Davídek

wewa  Vydáno: 03.12.15

Jsme mladá rodina, máme už jedno dítě, a proto to má bolet míň? O nespravedlnosti života, naší bolesti a pro mého andílka, kterého miluju a denně na něj myslím.

Jmenuji se Veronika, mám přítele (v lednu už to bude manžel) a syna Vojtíška, který se narodil 24. 6. 2012. :srdce: Krásné datum narození, tolik lásky a štěstí…

Můj přítel Lukáš se narodil 14. 2., den „lásky“.

Slavili jsme, pili jsme (po opravdu dlouhé době) a tu noc došlo taky ke zplození našeho druhátka. Bylo to 10. 3., kdy jsem zjistila, že jsem znovu těhotná, 16. 3. opět dvě čárky, takže je to na tuty. :dance:. 17. 3. 2012 těho­tenství potvrzené lékařkou, srdeční akce přítomná.

Byla jsem 7+2 tt. 31. 3.2015 mě­řil náš miláček 2,10 cm a odpovídal 9+0 tt. Náš syn si prohlédl fotku z ultrazvuku a prohlásil, že je to bráška. Oznámili jsme těhotenství doma a pár známým. Přítel toužil po dcerce, já chtěla kluka, bráchu pro syna, parťáka do života. :srdce:

28. 4. CRL, 6,38 cm a termín přidělen 1. 11. Ten den proběhl i prvotrimestrální screening, který dopadl negativně, NT 1,5 mm, tep miminka 150 úderů za minutu. Vše v pořádku až na vysoké HCG 4,808 MoM, PAPP-A k tomu 62,615 MoM. Riziko T21–19970 a T18,T21 vyšší než 20 000. Lékařka mi nechtěla sdělit pohlaví, že v tomhle týdnu nerada hádá.

25. 6. 2015 už se ovšem ukázalo, že jsem tušila správně a čekáme CHLAPEČKA. Prvního syna jsem pojmenovala já, a proto tentokrát vybíral přítel a vybral krásné jméno David. :srdce: Vše probíhalo v pořádku, ukázkový krevní tlak, v moči žádný cukr ani bílkoviny, otoky prostě nic.

Na druhém screeningu vše ok, potvrzen kluk a placenta na zadní stěně, VP v normě, pupečník 3 cévy ok. Registrovala jsem se ve Vinohradské porodnici, přestože jsme se stěhovali do Zruče, a spádově bych tudíž patřila do Čáslavské porodnice. Ta se mi ale nelíbila a byla z ruky.

V Praze máme tchány, a tak jsme se dohodli, že budeme týden před porodem už „bydlet“ u nich a sečkáme až do porodu. Přítel si vzal dovolenou, aby tam byl se mnou. Ten týden a kus jsme si užili. Chodili jsme na procházky, na hřiště, byli jsme na malé pouti a já si maximálně užívala svého bříška, které začalo klesat dolů a dobře se mi spalo i jedlo.

Pravidelně jsem chodila do poradny a každý týden opakovala monitor, protože byl malej hroznej lenoch a několikrát mu padl tep pod 100, což se lékařům moc nelíbilo a pro jistotu mě vždy chtěli za 2 hodiny vidět znovu. Pokaždé se ten nás Dejvíček umoudřil a sekal latinu. :)

39+2 mi v poradně doktor dělal ultrazvuk a zjistil, že malíček má hlavičku dole trochu naštorc a za hlavičkou má placentu. Ale vše ok, žádné špinění ani nic, jen tvrdnutí bříška obvykle večer po celodenním zápřahu se starším synem, ale to je v tomhle týdnu zcela normální. :palec:

Termín 1. 11. 2015 minul a já si říkala, kdy to už bude? Moje mamka se narodila 3. 11. a neteř Nelinka 4. 11., a tak jsme čekali na den 5. 11. - a opravdu…

5. 11. mi asi tak v 10 hodin začíná tvrdnout bříško a pobolívat záda, ale bříško je tvrdé vždy jen nahoře a ve 12:58 mi praská voda. Ale voda? Vždyť to je potok krve, jasně červené krve! Tchyně volá sanitku, já jdu do sprchy, přítel mi nese vložky, síťované kalhotky a mně se třesou ruce, ale krev už nikde necrčí, a tak se snažím uklidnit.

Jdeme ven čekat na sanitku, která se loudá a já vidím svítivě zelené stromy, hrozně ostré barvy, špatně se mi dýchá, bříško mám nahoře tvrdé jako skála a bolí mě záda. Konečně je tady sanitka, ptají se co a jak, nakládají do vozu a z Hájí mě s hrozivě řvoucí sirénou vezou do FNKV.

Ve voze oznamuju, že cítím pohyby, ale opravdu se mi špatně dýchá. Saniťák mi dává kolíček na prst, prý mám kyslíku dost a nemám se bát.

Do nemocnice mě vezou na lůžku, projíždíme ambulancí, sestra volá: „Stopstav!“ a řidič sanitky se jí ptá, co že jako mají dělat, když stopku hlásí i Krč a Podolí a od nich hláška není, navíc jsem registrovaná.

Okolo jsou těhotné ženské a jejich muži, co jsou vykulení a VŠICHNI na mě upřeně civí! Vezou mě do ordinace, kde hledají ozvy, nic neslyším a pláču. Sestra mě uklidňuje, že zachytili tep, ať jsem v klidu. Tep, který zachytili, je ale jen 90 a já vidím to zatracené červené světýlko…

Přichází MuDr. Větrovská, sahá mi na břicho, dívá se na monitor a hlásí: „Okamžitě na sál!“ a utíká pryč. (Utekla pro ultrazvuk a docenta).

Mě vezou do výtahu, pak na sál, kde mě svlékají. Mudr. Větrovská přibíhá s ultrazvukem a hledá srdce a já vidím srdíčko i miminko, ale to se nehýbe a srdíčko nebuší. Stahují mi kalhoty a děsí se. Teče ze mě hrozné množství krve, sestra, co mi dává cévku myslí, že čůrám. Jsem otevřená na 4 cm. Nevnímám, pláču. Mažou mi břicho desinfekcí, je kolem mě několik lidí v zeleném a já se soustředím na anesteziologa, který mi říká ať otevřu ústa a že brzy usnu.

Spím.

Když se probudím, jsem na pokoji, který je osvětlený hlavně přístroji, jsem na JIP. U břicha stojí lékař, který mi drží stlačenou dělohu. Představuje se jako docent doktor Eduard Kučera, který mě operoval a říká mi, že můj stav je vážný. Možná mi boudou muset vzít dělohu, protože pořád dost krvácím.

Neříká nic o dítěti a já si představuju Davídka na přístrojích nebo hůř. Pan doktor mi taky říká, že za dveřmi je můj přítel, ale že potřebuje, abych odpočívala a ráno ho za mnou pustí. Souhlasím s ním. Mám žízeň, dává mi napít, podá telefon, abych mohla muži alespoň nadatlovat SMSku. Píšu mu, že nevím, co je s maličkým, mám strach a těším se na něj a ať líbne Vojtíška.

Pan doktor u mě stojí, dává mi krev a plazmu, pak odchází, ovšem vrací se každou hodinu. Sestrička mi dává na břicho led, každých 10 minut se mi měří tlak a kolem půlnoci mi pytlík s ledem mění na závaží kvůli stažení dělohy. Krvácení ustupuje, dostává se mi další krve a plazmy (celkem krev 6× a plazma 4×), antibiotik, oxytocinu, glukózy, zavodňovacího roztoku a čert ví čeho všeho.

Nemůžu spát, ale nic mě nebolí. Sestřčka anděl mi ovšem nutí čípek, že není možné, že nemám bolesti. Sestři, opravdu nemám. Ráno přichází docent a říká mi, že vedle na chodbě čeká můj muž, a že se hrozně omlouvá, ale že naše miminko nežije.

Hroutí se mi svět a přestávám věřit ve spravedlnost. Pouští za mnou Lukáše (kterému situaci vysvětlili hned po mé operaci. Čekal tam až do večera, ale nakonec se s lékaři dohodli, že když mi to řeknou, může tělo odmítat spolupracovat a že opravdu potřebuju klid a spát). Ten mě objímá a pláčeme oba.

Je se mnou na pokoji asi hodinu mimo návštěvy, mezitím přiváží ostatním maminkám jejich miminka a vedle mě leží jakási žena, které nezabírají analgetika a já se doslýchám, že ona zmíněná užívá 2 roky Subutex, ovšem má zdravého chlapce a dokonce jí ráno dají z vlastních zásob, než jí přinese pan manžel její večerní dávku, na kterou se klepe. :roll:.

Všechny ženský na pokoji kňučej bolestí. Druhý den jdu do sprchy. Bolí to, ale já se snažím, cvičím nohama, otáčím se z boku na bok, abych mohla z JIPky na normální pokoj. Nesnesu ty plačící uzlíčky a ty fňukny vedle sebe. Večer sedím na posteli u večeře a druhý den večer jdu na normální pokoj gynekologie. O to se zasloužila doktorka Větrovská, která byla mým strážným andělem.

Musím to zkrátit, na gynekologii se ke mně chovali úžasně, všichni lékaři i sestřičky. Nosili mi jídlo, chodili se ptát, jak se cítím a jestli něco nepotřebuju. Lukáš za mnou s Vojtíškem chodili každý den na celou dobu návštěv a já se tolik těšila na toho mého chlapečka, až budu moct usnout vedle něj.

Pátý poporodní den mě pouští s Flaxiparinem (pro jistotu na 5 dní) a tunou železa domů. Na rukou mám modřiny od jehel a kanyl a moje ruce vypadají jako ruce fetky. Na duši a srdci mám ohromnou ránu a o jizvě na břichu ani nemluvím.

Protože nikdo nevěděl, jestli nebude třeba mě znovu otevřít, dostala jsem vyndavací stehy (ale zašitá jsem krásně). Paní doktorka Větrovská mě při propouštění objímala, a se slzami v očích řekla, že na mě nikdy nezapomene, že jsem statečná a dává mi svoje soukromé číslo. Jsem jí vděčná a všem sestrám a lékařům děkuji za úžasný přístup, lidskost a ohromnou trpělivost.

S přítelem ovšem musíme vyzvednout pitevní zprávu. Porod 13:34, hodina smrti 14:15, až do té doby resuscitovali… Dětský lékař mi vysvětlil, že pro chlapečka to vlastně dopadlo dobře, nemusí ležet v hadičkách a bolest, když člověk přijde o dítě hned a ne třeba po roce, je rozdílná. Já vím, že má pravdu, ale stejně ho za ta slova nenávidím.

Je­deme do strašnického krematoria, kde předáváme žádost o zpopelnění, zaplatíme menší obnos a dostaneme daňový doklad, abychom mohli požádat o pohřebné. Ke zpopelnění dochází v pátek 13. 11. 2015 a od 18.11. už máme urničku doma. Čekáme už jen na úmrtní list.

A CO SE STALO? Abrubce placenty obrovského rozsahu. Mám štěstí, že žiju a že mám dělohu, za rok máme povoleno snažení. Moje gynekoložka tvrdí, že toto vidí pár porodníků jednou za život. Mám úžasnou rodinu, skvělého chlapa, dokonalého syna a v nebíčku milovaného andílka, který mi hrozně chybí. Narodil se s mírami 4000 g a 52 cm :andel: dne 5.11.2015 (40+4). Toto datum budu navěky nenávidět…

Ale Davídku, ne proto, že ses narodil, ale proto, že jsi odešel, že nám něco, někdo, nedovolil se poznat, že jsem tě nemohla pochovat, pohladit, políbit, nakrmit. Že jsi odešel snad do lepšího světa, kde není zima, hlad ani hrozba války. Miluju tě, chlapečku, a vždycky budu. A prosím, dej pozor na Vojtíška, ať se mu nic nestane, protože to bych už opravdu neunesla. A kdybys to přenesl přes svoje srdíčko, pošli mi, prosím, miminko. Stejně tě nikdy nikdo nenahradí, můj andílku. Máma.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
hanča74
Ukecaná baba ;) 1530 příspěvků 6 inzerátů 03.12.15 00:27

:srdce: :srdce: :hug: je mi to líto, držte se.

 
vendytt
Povídálka 25 příspěvků 03.12.15 00:31

Je mi moc líto, co se ti stalo. :hug: Je to čerstvé a určitě to moc bolí. Přeju ti hodně zdraví a aby se do budoucna to miminko povedlo. :srdce:

 
simcaak
Ukecaná baba ;) 1094 příspěvků 26 inzerátů 03.12.15 05:13

Je mi to tolik líto :srdce: :srdce: :,(

 
Sejda
Kecalka 121 příspěvků 03.12.15 05:35

To je strašný, co se to děje.. :cert:
Za poslednich par tydnu je to snad 3 jestli ne dokonce 4 takovej denicek. Je to strašidelně smutny, vubec si nedovedu predstavit, jak moc to musi bolet.
Už podle nadpisu vždycky poznam, ze vzhledem k tomu, ze jsem ted 25tt, bych to nemela vůbec číst, ale stejne to přečtu a pak si musim šahnout na břicho, někdy malýho i vzbudim, abych citila, ze tam pořád je.
Všem maminkám andělíčků přeju moc sil a lasky a doufam, že mezi vás nebudou přibývat další.

 
Mamasaurus
Ukecaná baba ;) 1806 příspěvků 03.12.15 06:40

Dějí se věci, které by se dít neměly… Hodně sil a štěstí v životě :srdce:

 
Lucie66
Ukecaná baba ;) 1231 příspěvků 66 inzerátů 03.12.15 07:09

Preju moc sil.Je me to hrozne lito :hug:

 
tamikuc
Kecalka 164 příspěvků 03.12.15 07:11
:zed: :roll: 8o 8o
 
tamikuc
Kecalka 164 příspěvků 03.12.15 07:11
:zed: :roll: 8o 8o
 
moky
Extra třída :D 10665 příspěvků 03.12.15 07:12

Brečím. Upřímnou soustrast. Držte se :,(

 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 03.12.15 07:14

To je strašný co se vám stalo :,( jem ě to moc líto, ale přeju vám aby jste se dalšího miminka dočkali a Davídek na vás na všechny bude z nebíčka dohlížet :andel:

 
Jensina
Ukecaná baba ;) 1013 příspěvků 03.12.15 07:33

Verčo, je mi líto ztráty vašeho Davídka. Dost mě to rozplakalo. Ale v celém příběhu mně i potěšilo, jak obrovský strach o Tebe a láska k Tobě je cítit z popisu Tvého muže. Také nalezení paní doktorky ‚strážného anděla‘ mi udělala obrovskou radost. Ostrůvky zeleně ve vyprahlé poušti smutku. :hug: Přeji, ať máš kolem sebe stále a mnoho andělů. :kytka:

 
Ilona225
Stálice 93 příspěvků 03.12.15 07:40

Moc me to boli kdyz ctu tyhle denicky. Me se to stalo letos v breznu, ja mela taky velke bolesti bricha, ale nekrvacela jsem, myslela jsem ze rodim tak jsem jela do porodnice a tam me oznamily ze male netluce srdicko. Byla jsem ve 38tt. Myslela jsem si ze kdyz otehotnim, ze budu stastna jak blecha, ale nejak me to nejde. Hrozne se bojim, aby se to neopakovalo. Ted jsem ve 28tt, mam vsechno co muzu mit, cukrovku, vysoky tlak, 2× po zakroku hemeroidu, proste si to vubec neuzivam. Moc si preju aby ti to vsechno vyslo dobre, rychle jsi se uzdravila a brzo cekala dalsi miminko. :hug: :hug:

 
Lada84
Ukecaná baba ;) 1281 příspěvků 03.12.15 07:46

Uprimnou soustrast a jen to dobre do budoucna :kytka:

 
bronick
Zasloužilá kecalka 591 příspěvků 03.12.15 07:51

Jsi moc moc statecna. Vojtisek Ti pomuze to zvladnout. :hug:

 
Genovesa
Extra třída :D 10696 příspěvků 03.12.15 07:53
:,( :hug:
 
lucije28
Ukecaná baba ;) 1249 příspěvků 03.12.15 08:17

Šílený, smutný, posílám hodně sil, tečou mi slzy v práci :hug: :hug: :hug:

 
eva valoi
Echt Kelišová 9882 příspěvků 03.12.15 08:20

Upřímnou soustrast. Je mi líto, co jste si prožili a prožíváte. Život už bude navždy jiný.
Když čtu tyhle deníčky, vážím si svých dětí, že je mám. Vždycky jsem si myslela, že tyhle případy jsou ojedinělé, ale tady na emiminu je to téměř na denním pořádku - nějaký tragický deníček. Nechápu, proč se takovéto hrůzy musí stávat.

 
Orsin
Ukecaná baba ;) 1178 příspěvků 03.12.15 08:25

Ach jo, tyto příběhy jsou mi tak lito..a vhani mi to slzy do očí…Opatrujte se :kytka:
@Sejda Presne, techo denicku je tu cim dal vice a jak uz jsem psala u vcerejsiho, nejsem povahou plašan, ale začínám se bát (jsem take tehotna)…tolik úmrtí a clovek nevi proc…

 
Misel02
Závislačka 4244 příspěvků 03.12.15 09:20

Umřínou soustrast je mi to moc líto :,( :hug:

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 03.12.15 10:01

Ahoj Wewo, byly jsme spolu v diskuzi stiru… :( Je mi moc lito co se Vam stalo. Budte silní!!!Vojtisek uděla jiste vse pro to, aby Ti na tváři vykouzlil úsměv a Davídek se vam jiste co nejdříve vrátí… :,( posilam hodne sil :hug:

 
prcekniky
Závislačka 2877 příspěvků 03.12.15 10:13

Veru, je mi to moc líto. Nic jiného se na to napsat nedá. Držím tu v náručí svoje dvě dcerky a děkuji za to, že je mám, pokaždé, když tu čtu takový smutný příběh.
Držím moc palce, ať to co nejrychleji přebolí a ať máte brzy další děťátko. A hlavně živé a zdravé!

 
spirunka
Závislačka 3182 příspěvků 03.12.15 10:16

Posilam mnoho sil, drzte se :hug:

 
raddka87
Kecalka 450 příspěvků 03.12.15 10:49

Je moc smutné co se vám stalo, při čtení mi tekly slzy :,( přeju hodně sil :srdce:

 
pe-terka
Echt Kelišová 8136 příspěvků 03.12.15 10:51

Moc mě mrzí, co se vám stalo, musí to být hrozná bolest :hug:. Jak už tu padlo, žal zmírní až čas a další dítko. Je dobře, že jsi nepřišla o dělohu.
Jinak též mě překvapilo, že andílkovských deníčků-bohužel- přibývá :nevim: Často je na vině selhání placenty…
Vždy, když takový deník čtu, je mi moc smutno. A dochází mi, jak malicherné jsou mé každodenní stesky. Vždyt mám tlupu zdravých dětí a je za co být vděčná!
At už je jen dobře :hug:

 
Jitka79
Závislačka 3202 příspěvků 03.12.15 11:02

Z těchto deníčků mi bývá hrozně úzko :,(
Dnes mě tento rozplakal :,( Bylo hrozné, čím jste si prošli.
Posílám objetí :hug: :hug: :hug:

 
zamlklinka
Závislačka 3087 příspěvků 03.12.15 12:33
:hug: :hug: :hug:
 
1sun
Kelišová 6401 příspěvků 03.12.15 12:53

Mám slzy v očích. Jste moc statečná. Věřím, že Davídek Vás všechny z nebíčka hlídá a i když ho nikdy žádné jiné miminko nenahradí, určitě alespoň ten malý uzlíček, který k vám brzy přijde tu bolest zmírní. Držte se :hug: :srdce: :andel:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29280 příspěvků 61 inzerátů 03.12.15 13:11
:hug: :hug: :hug:
 
Trenýrka
Stálice 74 příspěvků 03.12.15 13:12
:,(
 
Akinomavo
Nováček 2 příspěvky 03.12.15 13:23

Je mi moc líto co se vám stalo. Vím jak se cítíš. My měli termín porodu stanovený taky na 1.11.2015 a Dianka se nám narodila 24.10. bohužel mrtvá :-( Nikdy by mě nenapadlo, že se nám tohle může stát. Nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a jít dál. Přeji hodně sil a brzy další miminko… :srdce:

 
Anonymní  03.12.15 13:31

Upřímnou soustrast. :srdce:
Když jsem četla deníček, přesně jsem věděla, co se stalo. 5.11. před osmi lety u mě také došlo k abrupci placenty, ale měla jsem to štěstí, že k ní došlo přímo ve vyšetřovně v nemocnici, syn se narodil akutním CS ve 29+3tt.
 M.

 
hanulech
Zasloužilá kecalka 510 příspěvků 15 inzerátů 03.12.15 13:50

Upřímnou soustrast! Brecim jako zelva..To je nejhorsi nocni mura..bohužel mám ve svem okolí dost maminek andilku. Jsou to prima zeny, skvele mamy a většina už má u sebe zdrava miminka. Přeji rychle uzdravení těla i duše :srdce: a zdravé silne miminko! :hug:

 
Sněženka25
Závislačka 2612 příspěvků 12 inzerátů 03.12.15 13:52

To je mi moc líto…a to datum je fakt škaredý…synovec se také narodil 5.11. a musel bojovat o život… Přeji, ať je ti co nejdřív lépe…je to sice klišé, ale čas to (aspoň částečně) vyléčí a zase bude lépe :hug:

 
TerezkaaD
Kecalka 106 příspěvků 03.12.15 13:58

Nenacházím slova, které by ve Vaši bolesti nějak pomohly snad jen přeji hodně lásky, zdraví a někdy snad pocitu štěstí z narození zdravého miminka :srdce:.

 
berettka
Ukecaná baba ;) 1318 příspěvků 03.12.15 13:58

Taky brečím, drž se, přeju hodně sil :hug:

 
dizinka
Ukecaná baba ;) 1562 příspěvků 38 inzerátů 03.12.15 13:59

Strašně bych Vás chtěla obejmout :,( Krásně napsaný deníček, který je tak strašně smutný. Pár lidí v mém okolí by si takové věci měli přečíst aby si vážili toho co mají.
Přeji Vám hrozně moc štěstíčka a pokud možno krásné Vánoce celé Vaší rodině :kytka:

 
wewa
Ukecaná baba ;) 1961 příspěvků 03.12.15 14:10

Děkuji všem za projevenou soustrast :hug:.K tomu datumu ono to není jediné jeho,,špatné´´ číslo. Byl to také vnuk číslo 7. pochován v pátek 13.11.2015.

 
anitram999
Kelišová 6468 příspěvků 03.12.15 14:29

Upřímnou soustrast, je to opravdu hrozné, co se to teď děje…za poslední dobu je to několikátý deníček s touto tématikou :roll: jsem 39+4 a vím, že bych takové deníčky ani číst neměla, neboť mám pak strach, doufám, že porod proběhne v pořádku a Daníček bude zdravý, už aby tu byl s námi…je to opravdu hrozné, co se děje a moc moc je mi to líto :hug: držte se ;) aspoň, že už máte doma ty dva chlapáky, co jsou Vám oporou a ikdyž tu rány vždy budou, určitě Vám Davídek sešle z nebíčka další miminko a vše bude v pořádku :* posílám hodně sil :srdce:

 
Kissminka
Kecalka 468 příspěvků 03.12.15 16:48

Úplně mě mrazí z toho datumu. 5.11.2013 jsem porodila dvojčátka. Jeden chlapeček už bez života a druhý svůj boj prohrál 24.11.2013. Je mi to moc líto, co se Vam stalo. Bohužel ta bolest je nekonečná.

 
Dojcanis
Ukecaná baba ;) 1658 příspěvků 03.12.15 17:09

Prvni denicek, co me rozplakal..je mi to lito. Drzte se.. :hug: hodne stesti

 
VickyV
Zasloužilá kecalka 516 příspěvků 03.12.15 17:17

Veru, pořád na tebe myslím a přeju hodně sil… :hug:

 
Alouette
Kecalka 341 příspěvků 03.12.15 17:23

Moc me to mrzi. Opravu. Preju hodne sil a uz jenom stesti :kytka: :kytka: :kytka:

 
viky23
Extra třída :D 13665 příspěvků 03.12.15 17:39

Poslední dobou je toho tu hrozně moc, bože, proč se něco takového děje?? Je mi líto všech těch andílků a rodin! Držte se, tohle se nemá stávat… :,(

 
wewa
Ukecaná baba ;) 1961 příspěvků 03.12.15 17:58

@VickyV děkuju moc :hug:

 
annyska
Zasloužilá kecalka 638 příspěvků 03.12.15 19:43
Annyska

To je mi moc líto vážně moc až mě do dojalo k slzám… :,( a preju at se vam brzy zase zadari a máte miminko zdravé. úpřímnou soustrast :,( :srdce:

 
kamce
Závislačka 3073 příspěvků 03.12.15 19:50

Posilam moc moc sily a pozitivni energie :srdce: :hug:

 
Poison Eve
Ukecaná baba ;) 1944 příspěvků 03.12.15 20:13

Uprimnou soustrast. Hodne sil.

Povazuji za ostudne, ze jsi byla za teto situace ubytovana s matkami po porodu a jejich detmi.

 
RoseK
Ukecaná baba ;) 1225 příspěvků 03.12.15 20:30

U deníčku jsem se rozbrečela. Jsi hrozně statečná. Přeji ti, ať to brzo přebolí.

 
verusav
Závislačka 4905 příspěvků 03.12.15 20:33
:srdce: :srdce: :srdce:
 
Ivčis
Závislačka 2740 příspěvků 1 inzerát 03.12.15 20:41

Ach ne :,(. Držte se čas zahojí rány ale jizvy zůstanou. Znám z vlastní zkušenosti, přeji mnoho sil do nadcházejících dnů, týdnů, měsíců, roků :andel:.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele