Člověk míní

berry4  Vydáno: 31.08.11

Příroda si to ale stejně udělá, jak chce. První část deníčku o mém posledním, vlastně nečekaném těhotenství a o cestě jednoho malinkého človíčka k nám.

Je sobota, 18. ho dubna 2010. Sedím na wecku, v ruce držím těhu test, ze kterého na mě předpisově koukají dvě čárky a já mám v hlavě naprostý chaos. Jak, kde, jak JAKO! Tisíc vykřičníků a otázek. Je mi 38. Mám dvě dcery, jednu dospělou, možná už je konečně „klid“ a teď tohle? Jak se to mohlo stát? Jak je možné, že by v mém věku stačila chvilka nepozornosti a byl tu další problém? Co teď? Co s tím? Mám čerstvě vyléčenou trombózu žil, zároveň odebrané tělísko s tím, že se svým zdravotním stavem NESMÍM otěhotnět. Beru Warfarin, žíly v háji, život v háji…?

Tisíce myšlenek, odpovědˇ ale nasnadě: půjdu na potrat. Nechci ve svém věku další dítě. Nemám na to. Už nechci. Už chci žít. Už chci začít žít po svém. Holky jsou už dost velké, dala jsem jim všechno, další dítě NE. Vždyť kam by to vedlo? Příteli je 24. To nemá budoucnost. Nemůže mít děti, je moc mladý… Pomalu se vkrádám do kuchyně a snad to mám napsané na čele, snad to všichni poznali, mamčo co je, co to máš? Holky propukají v radostný tanec, to chlapské slunce se potutelně směje, chytá mně do náruče a šeptá ta slůvka „konečně budeme tři“, miláčku, já jsem tak štastný. Ale já ne… V hlavě zmatek, chaos, zoufalství, beznaděj. JDU NA POTRAT, NENECHÁM SI TO, NEJDE TO.

Domluvené vyšetření o dva dny později a „maminko gratuluji“, jste ve 4. týdnu, doktorku usazuji svým momentálním zdravotním stavem . Ajéje. Tak to je vážně problém. Nebaví se se mnou o ničem. Rezolutně mě akutně odesílá na hematologii,vy­pisuje žádanku, objednání hned druhý den s tím, že se nemám na nic upínat, mou diagnózu nemají hematologové rádi, počítejte s indikovaným potratem. Nazdar. Ale já na potrat chci jít!

No co, tak zítra to všechno dořešíme tam. Přítel jede se mnou. Ať to dopadne jakkoli, chce být se mnou - s námi. Bojí se. Je to na něm vidět. Ale chce mi být oporou a vědět, co bude a může být dál. I přes moje roezolutní ne. Hematologie. Odběry krve a dlouhé hodiny čekání. Až moc dlouhé. Dlouhé na to, aby se člověku leccos honilo v hlavě. Čekání na ortel.

A potom příjemný pan doktor. Není to tak zlé, jak to vypadá, předběžně genetika v pořádku, trombózu zvládneme, Warfarin taky, akorát vás bude čekat spousta vyšetření, nebude to lehké, vzhledem k vaší prognóze, ale když budeme chtít, mohlo by to vyjít a vy dětátko donosíte. Takže. Moje otázka zní, chcete to dítě nebo ne? CHCI? CHCI. JASNĚ, ŽE CHCI! CHCI! Všechno se ve mně obrací naruby, ta naděje z doktorova hlasu, ty hodiny strávené na chodbě usilovným přemýšlením, co by kdyby, ve mně sráží odhodlání dát to malinké pryč, vidím věci jinak a chci bojovat. Aspoň za možnost dát tomu prdólkovi ve mně šanci, když už nic… Odcházím se spoustou receptů na nízkomolekulární heparin, sestřičky vedle na vyšetřovně mě zacvičují do „sebepíchání“, vyzvedáváme krabice injekcí a zatulení jeden do druhého odcházíme z nemocnice domů, vstříc těhulkování. Začínám si uvědomovat do čeho jdu, začínám se těšit, začínám věřit. To dám. To chci dát. Miluji to maličké už teď.

Mamino, jste 7+5, máme tady krásné bijící srdíčko, ale vy nevíte, co vás čeká. Jste zatížená užíváním Warfarinu, takže není vyhráno, ten může způsobit na vyvíjejícím se dítěti nevratné změny a poškození, doporučuji si zaplatit NT sceering. Budu trvat na odběru plodové vody, obvzlášť ve vašem věku a nepočítejte s tím, že to bude JEN TAK… Tady máte těho průkazku a dopručuji vám vzhledem k vašemu charakteru práce ji ihned přerušit a zůstat doma. Máte vysoce rizikové těhotenství, s tím není radno si zahrávat. Není… Nemůžu sedět doma na zadku a trápit se, dokud nebude vyřčen aspoň nějaký ortel… Zbláznila bych se tím čekáním a přemýšlením coby kdyby, musím zabít ty týdny čekání v práci. Odmítám návrh gnekoložky a pracuji dál. V kuchyni mi hážou klacky pod nohy, jsem jim k smíchu, ale drží mě nad vodou vědomí, že ve mně roste človíček a já mu chci dá šanci. Kéž by to byl kluk.

Přicházíme i s přítelem na první NT screening a celí v napětí sledujem to naše malé miminko na obrazovce a hltáme každé slovo doktora. Maličké odpovídá, je 12+4 tt, bez projasnění šíje, vše v nejlepším pořádku, má všechno, co má mít, srdíčko tluče jak o závod a nám ukazuje metelce kotrmelce. Termín porodu stanoven na 24. 12. 2010. Náš malinký dáreček. Odcházíme štastní, vysmátí,j á končím s prací a začínám snovat plány co nakoupíme, užívám si zvracení a všech nepříjemností s těhotenstvím spojených.

Bude to určitě kluk. Cítím to. Cítím to ve všech kostech, začínám nakupovat, těším se na toho drobečka, hladím si narůstající bříško a chodím na pravidelné kontroly na hematologii. Mamino jste hubená! Kam si ty injekce pícháte? Nic na vás není? Nepřibíráte! Slyším na každé kontrole u hematologa. Klid :-) Pane doktore, to doženeme, nebojte. Já se už znám. Vašich doporučených 10 kg dáme, možná se budu muset ke konci krotit, aby to nebylo víc, ale opravdu nebojte. Všechno bude v pořádku! Můj úúúžasný hematolog mi každou návštěvu dodává naději a sílu, já ji vstřebávám plnýmy doušky, hladíc si rostoucí bříško a těšíc se na další dny a týdny.

16. 7. nás čeká odběr plodové vody. Všecha ta obligátní vyšetření před a pak samotný odběr. Koukáme oba s přítelem na obrazovku, podvědomě vnímáme rozhovor mezi dvěma přítomnými doktorkami. Najednou mi to nedá a spíš pro zlehčení navrhuji ošetřující lékařce - " dyby jste náhodou zahlédla pindíka, řekněte nám prosím" :-) Chvíle soustředěného ticha, změť pro nás neznámých číslic a údajů předávajíce jedna druhé, najednou mezi vyšetřením padne tiché slůvko: holka. Holka. HOLKA? Jak holka? My čekáme holku? Paní doktorko my máme holčičku? ANO.

Zmatek. Totální chaos v mé hlavě, tiché vyřčení přítelova: no co, hlavně, že bude zdravá a rezolutní rozhodnutí vyšetřující doktorky: TEĎ. Teď se jde odebrat plodová voda, teď je ta vhodná pozice miminka, rychlá desinfekce místa vpichu a samotná akce. Vše sleduji na obrazovce, jehlu vnořující se do břišní dutiny a toho človíčka ve mně, zoufale se bránícího malého človíčka, jeho ručičky odhánějící tu věc, co tam nemá být. Zoufale bojujícího človíčka o ten svůj malinký životní prostor, na kterém je TAK závislý, snažícího se utéct, nemaje kam… Pár okamžiků. Tak zásadních a úděsných pro jeho život. Pár sekund, kdy je vytažena jehla z mého břicha a jeho omezeného životního prostoru. O to víc si ji teď držím. Jako bych ji chtěla zachránit, udržet, nepustit. Udělám vše, aby zas bylo všechno tak, jak má být. Odjíždíme domů. Je mi jedno, jak dopadnou výsledky, cítím v podvědomí, že dobře, ale teď nám oběma musím dát klid. Sžít se s vědomím, že povezu z porodnice modrou holčičku, a hlavně dát nám oběma prostor k nabytí ztracených sil.

Je pondělí, 3 dny po odběru plodovky a já vyrážím na hematologii. Na kontrolu a doplnit injekce na ředění krve. Bylo mi vysvětleno, že je musím užívat, abychom předešli další trombóze a krev nebyla příliš hustá a mohla plynule protékat placentou a tak přivádět živiny a kyslík k miminku. Cesta mi tramvají a trolejbusem trvá skoro hodinu. Je horko, lidé neteční, nikdo mě nepouští sednout. No ani se nedivím, vypadám spíš jak dobře najezená než jako těhotná.
V trolejbusu je situace stejná, je narvaný, řidič v zácpě stále přibržduje a trolejbus cuká a my s ním. Začíná se mi dělat špatně, začíná mě bolet břicho. Všímá si toho jeden postarší důchodce, tak vyskakuje a pouští mě na sedadlo. Vyšetření v nemocnici urychluji na co nejkratší dobu, prosím sestry o vypsání receptu na injekce od doktora, pro výsledky z krve si pak zavolám, chci domů. Bolí mě břicho.

Ulehám a čekám na příchod svého partnera, celá v nejistotě. Bříško mám jako kámen a necítím pohyby. To mně zneklidňuje nejvíc. Co když jí ta jízda busem ublížila? Pitomý nápad, sakra! Jsem husa, měla jsem si vzít auto. Nebo být ostrá, někomu vlepit před tvář průkazku a bylo by po problému. Jedeme na pohotovost. Jsem šílená strachem, jestli je maličká živá, v pořádku, břicho je stále jako kámen. Doktorka mně vyšetřuje ultrazvukem a sděluje tu nejkrásnější větu v té chvíli: miminko je živé, jen je děloha tak stažená, že se nemůže hýbat. Sestra mi ihned píchá dávku magnezia, cítím okamžitou úlevu a odjíždíme domů s doporučením ležet minimálně dalších 10 dní a magnezium jíst po kilech. Ubíhají týdny, jsem ve 20. tt a otvírám dokument, kde bude vyřčen ortel z odběru plodové vody. Normální ženský karyotip. Všechno je v naprostém pořádku.

Nosím v sobě zdravou holčičku. Pod srdcem mi roste malá Sára. Jediné jméno, které mě bez váhání napadlo. Sára. Úžasná kobylka, která prošla částí mého života. Jedinečný kůň s obrovským srdcem a laskavým charakterem. Ohromná bojovnice. Nejcitlivější bytost, kterou jsem kdy poznala.

Taková bude i ta MOJE Sára…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
neddo
Závislačka 3392 příspěvků 31.08.11 07:34

Dojalo mě to.. Držím moc palce, ať je všechno tak, jak má :kytka:

 
zelvicka2003
Stálice 61 příspěvků 31.08.11 07:55

Moc hezký,taky držím palce.Mně je 39 a taky čekám 3.dítě a užívám si to úplně jinak než tenkrát s holkama,akorát má člověk větší strach o miminko.Za týden už mám termín,tak se těším,až bude venku,že ho budu mít pod kontrolou :-D .
Tak hodně štěstí :-)

 
Khalmati
Závislačka 3184 příspěvků 31.08.11 08:06

Přečetla jsem tvůj deníček jedním dechem!! Skvěle napsané :-)

Příspěvek upraven 31.08.11 v 08:07

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 31.08.11 08:48

Taky jsem dojatá, moc hezky prožité a popsané, jsem zvědavá na pokračování, chce se mi tušit dobrý konec 8-) :hug:

 
nulinka
Povídálka 30 příspěvků 31.08.11 09:13

krásný normálně mám slzy v očích… a rozhodla ses nejlíp jak si mohla eště že tak :palec: držíme palečky at de zbytej těhu v klidu a máš co nejdřív ten uzlíček štěstí v náruči :mavam:

 
Pirrippi
Závislačka 4960 příspěvků 31.08.11 09:16

Sára je naše malá velká ŽENA. A jak jsi ráda, že ji máš, co? :huban: :huban: :huban:

 
berry4
Nadpozemská drbna 28050 příspěvků 31.08.11 09:35

:-D Pirippi taděj už snad ani být nemůžu. Ale o tom bude pokračování. Už je sesmolené :jazyk:
Holky děkuji moc za reakce ! :oops: :kytka:
zelvicko přeji krásný a rychlý porod,miminko v tomhle věku je to nejůžasnější,co může vůbec člověka potkat,přála bych všem maminkám tenhle stav zažít. :andel:

 
heyday
Závislačka 3209 příspěvků 31.08.11 09:37

nádherně napsaný deníček, četla jsem ho jedním dechem, očima zakalenýma slzami. Držím pěsti, aby ti Sára dělala jen radost :-)

 
tweetydee
Neúnavná pisatelka 19976 příspěvků 31.08.11 09:38

Jééé Berry, nádherně napsaný, četla jsem jedním dechem :hug: :palec:

 
Marka76
Závislačka 3241 příspěvků 9 inzerátů 31.08.11 09:44

Jéžiš to je hezký-já tu brečím jako malá.Přeju Vám to a tiše závidím-hlavně ať je všechno v pořádku. :andel: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
k acka
Kelišová 6918 příspěvků 31.08.11 10:00

Nádherně napsaný deníček :potlesk:, až mi slza ukápla. Přeju ať je všechno tak jak má být, v naprostém pořádku. Sára je nádherné jméno :potlesk:

 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 31.08.11 10:01

Ufff,teda mě to dojalo fest :-)
Krásný fakt moc!! hrozně z toho vyzařuje něco co ještě neznám ale doufám že brzo poznám :-) :andel:

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16883 příspěvků 31.08.11 10:01

moc ti přeji ať je vše OK a Sárinka zdravá.Držím palce :palec:

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 10:22

Moc gratuluju,ale i nechápu.V 38i a mít 24letého přítele?Vždyť je to strašně velký rozdíl!!!14 let.Je sám ještě dítě a co bude dělat se ženskou,která mu za chvíli zestárne???Za deset let jí bude 48 a jemu 34!!!Co bude z takovou starou rachomejtlí dělat???Asi mě ta dotyčná bude nenávidět,ale tohle nechápu.Je mi 28 a už se cítím stará!!! :nevim: :cert: :pocitac:

 
Petrajan
Ukecaná baba ;) 1324 příspěvků 31.08.11 10:30

Krásný deníček,dojalo mě to.Přeju Vám hodně zdraví a síly,Sárinka bude mít úžasnou mámu :mrgreen:Tu už má teď :mrgreen: Těžké rozhodování na začátku,ale stojí za to,Sára Vám to určitě vrátí v podobě radosti z ní :-D

Příspěvek upraven 31.08.11 v 10:32

 
tweetydee
Neúnavná pisatelka 19976 příspěvků 31.08.11 10:37

Lilushko, tak ono to možná bude právě o tom, jak se kdo cítí starej. Některá ženská je stará v 25 a některá je i v 50 čupr baba. A deníček byl o malé Sárince a ne o tom, kolik je komu let :roll:

 
Petrajan
Ukecaná baba ;) 1324 příspěvků 31.08.11 10:45

Lilushko-nevím,proč řešíš věk.Láska si nevybírá,věk je jen číslo.Důležitý je,že je pro paní oporou. :-)

 
Alice19761
Neúnavná pisatelka 17745 příspěvků 31.08.11 10:47

Tak jestli jsi se v deníčku neupsala, tak Sára je už na světě, ne? :lol:
Termín porodu byl 24.12.2010! :kytka:

Jinak moc hezký deníček, plný odhodlání a to mám ráda :kytka: !

EDIT. pro Lilushku 8-) !
Každý je starý na tolik, na kolik se cítí :huban: !

 
careynka
Neúnavná pisatelka 19493 příspěvků 31.08.11 11:01

Berry, je to nadherne napsany, mam na krajicku :-) moc Sarince preju stesti v zivote!!!

 
careynka
Neúnavná pisatelka 19493 příspěvků 31.08.11 11:02

Lilushka, mela by ses krotit. Ja mam taky starsiho chlapa a znam i opacny pripad a moc dobre jim to klape! Starej se o svoje duchodcovsky leta a nerejpej do lidi, co jsou spolu stastny!

 
lys
Kelišová 6155 příspěvků 31.08.11 11:19

berry :potlesk:

Lilu - možná jsi spíš příliš mladá, když máš ve svém věku takový starosti :roll: Počkej ještě těch deset let a pak třeba budeš na svět nahlížet jinak :wink: úměrně svému věku.

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:33

Tak to můžu závidět,protože já oporu v chlapovi nemám ani za mák a to je jenom o rok starší než já.Pořád stojím u zrcadla a kontroluju,jestli mi nepřibyla vráska navíc.Říkám si,že mám půlku života za sebou a co jsem dokázala? :cry:

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:35

Do nikoho nerejpu,jen mi to nejde do hlavy.Kdyby byl o 14 let starší on,tak se nepozastavuju.Ale naopak?Vždyť je vědecky dokázaný,že ženská stárne rychleji než chlap a pokud to není např.Demi Moore nebo nějaká česká celebrita,se kterou by byl kvůli penězům,tak se mi to zdá divný.Ale o 14 let mladšího chlapa,to je naprostý nerozum.

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:38

já vím,ale ten věkovej rozdíl je do očí bijící.Můj „blbec“ má 29 a nedovedu si představit,jak se musel chovat v těch 24.Vždyť to je nevybouřený dítě nezralý na rodinu,nedospělý a mnohdy ještě u rodičů bydlící fracíček,co vymetá mejdánky.Chlap,co má 24 let není zralý pro rodinu,vztah a dítě.Viděla jsem to mnohokrát.

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:40

Ten můj si ze mě dělá srandu a tučňákům říká mým jménem.Nevím,jestli jsou to zbytečný starosti,ale je to ještě puberťák,co se neumí chovat.Bohužel s ním už čtyři roky žiju. :cert:

 
lys
Kelišová 6155 příspěvků 31.08.11 11:42

Lilu? to myslíš vážně? 8-o nevím, kde je příčina tvého komplexu z věku, ale věz, že to bude jen a jen horší. Tohle ještě nic není! Já se každý další rok divím, kolik že mi to vlastně letos bude, protože mi to skoro přijde jako včera, co jsem odcházela ze školy žít život dospělých. A každý rok jsem překvapená :lol:
a že ženy stárnou rychleji? no, asi máš pravdu, minimálně ty jsi toho jasným důkazem :-? promiň

 
kačátko.z
Závislačka 4404 příspěvků 31.08.11 11:46

Bery nádherný deníček :potlesk: Až tu brečím taky :oops: těším se na pokračování :dance:
Lili myslím že na věkovém rozdílu nezáleží. Lásce v tom nepřekáží a pokud se mají rádi a rozumí si tak není problém. A ne každý 24letý kluk musí být nevyzrálý :zed: to bys koukala jak některý jsou vyzrálejší než různí XXletí pánové :wink: Hlavně je to jen jejich láska a jejich věc :srdce:

 
kačátko.z
Závislačka 4404 příspěvků 31.08.11 11:49

No když Berry nejni celebrita a není s ní jen kvůli penězům tak je přeci jasný že je to lásko jako trám :srdce: :dance:

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:53

Tak to můžu upřímně závidět,protože já lásku jako trám nepoznala a už asi nepoznám.Ten můj skoro třicetiletej nevyspělec je se mnou jenom proto,abych mu vyprala,uvařila a postarala se o něj.

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:55

Jsem zakomplexovaná a nevím,jak se toho zbavit.Jenom nechápu,jak se může chlapovi líbit ženská pomale o generaci starší než je on sám.Prababička byla jenom o čtyři roky starší než pradědeček,vypadala mladě a rozdíl nebyl vidět.Ale o 14 a více let?To ať se na mě nikdo nezlobí,to je úchylný.

 
SidiS
Echt Kelišová 9733 příspěvků 31.08.11 11:55

Krásný deníček,moc držím palce ať vám Sárinka dělá radost a jste šťastní…

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 11:55

Neomlouvej se,jsem stará a brzy umřu :cert: :pocitac: :-?

 
Fima
Nadpozemská drbna 27809 příspěvků 19 inzerátů 31.08.11 11:57

Berry krásný deníček! Zrovna jsem se u toho chystala poobědvat, malej mi usnul … chvilka klidu. Oběd vystydnul, já dočetla s otevřenou pusou a dítě se právš vzbudilo. Moc krásný! Ať vám Sára dělá jen a jen radost. :kytka:

 
berry4
Nadpozemská drbna 28050 příspěvků 31.08.11 12:00

:lol: Lys jsi sqelá,jak všemu dokážeš dát „korunu“. :palec:
Lilusko nejspíš čekáš na mé vyjádření se k věci a pořád se žereš touhle malicherností…
Předně: tenhle deníček opravdu nebyl o věkovém rozdílu mezi dvěma lidmi,ale o cestě maličké bytosti,která si nás vybrala a chtěla k nám přijít.
Holky reagovaly naprosto přesně,vztah nemusí být o věku,asi ti samotné došlo,že starší děti nebudu mít se současným partnerem,tudíž už mám leccos za sebou a nedělám si iluze o nesmrtelné lásce. Jestli má můj partner pětadvacet,nebo padesát,nic neznamená. Švihlej a nezodpovědnej může být úplně stejně,příkladů v životě najdeš sama určitě dost.
Nejsme spolu rok,ale mnohem dýl,než si dokážeš v té své hlavince vůbec představit a ikdyž jsem sama zezačátku zpanikařila,natolik svého chlapa znám,že byly věci,které jsem si hned v provopočátku mohla dovolit „neřešit“. Je sice mladý věkem,ale v hlavě to má srovnané mnohem víc,než leckterý čtyřicátník. A jak čtu,tak i mnohem líp,než ten tvůj partner.
Co bude za 10 let,nad tím nepřemýšlím. Nemá to smysl.
Jen věř,že možná díky tomu svýmu „kolouškovi“ MLÁDNU. Nejen tělem,ale i duší. A užívám si každý den,který nám osud nadělil být spolu. A jestli něco náhodou jednoho krásnýho dne přijde,mělo to tak být,nebudu litovat nikdy ničeho. Natolik mi do života toho pěkného přinesl,oproti mým nevyzrálým vrstevníkům,kteří mi kdy do života vstoupili a já si připadala stejně,jako ty.
Asi nějaký to kouzlo ve svým věku pořád mám,když ho stále přitahuju a permanentně vzrušuju :andel:
Neřeš,nepátrej,nemá to smysl. Sama nemůžeš vědět,jak to budeš mít ty za rok,natož já za těch 10. :wink:

Příspěvek upraven 31.08.11 v 12:02

 
Petrajan
Ukecaná baba ;) 1324 příspěvků 31.08.11 12:06

Lilu a proč s ním teda jsi?Najdi si mladšího a třeba budeš šťastná :mrgreen: Mě bude letos 28 a stará se teda vůbec necejtím :-) A myslím,že po třicítce to bude ještě lepší-říká se,že 30-35let je nejkrásnější věk u žen :mrgreen: Tak se těším :mrgreen: Mám kámoše,co měl dítě v 23,teď už má děti dvě a od začátku to byl dobrý táta a kluk,co to měl v hlavě srovnaný už dávno…

 
petula87
Závislačka 3992 příspěvků 31.08.11 12:10

Berrynko krásnýýý :hug: :hug:

Lili tak ono je jedno jestli jsou o 14 nebo o 4 roky od sebe, havní je že se miluji a to s velkým M :hug: Mě je 24 a manželovi 28 a máme 2 krásný a úžasný děti a on je pro ně TÁTA S VELIKÁÁÁÁÁNSKÝM T!!!! Ne každej je ve věku cca 30 let ještě puberťák :wink: A Kuba od Berry je taky nejlepší táta co mže být ač o 14 let mladší :wink: :wink: A navíc pokud on sám by to dítko nechtěl, myslíš že by za něj bojoval??? Ne nechal by Berrynku ať jde na potrat a neřešil by to - tak by se zachoval pberťák… zachoval se jako chlap!!!

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 12:13

Můžete se na mě zlobit,ale musím se z toho vypsat.Když se podívám na kalendář,občanku i do zrcadla,tak se zhrozím.Dneska nemám svůj den,náladu tak akorát na rakev.Už pomalu tři roky se neúspěšně léčím s depresema,ne po zrovna lehkým porodu se mi zhroutila psychika a přidala se laktační psychóza a když byly malýmu tři měsíce,tak jsem ho musela odstavit a začít se ládovat antidepresivy,který nemají žádný účinek a je mi pořád zle.Doktorka na mě vyzkoušela hypnózu,ale pomohla jenom na chvilku.Jestli mi někdo poradíte,jak se dát znovu dohromady,nezávidět lásku,nemyslet na sebevraždu a vidět zase slunce,tak budu ráda.Věk asi nemá žádný vliv a kdybych byla psychicky na tom dobře,tak se nad žádným čtrnáctiletým rozdílem,kdy ženská je starší nepozastavuju,ne­vadilo by mi nic,ani to,že se mladí na ulici drží a líbají,nežehrala bych na osud a na věk a hlavně bych si nechtěla kupovat krémy za 300Kč,abych vypadala mladší a přemýšlet,co by mi ubralo roky.Asi mi dost ublížilo,když mi ještě s černým přelivem hádala nějaká padesátka,že je mi 35.V tu chvíli jsem viděla mlhu a bylo mi hůř než obvykle.Nechci se topit v depresích,už mě to za to roky nebaví.Asi si najdu jinýho chlapa,i mlad­šího,který mě povzbudí.Ne takovýho hajzla,kterej si příjde o půl jedenáctý z hospody a ještě mě seřve,když se ze spánku proberu,zakřičím úlekem,že podle něj s někým mrdám,že ležím jako buchta a místo polibku mě zpraží - jestli mám jídlo nebo jestli si někam má zajít.A to jsem od něj chtěla odejít,byla týden u rodičů a milostpán,co mi doma s ničím nepomůže,mi brečel do telefonu a sliboval,že se polepší.Než jsem ho „opustila“,tak mě zbil,hodil po mě těžký půllitr a měla jsem štěstí,že jsem to dostala jenom do kolena.Modřinu jsem měla ještě čtrnáct dní.Naletěla jsem mu a vrátila se.No,lepší to nebude.A to jeho věřící známá se modlila,abychom se k sobě vrátili.Měl na svý straně i zbytek přátel,kteří tvrdili: neboj,ona se vrátí.A to mě minulej rok podvedl s krávou,co vypadala jako mentální,nutil k potratu a nakonec mě donutil,abych svýho druhýho syna dala k adopci.Pořád lepší,než aby ho na konci 11.tt roztrhali na kusy a vysáli z dělohy.I moje mamka říkala,že jsem měla podstoupit ten zákrok.Já během těhotenství padla do depresí,pokusila se otrávit antidepresivi,ně­kolikrát spadla a pak doufala,že umřu i s dítětem při porodu.On měl na mále,doslova ho ze mě vymačkali jako pastu z tuby,úplně modrýho a nešťastnýho,že musel žít,i když nechtěl.Omlouvám se,že se svěřuju,ale musí to ven :cry:

 
lys
Kelišová 6155 příspěvků 31.08.11 12:13

Lilu, já tušila, že je to nějaká provokační sranda. Ty nás chceš akorát popíchnout, abychom se tu měli o čem bavit, viď :-D oceňuji :palec:

 
lys
Kelišová 6155 příspěvků 31.08.11 12:16

Lilu, beru zpět :cry:

 
careynka
Neúnavná pisatelka 19493 příspěvků 31.08.11 12:18

ja mam kamosku, co maturovala s trimesicnim pupikem a jeji pritel byl jeste o rok mladsi! Dnes je ji 24 a jemu 23 a maji dve deti, on se o ne stara a je to skvelej tata. Na veku nezalezi a pokud ty mas 30tiletyho nevyzralyho blbce, jak sama rikas, neznamena to, ze je takovej kazdej. Mozna bys od nej mela odejit a najit si kvalitniho chlapa. Navic jsou muzi ktere vzrusuji starsi zeny a naopak, preci si nebude hledat dvecetiletou holku, aby sis byla spokojena a neprislo ti to uchylny

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 12:20

Až budu chodit do práce,tak se snad někdo najde,kdo se nebude dívat na to,že nevypadám jako Herzigová nebo Crawford a bude mě chtít i s malým dítětem

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 12:22

Když teď přemýšlím,tak jsem se jednou líbila klukovi,co byl o 10 let mladší než já a dodalo mi to sebevědomí.Jinak po mě letěli samí staří páprdové 40+

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 12:23

Rok nehraje roli,to jenom v dětským věku.Pořád si říkám,že ten můj vůl časem dostane rozum.Bojím se ho opustit,že bych i s děckem zůstala sama.

 
berry4
Nadpozemská drbna 28050 příspěvků 31.08.11 12:23

Lilushko víš,že jsme z jednoho města?

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 12:23

nechci nikoho popíchnout,pak jsem ten svůj problém více rozvedla a nevím,co si počít.

 
Lilushka
Stálice 53 příspěvků 31.08.11 12:24

Z jednoho města?To je fajn

 
petula87
Závislačka 3992 příspěvků 31.08.11 12:24

Lilu tak odejdi nic jiného se říct nedá.. s odchodem a klidem odejdou depky

 
petula87
Závislačka 3992 příspěvků 31.08.11 12:26

Lili berry je fajne ženská a pokud jste z jednoho města tak věřím že se jí podaří tě z depek dostat.. :hug: :hug: viď berrynko :hug: :hug:

 
lys
Kelišová 6155 příspěvků 31.08.11 12:26

Lilu, no to není sranda! Na umření to určitě není, neblbni, ale toho chlapa bych se fakt zbavila, teda myšleno opustila. Najdi sílu ještě jednou a nevracej se k němu. Ono bude líp a někdo ti to mládí vrátí, hlavně to nevzdávej.

 
berry4
Nadpozemská drbna 28050 příspěvků 31.08.11 12:26

Odejít. Sálit mosty a nevracet se za žádnou cenu zpět. Ale k tomu musíš najít vnitřní sílu. Tady ti žádnej doktor ani léky nepomůžou.
S takovým individuem bych neztácela čas ani minutu děvče.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele