Co mi dal rok s Vojtíškem

katula9  Vydáno: 28.09.14

O tom, jak jsem poznala Vojtíška od Pavučinky a jak naše kamarádství pokračuje i přes momentálně velmi těžké období. Doufám, že vás nebudu moc nudit, ale potom, co se za posledních šest týdnů stalo, cítím, že by bylo dobré sepsat pár řádků.

Vojtíška i jeho maminku jsem poznala před více než rokem. Byl červenec loňského roku a já jsem jela se svými kamarády, kteří pracují u Studenta do Brna. SPavlínkou jsme se přes internet předem domluvily, že navštívíme Vojtínka v nemocnici. Setkat jsme se měly na vlakovém nádraží, kde jsme se i setkaly. Pak jsme sedly na tramvaj a hodně jsme se nasmály, prtože mě jako naprostého neznalce nenapadlo nic lepšího než pro velký batoh (krosnu) narazit Zlínskou jízdenku pro zavazadlo. No nemusím asi popisovat, jak jsme se nasmály mé chybě. Naštěstí cesta v pohodě bez kontroly, tak jsme dorazily do nemocnice.

Před oddělením ARO jsme se musely ohlásit, za kým jdeme. Na šatně pro návštěvy jsme si odložily své věci a nazuly návleky. Pak jsme šly k Vojtíškovi na pokoj. Na první setkání v životě nezapomenu, Vojtíšek byl tak krásný. Chvíli si hrál s hračkou, myslím, že zrovna se svým oblíbeným korálkovým závěsem. Na návštěvě jsme se zdržely asi tři čtvrtě hodiny, pak jsem musela zpátky na autobus. Když jsem se vracela domů, měla jsem o čem přemýšlet.

Uplynuly asi tři měsíce, kdy jsme si s Pavlínkou pravidelně psaly. A už se dostávám ke své první samostatné návštěvě u broučka. Strávila jsem u malého asi dvě hodiny. Hráli jsme si s hračkami a pak jsme si také četli pohádku.

Nicméně na ARO byli velmi překvapení, že jsem za malým přišla. A tak mě požádali, že jestli hodlám chodit pravidelně malého navštěvovat, tak ať požádám rodiče Vojtíška, aby jim při příští návštěvě podepsali souhlas s tím, že Vojtíška budu navštěvovat.

Pavlínka neměla nic proti tomu, že Vojtu budu navštěvovat pravidelně, za což jsem byla velmi ráda. Jezdila jsem do nemocnice 1× týdně (přece jen ze Zlína je to 100 km) Takhle jsme fungovali asi další tři měsíce. Jednou mě tak napadlo, že bych za malým mohla i na celý den, vždy jsem jen odběhla na oběd, jinak jsem celý den strávila u postýlky.

Tohle se osvědčilo také a tak když jsem se jednou vracela z oběda, tak mi sestřička povídá „Tak teta půjde za mnou a zkusí si Vojtíška nakrmit.“ (Vojtíšek měl PEG sondu přímo do žaludku, tak krmení nebylo nejjednodušší). Já sice překvapená, ale šla jsem. První krmení nedopadlo nic moc - všechno bylo všude, ale to sestřičce nevadilo. V té době už jsem Vojtínka sama přebalovala, takže krmení byl další krok ke zvládnutí péče.

Nadále jsem pravidelně dojížděla na ARO a podle svých možností jsem se o Vojtíška starala sama. Po dalším čtvrt roce došlo i na koupání. Vojtíkovi se koupání moc nelíbilo, tak jsme vždy museli pospíšit.

Občas jsem se v nemocnici potkala i s Pavlínkou. To jsem pak odcházela na kávu, aby si Pavlínka broučka užila.

Nedokážu ani slovy popsat, když jsem si Vojtíka poprvé pochovala. Něco úžasného to bylo a i Vojtovi se to líbilo. Nejlepší zábavou bylo vypojování ventilátoru, na který byl napojený. To vždy musela přijít sestřička a napojit Vojtu znovu.

V dubnu Vojtíka převezli do Motola, kde mu provedli zákrok, díky kterému byl už bez ventilátoru a jen na kyslíku. Po třech týdnech se vrátil do Brna a návštěvy mohly vesele pokračovat. Někdy jsem si broučka jen přebalila, jindy zase i vykoupala a nakrmila. Bylo to prostě jak kdy a taky jak moc bylo oddělení plné.

Sedmnáctého června tohoto roku nadešel ten dlouho očekávaný den, kdy Vojtík směl domů k bráškovi mamince a tatínkovi. Po čase jsem jela poprvé Voojtíka hlídat, Pavlínka potřebovala něco zařídit ve městě. A tak se stalo, že jsem se musela naučit snad poslední věc - a tou je odsávání. Ale i to jsem zvládla, a tak jsem pak Vojtíka hlídala ještě jedenkrát.

No a v srpnu Vojtíšek odjel do Motola. Nejdříve s maminkou a potom maminka musela domů ke staršímu chlapečkovi. Vojtíšek tedy bojoval nadále sám. Bohužel jednu noc došlo k zástavě srdíčka a Vojtíšek byl převezený na jipku. Tam bylo opět zapotřebí ventilátoru a mnoha dalších přístrojů.

Nepřeju nikomu ten šok, když přijdete na normální oddělení a oni vám řeknou, že Vojtík u nich není a že je na JIP. To byly hodně krušné chvíle. Nakonec mě po telefonátu Vojtínkova taťky za malým na 15 minut pustili.

V následujícím týdnu nechali rodiče Vojtíka pokřtít a mně se dostalo obrovské cti, za kterou nikdy nepřestanu být vděčná - stala jsem se Vojtího kmotrou. Velmi si toho vážím a vážit navždy budu.

V neděli jednatřicátého srpna jsem Vojtíka navštívila i s mými rodiči, kteří Vojtu přijali za vlastního vnuka. Kdybychom ovšem tušili, co se do rána stane.

Bylo to s malým hodně zlé, ale pořád jsme věřily, že se vše v dobré obrátí. Bohužel nestalo se tak a Vojtíšek v pondělí prvního září svůj boj o život bohužel prohrál. Zemřel ve věku nedožitých 28 měsíců.

Když píšu tyto řádky, je to 9 dnů po pohřbu a já se s tím pořád nedokážu smířit a vím, že se s tím jen tak nesmířím jestli vůbec kdy. S maminkou i jejím manželem a starším Honzíkem jsem i nadále v kontaktu a snažíme se držet při sobě. Vzpomínáme na broučka a vím, že nezapomeneme nikdy.

Všem vám přeji zdravé rodiny a jen pěkné dny.

Katka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.5 bodů
 Váš příspěvek
 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30480 příspěvků 28.09.14 00:18

Krásně napsáno. Moc mě to celé s Vojtíškem zasáhlo a do poslední chvíle jsem také věřila… :( Hodně síly, držte se!

 
Kaci.Kacka
Zasloužilá kecalka 595 příspěvků 28.09.14 01:25

Uprimnou soustrast :(
Brouckovi do nebicka posilame pusinku a Vam hodne sil

 
Týna K.
Závislačka 4303 příspěvků 28.09.14 07:23

Je mi to moc líto :,( děti by umírat neměly :,( Přeji co nejvíce sil.

 
Sarik12
Extra třída :D 12473 příspěvků 28.09.14 08:02

Jsem moc rada, zes denicek napsala :kytka: na vojtiska casto vzpominam a jestli muzes, pozdravuj ode me a od Terezky Pavlinku :hug:

 
Dainvyk
Zasloužilá kecalka 887 příspěvků 17 inzerátů 28.09.14 08:09

Pěkně napsáno, ale smutné :,(

 
AniNevim
Neúnavná pisatelka 16803 příspěvků 28.09.14 08:43

Opet jsem si pobrecela. Casto na nej vzpominam a doufam, ze je mu v nebicku moc dobre a ze vase laskyplna pece mu nesmirne ulehcila tu kratkou a trnitou cestu na zemi :,(

 
Lolllo
Ukecaná baba ;) 1855 příspěvků 28.09.14 09:05

To je mi líto. Vojtíškovi jsem fandila, na Vánoce jsem mu posílala hračku a moc jsem věřila, že to dobře dopadne. :,(
Tobě patří veliký dík za to, co jsi pro něj dělala, seš úžasný člověk. :srdce:

 
svycarka
Kelišová 6330 příspěvků 28.09.14 09:10

:,( :,(…znam ten pribeh.Je mi to moc lito :,(

 
katula9
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 28.09.14 09:47

Děkuju vám všem mamince vaše pozdravy vyřídím a jen jsem vám chtěla říci že jsem napsala další pokračování tentokrát podrobnější proto abych si mohla uchovaž snáze vzpomínky

 
Black Tears
Závislačka 3438 příspěvků 28.09.14 10:15

Upřímnou soustrast…

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 28.09.14 10:51

:hug: :hug: Upřímnou soustrast…

 
Třesulka
Stálice 60 příspěvků 28.09.14 11:15

Mrzí mě to moc, upřímnou soustrast.

 
dendule4
Závislačka 4585 příspěvků 28.09.14 11:46

Nedokážu(ne vlastně ani nechci) si představit, jaké to je pro maminku. Prosím vyřid mou upřímnou soustrast. I já Vojtíškův příběh sledovala a je hrozně kruté jak to skončilo…Hodně síly Vám všem!!!

 
pomenkova
Generální žvanilka 24107 příspěvků 28.09.14 13:49

Vyslovuji uprimnou soustrast mamince od Vojtiska :( :( :( :andel: :andel: :andel: Napsala jsi to moc hezky, takovych lidicek jako ty moc neni,.klobouk dolu :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

 
chs.jasmin
Závislačka 4399 příspěvků 28.09.14 20:26

Já se omouvám, a le prvně se musím zeptat: Byl ještě nějaký první deníček? Moc totiž nechápu kdo tedy Vojtíšek byl a proč vlastně umřel?

Jinak je to moc smutný deníček, až mi slza ukápla. Je to strašné a děti by prostě umírat neměly :,( Přeji upřímnou soustrast a posílám mnoho sil… :kytka:

 
soney
Zasloužilá kecalka 751 příspěvků 28.09.14 20:39

Ahoj, na pribeh obou Vojtiku jsem narazila uz davno a napjate sledovala… pamatuji, jak jsem sla zrovna z metra domu, prvniho zari, precetla si tu smutnou zpravu a tekly mi slzy… nevim co rict, asi uprimnou soustrast, cas snad vse udela jinym, vyjmecnym a snesitelnym :kytka:
jen jsem vlastne nepochytila, ty jsi byla pro maleho pribuznym? neni uplne caste, zes byla tolik s malym a tak? to jedine mi neni jasne

 
Anonymní  28.09.14 20:55

O příběh Vojtíška jsem se začala zajímat, jakmile se mi narodila dcerka se srdeční vadou. Hrozně moc jsem mu držela pěsti a četla tu hroznou zprávu už v deníčku přímo od Pavučinky. Upřímnou soustrast všem, kterých se tato bolestná událost plně dotýká..

@chs.jasmin snad se autorka deníčku nebude zlobit, vložím sem deníček, co psala přímo Vojtíškova maminka, aby bylo jasné, proč byl Vojtíšek v nemocnici a proč vlastně umřel

 
Anonymní  28.09.14 20:55

http://www.emimino.cz/…nicek-10541/

 
chs.jasmin
Závislačka 4399 příspěvků 28.09.14 20:57

Aha, moc děkuji Anonymovi za zaslání deníčku. Sice bych si takové věci teď něměla číst, ale nedá mi to. Děkuji za objasnění… :kytka:

 
terinka4444
Hvězda diskuse 50812 příspěvků 28.09.14 22:28

Vojtínek zemřel? 8o :,( :,( Upřímnou soustrast… to je mi nesmírně líto, myslela jsem, že už je vyhráno :,( :,( nevím co napsat…krásně napsáno, a díky Bohu za lidi, jako jsi ty

 
MD3010
Povídálka 27 příspěvků 28.09.14 22:40

Upřímnou soustrast jak tobě, tak jeho rodičům.. :(, když zemře dítě je to tragedie.. děti by neměly být nemocné, pokaždé, když čtu něco o dětech, které jsou nemocné, je mi těžko.. mě zemřel synovec pet dní po narození, a do dnes se z toho nemohu vzamatovat a to je to už pět let.. nikdy nezapomenu na tu bolest… a na Deníska.. :,(, Vojtíška už také nic nebolí, už je z něj andílek..

 
Petája
Kecalka 203 příspěvků 28.09.14 23:16

Také jsem sledovala příběh Vojtíška, bohužel to dopadlo smutně, dívá se na nás z nebíčka…Pavlínce a její rodině hodně sil a Tobě velký dík, že jsi jim oporou…je mi to tak líto…

 
micta
Generální žvanilka 20084 příspěvků 29.09.14 09:13
:,( :,( :,( :,( :,( :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
 
Štuclíček
Zasloužilá kecalka 600 příspěvků 01.10.14 11:00

JsiJsi moc hodna, co jsi pro Vojtiska a jeho maminku udelala. Takovych lidi si velice vazim a je skoda, ze je jich tak malo… Pribeh obou Vojtisku jsem sledovala, jsem v kontaktu s druhym Vojtou od Makulky, ze ktereho roste krasny rostak a o to vic mne zasahl takovyhle konec Vojtiska Pavucinky. V nebicku mu uz je jen dobre a tobe i Pavucince preji hodne sily a dal do zivota uz jen stesti :srdce:

 
Anonymní  02.10.14 19:12

Je mi to lito, ale myslim, ze chlapeckovi je uz konecne dobre, takovy zivot by za moc nestal a ja bych tohle pro sve dite nechtela :( Zarazilo me, ze Pavucinka v predchozim denicku pise, ze i kdyz byla tezka srdecni vada diagnostikovana v rannem stadiu tehotenstvi, tak se rozhodla si dite nechat :nevim:

Vložit nový komentář