Čtvrt roku s Lucinkou

ewelinka23  Vydáno: 30.07.11

Čtvrt roku, páni, to už je nějaký věk. Přesto je to jen chvilinka, malinký zlomek jejího života. Pro mě krásné tři měsíce a vlastně asi jen díky ní, díky mojí Lucince.

Šibalka

Smíšek

=))

TAky bych chtěla mít tak klidnej spánek..

Kuk

Je krásná, hodňoučká a moje. Mísí se mi pocity - jakobych s ní byla celou věčnost a zároveň jakobych ji dnes poprvé chovala v ruce. Od Lucinčina prvního měsíce se stalo tolik věcí, že bych je jen těžko sepsala v jeden deníček. Ale s těmi zásadními se s vámi chci podělit.

Tak si představte, že ze 17leté studující maminky, kterou sem tam někdo odsoudil za brzké založení rodiny, se stala plnoletá žena. Vždycky jsem si představovala, jak se na svůj den D opiji a užiji legální opici. Kdo ale mohl tušit, že v den mých 18. narozenin budu kojit téměř dvouměsíční holčičku.

Byly to příšerné narozeniny. Moje drahá polovička mi nebyla schopna ani popřát. Mrzelo mě to. Na facebooku mi popřálo 60 lidí. Ale kdo z nich by si na moje narozeniny vzpomněl, kdyby to neviděl na hlavní stránce? Oplakala jsem to, a jediný, kdo mě dokázal obejmout a potěšit bez jediného slova byla Lucinka. Ten večer jsem zažila něco příšerného. Koupala jsem Lucku, a ona zničeho nic začala rudnout. Nenadechla se. Aniž by se něco stalo. Naštěstí ji stačilo popácat po zádech. Uložila jsem ji k sobě do postele a celou noc ji sledovala, jesti dýchá. Nemohla jsem myslet na nic jiného.

O týden později se stalo úplně to samé. Cachtá se, vše v pohodě a najednou dala ručičky k hlavičce, pevně je sevřela v pěsti, křečovitě natáhla nožičky a začala rudnout. Zdvihla jsem ji, plácala po zádech a nic. Hlavou mi běželo: sanitka - umělé dýchání - srdeční masáž. Duchapřítomně jsem ji otočila hlavičkou dolů a opět ji plácla po zádech a ona začala řvát. Nikdy jsem si v jejím pláči nelibovala, ale v tu chvíli byl nejkrásnějším zvukem, projevem, že žije. Zabalila jsem ji do župánku, a nakojila. Tři hodiny jsem seděa vyklepaná u vany, brečela a chovala ji v ruce. Nemoha usnout. Nespíš cítila, že jsem emočně rozhozená a usnula až v ruce přítelovi maminky. Byla sobota, takže jsem nemohla jít k doktorovi, ale hned v pondělí jsem běžela. Udělali RTG, nic nenašli a tím to zhaslo, nejspíš je to podle nich v pořádku.

Pár dní na to dostal přítel zakázku v Lovečkovicích u Litoměřic. Dozvěděli jsme se, že se tam točí golfský proud a tím pádem je tam údajně nejčerstvější vzduch v České Republice. Tak jsem si řekla, že by nebylo na škodu odjet tam na pár dní. Lidičky, musím zaklepat, že od té naší dovči se to ani jednou nestalo. Dovolená se celkme vydařila. Prý že s dítětem je po takových výletech konec - ne, přesvědčila jsem se, že není. Nejkrásnější den té dovolené byla sobota 16. 7. Lucinka se krásně rozpovídala. Od tý doby žvatlá a žvatlá a přitom se nádherně a halsitě směje, sluníčko moje :)

No jo, ale za ty dva měsíce na nás nečekaly jen pozitivní věci. Málem jsme zůstali s Lucinkou samy. Už nějakou dobu jsme s Lucčiným tatínkem měli takovou menší krizi. U mě to vyvrcholilo ve středu 8. 6., kdy si na facebook dal polonahé fotky jedné rusky, se kterou si mailuje a psal tam komentáře ve stylu: „Chlapi, taky slintáte?“ Rozhořčilo mě to a po těch všech hádkách jsem mu řekla, ať si ji k sobě třeba nastěhuje. Psala jsem mámě smsku, že se s Radkem rozcházíme a že bych potřebovala obejmout. Druhý den jsem jela na zkoušky (beru Lucinku s sebou, je u nás na škole populární :)) a stavila jsem se za mámou v Chomutově. Její přítel (Fanda) byl v práci. A ona mě přemlouvala, ať jedu později, aby malou Fanda viděl.

Jenže… Fanda a Radek jsou nevlastní bráchové. Před třičtvrtě rokem se spolu opili a pomlátili se. Radek se mi vrátil s dvoucentimetrovou dírou na obočí, ze které na mě mávala jeho lebeční kost (fuj, dodneška se mi zvedá žaludek). Tu ránu mu údajně Fanda způsobil teleskopickou tyčí. Od té doby se s ním Radek nesnáší a nepřeje si, aby kdy viděl Lucinku.
A mamina s nátlakem nepřestávala. Nakonec mi řekla: „Hele, včera jsi psala, že se rozcházíte. Uvažuj, kam jinam než sem bys s malou šla? A myslíš, že by tě sem jako Fanda vzal, když jsi mu celou tu doby malou neukázala?“ Zamyslela jsem se a řekla si, že má pravdu. A tak jsem čekala, i když ne příliš nadšená, až Fanda přijde z práce a pak jsem teprve jsem jela domů.

Doma to bylo docela v pohodě, blesky se rozplynuly a my spolu normálně mluvili. Další den sedíme v obýváku, já kojím malou a Radek mi říká: „Stejně si myslim, že už ji viděl.“. Nechtěla jsem mu lhát a řekla jsem, že ano, viděl. To co následovalo, jsem v nejmenším nečekala, řval na mě, rozbil skleničku o zeď, vulgárně mi nadával, byl agresivní, ale že jsem měla malou v ruce, ani se mě nedotkl. Psal mé mámě, jaké jsme podrazačky a že mi v Chomutově mají uvolnit místnost. Odešel na zahradu a mně volala máma. Řekla jsem, že jsem doma měla zle, a že bych si moc přála, aby pro mě přijela vlakem, že chci na pár dní zmizet. Ona přijela, ale taxíkem a ještě aktivně stačila zařídit dodávku, aby se odstěhovali všechny moje a Lucčiny věci do Chomutova. Brečela jsem, to jsem nechtěla. Ale protože jí to stálo poslední peníze a už ta dodávka stála připravená před domem, kývla jsem. Mrzelo mě to. Vím, že jsem to Radkovi udělat neměla, ae na druhou stranu jsem i musela.

A teď epizoda sama o sobě - Soužití v Chomutově: Ne, už nikdy. Pod mostem by mi s Luckou bylo líp. Fanda je totiž strašněj alkoholik a neodpustil si to ani v Lucčině přítomnosti. Dýchal na ní ty výpary z chlastu a mně naskakovala husí kůže. Když si ji ale chtěl vzít do ruky, skočila jsem před postýlku a sdělila mu, že na to rovnou může zapomenout, že bych ji nesvěřila ani jejímu vlstnímu tátovi, kdyby byl opilý, natož pak jemu. Byl hnusný, něco mrmlal a odešel. Vydržela jsem tam dva dny. Pak jsme se sešli s Radkem, abychom se domluvili co a jak a i když jsem silně uvažovala nad tím, že to absolutně ukončím, nakonec jsem se k němu vrátila, protože aby moje dcera byla v bytě s nějakým alkoholikem a já tím ohrožovala její zdraví - to jako nee.

O té doby, co jsme se k sobě vrátili to docela jde. Ale to nejhezčí na našem vztahu je Lucinka =) Je to mazlik. Všechno musí vidět, všichni se jí musí věnovat a hlavně si s ní někdo musí povídat, jinak je zle :)

To jsem teda zvědavá, čeho se dočkáme za další tři měsíce… Snad už to bude jen a jen lepší.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 30.07.11 09:20

:hug: Ty jo jste holky statečné! Moc Vám přeji at už to je jenom lepší a lepší! Holčička je mooc krásná :srdce:

 
ewelinka23
Kecalka 325 příspěvků 30.07.11 14:14

Děkujeme :hug:

 
tweetydee
Neúnavná pisatelka 19976 příspěvků 30.07.11 15:03

Ačkoliv už si nám tu příhodu se zástavou dechu popisovala na diskuzi, tak při přečtení tohoto deníčku mi zase naskakovala husí kůže. Ewíku, nemáš to vůbec jednoduchý. Místo, aby si si užívala mateřství plnými doušky, tak musíš stále řešit okolo rodinné vztahy. Bohužel nemám, jak bych Ti poradila, tak jen přeju, ať už jsou na Tebe všichni jen hodný. :hug: Máš nádhernou princeznu :kytka:

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16888 příspěvků 01.08.11 12:27

jsi šikula,že to takhle vzládáš, jen bych se být tebou zamyslela nad vašim vztahem. Nerýpu ani ti nechci radit, jen by jsi měla uvažovat nad tím,jak může váš vztah pokračovat, když tvůj přítel je takhle výbušný…od výbušnosti a rozmlácený skleničky není daleko k tomu ti dát facku

 
ewelinka23
Kecalka 325 příspěvků 01.08.11 17:54
tweetydee píše:
Ačkoliv už si nám tu příhodu se zástavou dechu popisovala na diskuzi, tak při přečtení tohoto deníčku mi zase naskakovala husí kůže. Ewíku, nemáš to vůbec jednoduchý. Místo, aby si si užívala mateřství plnými doušky, tak musíš stále řešit okolo rodinné vztahy. Bohužel nemám, jak bych Ti poradila, tak jen přeju, ať už jsou na Tebe všichni jen hodný. Máš nádhernou princeznu

Děkuju Ilonko, jsi zlatíčko :hug:

eseta píše:
jsi šikula,že to takhle vzládáš, jen bych se být tebou zamyslela nad vašim vztahem. Nerýpu ani ti nechci radit, jen by jsi měla uvažovat nad tím,jak může váš vztah pokračovat, když tvůj přítel je takhle výbušný…od výbušnosti a rozmlácený skleničky není daleko k tomu ti dát facku

Děkuju za názor.. Myslím, že by si nedovolil mě uhodit… A kdyby se tak stalo… Nebyla bych s ním…

Vložit nový komentář