Co vše musím vydržet

ducki  Vydáno: 22.09.13

Jako malá jsem si představovala, jak bude vypadat moje budoucnost. Dvě děti, hodný přítel, šťastná rodina. Utíkala jsem každý večer do svých představ, do svých snů, do svých přání.

Můj otec byl hajzl, jo, řeknu to tak, jak to je. Nenávidím ho, nikdy se k nám nechoval hezky. Mlátil mamku, mě, mladší sestry. Byl to alkoholik a své mužství si zakládal na nás, na týrání rodiny, asi jen tak si připadal jak chlap. Zničil mi dětství, představu o spokojeně rodině. Okrádal o peníze vlastní děti, aby měl na chlast, ale že jsme neměli co jíst, ho nezajímalo.

Nezajímalo ho, jak se cítíme, jaké je to slyšet brečet svoji mámu bolesti. Trpěla, nechala se mlátit, jen aby neublížil nám, ale bylo to zbytečně. I tak nás mlátil. Bolelo to moc, ale udělat mu radost a brečet před ním? Ne, to pak až v posteli s myšlenkou, že tohle nikdy neskončí. Nikdo nám nepomohl, všichni se ho báli. To, že mlátil mě, to se dalo nějak vydržet, ale že mé dvouleté sestře rozkopl pusu, to bylo moc. Rány bolely, ale víc bolelo mě srdce a duše. Vidět, jak trpí ti které mám ráda. Bolelo, že nemám tátu, tolik jsem ho chtěla mít a pořád chci. Chci mít tátu, který mě obejme, pohladí, utěší.

Tohle trvalo dlouhých 11 let. Pak málem zabil ženu a tímto činem nám konečně vzal břemeno z hrudi. Dostal 11 let, to, co mu patří. Konečně jsem si mohla oddechnout. Jo, skončilo týrání. Ale to jsem se pletla. Bylo mi 10, když ho zavřeli a jen dva roky trval klid, dva roky trvalo léčení ran. Pak moje milovaná maminka začala mít problémy se zdravím. To, co ji doktor řekl, mě položilo. Rakovina děložního čípku.

Takový strach jak tehdy jsem nikdy neměla. Bála jsem se toho, co bude, co se stane. Mám statečnou mamku, bojovala jako lev. Doma měla 4 dcery, které ji potřebovaly. Chemoterapie, ozařování, mamka bez vlasů a na pokraji svých sil. Až tehdy si sáhla na opravdové dno a já s ní. Nemůže mi umřít, honilo se mi hlavou. Před ní jsem chtěla být statečná. Jako 12létě dítě jsem dělala věci, které mají dělat dospělí. Vařila, uklízela, vstávala v 5 ráno, aby sestry měly svačiny do školy, chodila jsem ze školy do obchodu a domů. Kamarádky byly pro mě tabu. Občas jsem je vídala, protože s námi byla babička.

Dlouhé tři roky trval její boj a já jsem jí doteď vděčná, že si život vybojovala pro nás. Miluju ji. Konečné bude klid. No to by nebyla naše rodina, kdyby se zase něco nestalo.

Moje milovaná babička mi v srpnu volala, ať se ségrou přijedeme, ale já nechtěla, měla jsem své koně, ségra kamarády a tak jsme nejely. Bohužel to mohla být naše poslední příležitost vidět ji. Začátkem září odešla navždy. Dodnes si to vyčítám, že jsem nejela.

Léta plynuly, já dospěla, našla si přítele a konečně začala být šťastná. Měli jsme společný být, nový život. :-) Byla jsem klidná a spokojená. Jednoho dne mi začalo být zle, jelikož MS mám jen, když se jí chce, tak si říkám - zkusím test. To bylo překvapení, že tam byly //.

Bylo mi 19, ale co, chtěla jsem začít odznovu. Mít svou rodinu, své malé štěstí. Byla jsem v 6.tt a byla jsem šťastná. Jenže další kontrola už šťastná nebyla. Miláček se přestal vyvíjet. Musela jsem jít na interrupci a zase jsem byla na dně. Co vše musím ještě zažít, abych byla i já šťastná?

Zjistili mi syndrom polystickych vaječníků a já věděla, že znovu otěhotnět bude těžké. Je tomu už rok a další pokusy o mimi byly neúspěšné. MS sama nikde, ovu nikde a já smutná. Život mi nadělil už dost zlého. To chci tak moc? Chci jen být šťastná, mít aspoň jedno miminko, mít už konečně nový život. Je mi smutno, ale jsem moc hrdá na to, abych po tom všem něco řekla kamarádce, mamince.

