Co více si přát?

adajar  Vydáno: 01.10.11

Chtěla bych napsat o našem životě plném nástrah a kopanců. Vypovídat se a ukázat, jak to vidím já a třeba i někomu trošku vlít optimismus do žil. Píše se rok 2003 oslavila jsem své 18. narozeniny a poznávám svou největší lásku a oporu v životě (no, v té době jsem o tom ještě nevěděla).

naše rodinka již doma.

rozdíl po roce
4 komentářů

druhý den doma měl 2500g cca
4 komentářů

Ještě v nemocnici na ARU
2 komentáře

cvičení vojtovky

Velice záhy jsme spolu začali bydlet a jako většina párů jsme se museli naučit jeden druhého respektovat. Proběhlo i pár hádek a skoro rozchod, kdy se přítel (říkejme mu David) rozhodoval, jestli mě má ještě rád. Ale jak vidíte, rozhodl se pro to být se mnou a pořídit si miminko.

Naše snažení začalo v roce 2007, hned po 2 měsících jsme otěhotněla a Davidovi to dala jako dárek k narozeninám. Byl listopad a čekali nás krásné Vánoce. Dohodli jsme se, že se v lednu vezmeme, dokud nebudu mít velké bříško. Ale co osud nechtěl, přesně 31. 12. 2007 měl přítel nehodu. Naštěstí ji přežil (a já shodou okolností jsem s ním odmítla jet) a byl zdravý, jen trochu vykulený.

Nastal náš den D, tedy svatba, 12. 1. 2008, byla jsem ve 3 měsíci. Moc jsme si svatbu užili a těšili se na naše miminko. V únoru jsme podstoupila amniocentézu (podezření na Downův syndrom). A 17. 3. jsem krásně oslavila narozeniny. O den později jsem začala krvácet a skončila jsme v krčské nemocnici s probíhajícím potratem (musela jsme počkat, dokud plod neporodím), ten den jsme se dozvěděli, že čekáme zdravého chlapečka. Byli to nejhorší noci v životě bez naděje, že můj chlapeček přežije, ale přitom žil a kopal. Dne 20. 3. 2008 jsme potratila ve 21. tt živého chlapečka, který pár minut po porodu umřel. Bylo to strašné a šílené, ale měla jsme tam pořád svou oporu, svého manžela a svého anděla strážného.

Po půl roce jsme se začali snažit o další miminko, ale nešlo nám to (psychika hraje obrovskou roli). Rozhodli jsme se koupit byt a přestěhovat se na Kladno (jak se říká, začít znova). Byt jsme koupili a v srpnu jsme se přestěhovali a začali rekonstruovat. Blížil se březen a já byla nervózní, jak zvládnu onen den, ale příroda mě překvapila a já 7. 3. zjistila, že čekám miminko. Moc jsme se těšili. Od začátku těhotenství jsem jen ležela a zvracela. Chtěla jsem věřit v úspěšný konec těhotenství, ale jak to tak bývá, nic není jednoduché. V 23+4 mi odešla zátka a letěla jsem do nemocnice (sice jsme si přišla jako největší hypochondr, ale co, strach je větší), kde verdikt zněl: otevřená na 2 prsty, vyklenující vak blan a hrozící předčasný porod. Okamžitě mě převáželi k Apolináři, kde mají neonatologii. Tam jsme 2v1 vydrželi ještě několik dní.

Náš malý syn se narodil 10. 8. 2009. Měřil 33 cm a vážil 880 g. Agar skóre měl 1-5-7. Já rodila s horečkou a malý chytil nějakou infekci. Tedy narodil se z infekcí, celkovou sepsí. Poprvé jsem ho viděla ráno a dost mě to sebralo, taková malá panenka, která se chvěje. To ani není možné, je to moje dítě? Ale byl to on. Moc jsme si uvědomovala, jaké problémy můžou nastat, ale musela jsem být moc silná, ten malý tvoreček mě potřeboval. Nebudu to víc popisovat, třeba někdy jindy v jiném deníčku. Bylo to nejhorší období v mém životě a prosili jsme jeho brášku, andílka, ať nám ho nebere a nechá nám ho na zemi.

Malého bojovníka jsme si domů odvezli 22. 10. 2009, byl to nejkrásnější zážitek. Ani cestou domů stres nepolevil, přišly neustálé návštěvy lékařů a kolotoč cvičení. První rok byl těžký, léky a taky problémy s kojením a nedonošeností. Rok malého bojovníka byl skoro za námi a utekl jako voda. Danýsek je opravdu veliký bojovník a v roce 2011 by již nikdo nepoznal, že je nedonošený.

Dnes jsou malému 2 roky a kousek. Je to neposedný nezbeda, který začíná mluvit ve větách, běhá a je moc chytrý a od léta je přes den bez plenek i na cestování. Čeká nás pár vyšetření a je více sledovaný, ale tohle je naše štěstí a vím, že má smysl si počkat. Třeba minulý týden nám ukradli auto a manžel měl problémy s prací. Vlastně se pořád něco děje, ale u koho ne. A vždy, když je mi nejhůř, kouknu na fotky, co všechno musel zvládnout můj syn. A vím, že všechno ostatní jsou jen blbosti, které mrzí, ale já mám největší štěstí na světě, a to zdravé dítě a zdravého milujícího manžela. Co více si přát?

Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Nechci rady ani soucit, jen dodat pár lidem trošku optimismu. Aby věřili sami v sebe.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
lucka.Kr
Zasloužilá kecalka 825 příspěvků 01.10.11 07:19

Tak to je naprosto neuvěřitelný, jsi ohromně statečná :palec:, po ránu parádní probuzení,děkuju, že jsem si mohla tento deníček přečíst :kytka:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 01.10.11 08:56

krásné ráno a děkuji za počtení !!!!Bulím u toho jako malá holka !
Přeji Vám hodně štěstí a zdraví radosti z kloučka … :hug: :hug: :hug: :hug: ŽIVOT JE NĚKDY VELMI TĚŽKÝ!!!!

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 01.10.11 08:58

Jsem moc ráda, že má takovou prima maminku :hug:

 
turny
Závislačka 4875 příspěvků 01.10.11 09:27

taky jsem si pobrečela, jsi moc statečná, přeju už jen samé krásné věci a malému hodně zdraví :hug:

 
Koty nepřihlášená  01.10.11 10:44

…a zázraky se dějí…taky máme doma rosťáka. který po porodu vážil 990g. Teď je mu 8 měsíců a není na něm poznat, že prošel takovým bojem. Maličkému přeji spoustu zdravíčka a Tobě tu nej rodinku :srdce:

 
Pavla23
Extra třída :D 10652 příspěvků 01.10.11 11:28

krásný deníček :srdce: Také máme nedonošence ( i když ne tak těžce nedonošeného) vím jaké to je.přeju hodně zdravíčka hlavně celé rodince :hug: :kytka:

 
Mrs.G
Ukecaná baba ;) 1042 příspěvků 01.10.11 11:31

Moc děkuji za tento deníček…člověk si pak opravdu uvědomí, co je v životě nejdůležitější…vaši krásné rodince přeji hlavně zdraví a ať už je jenom dobře. :hug: :huban:

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19529 příspěvků 01.10.11 12:44

teda tvůj deníček sem přečetla se zatajeným dechem a co napsat snad jen, že život není jednoduchý, vždycky se něco děje .....a i když to zní jako klišé tak nejdůležitější je zdraví .......tak přeju hodně zdravíčka, štěstí a splněných přání celé rodince :hug:

 
Danushka
Kecalka 313 příspěvků 01.10.11 12:57

Krásné, moc mě to dojalo, bulím jak želva… 8-o :potlesk:

 
jadviga
Extra třída :D 14546 příspěvků 01.10.11 13:44

:palec: neměli jste to jednoduchý, ale kdo má, je dobře, že to takhle dopadlo, malej je šikulka :kytka:

 
sterezie  01.10.11 13:45

krásný :potlesk: :kytka:

 
pelucita
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 01.10.11 15:27

Blahopřeju, jste statečný všichni tři, a malinkej je bojovník :hug: Přeju vám zdravíčko a spoustu radostí rodinko :potlesk:

 
SANDRA75
Kelišová 5969 příspěvků 01.10.11 15:47

Všem třem vám přeji do života hodně moc zdravíčka a štěstí,slzy mám v očích když čtu tvuj příběh,my jsme letos v březnu v 5.měsíci těhu přišli o naši zdravou holčičku,pár týdnu před jsem byla na plodovce v 17.1tt a v 21tt když jsem jela na Ko tak na větu kterou nám dr řekli v životě nezapomenu,vaše maličká bohužel v bříšku nežije,do ted mám před očima jak na ULZ vidime jen ležet nehnuté skroucené těličko,přitom dle plodovky odberu naše holčička byla zdravé miminko,takže jsem musela porodit své mrtvé miminko ,ted se snažíme znova a zatim bohužel bez uspechu,předtím jsem se snažili 2 roky :cry: a domu s porodnice jsem šla s prázdnou náručí a krvavím srdíčkem,držte se a mějte se rádi :hug: jak to jen pujde

 
adajar
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 01.10.11 15:50

Sandro vím jak moc to bolí, ale váš andílek vám vybere bojovníka kterého budete taky milovat jako jí. Hlavně věř. A mohu se zeptat proč tě poslali na plodovku?

 
JellyBean  01.10.11 17:24

Ahojky Kladenacko :mavam: teda pokud jeste stale jsi…tvuj denicek je krasne napsany a vsichni jste moc a moc statecni :palec: Preju do zivota hodne moc stesticka nejen malemu ale i Vam!

 
hkac
Neúnavná pisatelka 15671 příspěvků 01.10.11 18:33

Ahoj. Tvůj příběh znám (tenkrát jsem každý den chodila na net, jestli budou nové pozitivní zprávy) a přesto jsem dneska při čtení deníčku nezadržela slzy. Mám velkou radost, že jste to takhle zvládli a přeju už jen samé štěstí a radosti :kytka: . Danýsek je skutečně velký bojovník :potlesk: .

 
larsa
Zasloužilá kecalka 810 příspěvků 01.10.11 20:09

Je jasné, po kom je Danýsek takový bojovník :wink: Je krásný. Ať se vám dějí už jen samé hezké věci.

 
nika3015  01.10.11 20:38

Krásně napsaný deníček s trefným názvem „Co víc si přát?“,není většího štěstí v životě než mít doma zdravé dítě,taky jsme si tím museli projít,náš syn se narodil ve 25týdnu,byl to opravdu běh na dlouhou trať,ale stálo to zato a doma máme krásného,šikovného kluka. S naší dcerou jsme takové štěstí už neměli i přes veškerou péči lékařů umírá..... Malému a samozřejmě celé tvé rodině přeji už jen a jen samé štěstí.......

 
lumpajda
Zasloužilá kecalka 503 příspěvků 01.10.11 21:07

Moc krásné, přeji moře štěstí a zdraví celé tvé krásné rodince :kytka:

 
adajar
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 01.10.11 21:07

nika to je mi moc líto. Můžu poslat jen sílu ať už to tolik nebolí. :-(

 
hojta-míma
Stálice 87 příspěvků 01.10.11 21:41

Krásný,okatý klučina :palec: jste statečný šikulky :potlesk:

 
janickakr
Kelišová 6556 příspěvků 01.10.11 22:06

Prejeme hodne stesti:) Malej mel velice tezky start do zivota,o to ho bude mit urcite hezci. Ma skvele rodice a hlavne andela strazneho:) Urcite uz ma to zle do zivota za sebou…

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 02.10.11 14:57

Krásný deníček :potlesk: Jsi opravdu statečná, vůbec si neumím představit čím jste museli projít.. Už jen zdraví i štěstí do života přeji :kytka:

 
panibobina
Kecalka 165 příspěvků 05.10.11 13:34

moc krásný deníček :srdce: taky přeji už jen samé šťastné chvíle :-P a obdivuji tě,jak jsi statečná :kytka: přeji hodně zdravíčka :srdce:

 
Jossie  06.09.12 10:27
příspěvek..

Nádherný deníček, jsi strašně statečná, silná osůbka. Gratuluji máš nádherného syna, milující rodinku, co víc si přát. :)

 
Mandragora83
Kecalka 340 příspěvků 20.06.13 12:20

Krásný čtení.
Hlavně, že je chlapeček v pořádku, že jste to všichni zvládli.
Taky jsem si pobrečela…

 
Jankaxx
Závislačka 2868 příspěvků 23 inzerátů 02.12.13 22:09

Moc děkuji, že jsi mi poslala odkaz na tvůj deníček… je plný naděje a krásně ukazuje, že se nesmíme nechat rozhodit zbytečnostmi, ale musíme si vážit zdraví a že máme naše děti :srdce:
Přeji celé rodině zdraví a štěstí :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček