Zázračné narození

ingeborg  Vydáno: 27.11.10

Císařský řez před termínem, zdravý chlapeček.

V inkubátoru
4 komentářů

Spinkám doma
3 komentářů

Spinkám v inkubátoru
2 komentáře

Především bych chtěla uklidnit „snažilky“, kterým se nedaří otěhotnět. Mně gynekoložka několikrát řekla, že zřejmě nebudu mít nikdy děti a musím se s tím smířit. Mám prý něco s vaječníky. Tak jsem téměř do čtyřiceti let žila s přesvědčením, že doktoři mají pravdu a už se vzdala naděje…

A najednou téměř před čtyřicítkou jsem byla těhu. Na radu své gynekoložky jsem brala cca 5 let stejnou HA a najednu vysadila, nabudila vaječníky, a vyšlo to…2 čárky. Ani si nedovedete představit, jak jsem byla šťastná. Ex manžel skoro ztratil řeč, když se to dozvěděl. Až když mi na UTZ ukázala gynekoložka mýho drobečka, uvěřila jsem. Byla jsem hrozně šťastná.

Těhu bylo rizikový, ale já si bláhově myslela, že porodím v termínu, tedy v polovině června. V necelém 32 tt mi ale bohužel začaly kontakce. Namlouvala jsem si, že jsou to jen poslíčci. Zašla jsem ve čtvrtek za gynekoložkou, že si myslím, že mi odešla hlenová zátka a cítím slabé kontrakce. Prohlídla mě a řekla, že to je normální a nerodím. Když jsem odpoledne ve čtvrtek přišla domů, asi tomu nebudete věřit, ale měla jsem předtuchu. Přišla ke mně nějaká duchovní bytost a říkala mi: „už brzo porodíš, ale neboj se: já budu s tebou a buď klidná, bude to dobrý“.

A záhy mě zaplavilo a teplo a ohromný pokoj. Tenhle úkaz trval ve čtvrtek cca 3 hodiny, a pak to odešlo. Po té jsem v pátek i sobotu dopoledne měla stále slabé kontrakce a jakoby ze mě ukapávala nějaká voda. Říkala jsem si: gynekoložka mi říkala, že hlenová zátka neodešla a jsou to jen poslíčci, tak nešil. V sobotu ráno jsem si promluvila se svým ex manželem a ten najednou navrhl, že bychom měli jít na ten předporodní kurz v sobotu v 16 hodin. Nejdřívě tam totiž nechtěl jít, že je to příliš brzo na výběr porodnice, ale v sobotu ráno po dobré snídani, najednou změnil názot. Byla jsem dost překvapená, ale příjemně.

Přišli jsme do porodnice na předporodní kurz a mě už od rána trápili „poslíčci“. Když předporodní kurz ve 4 odpoledne začal, „poslíčci“ zesílili, měla jsem stahy po 5 minutách. Porodní asistentka nám tedy dávala teoretické rady, jak za 3 měsíce budem rodit a máme dýchat, jaké budou porodní bolesti a já přitom začala mít pořádně bolestivý stahy, i křížový bolesti. Vydržela jsem nakonec 2 hodinové školení o teorii porodu kroutíc se jako žížala bolestí a pořád jsem šeptala svému ex manželovi: ale já mám stahy už teď…

Po teoretickém kurzu „příprava k porodu“ jsem si prohlídla s manžou porodní pokoje a rovnou jsem šla na ambulanci, že se mi něco s mimčem nezdá… a to čtvrteční vidění, že budu rodit se mi vyplnilo. Udělali mi vyšetření a na tekutinu, která ze mě vytékala udělali test na plodovou vodu. Tekutina se obarvila zeleně a byla to plodová voda. Pak mi začali točit monitor, fakt jsem měla bolestivý a silný stahy a když kolem mě šla doktorka, hrůzou se zastavila… a zavolala dalšího doktora a doktorku. Prý mám slabé ozvy a musím na porodní sál.

Pak už to byla rychlovka. Napíchli mi kapačky na urychlení vývoje plic miminka, vycévkovali mě (fuj tajbl!). Manža byl v šoku, musel rychle pro připravené věci pro mimi domů. Když přijel, měla jsem už silné křížové bolesti. Dělali mi monitor. Pak přišlo asi 5 doktorů a že je to prý vážný a musí udělat okamžitě císařský řez, jinak miminko umře. To bylo 19 hod v sobotu večer. Byla jsem úplně v šoku, jediné co mě mezi bolestmi a nejistotou uklidňovalo, byl ten láskyplný a klidný hlas, který jsem slyšela ve čtvrtek: „neboj se, porod už je blízko, bude to dobrý.“

Podepsala jsem tedy doktorům nějaký papíry, že „souhlasím s CS a v případě smrti dítěte…“ a sestra mi začala bandážovat nohy kvůli krevním sraženinám, znovu mě vycévkovala. Klystýr jsem nepotřebovala, protože jsem nic nejedla. Kapačky pro miminko dokapaly a vezli mě na sál. Bláhově jsem se ještě doktorů ptala, jestli by nestačil jenom epidurál. Nestačil: miminko je v ohrožení života a musí jít co nejdřív ven. Musím se přiznat, že jsem měla strach. Třásly se mi nohy, bála jsem se o mimi. Co bude dál? Přežije to můj chlapeček nebo nepřežije? A co já, jak se s tím vyrovnám?

Na operačním sále: doktoři mi řekli před totální anestézií, že mě bude operovat nejlepší lékař z nemocnice, kapacita v oboru porodnictví. Jenže měl nějaký operační zákrok přede mnou a dlouho nešel, tak anestezilgové žertovali, když mi mazali břicho, měřili mi nemyslně teplotu, a tak. Pak doktor konečně přišel, dali mi na pusu „rajský plyn“ a usnula jsem…

Malinkého, jen 1,9 kg, 43 cm (žížalka moje), mi vytáhli z břicha a prý nedýchal, křísili ho. Nakonec se rozdýchal, dali mu kyslík a převezli do inkubátoru. Mně dali zpátky močák, střeva, dělohu, zašili a poslali na JIP. Noc po CS nebyla samozřejmě bezbolestná. Po probuzení z narkózy jsem měla 2 hodiny zimnici a neovladatelně se třásla. Nevím proč, asi nějaká alergie na anestetika a taky nejsem nejmladší. Všechno jsem překonala jen díky tomu mému malému drobečkovi v inkubátoru. Jizva po CS se mi hojila dobře, ale byl víkend a střídaly se směny a zapomněli mi vyndat dren z břicha se dvěmi lahvičkami plnými krve, kterými mi odváděli krev z břicha. Dren mi vyndali až o 24 hodin později než měli. Na pravé straně jizvy mi tak vznikly srůsty, které do dneška bolí. Ale co mi na nějakých mých bolestech záleží, hlavně že můj malinký je zdravý.

Ráno pár hodin po nočním císaři a cévkování mě nepříjemná sestra nutila vstát z postele a chodit. Vyhrožovala mi, že jestli nevstanu, znovu mě vycévkuje, a pak mě teprv bude bolet při čůrání. Samozřejmě ji nezajímalo, že mi ještě nevytáhli dren s krví, což již dávno měli udělat. No, tahle zdravotní sestra nebyla zrovna profesionální, byla se mnou na JIP paní po laktoroskopické operaci žlučníku a sestra na ni řvala, že má vstát a jen simuluje, že ji to bolí. Ale mně šlo o mé děťátko, tak čert vem nepříjemné necitlivé zdravotní sestry, hlavně ať můžu jít k inkubátoru k mému broučkovi.

V neděli odpoledne jsem ještě nebyla schopná chodit, ale půjčili mi vozík a s dvěmi lahvičkami plnými krve čouhajícími mi z břicha jsem jela za malým na neonatologické oddělení nedonošenců. Když jsem malinkého Samuelka viděla v inkubátoru v pruhovaném pyžamku, jak plícičkama usilovně dýchá, až se mu hrudníček prohýbá, strašně jsem brečela jako želva a přála si, aby byl hlavně zdravý, bojovníček můj.

Dreny z břicha mi nakonec vytáhli až v pondělí dopo, o 24 hodin později než měli. Byla jsem štastná, že mě těch hnusných plastových lahviček s mou vlastní krví už zbavili. Mám z toho srůsty v pravé části jizvy, ale co nadělám. Mně záleží hlavně na mém synovi. Poté, co malinký Samuelek začal dýchat v inkubátoru sám, zhubnul na 1,8 kg a dostal silnou žloutenku. Byl pod lampou, ale nějak to nepomáhalo, až po delší době to zabralo. Snažila jsem se odstříkávat co nejvíce mateřského mléka, sát můj malý brouček ještě neuměl, krmili ho injekční stříkačkou přímo do žaludku.

Po měsíci a půl se malinký dostal konečně ven z inkubátoru a šel na neonatologické oddělení, kde jsem ho konečně mohla kojit. Sací reflex se mému malinkému moc nevyvinul, takže jsem jen odstříkávala a dávala mateřské mléko do lahvičky s dudlíčkem. Sestřičky mě naučily cvičit s malinkým Vojtovu metodu. Po měsíci, když měl 2,1 kg, nás pustili domů.

Myslela jsem si bláhově, že se z malinkého stane normální donošené miminko, ale samozřejmě nebylo tomu tak. Samuelek neměl sílu sát z prsu, tedy jsem mu co 2 hodiny musela odstříkávat mléko. Taky měl z neustálého svícení na neonatologikém oddělení zaměněnou noc a den, takže prvního půl roku přes den pospával a v noci byl vzhůru. Před každým papáním jsem s ním cvičila Vojtovu metodu, při které plakal.

Některé teorie říkají, že miminka Vojtova metoda bolí, jiné zase ne. Já si podle pláče myslím, že cvičení Samuelka bolelo. Ale musím přiznat, že moje poctivé cvičení mu pomohlo a dostal se z nejhoršího. Můj ex manžel nevydržel Samuelkův noční pláč, koliky a bdění a vyhodil nás z domu. Řekl mi, že když jsem nerodila klasicky, ale císařem, vlastně to porod nebyl. Tím skončilo nejen moje manželství, ale rovněž víra v to, že někteří muži v případě nedonošenců podrží svou ženu.

Naštěstí a závěrem chci říct, že můj mateřský instinkt a síla všechnu nepřízeň osudu překonaly. Koupila jsem nám nový byt. Samuelek je dnes zdravý chlapeček, sice potřebuje mou větší péči, ale tu mu ráda dám. Můj ex manžel bohužel absolutně selhal při společné péči o nedonošence. Ex tchyně po mně dokonce vyžadovala měsíčně 3 tisíce Kč za hlídnání nedonošeného malinkého Samulka v noci, abych se mohla vyspat. I ex tchyně někdy selžou. Hlavně abychom neselhaly my jako matky, při výchově našich chlapečků a holčiček.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
ave
Zasloužilá kecalka 837 příspěvků 27.11.10 09:47

Tvůj syn je krásný a hlavně bojovník, že to takhle všechno zvládl. A co říct o „chlapovi“, který udělal to co tvůj ex - ubožák, který si Vás nezasloužil.
Mě manžel opustil, když bylo synovi 2,5 roků, ze dne na den kvůli mladičké milence, takže chápu, jak se cítíš. A tak nám všem „osamělým“ maminkám přeji hodně sil a taky alespoň trochu toho štěstí. Ikdyž může být máma zdravého, krásného dítka nešťasná :-) ?

 
Kateři
Stálice 53 příspěvků 27.11.10 10:19

krásný chlapeček :huban: a máš můj obdiv :potlesk: jste oba dva silní a bojovníci, tak ať se daří a hlavně to zdravíčko, to je nejdůležitější pro oba, ahoj

 
Katu&Fila
Kecalka 111 příspěvků 27.11.10 11:37

Ste bojovníci oba:)držím Vám palce at všechno zvládnete..na tvého ex manžela nemám slov!jak psala ave ubožák!hodně štěstí a zdraví :palec:

 
petullle
Generální žvanilka 20506 příspěvků 27.11.10 12:19

ahojky hezky sepsaný deníček, samuelek je bojovník a ty skvělá maminka, taky jsem si zažila předčasný porod ale už v 29t.t. takže moc dobře chápu jak si se cítila :hug: a vím co jakou obnáší péči o nedonošené miminko :hug: ex manžel a ex tchyne by potrebovali koupnou do ritky aby se vzpamatovali :cert:

 
tessmi1
Ukecaná baba ;) 1586 příspěvků 27.11.10 12:21

Ahoj rozhodne se pridavam k ostatnim moc te obdivuju ze jsi vse zvladla po tom vsem cim jste si prosli vazne jste oba bojovnici :potlesk: preju Vam moc moc moc stesticka a hodneho skveleho cloveka do budoucna ktery vam da uz jen lasku a pohodu :wink: :hug:

 
Věrka80
Ukecaná baba ;) 1474 příspěvků 27.11.10 12:42
Ahojík.

No trochu mi tekly slzy z očí, ale dočetla jsem. Smekám před tebou. Držím ti v dalším životě vše co mám a Samuelkovi přeji vše nej do života, hodně zdravíčka a hodně lidí kolem něj co ho budou mít rádi a milivat jej. Tobě přeji abys našla nového skvělého chapa, co tě bude mít rád co tebe- oba dva aby miloval a udělal pro vás první poslední. Aby jste pro něj byli středem vesmíru. Papa Věrka.

Příspěvek upraven 27.11.10 v 12:43

 
veverka-andy
Závislačka 3127 příspěvků 27.11.10 14:57

Inge, jééé, to je tak smutné, ale na druhou stranu je dobře, že se z toho Sam dostal. Držíme palečky, aby se mu sací reflex vyvinul (teda pokud ještě kojíš neboli odstříkáváš).

Ex je taky debil jako ten můj. No a ex tchýni bych poslala do prdelky. Má to pro ní být čest hlídat svého vnuka a ne ještě po tobě vyžadovat peníze za hlídání. Normálně bych jí dala k soudu. :zed:

 
nikita066
Extra třída :D 13195 příspěvků 27.11.10 16:01

Inge drž se :hug: a hodně zdravíčka a štěstíčka oběma :huban:

 
faldy
Zasloužilá kecalka 594 příspěvků 27.11.10 16:12

Ano, je to tak jak uz se psalo. Jste oba moooc silni a ja vam te sily preji jeste vic. I muj bracha cvicil vojtovku, taky plakal, taky se mu to nelibylo, ale pomohlo a o to jde predevsim. Tvuj ex-blbec zustane blbcem i nadale, verim ze se mu to jednou vrati, o tchyni ani nemluvim :pocitac: .Hodne zdravicka vam obema a krasny novy zivot, zaslouzite si ho :hug:

 
AliceP
Závislačka 3622 příspěvků 27.11.10 17:32

teda to byl pribeh..poplakala jsem si a kdyz jsem ke knoci cetla o tvym ex tak me to poradne vytocilo..to neni clovek kdyz tohle dokaze…ale urcite se jednou najde novej tatka kterej vam to vsechno vynahradi..moje svagrova porodila v sestem mesici dvojcatka ..kazdy mel 860 gramu a dostali se z toho a jsou to uzasny prckove..sice malinky ale desne sikovny a krasny a nastesti jsou uplne v poradku..mi­lackove nasi…pry se to po dvou letech dozene..ja sama jsem taky z dvojcat a vazila jsem 1900 gramu a segra 2400 a ted mame 180 cm a dohnaly jsme to teda az az:))drzim tobe i Samíčkovi palce ať se vám dobře daří..zasloužíte si to:)

 
j.s.
Extra třída :D 11529 příspěvků 27.11.10 19:50

krásný deníček, jsi opravdová máma a tchýně a manžel se potrestali sami, protože přišli o tak krásný zázrak, což malý samuelek určitě je....... :kytka: :kytka: :hug:

 
lasička1
Echt Kelišová 7602 příspěvků 27.11.10 19:58

Ingeborg-a nebude ten problém v ex spíše v tom,že už zpohodlněl,že už ani s dítkem nepočítal a neustál novou životní změnu?Že si chtěl spíše užívat,než mít starosti?
Ať je to jak chce,to nejdůležitější je,že máš synka,vše dopadlo super,je zdravý-ty máš to nejvíc,co v životě můžeš mít.A ex ať si dělá co on uzná za vhodný,pokud se takto zachoval,tak za to nestál :cry: bohužel.
Syn byl také nedonošený a sací a polykací reflex byl docela problém.Dlouho trvalo,než dozrál,to krmení lžičkou z hrnečku nic moc.Vojtovku jsme také cvičili,za breku a nevole.Ale vše dohnal a jsem za to ráda.Takže i když začátky nemáte snadné,tak nic není na věky,i toto náročné období jednou skončí.

 
VERCATOMIK
Ukecaná baba ;) 1599 příspěvků 27.11.10 20:59

Samuel je nadhernej. A je dobře, že jste oba v pořádku. Oboum Vám přeju moc zdravíčka, ale i štěstíčka. A to s tím ex je smutný, ale nadruhou stranu je dobře, že jsi to zjistila hned po porodu. Malej na něj nebude alespoň zvyklej.
Taky jsem rodila ve 32.tt. a musím zaťukat, že jsme zdraví a že nic není poznat. Koukala jsem ale, že už Samíkovi je 2,5 roku, takže pořádnej živel co? :-D A snad už máte i hodnějšího tatínka.

PS: Moc hezky napsanej deníček

 
radusa
Zasloužilá kecalka 852 příspěvků 28.11.10 09:37

Krásně napsaný deníček..při čtení přišly i slzičky..Přeju hlavně hodně zdravíčka Samíkovi a mamince odvahu do života! (I když myslím,že ji má až..až :palec: )Co si myslím o tvém ex,nemůžu napsat.Nejspíš by mi to smázli pro nevhodnost :lol: A o tchyních je taky nějaké pořekadlo…Ale co,potrestali se sami,že si nemůžou užívat takové zlatíčko každý den :wink: Tak přeji jen vše nej..nej… :kytka:

 
Hanusek
Ukecaná baba ;) 1897 příspěvků 28.11.10 12:43

Ahoj Inge,
tak těmhle našeptávačům a duchům se říká také mateřská intuice. To je fajn, že tě v tom nenechala a pošeptala ti uklidnění. Jste silní oba. Ex i tchýni nakopat a proplesknout, ale teď už to asi nepomůže. Hlavně abyste se teď měli den ode dne líp. Držím palce. Papa Hanka

 
žirafííí  28.11.10 16:12

já skoro ani nemám slov,už jen to že ti doktoři řikaly že nemůžeš mít mimčo a pak se stalo?krásné!
a jak vše nakonec dopadlo ůžasné , až na toho EX to jsem jen valila oči , to nikdy nedokážu pochopit.
Přeji vám moc moc štěstíčka a zdravíčka :hug:

 
zuzik8
Kecalka 199 příspěvků 28.11.10 17:22

malej je moc krasnej, drzim palecky a hodne stesti. Jinak s exe a extchyne si nic nedelej, ja si prosla necim podobnym.

 
miska.03
Ukecaná baba ;) 1773 příspěvků 10 inzerátů 01.12.10 10:40

Ahojky!
Kde jsi rodila? že se tam takhle chovali.
Jinak malý je velký bojovník, že:-)
Hezky se opatrujte a hlavu vzhůru!!! :palec:

 
Smaikii89
Zasloužilá kecalka 757 příspěvků 02.12.10 10:07

Krásně napsané..hlavně že vše dobře dopadlo…
Velká gratulace tobě a mrňouskovi. :kytka:

Vložit nový komentář