Nestěžovala jsem si s trápením s otcem nebo s maminkou a její nemocí. Chci být silná, ale už nemůžu. Je toho už moc. Potřebovala jsem se aspoň vypsat. Doufám, že to nevadí a že mě aspoň trochu pochopíte. Děkuju všem, co si přečetli můj deníček. Stavím se znovu na nohy a jdu bojovat dál s tím těžkým osudem. Nevzdám se. :-) :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
KlarkaK
Závislačka 2696 příspěvků 22.09.13 00:10

Nemam slov, zivot dokaze byt nespravedlivej…pre­ju ti hodne stesti, aby se ti prani mit miminko splnilo :hug:

 
mismurka
Závislačka 2821 příspěvků 22.09.13 00:32

Přesně tak, nevzdávej to :hug: držím palce pro lepší zítřek ;)

 
kve-tinka
Závislačka 3850 příspěvků 35 inzerátů 22.09.13 06:48
:hug: :hug: :mavam:
 
Cuddy
Extra třída :D 11770 příspěvků 22.09.13 07:52

Vydrz, vaz si spolecnych chvil s bezva pritelem. Jsi mladounka, netrap se kvuli mimcu, at neodezenes pritele. Detstvi jsi mela osklive, je to pryc, buduj peknou budoucnost pro vas i budouci deti. :kytka:

 
svycarka
Kelišová 6331 příspěvků 22.09.13 08:26

Nevzdavej se a ja ti budu drzet pesti :! kdo jiny by jsi konecne zaslouzil kousek stesti, kdyz ne ty :hug:

 
Petra2829
Kelišová 7390 příspěvků 22.09.13 08:26

Jsi silná žena. zvládneš to, Mockrát jsem si říkala nač mně osud trestá. Moje maminka boj prohrála. Važ si toho. A ten syndrom děvče dá se. Mám jej taky a dětičky již mám. Bez problémů sice ne, ale mám. A děkuji moc za ně. Jen tu maminku zdravím tam nahoru. :hug:

 
Uživatel je onlinenonina
Závislačka 3692 příspěvků 22.09.13 08:38

Ducki máš za sebou hodně ošklivého a docela chápu tvou - jak sama říkáš - hrdost, nikomu si nestěžovat.
Mám za sebou podobnou zkušenost, akorát že nás týrala i matka a s tou jsem musela vydržet do osamostatnění (její druhý manžel mi dokonce v osmi letech zlomil nos a ona tomu přihlížela a pak me donutila lhát, že jsem potkala dveře - aby neměla problémy se sociálkou), taky jsem doufala v krásnou budoucnost a klidnou rodinu. Trvalo to, ale mám to co jsem si přála. Manžela, který i přes problémy (první těhotentvsí zamlklo ve 12 týdnu a musela jsem na revizi, a dcerka z druhého těhotenství je mentálně postižená ) je s námi, miluje nás a bojuje společně se mnou.
Vydrž, bojuj a pokud ucítíš, že je toho na Tebe moc, tak si běž popovídat s psychologem.
Uvidíš, že dítko mít budeš, budeš šťastná a v podstatě Tvé štěstí je už to, že máš toho přítele, který je s Tebou, který Tě miluje. Můžete si svou rodinu udělat tak, jak si to představuješ - pokud představě jsou s přítelem stejné.
Držím palce a posílám sílu.

 
Maja23
Ukecaná baba ;) 1688 příspěvků 1 inzerát 22.09.13 09:14

Tvůj deníček je pro mě největším přínosem ze všeho co sem tady kdy četla. Zivot umí být nespravedlivej, ale ty se s tím popereš a jedou se to zlomit musí :hug: Přeju ti v životě už jen to pěkné, zasloužíš si to moc a miminko budeš mít jistě taky-někdy to nejde hned, ale neboj, když sem otěhotněla já-případ pomalu bez šance a po letech snažení…zvládneš to i ty levou zadní a určitě drív :D Věřím na boží mlýny…a to sem jinak nevěřící :)

 
sabcacech
Ukecaná baba ;) 2191 příspěvků 22.09.13 09:18

Teda, cetla jsem jednim dechem. Zivot je fakt sv*ne…po tom vsem co mas za sebou, ti nadeli jeste boj o miminko. Preji at je vitezstvi na tve strane a brzko budes mit uzlicek stesti ve sve naruci.

 
samida
Kelišová 5962 příspěvků 22.09.13 09:22

Ahoj, tvoje vzpomínky na dětsví jsou bohužel hodně smutné. Zasloužîš už si jen samé šťastné okamžiky, moc ti to přeju. Miminko bude, neboj, zatím si užívej svého mládí a šťastných dnů s přítelem. Držím pěsti.

