Cvrček UŽ JE MI ROK aneb z kojence batoletem

emimino  Vydáno: 16.03.03

Tak si představte, že jsem už oslavil své 1. narozeniny. Dokonce jsem měl svou oslavu a dort. A jak to všechno probíhalo?

Ráno, když jsem vstal a dolezl jsem si do obýváku, ve dveřích jsem se zarazil. Něco podivného viselo u stropu. Byly to takové šišaté a barevné míčky. Nejdříve jsem se na ně díval a když maminka přišla, tak jsem si je mohl prohlédnout z blízka, protože mě vzala do náruče a všechny mi ukázala. Byl tam červený, modrý, žlutý, zelený, bílý, fialový a oranžový. A dokonce jsem našel 2 na zemi. Nechala mi je maminka na hraní. Jsou príma. Když se do nich šťouchne, odletí. Dlouho jsem si s nimi vyhrál. Pak už jsem si hrál jako vždycky. Odpoledne přijela babička, tetička, prababička s pradědečkem a oslava mohla začít. Dědeček nepřijel, protože byl zrovna na olympiádě fandit hokejistům, ale to mohl klidně zůstat doma a přijít na oslavu, protože to stejně prohráli.

Ještě předtím ale maminka s babičkou dělali chlebíčky a nedávali pozor a já chtěl upoutat jejich pozornost a tak jsem upadl a udělal si pěknou modřinu na tváři. Abyste rozuměli. Ono to zase nebylo tak hrozné, ale když to podtrhnete ukrutananánským řevem, tak vám to zbaští i s navijákem. Pak už jsem byl konečně středem pozornosti.

Když bylo vše připraveno, maminka mě vzala do obýváku a po:,–(ila mě na gauč. Přede mnou na stole, kde obvykle nebývá nic (asi tušíte proč), byla spousta věcí. Dort mašinka, modro-žlutá kytička, dva kyblíky na písek i s bábovkami, přáníčka, také nějaké zabalené krabice, které skrývali nějaké překvapení, knížky a hlavně nočník ? tedy to nevím na co! V dortu byla zapíchnutá svíčka ve tvaru jedničky a hořela. Nejprve se udělala fotka a pak mě sundali z gauče a postavili k dortu. Ale to neměli dělat. Hned jsem se na něj vrhnul. Poslouchal jsem totiž, jak si maminka povídala s kamarádkou o tom, že většina dětí je z dortu tak mimo, že se do něj bojí šáhnout. Ale to já tedy ne. Pěkně jsem se napřáhl a šup rukou do něj. Teda řeknu Vám, bylo to pěkně mazlavé. Tak jsem se v něm chvilku matlal a pak mi maminka strčila tu opatlanou ručičku do pusinky. Hmm zjistil jsem, že je ta mašinka asi k jídlu a pak už jsem nebyl k udržení. Pořádně jsem si nabíral plné dlaně dortíku a ládoval se, až jsem měl boule za ušima. Všem se to moc líbilo, smáli se a tak jsem u toho ještě stačil dělat šašky. A na nějakou modřinu na tváři jsem už ani nepomyslel. Smích je ale přešel, když jsem dort napatlal tátovi kolem pusy, mámě do vlasů, odnesl to i gauč a koberec. Ale to nevadí, protože k narozeninám jsem od rodičů mimo hraček dostal také pokojíček v novém bytě, ale musím se tam přestěhovat. To jsem ale netušil, co mě čeká. Pak mi táta najednou můj milovaný rozpatlaný dortík odnesl a miminka s babičkou mě šli umýt. Byl jsem jako čuňátko. Pak nastala chvilka pro rozbalování dárečků. Tak jak už jsem říkal, dostal jsem knížku pohádek, hrací leporelo, nočník, kyblíčky a bábovičky na písek a v jedné z těch dvou krabic byli dva pejskové, kteří štěkali, když se zatáhlo za šňůrku a v druhé byli nějaké roláčky. Docela slušné ne. Na to, že říkali, že nic nedostanu, protože mám hraček dost docela slušný.

A tak se ze mě najednou z kojence stalo batole. Maminka s tatínkem se na to moc těšili, ale to ještě netuší, co si na ně všechno v následujících dvou batolecích letech připravím. Tak lumpárnám zdar.

300×190 .(Tomášek 1. narozeniny){vspa­ce:10, hspace:10, border:0} ][ 300×190 .(Tomášek 1. narozeniny){vspa­ce:10, hspace:10, border:0} ][ 300×190 .(Tomášek 1. narozeniny){vspa­ce:10, hspace:10, border:0} *]

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů

Nikdo zatím tento deníček nekomentoval. Buďte první!

 Váš příspěvek