Den, na který se nezapomíná

mařenkaa  Vydáno: 08.11.12

Po přečtení zkušeností ostatních uživatelek s porodem, jsem se rozhodla podělit se i o ten svůj, trochu proto, aby nastávající maminky mohli pročítat, co všechno je možné a taky, abych se jen vypsala.

Začátek porodu byl u mě trochu komický, stalo se to v neděli 21. 10. 2012 cca ve 3:30, kdy jsem byla v polospánku a vytekla mi voda, no, vytekla, nevím proč, ale vždycky jsem si představovala, že je té vody velké množství. Vzbudila jsem se a měla pod sebou jen trochu mokré prostěradlo, tak jsem nejdřív zkoumala a očuchávala, jestli jsem se náhodou jen nepočurala, pak jsem vzbudila kamarádku, která mi dělala dozor, kdybych náhodou potřebovala odvézt do porodnice (jinak byl doma jen bratr a tomu jsem nechtěla bránit ve víkendovém popíjení na oslavě narozenin společného kamaráda).

S tou jsme dál zkoumaly, jestli opravdu budu rodit, nebo je to jen planý poplach, pořád nám bylo divné, že je té vody tak málo, tak jsme vytáhly všechny možné brožurky, které jsem dostala od gynekologa a známých a snažily se najít, kolik má plodové vody vlastně být, ale nikde to nepsali, tak jsme se rozhodly, že radši pojedeme, přinejhorším se vrátím domů, ale je lepší mít jistotu. Potom, co jsem se v rámci možností zkulturnila, tak jsme šly vzbudit bratra, aby věděl, co se děje a ten se rozhodl, že pojede s námi, sice z narozeninového večírku sotva chodil a mluvil, ale nenechal se odbýt, tak jsme tedy sedli do auta a vyrazili.

Aby těch náhod nebylo málo, tak byla zrovna mlha, že nebylo na krok vidět a kamarádka naše končiny v zapadlé vesnici mezi lesy vůbec nezná, takže jsem se ještě modlila, abychom dojeli bez újmy na zdraví, bratr v tu ránu vystřízlivěl, vyhodil ji od volantu a sedl za něj sám, popojel do vedlejší vesnice na zastávku, kde zaparkoval a zavolal známému, že rodím a ať pro nás přijede. Ten naštěstí cestu znal, nepije a řídí už několik let, takže pak už byla jízda plynulá, o cestě do porodnice už bych snad jen řekla to, že těsně před odbočkou k nemocnici nás zastavili policajti. Dojeli jsme k vrátnici a vidíme, jak tam sedí postarší paní, hlavu svěšenou a pravděpodobně byla v hodně tvrdém spánku, soudě podle toho, že jsme na ni museli nějakou dobu troubit, aby nám zvedla závoru. V téhle části „porodu“ jsem ještě byla bez kontrakcí, takže jsme se docela i zasmáli, poté už mě ale smích začal pomalu přecházet.

Konečně jsme dorazili, sestřička si mě vzala na vyšetření, připíchla na monitor srdíčka a čekala jsem na doktorku, ta, když přišla, mě požádala, abych tu bandu opilců, co se mnou přijela, šla vyhnat někam jinam, v první chvíli jsem nechápala, co tím myslí, až když jsem je pak viděla ve společenské místnosti, jak bratr chrápe rozvalený přes gauč a kamarádka na stole v poloze „Spiderman“ a náš řidič to zalomil na židli, tak jsem se ještě naposledy zasmála a poslala je domů, s tím, že kamarádku jsem chtěla mít u porodu, takže přijede, až se vyspí, nebo jí zavolám, až to na mě přijde.

Doktorka mě vyšetřila a poslala ještě prospat, kolem 6. hodiny mi začaly kontrakce, byly celkem silné, ale pořád jsem se neotvírala, to trvalo až do 15:00 hod, kdy mi dali do kapačky první Penicilin a oxytocin, abych se otevřela, to už jsem ležela i na porodním sále a přijela mě podpořit kamarádka, bohužel oxytocin měl jediný účinek, a to ten, že se mi mnohonásobně zesílily už tak dost silné kontrakce a po kontrolních náběrech krve každých pár minut, jsem si připadala jako feťák, jak jsem měla rozpíchané ruce plné modřin, nutno podotknout, že než přišel výsledek prvního náběru, nemám tušení na co, ale asi na nežádoucí látky v krvi, tak se na mě jako na feťačku koukali, protože prý tohle způsobuje užívání návykových látek, a i když jsem jim říkala, že opravdu nic neberu, tak na mě stále koukali, jako by mi nevěřili.