 
Black_Orchids
Závislačka 3685 příspěvků 22.09.13 09:39

Život není fer, bohužel.
Přeju ti, aby v tvem živote začaly převazovat šťastné události nad těmi špatnými :srdce:

 
Ginuš
Hvězda diskuse 35605 příspěvků 22.09.13 10:19

Přeji Ti, aby jsi byla šťastná. Miminko se určitě povede, jen hold některé z nás musí bojovat. Taktéž bojuji - je mi 33 a mam za sebou 3 nezdary - o poslední mimi jsem přišla teď v pátek… Drž se a bojuj

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 22.09.13 10:22

Tak to je opravdu velmi smutné..
Moc držím palce. Věřím že ta smula se musí prolomit.Na každého čeká štěstí a doufám že tobě se ukáže co nejdříve

 
laducha
Neúnavná pisatelka 18376 příspěvků 22.09.13 10:32

Držím palce, ať už je jen líp…toho špatného už bylo až DOST :hug:

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 22.09.13 10:46

To není jen osud. Za hnusný dětství může tvá máma a tvůj táta. On že se choval jak se choval a ona že s ním zůstala přestože bil jí a její děti - nepochopím tohle nikdy. Rakovina děložního čípku - o tom nebudu polemizovat. Třeba kdyby chodila pravidelně na preventivní prohlídku nemusela být žádná chemoteapie - a třeba taky ne. Třeba kdyby měla chlapa co jí bude věrnej, tak by jí neměla a třeba taky jo. To tady nebudu rozebírat. Držím ti palečky aby ses brzy miminka dočkala a doufám, že tomu drobečkovi nenecháš od nikoho ubližovat jako nechala tvoje máma ubližovat tobě.

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 22.09.13 11:09

@Lynette Ahoj, promin, ale myslim ze pokud si nezazila neco podobneho tak to nepochopis. Moje mama mi detstvi nezkazila. Branila nas a castokrat dostala misto nas. A jak mohla chodit na prohlidky, kdyz mela 4 male deti a nemela nikoho kdo by nas pohlidal. Moje mamka je pro me hodne statecna a silna osoba. A ze neodesla je proto, ze nemela kam. Tehdy do azylovych domu brali jen matky s detmi do 5let.

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 22.09.13 11:10

Vsem moc dekuji. Vim, ze to neni lehke, ale ja se s tim poperu a bude zase dobre :-)

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 22.09.13 11:41

@ducki Mojí mámu taky surově bil její manžel (ale nebil její dítě) - našla si jinýho, sbalila se, rozvedla se a bylo. A na prohlídku můžeš i s dětma. Ona tvoje máma neměla žádnou rodinu, žádnou kamarádku? Promiň ale to je dost divné být na světě úplně sám. To, že to nenahlásila, to chápu - bála se ho. Ale že prostě dřepěla doma a čekala až se vrátí opilej a bude kopat do jejích dětí, tak to jako sorry ale ta ženská prostě nemůže být normální. Kdyby přítel kopnul do hlavy mému dvouletému dtěti tak mu utrhnu hlavu a už mě a dítě prostě v životě neuvidí.

 
Lajka09
Závislačka 4572 příspěvků 22.09.13 11:41

Tohle je hrozně smutné. Vždy, když něco takového čtu, tak děkuji Bohu - nebo komukoliv-čemukoliv, že mám hodné a zdravé rodiče. I když ten osud si to vybral jinde…Drž se holka a rvi se jako lev (v rodině tu bojovnost evidentně máte), jednou to vyhraješ a tomu nespravedlivému životu nakopneš p*del! :palec:

 
Marcip
Extra třída :D 13020 příspěvků 22.09.13 12:12

:,( přeji ti hodně štěstí a zdraví v životě… :hug: :hug: :hug:

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 22.09.13 14:39

@Lynette rodinu mela ale daleko a kamaradky zadne. A kdy se mela seznamit s jinym kdyz mohla akorat do obchodu? Moje mama normalni je. A nevim jak by sla na prohlidku se 4 malyma deckama. Kdo by nas tam hlidal. Nemela moznost odejit nebylo kam. Nemela penize. Moje mama byla a je na vse sama.

