Copak to nikdy nepřestane bolet!

Anonymní  Vydáno: 10.03.16

V srpnu to budou už 4 roky, co jsi nás opustila a odešla tam, kde tě již nic netrápí a nebolí… Bylo ti 18 let, když přišla rakovina, a tím vše začalo. Zoufalství, bolest, pláč, neděje, beznaděj a nakonec jsi zemřela. Já i tatínek jsme u tebe byli do konce, drželi tě za ruku, já tě hladila po vlasech a potichu ti zpívala tu naši píseň, kterou jsi tolik milovala…

Hodně se to na mně a tatínkovi podepsalo a věř, že každý den na tebe myslíme, každý den ti zapalujeme svíčky, každé tvé narozeniny a svátek koupíme kytičku a doneseme ti ji na hrobeček a každé Vánoce je na tvém místě u stolu prostřeno a na stole je dáreček, který ty již nikdy nerozbalíš…

Bolí to tak moc, že už nevíme, jak dá, l ale zároveň víme, že tě již musíme nechat v klidu „odejít“. Víš, četla jsem, že bolet to nepřestane nikdy, že se musíme naučit žít s touto bolestí. Ale jde to někdy zvládnout?

Vždyť pořád slyším tvé výkřiky bolesti na nemocničním lůžku, pořád tě vidím, jak trpíš a prosíš očičkama o pomoc, a když přišel ten hodný pan doktor, který ti dal ten „lék“ a tobě se ulevilo a děkovala jsi očima. A bych v tu chvíli nejraději ty ruce pana doktora zlíbala, že ti pomohl od bolesti, i když to bylo na chvíli ale pomohl.

To vše se mi pořád honí hlavou a říkám si, proč, ty zlatíčko naše, proč ty, která jsi se tak ráda smála, ty která jsi milovala život a měla obrovské plány. Proč to muselo takto být a když už jsi musela opustit tento svět, proč tímto způsobem, proč nás osud takto potrestal a ty jsi musela trpět…

Ano, vím, je to pořád dokola - proč, proč, proč! Vím, že je již čas tě nechat jít, proto jsem napsala tento deníček v zoufalství a s vírou, že toto vše napíšu, trochu se mi uleví a zároveň se s tebou tímto deníčkem loučím.

Víš, poslední dobou to řeším tak, že si říkám, že jsi odjela hodně daleko a žiješ svůj život, že jsi šťastná. Trošku to pomáhá, ale je to jen náplast na krvácející ránu a vím, že dřív nebo později se s tím vším budeme muset všichni srovnat.

Také vím, že by sis nepřála, abychom se tak trápili, a tak ti slibuji, že se s tatínkem pokoušíme to vše napravit, začít znovu žít a ty již určitě víš, co nám dává tu sílu překlenout a vím, že bys řekla: „Ale vy jste se s tátou na stará kolena zbláznil!“ :-)

Ne, zlatíčko, nezbláznili jsme se, jen se snažíme zase žít a najít novou cestu. Dávej, prosím, na nás na všechny tam nahoře pozor, ať se neztratíme a ať se jednou, až přijde a bude muset přijít ten správný čas, na konci té cesty všichni sejdeme.

Sbohem a líbáme tě, andílku náš…

Miluji tě a nikdy nezapomenu.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Tee34
Ukecaná baba ;) 1788 příspěvků 10.03.16 00:09

:hug: :hug: :hug: k tomu neni co říct. Posilam objetí. :hug:

 
Paz
Povídálka 20 příspěvků 10.03.16 00:17

Někdy je život vážně k nežití :,( Přeji vám hodně síly, přeji ať se vaše bolest stane co nejdříve snesitelnou. Vím, že jednou se s dcerou setkáte a do té doby vás bude chránit :hug:

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1721 příspěvků 10.03.16 00:46

Vcera rano jsem se vzbudila se strasnym pocitem krivdy a nespokojenosti. V prubehu dne se ten pocit jeste prohluboval. I diky vasemu denicku jsem si uvedomila, ze resim malichernosti a ze by to chtelo vice pokory a vdecnosti.
Z celeho srdce Vam preji, at se s tou bolesti naucite zit a at Vas potkavaji uz jenom radostne udalosti. :hug: :kytka:

 
lear
Ukecaná baba ;) 1109 příspěvků 10.03.16 02:05

U tohohle jsem brecela… to si nikdo nezaslouzi. co mela za nador, jestli se muzu zeptat? Je mi to moc lito, posilam objeti.

 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 10.03.16 06:26

:hug: :hug: :hug: posílám moc sil a držte se

 
nini77
Ukecaná baba ;) 1146 příspěvků 2 inzeráty 10.03.16 06:47

Je mi to moc líto, to by se nemělo stávat. Hodně sil vám přeju.

 
smutná máma
Závislačka 3170 příspěvků 34 inzerátů 10.03.16 06:56

Je to strašné, když rakovina nám bere děti :,(.I mě se tak stalo před 2 lety. Synovi bylo 11 let(non Hodgkin).Posílám velké objetí a zároveň vím, jak ti je. Chceš-li, napiš SZ, budu ráda. Opravdu.

 
Uživatel je onlinenenapadna
Závislačka 2932 příspěvků 10.03.16 07:19

:,( :,( :,( nedostava se mi slov. Zivot je tezkej a strasne nefer, minulost se jiz zmenit neda, dcerku vam nic nevrati, a tak vam do budoucna preji abyste nasli silu zase spokojene zit (schvalne nepisu stastne, protoze vim ze nektere rany jsou tak hluboko az to clovela navzdy zmeni) :hug: :hug: :hug:

 
mumisek79
Extra třída :D 11626 příspěvků 2 inzeráty 10.03.16 07:21

:hug: brecim jak želva, musíte být hrozně silní. Todle se nemá stavat

 
Lada84
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 10.03.16 07:34

Uprimnou soustrast. Sdruzeni Dlouha cesta asi znate, ze :hug: :kytka:

 
Kattynka000
Ukecaná baba ;) 2204 příspěvků 2 inzeráty 10.03.16 08:11

Žádné dítě by nemělo umírat, ať už je mu pár hodin, nebo 18 let… :-( Jestli ten nahoře vážně existuje, tak jeho sadomasochistický smysl pro humor vážně nechápu.. Držte se.. :hug:

 
vodolejka
Vesmírná mluvilka 30482 příspěvků 10.03.16 08:43

Hodně silný deníček, od půlky jsem přes slzy neviděla :( je to strašné, takovou bolest a ztrátu si nezaslouží nikdo. Tak mladý život! :(

 
elineckam
Kecalka 431 příspěvků 43 inzerátů 10.03.16 09:07

Nikdy jsem neprispela a to ctu denicky, ale tady musim. zadna slova nepomohou…je mi to moc lito, tak mlady zivot…nejde bolest prebolet, ale verte, ze vasi holcicce je uz dobre. z nebicka se na vas diva bez jakykoliv bolesti s usmevem na tvari a hlavne, nic ji netrapi, raduje se, drzi nad vama ochrannou ruku a preje si, at naplnujete dal sve zivoty, vi, ze jednou prijde ta doba, kdy se shledate, ale az bude ten spravny cas. pochopte, kdyby tu byla, strasne by se trapila. zivot si nevybira komu jakou nemoc da, ci jina trapeni rozda, tak to chodi a my to neovlivnime. budte pysna za to, ze mela ty nejlepsi rodice, co mohla mit. myslete jen na to krasne, jakou vam dcerka delala radost.at jste spolu, nebo zivot vas rozdelil, srdce vzdy bude naplnene laskou k dcerce. hodne sil vam preji.

 
lajovka
Zasloužilá kecalka 956 příspěvků 10.03.16 09:11

:andel: :hug:…a na miminko jste nepomysleli? asi hraje roli vek, ze…jsou jeste Doma jine deti-dite?..preji vam silu a bozi vedeni :andel:

 
Jitka79
Závislačka 3204 příspěvků 10.03.16 09:19

Nemám slov, posílám :hug:

 
pe-terka
Echt Kelišová 8291 příspěvků 10.03.16 09:20

No, slzy mi vyhrkly už u druhého odstavce. Stalo se ti to nejhorší, co může rodiče na světě potkat…Navíc ještě v takto vleklé trýznivé podobě :? Denně se modlím, abychom jednou, až budem dědek a babka, měli kolem sebe zdravé všechny naše děti i vnoučata…
Na své pocity máš právo, i na pláč a žal, bez ohledu na to, jak dlouhý čas už uběhl… Děláte s manželem moc dobře, že se snažíte najít si na světe to své pozitivní. Jste borci, že jste tuto hrůzu ustáli a zůstali spolu :palec:. Pevně věřím, že se jednou zase VŠICHNI sejdete, i když to bude mimo tento svět :hug:

 
pe-terka
Echt Kelišová 8291 příspěvků 10.03.16 09:25

@Kattynka000 Doufám, že „ten nahoře“ opravdu existuje. Ale zřejmě není všemocný… Nemyslím si, že by naše pozemská trýzeň bylo jeho dílo. Jsou bohužel i jiné síly, ty negativní, které tu mají své působení…

 
pe-terka
Echt Kelišová 8291 příspěvků 10.03.16 09:27

@smutná máma je mi to moc líto :hug:

 
terinka4444
Hvězda diskuse 50902 příspěvků 10.03.16 09:31

Bože, slzy mi tady tečou od první tvé věty. Nevím co ti na to napsat, ta bolest prostupuje skrz monitor. Posílám objetí :hug: :hug: a věřím, že vaše dcerka, její duše, je někde, kde je ráj a je šťastná.

 
smutná máma
Závislačka 3170 příspěvků 34 inzerátů 10.03.16 09:35

@pe-terka jsi hodná :hug:

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 10.03.16 09:52
:,( :(
 
Patty 23
Povídálka 47 příspěvků 10.03.16 10:05

No přeji hodně sil…je to prostě strašný nejhorší bolest na světě je když rodič prezije své dítě. Neumím a nechci si to představit. Jediné co zbývá jít dál :( znam rodinu umřela jim holka v autě a šli dál no

 
Gozra
Závislačka 2730 příspěvků 10.03.16 10:22

Je mi to tak líto :,(, máte v :srdce: tolik bolesti :hug:. Na to není léku, ani čas to tu bolest nedokáže otupit :,(, opravdu hrozné. Zkuste stránky dlouhá cesta, další krůček v trocha té pomoci, hodně rodičům tyto stránky pomáhají. Někdy tam také za nimi zavítám. Přeju hodně sil, budete je ještě dlouho potřebovat :srdce:.

 
3Lu
Extra třída :D 10496 příspěvků 22 inzerátů 10.03.16 10:45

Proč to tak je? :-( Proč umírají děti a není každému stanoven čas, jak dlouho žít? :-( Uvědomuji si křehkost života až moc dobře a často usínám se strachem, at jsou lidé kole mě zdraví, at nikdy má dcera nemusí trpět při těžké nemoci, at já i manžel se dožijeme jejího plného vychování a vpuštení do života…I když nejsem věřící, upínám se k prevenci, snažím se co nejvíce rodinu ubránit škodlivým vlivům. Ale…lze to vůbec v dnešní době? Jak je potom možné, že tyhle nemoci postihují mladé a zdravé, ničím neponičené organismy dětí? Člověk se může stále ptát proč…
I když jsem to nezažila, je mi úzko, chápu tu bolest, musí být nesnesitelná a ztráta dítěte neskutečně zranující. Časem nepřejde bolest, jen jak píšete, budete žít ze vzpomínek, snad se aspon trošinku vše zlepší. Zkuste s rodinou žít tak, jak nejlépe to lze. Přeji vám mnoho sil a mnoho dobrého.

 
Mango_Lassi
Kelišová 5214 příspěvků 10.03.16 11:11

Nám se to stalo, když měla dcera necelé 2 roky. Neumím si představit, že to někdo zažije v 18 letech dítěte. Strašné. Držte se.

 
mejdylko
Extra třída :D 11274 příspěvků 10.03.16 11:16

Je mi to líto… včera to byly 3 roky co mi umřel brácha, on ale spáchal sebevraždu. On byl trochu jak mé dítě. Táta nás opustil a já dělala mámu a mamka dělala toho tátu. Bylo to těžký, fakt hodně. A on měl svá trápení, se kterými nedokázal bojovat. Měl i psychickou poruchu. První rok byl hroznej a nemít syna, tak bych se asi upila (vždycky jsem tak svá trápení řešila). Ale zládla jsem to bez toho i antidepresiv. S mamkou si taky říkáme, že je někde v cizině, kam vždycky chtěl jet a je mu tam dobře. Je mu dobře, už ho nic netrápí a "nebolí - teď myslim psychicky. Nikdy to nepřestane bolet, ale naučila jsem s tim žít. A vím, že on by nechtěl, abychom se trápili. On svůj boj vzdal, já ale žít chci a být tu pro ty, co mě potřebují. A dneska už na něj vzpomínám se smíchem a ne slzama. Vše chce čas… držte se. :hug:

Příspěvek upraven 10.03.16 v 11:18

 
Aspera
Neúnavná pisatelka 16389 příspěvků 3 inzeráty 10.03.16 12:18

Posílám moc sil, tohle by se nemělo stávat.

 
Adelin85
Povídálka 31 příspěvků 10.03.16 12:31

Brecim jako želva! Dívám se na svou spící dvouletou dcerku a doufám, ze nás nikdy nic takového nepotka!
Přejí vám i manzelovi hodně hodně sil! Mate v sobě vzájemnou oporu, což je strašně moc důležité. Drzte se :,(

 
Anonymní  10.03.16 12:37

To je nejsmutnější deníček, co jsem tady kdy četla..Posílám moc síly a aby se zase do Vašeho života vrátil elán a radost… My teď máme 3.výročí, kdy zemřel můj blízký, bylo mu 24, taky rakovina…Dokázala jsem se s tím jakžtakž smířit, protože jsem si řekla, že je mu teď určitě lépe, už ho nic nebolí, netrápí, nepřipadá si potupně, že se o sebe nepostará…ale také nikdy nepochopím, proč zrovna on, proč to mělo všechno tak rychlý spád a kde se ta nemoc vzala ze dne na den :-(

 
Dojcanis
Ukecaná baba ;) 1673 příspěvků 10.03.16 12:39

@Kattynka000 smutný na tom je, že každý jsme tak trochu dítě. Teda ne trochu. Každý jsme dítě.

 
Anonymní  10.03.16 13:03

Všem strašně strašně moc děkuji za krásné komentáře :srdce: pohladilo to po bolavé duši, dala jsem Vaše odpovědi přečíst manželovi, tak snad se nezlobíte ale po přečtení komentářů byl dojatý a tekly mu slzy..jste strašně moc hodné a moc si vážím Vaší účasti.
Ano co se stalo, bylo je a bude tragédie a jak jsem již psala, srovnáváme se s tím dodnes jak po zdravotní tak psychické stránce. Po té zdravotní je to u nás už snad dobré..
Někdo se tu ptal, zda mohu odpovědět o jaký druh rakoviny šlo. Šlo o velmi agresivní, rychle rostoucí nádor tlustého střeva a metastáze na játrech. Tento druh nádoru má v celé zemi asi 12lidí…víc k tomu již napsat nechci, tak se nezlobte.Ale víte co je hrozné..do poslední chvíle vůbec nikdo z nás nic netušil, holčička si nestěžovala(jen na občasné bolesti břicha) pak došlo k selhání organismu kdy doma zkolabovala a pak to šlo již hrozně rychle, až nás to děsilo. :( Píšete, že jsem statečná ale udělala jsem jednu věc za kterou se hluboce stydím..Pamatuji si jen, že jsem ječela na pana doktora, že se s tím nesmířím, at' jí kouká uzdravit, cpala mu peníze do kapes a řvala po něm, že něco jiného je když by mi zemřelo dítě nečekaně, následkem nehody a něco jiného je vidět jak dítě odchází v bolestech hodinu za hodinou a ani zvíře takto netrpí jako naše holčička…ano i takto jsem se chovala i když se to stalo jen jednou a hrozně se za to stydím ale v tu dobu to byla taková beznaděj a zoufalství, že člověk nevěděl už co dělá :,(
Moc mi pomohlo se tu ze všeho vypsat, ani nevíte jak moc to pomohlo a jak jste pomohly Vy :hug:
Vím jen jedno, tohle by se stávat nemělo a tak všem maminkám andílků přeji jen hodně síly, více ani přát nelze protože :,(
Všem Vám i Vašim rodinám a dětem s manželem přejeme hodně lásky, štěstí a hlavně!!pevné zdraví, to je nejcenější a ještě jednou moc za vše děkuji :srdce:
Anonymní zakladatelka deníčku

 
bea6
Ukecaná baba ;) 1311 příspěvků 10.03.16 13:58

Upřímnou soustrast, posílám moc sil. :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
Váš denicek jsem četla a velmi těžkým srdcem. Teď v sobotu to bude 8měsíců co se mi při nehodě zabil životní partner.
Je to těžký, to sama znáte. Také si říkám, ze jel na nějakou dlouho služební cestu. A jednou se potkáme i s našimi malými dětmi. Pro me je nejhorší, když syn (3,5) řekne nějakou hlášku ve spojení s partnerem. To me dost tryzni.

 
Anonymní  10.03.16 14:42

Za mne anonym… Mne je strašně smutno, ta bolest opravdu prostupuje skrz monitor. Je mi vás moc líto… Mne zemřel bratr při autonehodě, bylo mu tehdy 23 let, pak mi umíral táta na rakovinu a to „jenom chvíli“, po diagnóze byl do 3 měsíců mrtev.
Vím, jak to strašně bolí, ale dítě je dítě. Já mám dnes již 5ti letou dceru a s mojí mamku probíráme, jaký to je, když Ti umře dítě. Šílená bolest a bezmoc
Nikdy se s tím nesrovnáš, jen čas ty ráno zahojí, jen tak, že to tak šíleně nebolí :hug: :hug: :hug: :hug:
Posílám moc sil… :hug: :hug:

 
1sun
Kelišová 6435 příspěvků 10.03.16 15:00

Držte se, na tohle nejsou slova útěchy, nikdo nepomůže, bolest nepřejde, jen jí čas obrousí a naučíte se s ní žít. Dcera mi onemocněla v 11 ti touto zákeřnou nemocí, dostala se z toho ale ten strach si pamatuji dodnes. Rok na to mi na rakovinu v 57 letech náhle zemřel tatínek, bylo to nečekané. Posílám mnoho sil a přeji Vám, aby ta „nová cesta“ kterou jste zvolili, byla už jen posetá štěstím :hug: :hug: :hug:
Věřím, že se na Vás vaše dcerka dívá z bezpečného a klidného místa a určitě by chtěla, aby jste byli zas šťastní i když to už nikdy nebude jako dřív, když byla u vás :hug:

 
Kattynka000
Ukecaná baba ;) 2204 příspěvků 2 inzeráty 10.03.16 15:00

@Dojcanis To ano, ale když je ti 65, zemřeš a tvoji rodiče tě přežijí, je to svým způsobem zázrak. Žádný rodič by neměl přežít své dítě, ale když tohle zažiješ u miminka, u 18lete holčičky a nebo u 30maminky, která kvůli rakovině za sebou nechá dvě malé miminka, které ji budou znát jen z fotek.. To není přirozenost života, ale tragédie, kterou si díky bohu hodně lidí neumí představit.. :? :(

 
En.Joy
Kecalka 437 příspěvků 10.03.16 15:24

Nemate se za co stydět a verte, nebyla jste první ani poslední kdo se takhle ve vaši situaci choval. Pan doktor Vas urcite chápal a rozhodne zazil i horší reakce. To k tehle práci prostě patří. Neni vetsi bolest nez ztrata ditete. Přeji vam hodně vnitřní sily a doufám, že na konci tunelu dokážete objevit záblesky světla, i když je to tak strasne tezke. Mohla bych se jen zeptat, jak pisete že se snažíte znova zit a dcerka by řekla, že jste se zbláznili, co konkrétního to je?

 
beruska9
Echt Kelišová 8764 příspěvků 10.03.16 16:26

@Kattynka000 : ja nevim no…zazila jsem prababicku na pohrbu dedy a brecela za nim jako za svym miminkem, i kdyz mu bylo 60…mne bylo tehdy pouze 10, ale i ted to vidim uplne zive, kdyz si na ten pohreb vzpomenu. To proste prirozenost zivota neni a nemyslim, ze to boli mene :(
A k autorce - je mi to moc lito, tohle je asi opravdu nejhorsi, co muze cloveka v zivote potkat. Drzim pesti, at tu cestu najdete :hug:

 
Blešík
Extra třída :D 12013 příspěvků 10.03.16 18:21

Neudržela jsem slzy :,( hodně sil :hug:

 
munchkin
Kelišová 6686 příspěvků 10.03.16 19:02

Uf, tak to jsem si hodně poplakala :,( :,(… je to šílené a je mi to moc líto…tohle by se prostě stávat nemělo :hug: :hug: :hug: :hug:

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1721 příspěvků 10.03.16 19:44

@En.Joy ja uprimne doufam, ze cekaji miminko? Nechci si jejich situaci ani predstavovat. Ale u nas v sirsi rodine se podobna hruza stala a po case si poridili dalsi ditko. Nemyslim, ze je to nahrada. Myslim, ze je to novy smysl zivota.

 
Marta88
Závislačka 3950 příspěvků 10.03.16 19:46

Placu :,( budte silni :hug:

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1721 příspěvků 10.03.16 19:50

Autorko, jsem presvedcena, ze ve vasem pripade neni misto pro stud. Kazdy rodic by udelal cokoliv, jenom at je dite zdrave. Naopak, udelala jste vse co bylo mozne a zkusila jste i nemozne. Jeste jednou preji hodne stesti

 
Isabou
Kecalka 433 příspěvků 10.03.16 19:58

Tak upřímně napsáno, že ač jsem se snažila, slzy jsem nezadržela. Nedokážu si ani představit, jak vám muselo a musí být a děkuji bohu, že vedle mě leží moje holčička. Posílám mnoho sil a nebojte. Ona na vás někde čeká a budete zase spolu, ve věčnosti šťastní. :hug:

 
olcak70
Povídálka 36 příspěvků 10.03.16 20:02

RADUZA-Jednou to pomine…krasna pisnicka. Tvoje trapeni taky, az prijde cas, zase budete spolu… :hug:

 
terýsek25
Ukecaná baba ;) 1302 příspěvků 10.03.16 20:58

Strašně smutný deníček :,( na střední mi zemřela hodně dobrá kamarádka na rakovinu, osmnáctin se nedožila :,( dodnes mi chybí… Loni odešla má milovaná babička, taky kvůli rakovině.. Přeji hodně sil :hug:

 
mlejnice01
Stálice 66 příspěvků 10.03.16 21:26
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :andel:
 
marketa612
Zasloužilá kecalka 878 příspěvků 10.03.16 22:17

:,( :,( :,( plakala jsem :,( :,( :,( :,( nevím co napsat povzbuzujícího, jen že vaše reakce k doktorům nebyla nemístná, naopak, každý to musel pochopit, ta bezmoc a nepřijetí toho co se děje je tak moc pochopitelná :,( :,( :,(

 
paola white
Extra třída :D 12611 příspěvků 10.03.16 22:32

Milá amonymní. Nic si nedělej z toho jak si reagovala na lékaře. Jsem taky zdravotník a věř, že každý člověk tvou bolest chápe, i ten lékař. Ani neumím vyjádřit jakou lítost cítim. Upřímnou soustrast :hug:

 
tara3
Povídálka 38 příspěvků 57 inzerátů 10.03.16 22:55

Držte se, doufám, že Vám pomohlo alespoň trochu to že jste se o to mohla tady podělit a rozloučit, bulím poprvé tady u deníčku, Vaší holčičky je mi opravdu moc líto… :hug:

 
Jahudka82
Kecalka 470 příspěvků 11.03.16 10:34

:hug: Moc smutnej deníček, kdo to nezažil nedokáže si představit, jaký to je když umře dítě, zvlášť třeba jediný jestli je to i váš případ, a je jedno jestli je mu 18 minut, dní, měsíců nebo let…známým umřel na něco jako leukémii chlapeček ve 2 letech…mají teda už starší holčičku a ještě se jim pak narodil jeden kluk, ale dívat se jak odchází 18letá vlastně už ženská co ale měla život před sebou, musí být strašný a reakci autorky vůči doktorům chápu, i tu teorii že dcera jen někam odjela - tohle jsme si říkali když jsme přišli nečekaně, skoro ze dne na den o pejska, já vím že se to nedá s dítětem vůbec srovnat ale taky nám to pomáhalo, brát to jako že je u někoho jinýho kde se má dobře, že se jen zaběhl…každá ztráta kohokoliv bolí a rakovina je hnusný zákeřný svinstvo, proč ji musí mít i děti ať už starší jako vaše nebo úplně malé to nikdy nepochopím…u někoho kdo si ji tak trochu způsobí sám nezdravým životním stylem, tím že nejde včas k doktoru i když má problémy nebo už je hodně starej se s tím dá asi smířit líp, pro rodinu je to taky smutný ale přijde mi to asi trochu přijatelnější než když to postihne dítě nebo třeba mladou maminku příp. tátu od dětí…přeju ať to časem přebolí a zůstanou jen ty hezké vzpomínky, a taky doufám že máte třeba další děti co vás drží nad vodou…o adopci byste třeba neuvažovali, dát domov třeba i trochu většímu dítěti (dětem) které by vám vaši holčičku aspoň trochu nahradilo(-y), i když úplně to nepůjde nikdy, to je jasné…? Nebo aspoň nějakého toho zvířecího domácího mazlíka pořídit by vám možná taky pomohlo - mít se prostě zase o koho starat, s kým jít ven, pomazlit se, přijít na jiné myšlenky…

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček