16:50

@Mišulka86 děsit vás to může, ale mám bohužel v rodině případ - bez praxe v 21 letech čeká 2. dítě s Romem…nemá pracovní návyky, ani korunu v kapse a jde po nich sociálka, protože si v bytě nechali rozlézt štěnice…vyhrabat se z toho bude hodně těžké. Dnes bez peněz a práce prostě dítě neuživíte, pokud nemáte na kontě několik milionů…

 
alena36
Ukecaná baba ;) 1112 příspěvků 25.09.15 16:53

@cucik14 ono j hezké, když vláda zabezpečí mladou rodinu, ale když něco někomu dáme, tak ten člověk se nenaučí pomoci si sám…podpora ano, ale ne někomu něco dávat zadarmo

 
Caramelkaa  25.09.15 17:49

Super deníček, také se ve spoustě věcí poznávám :potlesk:

 
niezabudka
Kecalka 133 příspěvků 25.09.15 18:01

Čakať, až bude všetko dokonalé zmysel nemá… Nejde mať všetko. V určitom bode sa človek proste musí rozhodnúť, aké sú jeho priority. Inak, je pozoruhodné, čo všetko sme schopní zvažovať pred takým rozhodnutím :think: Akože, uvažovať racionálne je výborné, ale kalkulácia by to byť nemala :D

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2319 příspěvků 25.09.15 18:50

Super, moc dobře se mi to četlo. Mělo to spád a hezký, otevřený konec. Držím palce a tesim se na porodní deník :hug:

 
Lenka 80
Kelišová 6012 příspěvků 25.09.15 19:03

@Nafrněná plne s tebou souhlasim. hezky jsi to napsala.

 
Lenka 80
Kelišová 6012 příspěvků 25.09.15 19:05

Krasny denicek. preji hodne stesti a uz nic neres a nad nicim nepremyslej a skoc do toho :-) nech to osudu.ja nemohla otehotnet 10 let.

 
Katulinka88
Stálice 65 příspěvků 25.09.15 20:11

Moje kamarádka říká, že na dítě není nikdy vhodná doba.. Vždycky je nějaké ale… A něco na tom bude.. Držím palečky a drž se :-)

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 26.09.15 07:17

Ta forma mi taky neseděla, nesouzněla jsem a to oslovovani rušilo. Nicmene mě napadlo, ze skryte záněty v těle mi vyřešil zelený jecmen, třeba to pro tebe bude důležitá zpráva. Preju, aby se narodilo zdravé miminko zdravé mámě.

Vložit nový komentář