Po dalších dvou hodinách jsem stále nebyla dostatečně otevřená, doktorka mi při dalším kontrolním vyšetření ještě jednou píchla vodu, že prý ve mě ještě nějaká zůstala a znovu jsem dostala Penicilin a další oxytocin, který opět způsobil jen o něco silnější kontrakce. Ve 20:00 konečně padlo rozhodnutí, že takhle to dál nejde a padla možnost císařského řezu, sice jsem se ho strašně bála, a když mi o tom řekli, tak jsem se rozbrečela jako malá, ale všechno mě tak strašně bolelo a byla jsem už tak unavená, žíznivá a hladová, že jsem byla ve fázi, kdy mi začínalo být všechno jedno a s císařem jsem souhlasila.

Ve finále jsem byla ráda, na sále byl strašně příjemný personál, byla jsem jen v lokální anestézii, takže jsem o všem věděla a celou operaci si povídala se strašně příjemným doktorem o věcech úplně mimo a musím říci, že je to divný, ale cítila jsem se tam strašně příjemně, konečně mě nic nebolelo a věděla jsem, že Markétka už bude brzy na světě. Ve 20:36 byla Markétka konečně na světě, nikdy nezapomenu na ten okamžik, kdy jsem poprvé slyšela, jak si umí zaplakat a poprvé ji viděla. Zase jsem se tam rozbrečela a po zbytek operace mi doktoři hlavně utírali slzy a gratulovali mi. Cca ve 21:30 jsem konečně byla zpátky na oddělení v posteli a Markétku jsem měla ještě na chvíli u sebe, než ji sestřičky odnesly, aby jsme si obě odpočinuly.

Jak to vypadalo potom, už nepatří moc k porodu a kdo rodil císařem, určitě ví, jaké je to prvních 24 hodin peklo, jen nehybně ležet a mít pocit, že vám popraskaly stehy po každém minimálním pohybu, ale pak, když už jsem se rozchodila, tak bolest sice byla, ale nevnímala jsem ji a teď už si ani nevybavím, jak byla, nebo nebyla silná, důležité pro mě je, že jsme s Markétkou obě konečně doma a hlavně zdravé.

Doufám, že jsem tady budoucí rodičky moc nevyděsila, i když porod opravdu bolí, tak každý probíhá úplně jinak, někdo rodí 18 hodin, někdo má po 2 hodinách všechno za sebou a hlavně, jakmile na svět vykoukne ten malý človíček, kterého jste nosily devět měsíců po srdíčkem, tak okamžitě na všechno špatné kolem porodu zapomenete :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
beruska03
Kelišová 7473 příspěvků 08.11.12 09:54

Já to měla podobné, od prasknutí vody 13 hodin a nakonec císař :roll: ale taky jsem se dala brzy dokupy ;) moc gratuluji :kytka:

 
VěrkaB
Kecalka 134 příspěvků 08.11.12 12:23

Gratuluji k holčičce, já to měla podobné,19hod. děsných kontrakcí a nakonec císař. Hlavně že jste v pořádku :kytka: :palec:

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 08.11.12 12:41

Ja to mela taky podobne, od prasknuti vody asi 18 hodin a CS, ale na nohach jsem byla uz 12 hodin po CS. Velke gratulace :kytka:

Příspěvek upraven 08.11.12 v 12:41

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 08.11.12 14:44

Moc gratuluji :kytka:
Já měla kontrakce 13hodin, pak CS, 6hodin po něm jsem chodila po oddělení :-)

Příspěvek upraven 09.11.12 v 07:44

 
Ali-Ali
Extra třída :D 11138 příspěvků 08.11.12 17:21

Tak to mate muj obdiv. me donutili vstanout po 18 hodinach a musely me podpirat dve sestricky, abych sebou nesvihla na zem…

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 08.11.12 19:19

@Ali-Ali Já jsem proste potřebovala sprchu:)

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 08.11.12 19:20

@Miš-El
Tak to nevim.
Lítat je trosku nanesené, ne? Kromě ze jasne nadnesenosti samozřejmě:£

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 08.11.12 19:26

@Loki01 Bohužel není… První postavení a sprchu jsem absolvovala se sestrou, ale pak už sama. Neříkám že to nebolelo, taky že bolelo a kur… (ostatně sami víte),ale chtěla jsem být co nejdřív na nohách protože sem chtěla vidět co nejdříve malou, takže jsem chodila na novorozenecký si ji vyzvednout na kojení atd. :-)

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 08.11.12 21:35

Ten prijezd byl fakt vtipny:-) Skoda jen, ze tatinek nebyl. Ale nekdy lepe zensky samotny, ze?

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 08.11.12 22:01

@Miš-El
No tak chodila jsem taky. Ja jsem ale myslela, ze mluvis o behani.

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 09.11.12 07:46

@Loki01 dobře tak chodila, nemám ráda slovíčkaření. Nicméně to nemění nic na tom, že sem vstavala 6hodin po CS :D

 
Lucinka297
Nováček 9 příspěvků 10.11.12 16:42

Gratuluji k holčičce :potlesk: :srdce:. Ale teď upřímně lituji že jsem se do tvých řádku začetla :zed: za necelý měsíc mám termín ( prvorodička) a bojím se ještě víc :D. Ať malá dělá jenom samou radost :dance:

Vložit nový komentář