Co nás čeká?

sonule1  Vydáno: 08.03.05

Ahoj všichni na emiminu, dosud jsem jen nakukovala a hltala Vaše příspěvky a články, ale teď i já jsem se přihlásila a chtěla bych Vás požádat o dodání optimismu:

Skoro po dvouletém snažení o otěhotnění se zadařilo loni v lednu a já čekala vytoužené miminko! Moc radosti jsme si s manžílkem neužili, v březnu jsem potratila(samo­volně)-11tt. Po asi 3měsících jsme se začali znovu snažit, jenže pořád nic…Byla jsem už u mé dr., dělala mi folikulometrii, vše OK. Manžel byl asi před 2roky na spermiogramu, výsledky měl slabší. Teď se chystám znovu k dr., asi pošle manžílka znovu na spermiogram.
Holky, chtěla jsem se zeptat, nevíte, co se všechno dělá ještě za vyšetření? Kdy nás může dr. poslat na umělé oplodnění? Vím, že jsme teprve na začátku, jak dlouho to všechno asi trvá? Už bych byla ráda pyšná těhulka! Známí vozí kočárky a my? Po tom, co jsem tady četla na emiminu vím, že své zkušenosti máte. Napište prosím.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  08.03.05 09:23

Ahojky!!!!Nemám s timhle sice žádné skušenosti,(já zas k těhotenství přišla jak slepej k houslim jak se říká a teď už mám 2 měsíce před porodem.Neznamená to že toho lituju naopak.Ale je to nespravedlivý:)něk­do otěhtní tak lechce a jinej si to musí doslova vymodlit!chtěla sem ti hlavně napsat ať nezoufáš a neztrácíš naději budu ti moc moc moc moc držet pěstičky a palečky ať se vám to povede!!!!Určitě se to povede!Buď trpělivá a mysli na to až se to povede tak budeš ta nejšťastnější ženská pod sluncem!!!!měj se mooooooooooooooc krásně a drž se přeju štěstí Radůzka

 
Anonymní  08.03.05 10:38

Ahojky,
moc držím palečky, aby se vám to co nejdřív povedlo a mohla ses pyšnit rostoucím bříškem. Ještě před rokem jsem byla stejně zoufalá jako ty. A teď už chystám výbavičku a užívám si kopání v bříšku.Za týden nastupuju na mateřskou a koncem dubna by se nám mělo narodit vytoužené miminko.
Na začátku to ale vypadalo úplně jinak.S manželem jsme moc chtěli miminko a vůbec jsme si nepřipouštěli, že zrovna my bychom mohli mít nějaký problém, ale ouha, najednou to nešlo. Naštěstí mám skvělýho doktora, který nás nenechal se snažit rok, dva a náš problém začal řešit hned po několika málo měsících.. Nejdřív mi udělal všemožný krevní testy. Zjistilo se, že neovuluju, tak mi na:,–(il Clomhexal a my se půl roku snažili s hormonama. Každý měsíc jsem pak chodila na další testy a na provokačky, protože jinak jsem měla nepravidelnou MS. Podle testů bylo všechno v pořádku, ale pořád se nedařilo. Takže byl na řadě manžel. Na spermiogram se mu moc nechtělo. Zjistili mu menší množství a hlavně pomalejší spermie. Nebylo to tak hrozný, ale v kombinaci s mojí hormonální nerovnováhou už možnost přirozeného otěhotnění byla hodně malá. Pak jsem ještě absolvovala operaci na zjištění průchodnosti vejcovodů, ta dopadla dobře. Potom jsme už začali chodit do Sanusu v Hradci. Začali jsme nejjednodušší formou umělého oplodnění - IUI - inseminace. Brala jsem zase hormony, dostávala jsem Pregnil na vyvolání ovu,takže pak je všechno připravený pro spermíky, který se musí dostat k uvolněnému vajíčku. Manžel musel odevzdat „kelímek“, v laborce pak spermíky protřídí, aby tam zůstali jen ty nejlepší, no takže my jsem jich tam nikdy moc neměli a pak se zavádějí do dělohy. Nebolí to, je to jako gynekologická prohlídka, chvilku si poležíš a jdeš normálně domů. Celkem jsme to absolvovali 5×. A po pátý už jsem věděla, že je to naposled, pak že už máme jedinou možnost - mimotělní oplodnění. Je to dost o nervy, každý měsíc jsem si dokázala navodit těhotenské příznaky a každý měsíc jsem brečela, když přišla MS.Mezitím jsme si ale pořídili psa, najednou jsme měli jiné starosti a já na to miminko přestala myslet 24h denně. Tu pátou inseminaci jsme podstoupili po dovolený, v pohodě a v klidu a už jsem ani tak neřešila výsledek. Takže když se mi zpozdila MS, brala jsem to jako další problém a začala jsem se připravovat na umělý. Jenže MS pořád nepřicházela, tak jsem si udělala těhotenský test, který mi zbyl v šuplíku. Manžel nad tím papírkem kroutil hlavou a nebylo mu jasný, proč tam jsou dvě růžový čárky. Bylo to neuvěřitelný, tolik štěstí najedenou. Od sestřiček v laborce jsem se ještě dozvěděla, že jsem už kolikátý případ, kdy se vyvedla až ta poslední inseminace.
Já vím, že se to lehko řekne, ale zkus na to tolik nemyslet. Nervy dělají strašně moc. Zkus být v pohodě, nestresovat se. Vím jak je to těžké, když kolem vidíš maminky s kočárkama. Ale uvidíš, že se taky dočkáš, že taky budeš mamka a pro svého mimíska ta nejlepší na světě.

 
sonule1
Povídálka 11 příspěvků 08.03.05 14:43

Ahojky, moooooc děkuji za Vaše příspěvky. Snad to nebude znít sobecky(rozhodně to tak není myšleno!), ale ulevilo se mi, že v tom nejsme sami. Díky za dodání optimismu! Zítra jdu k dr.,tak už se těším, co bude dál. Mějte se fajn, užívejte si „bříško“, přeji krásné zdravé mimi.

 
Kati
Ukecaná baba ;) 2263 příspěvků 08.03.05 18:23

Ahoj Sonule!
Já mám 14 dní po umělém oplodnění. Začalo to tak, jak asi u všech, rozhodli jsme se s manželem, že se začneme snažit, ale naše snažení nepřinášelo vytoužené ovoce. Po roce (což se bere jako neplodnost) jsme podstoupili první vyšetření. Já - průchodnost vejcovodů (nic příjemného) a manžel spermiogram. V tom byl problém, manžel má málo a také málo pohyblivé spermie. Takže jsme byli vysláni do centra. Pro nás byla s takovou vadou jediná pomoc - IVF+ICSI= tzv.oplodnění ve skumavce. Odeberou vajíčka a pomocí jehly ICSI vpraví tu nejlepší spermii do vajíčka. Žena prochází tzv.stimulací, píchá si injekce, které začnou v těle vytvářet více vajíček než je běžné. Já jsem jich měla 10. Po odběru (při celkové narkóze) je oplodnili manželovýma spermijkama. Nakonec nám zůstali jen 2 vajíčka. Za 3 dny jsem šla na transfer, kdy vajíčka dají do dělohy, nic to není, opravdu jen jako gynekologické vyšetření. Jen to vše není nejlevnější, my jsme si i připratili nadstandartní kultivaci vajíček a asistovaný hatching. Takže jsme za to dali 23 000.-, ale co bychom pro to mimčo neudělali. Asi horší, než všechna ta vyšetření je to čekání na výsledek!
Drží palce, jste na to dva a na to nezapomínejte! Ve dvou to v pohodě zvládnete, ať to stojí, co to stojí! Vím o čem mluvím, mám úžasného manžela a v klidu to jde lépe! Ještě jednou držím palce! Kati

 
Bohun
Zasloužilá kecalka 522 příspěvků 11.03.05 08:23

Ahojky Sonule,
nezoufej a ver! Kdyz se povedlo jednou, proc by se nemelo povest podruhe? A pokud ma manzel slabsi spermiogram, tak proto to mozna trva trosku dele nez je obvykle u zdravych paru, ale jednou se to nejake sikovnejsi spermii podari. Pokud jsem to dobre pochopila, tak i poprve to vyslo az po dvou letech. Ale to cekani je hrozne, co?
Ja ti zkusim napsat, jak postupovala vysetreni u nas (snazime se uz skoro 4 roky). Prvne vysetrili me hormonalni profil v urcite dny cyklu a k tomu sledovali rust folikulu a manzelovi spermiogram. A pak uz se vicemene rozhoduje podle vysledku. My to meli vicemene v poradku (jen ja mirne zvysenou hladinu prolaktinu, ale folikul rostl, takze me asi nevadi). Pak jsem sla na laparoskopii a hysteroskopii, kdy se zjistuje pruchodnost vejcovodu a podrobne prohledne deloha, protoze jsem asi v 10 letech byla na rozhaneni zanetu slepeho streva, takze tam mohly byt srusty. Pri tom zjistili rozsahlou endometriozu a zacal kolotoc IVF. Pri tom se postupne jeste ukazalo, ze mam alergii na spermie a nereaguji mi vajecniky na stimulaci.
Ale pokud vy uz jste jedno dite cekali, tak si myslim, ze by pomohlo jenom IUI (intrauterinni inseminace), kdy vlastne zkratej cestu spermiim k vajicku - zavedou spermie az do delohy k usti vejcovodu (normalne musi projit do delohy deloznim hrdlem z vaginy, kam ho partner vystrikne). A hlavne te sleduji, jestli nejaky folikul roste a naplanuji presnou dobu. Nekdy te muzou i mirne stimulovat, aby tech folikulu (a v nich vajicek) rostlo vic (tak 3) a tim se taky zvysuje sance. A tohle navic cele plati pojistovna a je to temer prirozene poceti). Az kdyz tohle nezabira nebo mas vaznejsi problemy, tak nastupuje oplodneni „ve zkumavce“ (IVF). Jinak bezne se bere za neplodnost, pokud neotehotnis pri pravidelnem nechranenem styku do roka, ale je mozne, ze by te tvuj lekar mohl zacit vysetrovat i driv, zalezi na nem. Hlavne neztracej optimismus a silu bojovat, uvidis, ze to dobre dopadne! I ja tomu verim a to jsem // testik jeste nikdy nevidela.
Preju at se vsem snazilkam brzo splni jejich prani a maji v brisku vytouzena miminka.
Bohunka

 
Anonymní  26.04.05 10:43

Ahoj Sonule,
zkoušeli jste prstíčkovou metodu? Psalo se o ní i na těchto stránkách. My jsme ji s manželem po marném 6-ti měsíčním snažení zkusili a hned nám to vyšlo. Určitě to za zkoušku stojí, přeju ti, aby se i Vám brzy zadařilo.
 Pavla

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele