Co je doma, to Ti spočítám!

lyrica  Vydáno: 06.10.11

Věta: „Nebreč, jeho táta byl taky takovej“, mi zůstává v paměti dodnes. Není to ale tak dávno, co jsem si myslela, že to je ta PRAVÁ LÁSKA. Teď už se tomu musím na jednu stranu smát.

Deníček jsem se rozhodla napsat z toho důvodu, že i kdyby měl pomoci jen jedné z Vás, tak to pro mě má smysl. Ze začátku vysvětlím, jak jsem se vlastně dostala do situace. Heh, situace… jak jsem se stala jednou z obětí domácího násilí a ani jsem nevěděla jak.

V podstatě jsem se s domácím násilím setkávala už odmalička. Můj otec, ve společnosti děsnej bavič a pohodovej týpek byl doma normální magor a tyran. Já jsem to tehdy ještě tolik nevnímala, ale měl problémy s alkoholem a následnou agresivitou, moje mamča ale bohužel žila v domnění (a tenkrát to tak asi i bylo), že pokud se s ním rozvede, tak mi nebude moci poskytnout vše, co jsem jako dítko čerstvě školou povinné potřebovala. Byly dny, kdy bylo vše v pořádku, otec přišel z práce, no a máti mu jako skvělá hospodyňka servírovala oběd, vařila kávičku a podobně, i když za sebou měla osmihodinovou šichtu ve fabrice, nedala na sobě znát ani kousek únavy. Večer se pustila televize a my jako spořádáná rodinka sledovali program. Jenže takových dnů začalo pomalinku ubývat. Otec se čím dál častěji z práce nevracel domů, ale mířil rovnou do hospody, odkud se vracel kolem sedmé večer, značně společensky unaven a dával nám to s mámou pěkně sežrat.

V té době jsem úspěšně udělala přijímací zkoušky do třídy s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, což se ukázalo jako docela chyba, protože matematika nebyla zrovna to, co by mě jednou mělo živit. A tak jsem z ní nosila domů trojky. Já, která měla dosud vyznamenání, jsem si dovolila v šesté třídě donést domů trojky z písemky… peklo… můj otec, vyučený truhlář, který podotýkám asi v životě nepochopil sčítání zlomků, natož rovnice, mě trápil u učebnice tak dlouho, až jsem se rozbrečela. To se opakovalo večer co večer. A ty trojky jsem nosila pořád, prostě jsem ze sebe víc nedostala. Mamče pak bylo na rodičáku řečeno, ať si s tím neláme hlavu, že trojka v téhle třídě je v podstatě dvojka v třídě normální. A to je potom pěkná motivace, když si dítko v šesté třídě v duchu říká, že jsem se na ty přijímačky nevy**la, nemusela jsem mít tyhle problémy.

No ale dost o škole, otec byl čím dál horší, opilý doma mámu mlátil, ona se navíc jen tak nedala, takže to bylo kolikrát hodně vyhrocené a já jsem jen brečela v pokojíčku, nebudu to dál sáhodlouze rozepisovat, nakonec jsem ve 13 přišla za mámou s tím, ať už konečně napíše a pošle tu žádost o rozvod, jinak se z toho obě zblázníme. Že se to nějak zvládne. Takže po letech normálního psycha, pár marných pokusech otce to nějak zachránit (doteď si pamatuji tu lilii v krabičce v obýváku na stole, která měla mámě vynahradit roky strádání a příšerného života), jsme se ocitly doma samy, bez nábytku, televize ale šťastné, že bude konečně klid! Byt byl naštěstí městský a psaný na mamky mamku, takže otec se musel odstěhovat. Babička nám půjčila peníze, koupila se nová sedačka, televize a začal NOVEJ ŽIVOT.

Mamka mi pak říkávala: ať neskončíš taky s takovym blbcem jako já. Kdo to mohl tušit…

A tak mě čekaly roky klidu a pohody. Ale jen do té doby, než jsem potkala (řekněme) Michala. Znala jsem ho podle vidění, nebydlel tak daleko od nás a tenkrát jsme se kousek od jeho domu všichni scházeli. Chodil dokonce na stejnou školu, jako jsem chodila já. Ale v podstatě jsem o něm nic víc nevěděla, jen se mi líbil, typický frajírek a navíc jezdil na bruslích - tenkrát kdo měl alespoň trochu něco společného se skateparkem, co tu otevřeli, tak to byl panečku frajer. Ani jsem se nemusela nijak extra snažit a asi do týdne, co nás seznámil kamarád, jsme spolu začali chodit. Nebyl to můj první, ale byl to můj PRVNÍ, kterého jsem opravdu milovala. Nechci tu rozebírat, jak jsme trávili volný čas, ale spíš v jakém okruhu lidí jsme se pohybovali, a to teda nebylo nic moc, všichni kouřili trávu, což já v té době taky, no a to by mi ani nevadilo, ale spíš ty další věci. Prostě smetánka, no!

Tak nějak už nás všichni znali jako pár, nebyl den, kdybychom byli bez sebe a dost často jsme u sebe přespávali, mojí ani jeho mamce to nevadilo, choval se u nás slušně, já u nich taky, takže v tom nebyl problém, navíc nám už bylo 17. No a pak to začalo… Michal jezdíval makat s jedním kamarádem, spíš jako melouch, na školu kašlal, ale normální práci taky nehledal, on byl zvyklý na servis od maminky, takže neviděl důvod, se nějak stresovat tím, že by měl něco platit, zařizovat a podobně. A že ztratil občanku? Nevadí… na co zařizovat novou? Sekl se školou… proč by se měl hlásit na pracák? No ale já jako slepá pořád myslela, že je to asi normální, no tak je „trochu“ nezodpovědný. Já jsem se víceménně nastěhovala k nim domů, jezdila jsem normálně do školy, na praxe.

Ale co se dělo u něj? Od rána do večera se tam nezavřeli dveře, kamarádi odcházeli a přicházeli tak, jak se jim zlíbilo, když nebylo co dělat, tak se prostě šlo k Jirkovi, místo koule na dveřích klika a nikdo nezamykal, jeho mámě to nevadilo, takže se stalo, že jsme za celý den nebyli sami ani minutu, a to ještě tím stylem, že se prostě jen otevřeli dveře a někdo přišel. Někdy nás bylo v jednom pokoji i deset a koukalo se na přiblblé seriály typu Ženatý se závazky a podobně - od té doby, když to běží v TV, ihned přepínám! No ale to mi samo začalo vadit, kdo by tohle toleroval. Večer, třeba v 11 hodin, si v klídku ležíte v posteli, noční košilka… otevřou se dveře a banda lidí, z toho půlku ani neznáte (s jedním z těch, kdo tam chodili, jsem teď čtvrtým rokem, čekáme prcka a plánujeme na duben svatbu, jen tak mimochodem). Takže začaly hádky, jestli by se to nedalo nějak omezit, že jestli je tohle normální, tak že se taky můžu sbalit a jít domů. No a tak jsme se pomalinku ale jistě dostali do fáze, kdy se mě snažil uklidnit tím, že mi třeba zkroutil ruku a držel mi ji tak dlouho, než jsem si sedla a rozbrečela se. Druhý den se pak omlouval, když viděl ty modřiny na rukou - paráda, chodit na praxi jako servírka, na ruce vám kouká každý a vy tam modřiny, které přímo volají: někdo mě hrubě držel za zápěstí. Ze začátku jsem ty omluvy brala, bylo to pak super, byl na mě děsně hodný, vzal mě na véču a já si říkala, tak snad to bude zase v pohodě.

O víkendu jsem chodila na brigošku do jedné restaurace a vracela se pozdě v noci, to už většinou chrněl, ale ten den bylo nějak málo lidí, a tak mě pustili domů dřív, myslím kolem šesté. Přijela jsem k nim domů, těšila se, jak ho překvapím, otevřu dveře a tam seděl on, jeho tři kamarádi a všichni byli… no jak to napsat slušně… totálně sjetí. Vylítla jsem, že prostě s nějakým feťákem žít nebudu, ať se na sebe podívá, že to je hnus a běžela jsem za jeho máti do kuchyně s tím, jestli jí jako nevadí, že její syn fetuje asi metr od ní, vedle v pokoji. On vylítl za mnou, chytil mě, dostala jsem pár facek a shodil mě na zem. Po tomhle představení odešel do pokoje a zamkl za sebou dveře. Brečela jsem jako malá holka, vůbec jsem nechápala, jak se takhle může chovat, ke mně, jeho mamce, no prostě celkově, co se děje. A jak tam tak sedím, přijde jeho mamka a povídá mi: „Nebreč, jeho táta byl taky takovej“. Teď se musím smát, vážně, to byla jako omluva, abyste pochopily správně.

Pokračování příště…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Kalla1412
Echt Kelišová 8526 příspěvků 06.10.11 07:06

Jako ranní čtení to moc povzbudivé není teda :zed: :zed: Ale jsi silná, že o tom umíš mluvit, to jen tak někdo neumí, přiznat si svoji vlastní hloupost je jedna z nejtěžších věcí na světě (podle mě). Já jsem měla taky vola, byla jsem ale bohužel o něco starší, takže jsem se pak už nemohla vymlouvat na mladickou nerozvážnost :roll: :roll: Alkoholik, citový vyděrač (to taky stojí za to, když se ženská bojí), gembler, lhář a nezodpovědnej hajz, jak jsi psala to s tou prací, školou a občankou, přemýšlela jsem, jestli to není o mém ex… :twisted: Ještě že už je to za námi a máme mužské jaké máme. Gratuluju k miminku a svatbě a přeju Ti do života jen to krásné… :hug: :hug:

 
Katrinka
Závislačka 3010 příspěvků 06.10.11 09:15

Jsem zvědavá na pokračování příště :wink: a doufám, že se bude odvíjet ve „šťatnějším“ duchu :hug:

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 06.10.11 09:25

Tohle by se dalo i vydat, cetla jsem to jako napinavy roman.
Umis hodne dobre psat :palec:
Jinak gratuluju k prozreni a pouceni se :palec: :kytka:

 
zrustice
Ukecaná baba ;) 1807 příspěvků 06.10.11 09:40

Taky jsem moc zvědavá na pokračování, neodkládej to :mrgreen: :mrgreen: Ale asi vše dobře dopadlo, co :palec:

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 10:15

Holky děkuju Vám! :hug: :hug: :hug:
Pokračování dávám do kupy, určo ho brzy nahodím, no a jak o dopadlo..trochu jsem naznačila v deníčku, že jsem teď moc šťastná! Nechte se překvapit :wink:

 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 06.10.11 10:40
:srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:
 
Marbora
Závislačka 4396 příspěvků 06.10.11 11:39

Lyri,

dětství jsi měla smutné, dospívání složité, ale teď věřím, že nová kapitola tvého života, která tě čeká, bude ta nejšťastnější a bude trvat hóódně dlouho :hug:

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 11:46

Děkuju ještě jednou, určo to tak bude! Nic jinýho si nepřipouštím :wink:

 
Romik81
Neúnavná pisatelka 19591 příspěvků 06.10.11 11:52

Lyri - smutné, ale moc pěkně psané, jsem zvědavá na pokračování a vím, že bude happy end :palec:

 
kamiŠ
Generální žvanilka 23513 příspěvků 06.10.11 12:44

Doufám že pokračování nebude až příští rok :wink:

A jen mi řekni, jak jsi se z matematické třídy dostala k servírce? Nerejpu, jen mne to zajímá…

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 12:53

kamiš úplně jednoduše..chtěla jsem jít na umělěckou školu, obor polygrafické výtvarnictví, moc jsem si na tom zakládala, odmala maluju, kreslím a podobně a myslím, že pro to mám fakt cit. Jela jsem natěšená na talentové zkoušky, strávila tam asi 6 hodin, no a odjížděla s pocitem, že se mi to prostě povedlo a každopádně mě přijmou..Jaká chyba si tohle myslet :evil: Nakonec moc nebrali zřetel na to, jak moc jsem šikovná, talentovaná a podobně, protože se tam dostala fakt telata, když jsem viděla, jak na zkouškách měli prodřené čtvrtky, když malovali temperou zátiší, tak jsem si fakt dost věřila..
Nejvíc se koukalo na průměr, kterej mi samozřejmě kazilo co? MATEMATIKA! Takže já zklamaná, nešťastná z toho, že jsem se tam nedostala jsem se zapřela, že prostě stuodvat nejdu, že mě nebude bavit sedět v kanclu, takže obchodka a podobně ani náhodou a napsala jsem si servírku..no tam to byla pohoda, celé tři roky jsem se nemusela učit ani jednou, měla jsem dost navrch, nakonec jsem si udělala nastávbu,..ale doteď jsem na sebe naštvaná, že jsem to nezkusila další rok znovu, moc jsem chtěla studovat vysokou školu, nějaký umělecký obor :zed: :zed:

 
kamiŠ
Generální žvanilka 23513 příspěvků 06.10.11 13:34

Lyrico, tak holt až po prckovi nebo po při něm, dálkově :palec:
Jo tohle je bohužel bordel, na co potom talentovky :roll:

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 13:41

kamiŠ tam je problém, že bez střední umělecké to ani nemá cenu zkoušet..
Ale tak teď budu mít jinou starost :wink:

 
kamiŠ
Generální žvanilka 23513 příspěvků 06.10.11 13:44

Ale má, nebo si uděláš i tu střední, když si ji budeš paltit, tak tě vezmou :mrgreen:

Konec polemizování :lol:

 
Lesí
Zasloužilá kecalka 602 příspěvků 06.10.11 14:42

Už se těším na pokračování :palec: tak šup šup..ať už je to tady :-D A držím palce,ať už je jen dobře :wink:

 
suricata
Kelišová 6601 příspěvků 06.10.11 20:24

Lyrico, přece nemusíš studovat, abys mohla malovat, kreslit, tvořit, spoustu umělců nemělo vzdělání, za to měli talent a odhodlání, pusť se do toho a příští deníček může být ilustrovaný :) držím palce

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 20:54

suri já se tomu věnuju pořád, jen živit se tím nemumím.. :mrgreen: :mrgreen:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 06.10.11 20:56

Výmluva :Nebreč ,jeho táta byl taky takovej!!!!No to mě baví!!!! A co dělala jeho maminka ?Je pravda ,že geny nevyčůrá,ale podle mého názoru zanedbala jeho výchovu a to hodně :-( !
Vám přeji jen to hezké a pokud Vám kdy jaký hrubec řekne ,že je mu líto, že už Vám to neudělá …NEVĚŘTE MU ,LŽE !!!!!

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 21:13

jan1610 a bude hůř, to až příště ale..
Taky t ona mě působí spíš tak, že tím omlouvala samu sebe..

 
didafifa
Kelišová 6429 příspěvků 06.10.11 22:52
lyri

teda nenapinej :mrgreen: jinak je to moc hezky napsany denicek i kdyz celkm smutny, ale celkem mi pobavilo kdyz jsi napsala rikejme mu treba michal a pak jsi napsala ze kdyz nebylo kam jit tak se slo k jirkovi :mrgreen:

 
Uživatel je onlinelyrica
Hvězda diskuse 41860 příspěvků 06.10.11 23:44

Hehe, no taky jsem si pak říkala, že jsem to pěkně provařila, ale tak co se dá dělat :mrgreen: :mrgreen:
Ono je to as ijedno, pochybuju, že by se sem někdy podíval :pankac:

 
orchideika
Zasloužilá kecalka 771 příspěvků 07.10.11 09:39

…těším se na pokračování…
měla jsem kdysi podobnýho přítele, teda bez té travky…takže vím o čem píšeš…

 
Alyss
Extra třída :D 10418 příspěvků 07.10.11 13:49

Těším se na pokračování!!!!
(Ikdyž teda běhal mi mráz po zádech :-? )

 
kakacko
Povídálka 45 příspěvků 07.10.11 14:48

Každopádně teď jsi šťastná, tak ať tě štěstí neopouští :palec: a těším se na pokračování :-)

 
Juchinka  07.10.11 18:35

Musím komentovat, jelikož je to úplně můj příběh.Taky agresivita a alkohol otce z dětsví.A já podvědomě hledala ve stejných vodách. V 17 vážný vztah z tímhle tipem, věčně plnej barák lidí nonstop v kuse, ve 20 jsem mu porodila neplánovaně, ale z lásky holčičku. To se sklidnil tím, že jsme doma neměli denně naservírované kamarády, ale sjetej a do mrtě opilej nepřestal být. Dopadlo to tak, že když bylo malé rok a půl, vykopla jsem ho a i když chodil ze slzami v očích a velkým prosíkem, už nikdy jsem si ho k tělu nepřipustila. Co se děje s ním ?? Od jeho současné přítelkyně jsem se osobně dozvěděla, že ji několikrát fizicky napadl. Prostě chudák :nevim: Poučení pro mě?? Hodně mi tento vztah dal, nasměrovala jsem svoje vyhlídky jiným směrem, Teď má moje dcera třetím rokem nového tatínka, tento měsíc se bereme a v lednu se nám narodí syn. Jsem šťastná a poučená :mavam: Přeji ti rozum do hrsti a podobný osud :palec:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 07.10.11 22:14

v tom nejnapínavějším to takhle utne :mrgreen: těším se na pokračování, mooooc :palec:

 
PusinkaMartinka
Echt Kelišová 9397 příspěvků 05.01.12 14:11

Jako bych to psala já… kdysi sem chodila taky to byla úplně prví velká láska a dokonce taky Michal a úplně sem zažívala co tady píšeš…

Vložit nový komentář