Děláte si ze mě srandu?!

Michaella69  Vydáno: 12.11.11

Aneb jak jsem rodila. Jako prvorodička jsem před svým porodem hltala každý článek, každý příběh o porodu jiných a čím podrobnější byl, tím jsem byla radši. Pro případ, že je tu mezi námi nějaká podobně „zatížená“ budoucí maminka, jsem se rozhodla popsat svůj porod.

Tak pěkně popořádku. Termín porodu mi byl stanoven na 27. 1. 2011. Hned, jak mi ho dr. vypočítal, přála jsem si, aby se prťousek narodil o dva dny dříve 25., to má sestra narozeniny. Nevěděli jsme, zda čekáme holčičku nebo chlapečka, ale pro případ, že by to byl chlapeček, jsme měli připravenou chlapeckou verzi sestřina jména. Byla by to sranda, kdyby se narodil i na její narozeniny. A tak jsem od začátku prťouskovi vysvětlovala, že se narodí 25. a navíc, že bude vážít 3010 g a měřit 49 cm. A ještě navíc, že se narodí hrozně rychle a bezbolestně :-D

Těhotenství pro mě rozhodně nebylo ničím krásným a příjemným. Do 5. měsíce neustálé celodenní nevolnosti. Když jsem se ráno probudila s bolestí hlavy, prozvracela jsem celý den, i tak, že jsem u toho omdlévala. No prostě fuj! Za první 3 měsíce jsem zhubla 6 kg. A o krvácení v 10. týdnu už ani nemluvím. Od toho konce 5. měsíce asi tak do 8. to celekem šlo, to mě jen občas potrápila žáha. Ovšem čím více se to blížilo k tomu 9., už jsem nesnášela všechny ty cucací bonbonky proti pálení žáhy. Jinak to docela šlo. Občas nějaká odporná křeč do nohy. Záda nebolely, spát se celkem dalo, jen jsem si připadala strašně nemotorná. Celý 9. měsíc jsem si říkala, že by mi vůbec nevadilo, kdyby se prťousek rozhodl přijít na svět o něco dřív :-D

Asi měsíc a půl před porodem jsem se vrhla na pití maliníku. Poctivě jsem se nalévala, co nejvíc to šlo a taky jsem se postupně krásně otvírala. Na každé poradně CS krásně stoupalo. Já to přičítám tomu maliníku a na další porod ho piji už teď :-D

24. v pondělí mě čekala poslední poradna u dr. CS bylo 8 a dr. mi říkal, že má z úterý na středu noční, tak ať přijedu, že to tedy odrodíme :-D, jinak že musím asi v pondělí do nemocnice na kontrolu. To by se mi líbilo, rodit s mým Dr… a třeba by se to mohlo opravdu stihnout toho 25. :-D Celé úterý jsem zkoumala každé sebemenší píchnutí, šťouchnutí, ale nic. Holky, co se mnou sdílí diskuzní skupinu, pořád mluvily o poslíčkách a já byla nervózní, že nic. Jen sem tam taková slabounká bolest (ani nevím, jestli se to dá nazvat bolestí) v tříslech. A tak jsem si říkala, z toho nic nebude. A taky že nebylo.

Celá nespokojená jsem si večer stěžovala manželovi a abych se nějak zabavila, šli jsme pro tátu vyplňovat nějaké přiznání k dani z nemovitosti. To nám dalo docela zabrat. Do postele jsme se dostali asi v 11 hodin. A ještě jsme si povídali. Ani nevím, co jsem to rozebírali, ale povídali jsme si dlouho. Asi v jednu hodinu jsme konečně zhasli, že jdeme opravdu spát. Otočila jsem se na bok a jen jsem ještě zalitovala, že dneska se prťousek nenarodí a že nestihnu pana dr. při noční.

V tu chvíli RUP! To byla tedy škuba, co to bylo? Zas rozsvěcím a manžel hned vystartoval s otázkou: jedeme? Nevím, něco mi ruplo v břiše. Jdu na záchod. Tam toho ze mě vyteklo! A bylo to narůžovělé. A nějak se přidal podivný pocit v podbřišku, jak při ms. Tak to asi byla plodová voda. Když praskne voda, máme jet co nejdřív do porodnice, tak nějak to bylo, ne? Ptám se manžela. A ten divný pocit v břiše sílí a ozývá se stále častěji. Pomalu jsem si dobalila tašku, manžel se najedl a že vyrazíme. V 1.45 odjíždíme. Stojím u brány a z divného pocitu se začala rýsovat bolest, na kterou pomáhalo zhluboka se nadechnout. Opakovala se zhruba po 8 minutách.

Cesta autem normálně trvá tak 15 minut. Jenže tu noc bylo hodně namrzlo a foukalo, takže auto nám po silnici maličko klouzalo. Jeli jsme asi 30 minut. Hrby nebyly nic moc :-D A pravidelnost se stáhla na 5 minut. Ale pořád to šlo. A když jsem se zhluboka nadechla, bylo to úplně v pohodě. Cca 2:15 příjezd do porodnice. Bolesti opět o trochu silnější, asi po 4-5 minutách. Ale neměla jsem potřebu se u toho nějak extra kroutit, natož jančit.

Sestřička na příjmu se mě zeptala, jestli jdu rodit. Já nevím, jak to mám vědět? Jsem prvorodička! Pomyslela jsem si. Ale myslím, že ano. Máte bolesti? Ano. Jak dlouho? No, nevím přesně. V jednu mi odtekla plodová voda a pak nějak pozvolna se začaly ozývat, teď jsou už asi po 5 minutách. To si děláte srandu, že jo? Myslíte to vážně? Děláte si ze mě srandu. Usmívala se sestřička a asi vážně čekala, že řeknu ano. Ne, nedělám. A jsem z toho pěnkě zmatená a celkově jsem trochu znejistěla. Do porodnice máte přijet s opravdu silnými bolestmi, které trvají už pár hodin. No jo, ale mně praskla voda. To je hloupost, to nemohla být voda. Ta odchází těsně před porodem. To byla zátka. Ta mi odcházela postupně už asi týden. Sestřička provedla zkoušku, ale nic. Ono ze mě taky už nic totiž neteklo. Bylo to uzavřeno s tím, že voda to rozhodně být nemohla. Tak jsem asi blázen, myslela jsem si. Ale co.

Ještě mě posadili na monitor. V sedě jsem se už opravdu musela trochu kroutit a přestala jsem sledovat, jak často se bolesti opakují. Monitor za 20 minut neukázal vůbec nic! Kroutila jsem se už trochu jako had, ale nic, vůbec nic! Tak jsem asi vážně blázen. Přesto, že jsem si celou dobu říkala, že rozhodně nebudu ta rodička, co přijde a bude šílet, pomoooc, já rodím, honem, honem, a i když jsem nijak nevyváděla, cítila jsem se přesně jako ta největší hysterka, která si vymýšlí. Ale protože jsem měla už „pěkný nález“ z poradny, tak sestra zavolala dr., aby rozhodl, jestli mě pošlou domů nebo ne. Ale pravděpodobně mě prý domů stejně pošle. Pan dr. přišel, koukl až tak, že mě to trochu bolelo a začala jsem krvácet. Verdikt zněl, že domů mě nepošlou, ale že to bude trvat dlouho. Porod možná tak někdy na večer.

Přípravný pokoj byl již obsazený, tak nás zavedli rovnou na porodní sál. Ten s nejlepším porodním lehátkem a bylo mi doporučeno, abych se pokusila spát. Já ale měla touhu se jít osprchovat. Tak jsem vlezla do vany a pustila vodu. Bolesti zesílily okamžitě tak, že jsem musela jít do dřepu a měla jsem co dělat, abych nějak s pomocí manžela vylezla. Už to bylo dost nepříjemné, ale pořád se to dalo. Chtěla jsem být poslušná rodička, a tak jsem si opravdu lehla. Manžel u mě seděl a hladil mě, abych usnula. Ale copak to jde? Poloha vleže mi byla opravdu nepříjemná. Po chvíli jsem to vzdala a sedla si na míč, rukama jsem se držela ribstolí a různě jsem se pohupovala a kývala do stran. Bolesti po méně jak 2 minutách. Ale pořád se to nějak dalo. Jen mi bylo divné, že už jsou tak časté…

Bylo asi kolem půl čtrvté. Jednou za čas za námi přišla nějaká mladičká holka s nějakým přístrojem, který mi přiložila k břichu. Ozýval se zvuk podobný tomu, jaký byl na monitoru. Nic neříkala. Když doměřila, řekla jsem jí, že ty boleti nějak sílí a on na to jen, ehm, to ještě nic není a šla pryč. Hmm, jestli tohle nic není, tak to nemám šanci vydržet! Už jsem se kroutila dost, prodýchávala co to šlo. Ale jestli to je nic, tak to tady dneska asi umřu. A to kor, když chci rodit bez epiduralu. To bez něj asi nepůjde, nedovedu si představit, jaká ta bolest bude večer. Bolesti po 1 minutě, ale při každé návštěvě nám ta samá holčina vždy řekla jen ehm, dobře.

Někdy před půl pátou, už jsem se musela opravdu, opravdu hodně kroutit a bolesti byly asi po 40 sekundách. A přišla jiná sestra. Tak jsem si říkala, že by se něco mohlo dít. Dřív než jsem jí ale stačila něco říci, promluvila ona. Ta paní na přípravném pokoji bude rodit dřív, jestli bychom se mohly prohodit. Ona sem a já na ten pokoj. V duchu mi to přišlo hrozně vtipné :-D Tak jsme s manželem pobrali věci. Já nesla jen bundy a boty nebo co, už ani nevím. Ale paní trvalo sbalit se delší dobu, a tak jsme stáli na chodbě! Ještěže tam bylo zábradlí. Musela jsem se chytnout. Už to docela dost bolelo, ale při představě, že rodit mám až večer, jsem si říkala, ne ne, tohle nic není, tohle vlastně vůbec nebolí. Au, au, au.

Paní se konečně přestěhovala, já se odhodlala jít na záchod a chtěla jsem ještě jednu sprchu. No, byla jsem ráda, že jsem si došla na záchod a vrátila se za velké asistence manžela na balón. Bolesti po dvaceti sekundách, 10 sekundách… Manžel musel vždycky při kontrakci pryč, ale hned, jak přešla, zase honem, honem ke mně. Pár minut po půl páté jedna velká bolest v kuse. Prodýchávání nepomáhalo. Začala jsem propadat beznaději, ale opět ne proto, žeby se bolest nedala vydržet! Děsilo mě, že tohle ještě pořád nic není! Vždyť rodit mám až večer. A to mě to takhle v kuse bude bolet až do večera? To se mi zdálo nějaké divné. Vyslala jsem manžela, ať přivede někoho jiného než tu mladou holku a ať mi alespoň řeknou, jak mám dýchat.

Přišla porodní asistenkta, která vypadala, že už nějakou zkušenost má. Ve dveřích se na mě tak podívala a jen zkonstatovala, že to zesílilo, že? Už jsem jen přikývla hlavou. Vzala si mě na vyšetřovnu, že se na to podívá. Nooo, tak ještě uděláme apsoň 10 minut monitor a jdeme rodit. Cože? Vždyť mi všichni říkali, že až večer?! Jenže než jsem slezla, cítila jsem strašný tlak na konečník. Řekla jsem to PA, prý ať si klidně trochu zatlačím. Tak jsem si zatlačila, ale bála jsem se, takže jen maličko. Pracně jsem se přemístila k monitoru. Tak blbě se tam sedělo! No, ale jen mi ho nandala a zapnula. Strašná bolest a strašný tlak. Musím tlačit! Tak si zatlačte. Nemohla jsem tam sedět, manžel mě musel držet, jinak bych nevím co, asi někam spadla. PA monitor vzdala (ani minutu jsem tam nebyla), řekla že až přejde bolest, přemístíme se na porodní sál. Jenže to stihla tak akorát odpojit monitor. Takže zase čekání asi půl minuty do další „úlevy“, pak honem, honem na sál.

Ani nevím, jak jsem tam došla. Pak už jsem jen asi 4× zatlačila a v půl šesté se nám narodila naše dcerka. 50 cm a 3150 g. Jediné, co jsem při porodu samotném cítila jako extra nepříjemné, byl nástřih! Prý to nebolí, no tak mě ano! Možná to ale bylo tím, že to opět dělala ta mladá holčina (ale alespoň pod dohledem mého dr.) a na poprvé si nevzala správně velké nůžky nebo co. To mi pak vyprávěl manžel. A opravdu nejhorší na celém porodu bylo šití. Šil mě pan doktor asi 25 minut. Měla jsem dohromady 14 stehů. Ale jak se celý porod dal vydržet v pohodě (kdyby mě pořád někdo nestrašil, jak to ještě bude hrozné a jak to bude trvat dlouho, tak by to bylo úplně bez problémů, ta bolest zas až tak horzná nebyla, to křeč do nohy je horší :-D), tak šití bylo pro mě utrpení. Drtila jsem manželovi ruku a brečela jako malá holka.

No, takže nakonec se naše malá holčička narodila 26. 1. 2011. místo mnou určeným datem 25. Měla 50 cm, místo mých 49 a vážila 3150 g místo mých 3100. Takže poslušná celkem byla, ale stejně si musela apsoň trochu prosadit svou. A porod trval od prvních známek 4,5 hodiny. Na prvorodičku docela dobré, ne :-D Taky mi ta sestra, co mě přijímala s tím, že si z ní dělám srandu, řekla, že bych mohla rodit na kšeft. No děkuji pěkně! A jak to bylo s tou vodou? Nakonec pan doktor při porodu došel k závěru, že to voda opravdu byla, ale malá to pak ucpala hlavičkou, proto už nic neteklo a ani se nepodařio ověřit, jestli to opravdu voda byla.

Tak to byl můj porod. Bez všech klystýrů atd. A tahle zkušenost mě jen přesvědčila o tom, že pokud mi ho příště budou nutit, tak ho odmítnu. Já ho nechtěla ani teď, ale věřím tomu, že kdyby na něj byl čas, neměla bych dost odvahy ho odmítnout. Ze všeho jsem byla totiž tak tošku vyjukaná, zvlášť po tom, když mi vlastně vysvětlili, že vůbec nerodím :-D

Někdo si možná může říct, že přístup personálu byl docela neprofesionální a nadávat na něj. Ale já jsem byla spokojená. Chovali se slušně a že je můj případ překvapil? No ani se moc nedivím. Prý jsou zvyklí, že většina prvorodiček hysterčí a vyvádí, a pak když přijde někdo, kdo nehysterčí a nevyvádí, tak to zřejmě působí, jako že se nic neděje. To mi pak vysvětlovala PA. Takže pro příště - maliník už teď (a to nejsem těhotná :-D), při příjmu kontrakce maličko přibarvit :-D (ale jen lehce, ne ze sebe dělat hysterku) a žádný klystýr!

Pobyt na šestinedělí jsem si nakonec prodloužila, protože dcerka měla žloutenku a lehko mi tam moc nebylo. Obě mé spolubydlící odešly docela rychle a já tám zůstala asi 2 dny sama bez miminka, to bylo pod světlem :-( Nastřižená hráz bolela jako čert a já hloupá si neřekla o nic na utlumení bolesti. Příště asi takhle nezaváhám. Nebyla jsem schopná se skoro hýbat.

Takže milé budoucí maminky, ničeho se nebojte. Myslím si, že ze všeho nejdůležitější je opravdu psychika ;-)

Pokud to dočetla nějaká zkušená maminka až sem, mám na závěr ještě jednu otázku. Existuje něco a můžu si o to říct, aby to šití příště nebylo takové utrpení?

Všem přeji co nejkratší a šťastné porody a hlavně zdravé dětičky ;-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
evick2
Závislačka 3539 příspěvků 12.11.11 09:40

Pěkný deníček, mě tak nevěřili taky jsem nehysterčila a taky mě bolel nástři i šití asi nejvíc :) a jako prvorodička jsem byla taky rychle hotová 3hoďky a na maliník bych dopustit nedala :palec:
S tím šitím jsem se ptala ale dostala jsem vynadáno od nerudné PA co bych jako chtěla že to umrtvené je!!! Aha.. no později mi jiná vysvětlila že s krví může odcházet i ten umrtvovák proto to bolí protože to prakticky nestihne zabrat a odteče…
Užívej si miminka zjevně má svojí hlavičku už od počátku:D

 
lucie.t
Závislačka 4968 příspěvků 12.11.11 09:46

hezky porod. gratuluji
k tomu siti, existuje, nenastrihavat. ono to casto neni ani nutne, ale v CR je to zvyk. pri prvnim porodu me take nastrihli, nezeptali se, pouze oznamili, ze provedou neco, aby to slo lip. pred druhym porodem jsem peclive masirovala hraz a slo to „snadno“, rodila jsem v Anglii a tady se ani nenastrihuje, pouze kdyz je k tomu zavazny duvod. tak nejak je tu ten porod klidnejsi, bez zbytecnych zasahu, neprijemnych poloch, monitoru.

 
Renatka30
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 12.11.11 09:55

Míšo, krásný počtěníčko… :potlesk: a třeba ten příští porod bude za polovinu času :mrgreen: :mrgreen:

 
Lomnacka
Kecalka 310 příspěvků 12.11.11 10:19

Ahoj, takový porod bych chtěla zažít taky. U mě to bylo 13 hodin, po příjezdu do porodnice.chtěla bych se zeptat, tan maliník v jaké formě? Klasický pytlíkový nebo sypaný? A jak dlouho před porodem by se měl pít? U prvního porodu mi moc nepomoh, asi jsem ho začala pít dost pozdě.

Příspěvek upraven 12.11.11 v 10:20

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 12.11.11 10:38

Ahoj, mela jsi skoro stejny porod jako ja:o) akorat ze me nastrih nebolel, ale siti bylo nejvetsi muceni…do dneska nevim, jestli mi mohli dat vic umrtveni, ja skucela a prosila a doktor jen rekl: ‚Kdyz se budete takhle trepat, tak vas to bude bolet jeste vic…‘ Blbec! Mela jsem chut mu nastrihnout zadek a pak mu delat to samy :mrgreen:

 
JanaJanicka
Ukecaná baba ;) 1030 příspěvků 4 inzeráty 12.11.11 10:47

Krásný deníček. Mimochodem naše dceruška měla být na narozky jejího taťuldy 29.1. ovšem mudr jí chtěl venku dřív takže je vyvolaná a nadorila se 25.1. Ale i tak je narozeninový dárek :potlesk: . U prvního porodu ani nevím že mě nastřihly,ono při těch všech kontrakcích to nějak nebylo ani poznat a na šití mi něco píchli a tak jsem vůbec nic necítila… No pravda druhý den jsem si nemohla ani sednout ale třetí den už to bylo lepší… My sešité maminy jsme sedávaly na kruhu nebo na půlce zadku.. :pankac: U druhého jsem nástřih nepotřebovala. A šití bylo jen na 2stehy a to jsem ani nevěděla že mě paní Dr šila…

 
Mrs.G
Ukecaná baba ;) 1042 příspěvků 12.11.11 12:51

Hezky napsáno :potlesk: . Gratuluju k rychlému porodu, škoda, že se to nestihlo toho 25tého. Jinak s tím nástřihem a šitím to fakt nechápu, v tomhle mi Česko připadá 100 let za opicema, kolikrát to opravdu ani není třeba, ale oni páni doktoři, aby si ulehčili práci, tak nastřihnou každou a bez zeptání :cert: . Jsem ráda, že jsem rodila v Irsku, nástřih jsem neměla, ani jsem se nenatrhla, nakonec z toho byly jen 3 vnitřní stehy, které vůbec nebolely. A to měl malej teda parádní kebuli! Poctivě jsem před porodem hráz masírovala, tak možná i proto. Každopádně jestli bych rodila v Čechách, tak bych jim příště zkusila říct dopředu, co si přeji a co ne. Ale s maliníkem mám téměř opačné zkušenosti. Přesto, že jsem ho pila na doporučení asi od 33tého týdne, tak jsem nakonec rodila dlouhých 20 hodin a vůbec jsem se neotvírala. Tak nevím. :nevim:

 
sweetpretty
Ukecaná baba ;) 2049 příspěvků 12.11.11 13:33

Ahojky :kytka: tak já nástřih necítila, ale za to šití pro mě byla muka! Dr mě šil 30min a po zhodnocení stavu PA kdy jsem začala opět krvácet šil po druhé dalších 15minut. Stehů celkem 25-30, dr nepočítal-jen odhad mé dr, takže jsem si s hrází a roztržením užila své (ale malý byl vytažený vexem-takže to tomu taky pomohlo), ale ten uzlíček je za všecky bolístky :) jinak taky sjem nic od bolesti nedostala při šití a cítila jsem naprosto vše :-/
Přeji hodně zdravíčka a zdravé mimi!!! :kytka: Jinak jsem porodila v den termínu dle MS 6.10.11 v 22:41 a můj přítel má 7.10. narozky škoda těch 79 minut jinak by měli narozky spolu :)

Příspěvek upraven 12.11.11 v 13:35

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 12.11.11 17:29

Ahoooj … hezky napsáno!!! Musím říct, že jsme to měli dosti podobné :-) Akorát my rodily 20.1.2010, cca 4 hodky se vším všudy … taky jsem byla absolutně klidná, porod pro mě byl totiž vysvobozením z těhotenství, zrovna dvakrát jsem si ho neužívala :mrgreen: a na čaj z maliníku také nedám dopustit, myslím, že mi mooooc pomohl :palec: A šití jsem taky cítila, nejhorší zážitek z porodu, opravdu :nevim:

 
LucaLuca
Závislačka 4435 příspěvků 12.11.11 17:52

Mně se chlapeček narodil taky 26.1. (jen 2007), voda taky prdla v jednu a na tlačení se taky šlo v půl šesté. :-) Jen pak nastaly komplikace a narodil se až v 6:10 né úplně přirozeně… Jo a nástřih mě taky bolel jako prase. Střihli mě mimo kontrakci a nadvakrát. :cert:
Moc gratuluji a podruhé to bude už totální hračka. :palec: Před šitím by tě měli opíchat. Já jsem měla problémy při druhém šití, to mě hrozně lechtalo. :lol: První už si nepamatuji. Ale sednout jsem si nemohla hodně dlouho.

Příspěvek upraven 12.11.11 v 17:53

 
sisinkaaa
Stálice 91 příspěvků 12.11.11 18:11

Jsi šikulka, gratuluji…

 
LuckaPt
Závislačka 4028 příspěvků 12.11.11 18:57

Míšo krásný deníček.

 
Tera:)1
Kelišová 6326 příspěvků 13.11.11 19:22

Míšo - :palec:

 
Filomena2  16.11.11 12:45

Příště si před porodem kup EPI-NO a poctivě cvič a nebudou tě muset šít vůbec!

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 17.11.11 21:47

Gratuluji k prckovi! Mela jsi krasny porod a tolik spolecneho se mnou! Psala jsem tu nedavno taky svuj denicek, kdybys chtela, klidne si ho precti. Taky mi bylo strasne zle az do 16. tydne, malem jsem skoncila v nemocnici, zvracela jsem 24 hodin denne. Malinik jsem zacala pit asi od 34. tydne a diky nemu jsem se zacala otevirat, cele tehotenstvi jsem tusila, ze se mala narodi o 14 dni driv, chtela jsem to tak (narodila se v 37+6), ze bude mit 50 cm (presne tolik mela) a bude vazit lehce pres 3 kg (vazila 3130g). Voda mi praskla v 1:15 v noci, hned na to zacaly kontrakce jako u tebe a zhruba za 7 hodin od prasknuti vody jsem byla plne otevrena. Jen ti zavidim tu rychlost, ja jsem tlacila skoro 2 hodky, ale priste uz budu vedet, jak na to! Zadny klystyr jsem taky nemela, ani jsem ho nepotrebovala a myslim si, ze pristup ve tve porodnici nebyl neprofesionalni, oni v CR casto hodne plasi. A jak uz tu nekdo psal, taky jsem rodila v Anglii, tady se rodi v poklidu, nenastrihava se ze zvyku, takze me nenastrihli a pouzivala jsem Epi-no, takze jsem se ani nenatrhla, mela jsem jen drobne poraneni, ktere nepotrebovalo stehy. Akorat jsem byla dost natekla a docela te lituji s tou bolesti, ja jsem ta tom nejspis byla lip a valila jsem do sebe jeden prasek za druhym, na ceste z porodnice jsme se stavili v supermarketu a musela jsem jet na vozicku, nemohla jsem vubec chodit, ale jinak dobre :palec:. Opravdu super vedet, ze i v CR se da porodit normalne! Je mi obcas spatne ze zazitku nekterych maminek, ze se az divim, co je vsechno mozne :zed:. Tak preji hodne stesticka :hug:.

Vložit nový komentář