 
rences
Kecalka 292 příspěvků 1 inzerát 22.09.13 15:04

@Lynette mám stejný názor ohledně otce, taky nechápu proč neodešla, že neměla peníze atd. pro mě jen výmluvy :nevim: :nevim: :nevim jinak přeji hodně sil :kytka:

 
piškotíček
Závislačka 3816 příspěvků 22.09.13 15:18

Hodně sil a pamatuj naděje ta umíra jako poslední :hug:

 
Novoňka
Zasloužilá kecalka 828 příspěvků 22.09.13 15:35

@ducki Je to moc smutné..PCO už mám zjíštěno dlouho, není to překážka, kterou se nedá přeskočit :mavam: :mavam: ale ty jsi šikovná holka, máš toho strašně moc za sebou.. Život není fér, ale věřím, že se konečně dobrá karta k tobě obrátí a ty budeš zažívat už jen krásné chvilky v životě..Opatruj se.. :potlesk: :potlesk:

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 22.09.13 15:53

Dekuji holky, verim, ze uz nic zleho nezaziju. Kazdy ma sanci na hezky zivot a me se zlepsil uz jen tim, ze fotr sedi.

 
frybynka
Kecalka 208 příspěvků 22.09.13 16:28

Smutný deníček… :hug: :hug: :hug:

 
hankaaaa
Závislačka 3560 příspěvků 22.09.13 16:43
:hug:
 
AngelikaO
Závislačka 4431 příspěvků 22.09.13 17:00

Ja teda brecim… :,( :,( jsi chudak, ja bych uz byla na praskach nebo s nervama u psychologa(ne-li hur)
Vydrz, miminko urcite prijde, musis v to verit :hug:

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 22.09.13 17:26

@AngelikaO dekuji. Nevim ja jsem na prasky nebyla nikdy. Mam to asi po mamce ze jsem schopna zvladnou skoro vse, jen vecer v posteli si obcas ulevim a pobrecim

 
AngelikaO
Závislačka 4431 příspěvků 22.09.13 18:00

@ducki
Ja jsem celkem taky silna, ale na druhou stranu zase hroznej cita, takze navenek bych to zmakla asi taky, ale vevnitr total hotovo..ja se nebojim brecet a u cteni Tvyho denicku jsem vazne brecela… :roll:

 
jenika1
Závislačka 3037 příspěvků 22.09.13 19:12

Věřím, že i k tobě příjde to, co si nejvíc přeješ. K tvému dětství: co vede ženy zůstávat s tyranem i když před očima vidí, jak śurově bije ji i děti? Kdybych viděla, že chlap kopne moje malé dvouleté dítě do pusy, tak ho snad zabiju. To mě nejde pochopit.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 22.09.13 20:05

:( Život je pes… už snad bylo zlého dost a přijde i něco pěkného :kytka:.

 
Crystalline  22.09.13 20:14

@Lynette myslim, ze neni potreba tady resit autorcinu maminku. V tomto pripade mi to prijde dost necitlive. Ne vzdy je nutne vypustit ven vse, co si clovek mysli. Trochu taktu..

Autorce preji uz jen same stesti

 
Duronka
Povídálka 29 příspěvků 22.09.13 20:22

Hodne sis vytrpela :-( preju hodne sil a stesticka v zivote

 
Lynette
Echt Kelišová 7585 příspěvků 1 inzerát 22.09.13 21:10

@Crystalline No já jen že tady všichni píšou jak je život krutej, nespravedlivej atd. No to je sice pravda, ale za spoustu příkoří si člověk může sám. Ale ono je pochopitelně jednodušší to svádět na život než si nalít čistého vína.

 
little things
Kecalka 388 příspěvků 22.09.13 21:31

Pro me jsi neskutecne silna a uzasna!!!zivot je opravdu nekdy neskutecne nespravedlivy..musi se to proste uz zlomit. a ja ti preji hlavne zdravi pro tebe a tve nejblizsi a take to stesti, ktere opravdu potrebujes

 
Sandra752  22.09.13 21:32

Hodně sil přeji…s otcem jsem to měla stejné, něco to na mě zanechalo, ale teď mám už dcerku. :srdce: Přeji hodně štěstí :-*

 
Duckula
Generální žvanilka 21162 příspěvků 22.09.13 22:31

Nějak mi došla slova…, bude líp, i miminko bude, máš ještě všechno před sebou :hug: :hug: :hug:

 
chatwenna  23.09.13 07:34

Doufam, ze nestesti vymeni v tvem zivote stesti…

Ale neodpustim si poznamku, ze naprosto nerozumim tve matce. Poridit si s kretenem ctyri decka..? Cekat kazdy vecer, az se vrati…?

Nechapu. Myslim, ze velky dil vinny nese i ona.

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 23.09.13 08:20

@chatwenna on takovy driv nebyl to az jak mel vychlastany mozek a promin, ale nechce se mi znovu psat, ze moje mamka zadny dil vinny nema. Mozna to bude ode me hnusne, ale kdyby sme s nim nezustali, tak se nestalo to co se stalo a on by nam dal terorizoval zivot. Udelal chybu a nam se vsem konecne ulevilo.

 
koldy26  23.09.13 08:27

Ahoj, taky mám zjištěné PCO…+ endometriozu. 3 roky jsme se snažili o malý. Vyzkoušeli jsme toho strašně moc - čínskou medicínu, bylinky, IVF, clostilbegyt - pregnyl, cvičení Mojžišové / to doporučuji, a až díky homeopatikům se zadařilo. Teď mi tady brečí skoro 5měsíční mimčo :srdce: Zajdi za nějakým homeopatem a třeba pomůže i Tobě. DRŽÍM PALCE! Ať už je jen líp.

Příspěvek upraven 23.09.13 v 08:28

 
karinka nepřihl  23.09.13 11:35

@chatwenna
Holky neblázněte, vy se to prostě nemůžete odpustit, co? Tak s ním prostě zůstala, no a k čemu bude, když tady budete chytračit, že vy byste byly frajerky a odešly by jste? Nesuďte, když o tom h…o víte. Ale to se hezky kritizuje, když máte hodného chlapa a vy samy jste sebevědomé a hrdé. Ale pochopte, že ne každá je taková a jsou mezi námi i bojácné, neprůbojné a ustrašené ženy, tak je sakra tak těžké pochopit, že jsou i jiné typy žen, které nejsou tak odvážné, jako vy? Chatwena, tak třeba vím, že ty chlapa nemáš,. ale podle toho, co tu od tebe čtu, tak bych řekla, že jsi velmi průbojná a sebevědomá ženská, ale každá taková není. Dřív to to nebylo tak snadné, jako nyní, že se ženská mohla sbalit a odejít od chlapa. Dnes je to mnohem jednodušší

 
chatwenna  23.09.13 12:00

Karinko, sakra, ale to ja prece vsechno vim… Jen mi to nedalo nereagovat na to, ze autorka svoji maminku vylicila skoro jako svetici…

Kazda mince ma dve strany. Muj nazor je ten, ze otec jim ublizoval aktivne. Ale maminka jim ublizovala svou pasivitou.

A chapu, ze je mozna nevhodne to po denickem zminovat, ale za to svou poznamku v prvnim komentu jsem se autorce omluvila… :nevim:

Dal nevim co rict…

 
domka m
Nováček 1 příspěvek 23.09.13 14:27
NEVZDÁVEJ TO !!!

Holka drž se. Rozbrečela jsi mě svým příběhem. Já sice měla dětství s rodiči šťastné a mám skvělého manžela, který mě drží nad vodou. Můj příběh ale také není moc veselý. Máme moc nemocné miminko, které je od porodu napojeno na přístroje, které za ni dýchají. Bohužel je to nezvratný stav, zapříčiněný genetikou. Dnes je to už 24 den od porodu - ode dne, kdy jsem se naposledy cítila šťastná. Zatím stále hledám sílu na to, abych tomu mohla pevně čelit…a bojovat. A já tu sílu v sobě najdu, už kvůli své vymodlené holčičce. Víc dětí už mít nebudu, protože nemůžu. Už toto byla velká náhoda - navzdory lékařským prognózám a také mému věku - 37 let.
Ještě ti chci napsat, že moje kamarádka s polycistickými vaječníky, po mnoha neúspěšných IVF a KET samovolně otěhotněla. Lékaři jí naordinovali naříznutí vaječníků k uvolňování vajíček. Ona se toho tak bála, že radši před tím samovolně otěhotněla. A já po diagnóze masivní srůsty vejcovodů, po mnoha neúspěšných IVF i KET po 2 letech také smovolně otěhotněla. A to mi tenkrát doktor řekl, že kdyby mě viděl před laparoskopií, tak mi dal podepsat papír se souhlasem a málem mi vejcovody vyřízli. Ono to všechno není, tak jak se to jeví. A kór v medicíně. Není všem dnům konec. Já třeba věřím v to, jak to jde všechno rychle dopředu, že třeba za 10 let bude někdo schopný naší holčičce pomoct. Takže se tomu vzepři a nečekej, že to bude lehký, protože život je kurva. Bude to zatraceně těžký, ale ty jsi ženská a dáš to. Hlavně, když budš mít vedle sebe někoho, kdo tě podrží a vrátí nohama na zem.
Hodně štěstí
 D

 
janourek
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 23.09.13 16:52

Upřimně ti přeju at dojdeš štěstí a spokojenosti podobný příběh méo dětství až na to že moje mamka neměla rakovinu naštěstí ale život s mým otcem těžký a rány osudu též prot chápu jak se cítíš a posílám ti hodně sil a štěstí nebot je vzácné a je ho na světě málo :kytka: :andel:

 
ducki
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 23.09.13 18:29

@domka m dekuji ti. Je mi lito tve dcerunky, posilam ji hodne sil, aby vse zvladla :kytka:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8376 příspěvků 23.09.13 20:56

@domka Mám husí kůži, když čtu tak hrozivou věc. Budu se modlit a prosit nahoru, aby tvá holčička byla bojovník a aby jako maličká květinka rostla, sílila, aby se uzdravila a abyste měli krásný společný život. :srdce:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8376 příspěvků 23.09.13 21:11

@ducki Řekla bych, kdo nezažil, neuvěří. Prošla sis peklem, je to velká nespravedlnost, že děti toto musí zažívat. Máš naprosté právo nenávidět otce. Jen pozor, aby se při plánování těhotenství nepromítala tato skutečnost psychosomaticky. Aby tvé tělo třeba nebojkotovalo „OTCE“ tvých dětí, jestli mi rozumíš. Zkus se nad tím jen zamyslet, jestli to nemůže nějak souviset.
Je jasný, že s pošramoceným dětstvím se člověk nesmíří za jediný den. Ale už je to pryč a všichni muži nejsou takoví, jak jsi určitě zjistila, protože máš přítele, který tě miluje a plánuje s tebou rodinu. To je krásný začátek. Jsi ještě mladá, takže máte spoustu a spoustu pokusů.
Moc mě mrzí, že to první miminko nevyšlo. Jsou různé cesty, jak přijít k miminku a já věřím, že jedna z nich vede do Vaší rodiny. Přeji hodně štěstí.

Příspěvek upraven 23.09.13 v 21:12

 
Ananta
Ukecaná baba ;) 2487 příspěvků 24.09.13 23:21

Je strašné co jsi musela prožít, to by nemělo prožívat žádné dítě. Všechno ti tady už napsaly ostatní holky.

Já ti trošku asi naložím, matka tě nedokázala ochránit, možná i ona sama v dětství nedostala to co měla, normální matka své dítě ochrání, není nic horšího než slabá matka. Na tvém místě bych se zaměřila na to abych u svých dětí neopakovala stejné chyby. Držím ti palce, to zvládneš, ale nenech se nikdy ovládat strachem. Nikdo nemá právo používat fyzické ani psychické násilí na tobě ani tvých (budoucích) dětech.

Příspěvek upraven 24.09.13 v 23:21

 
anetteh
Zasloužilá kecalka 689 příspěvků 28.09.13 22:28

@Ananta promiň, ale věř, že pokud se matka bojí o život, tak děti vážně ochránit nemůže. myslím, že si to nezažila (což ti samozřejmě přeju).
@ducki zlatíčko, drž se a věřím, že brzy se vám zadaří.
I já mám podobnou zkušenost s týráním. Trvalo to v podstatě celý život, v 1í jsem rychle spěchala z domu na vysokou a byla za to ráda. Poté, co na mě v nějakých 22 letech otec o vánocích vrhl stůl, jsem se s ním neviděla. Pro moji maminku to konečně byl impuls to změnit, naskytla se možnost získat byt, neváhala a od té doby je to naprosto jiná žena.
A nevšímej si těch, kteří říkají, že maminka nebyla dostatečně silná…ona byla a to dokázal váš smutný příběh.
I já se nyní snažím o miminko a věřím, že mu dám tisíckrát krásnější dětství, než jsme měli my se sourozenci.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček