Deníček na zkoušku - díl 3.

komka  Vydáno: 13.10.04

Ahoj děvčata,

jsem tady s novým deníčkem, snad se vám bude líbit a budete mít co napsat k tématu.

Začnu mým osobním příběhem, který se stal minulý týden.

Ono to vlastně začalo už dřív, před půl rokem. Protože nám v bytě, kde momentálně bydlíme příští rok v dubnu měl končit nájem, rozhodli jsme se, že už předem začneme hledat a zjišťovat, jak to bude v budoucnu.
Teď trochu přeskočím, neboť to není pro můj příběh důležité. Důležité je to, že nakonec jsme se rozhodli koupit byt, dle mého názoru moc pěkný, 3+1 v centru města. Rozhodli jsme se že půjdeme do hypotéky, která bude celá na mě. Tady je vlastně začátek všeho. Tím že hypotéka byla na mě, všechno vyřizování ohledně bytu i banky jsem dělala jen a pouze já. Všechno běhání a starání a vyřizování s úřadama a realitkou, ani už nevím co všechno. Navíc se situace hrozně zkomplikovala tím, že mi umřel děda, který jakožto vlastník chaty, mi měl spoluzaručovat úvěr. Neboli zaručovala jsem ho chatou, ale potřebovala jsem jeho podpis. Takže nastalo dědické řízení a další kupa starostí. Můj přítel byl pořád tak nějak mimo hru, sice mě utišoval všechny ty večery, které jsem probrečela, byl trpělivý, ale nic víc. Nechci působit nějak náročně, ale to velké břímě starostí a vyřizování prostě bylo na mě. Každý den jsem volala nějakým úředníkům (většinou je uprošovala ať to dědické řízení urychlí). Téměř jednou týdně mi volala dcera majitelů bytu, že chce ty peníze a kdy budou a že si musí promluvit s právníkem a všelijak vyhrožovala. Pořád jsem probírala s bankou ať mi posune termíny do kdy musím donést dokumenty, protože bez dědického řízení jsem je nemohla donést. No prostě hrůza.
Půl roku to trvalo, než jsem si vítězoslavně donesla dědické rozhodnutí s i razítkem a volala do banky?. Ta sice ještě chtěla dalších deset dní počkat, než to bude na katastru, ale to mi už nemohlo zkazit náladu. Do dvou týdnů jsem do banky donesla vše potřebné a ti konečně vyplatili majitelům peníze. Když mi to jejich dcera volala, celá jsem se třásla a chtělo se mi brečet, moc jsem tomu nevěřila. Celá roztřesená jsem to volala příteli i našim a byla nadšená.
Večer když přišel přítel domů, byla jsem ve vaně, tak řekl ahoj? a šel se najíst. A pak nic, doslova nic. Nedonesl mi kytku, nepochválil mě, že po půlročním snažení jsem to dokázala, nekoupil víno nebo šampaňské, nic. Bral to asi jako naprostou samozřejmost a vůbec mu nedošlo, co to pro mě znamená. Byla jsem tak zklamaná že jsem nemohla ani mluvit ani brečet? to přišlo až za chvíli. Připadalo mi, že je mu to úplně jedno, že mu nezáleži na budoucnosti. Byla jsem prostě úplně mimo. Nechápala jsem jak tu moji snahu a práci mohl ocenit ničím.
Nevím, jestli jsem dokázala popsat moje pocity srozumitelně a jestli chápete o co mi šlo.

V každém případě téma dnešního deníčku je: čím vás manžel/přítel kdy zklamal nebo vás ranil nebo byl v důležitém okamžiku vašeho života jakoby úplně někde jinde.
Připadalo vám někdy při pohledu na něj, že je asi úplně někdo jiný než jste si myslely?

Přeji krásný den všem

Komka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 14.10.04 08:11

Ahojky, téma deníčku je celkem na místě, nejdřív ale napíšu komentáře ještě k minulému:
Quaille - díky za tip, hned dneska vyrazím do lékárny a nějakou takovou pastu si koupím. Jinak jsem u zubaře každýho půl roku, mám totiž hrůzu z toho, že kdybych tam dlouho nešla, bylo by to pak ještě horší. Mě tu osmičku taky sekali na chirurgii v nemocnici a natrženej koutek sem měla taky:))

Megy - tu dietu jsem ti poslala do soukromé zprávy, zkus se na ni podívat a jestli ti nedošla, napiš, pošlu to znovu.

A teď k tématu:
To, že můj přítel není na vyřizování důležitých věcí, jsem pochopila rychle a abych řekla pravdu, nepřišlo mi to divný, protože u nás doma to funguje taky tak,mamča oběhá, obvolá a povyřizuje všechno a taťka akorát pak kývne hlavou jako jestli jo nebo ne. Jura je něco podobnýho, snad že o tu určitou věc projevuje větší zájem. Naposled když jsme kupovali auto. Já jsem hledala na netu všechny možný tipy, informace, spotřebu, objemy kufrů (já, technický blb) a pak mu to předkládala na odsouhlasení:) Nakonec pomohla i moje mamča, nějakej její známej měl super autíčko za dobrou cenu, takže s její pomocí jsem domluvila termín schůzky a šli se podívat. Poslední slovo bylo samozřejmě Jurovo a naštěstí znělo ano a auti bylo naše. Ale abych ho jen nepomlouvala, peníze a tak si povyřizoval sám.
Komka se ptala, jestli mě ovšem přítel někdy ranil. I když je mi smutno, musím napsat že jo. Příběh je to složitej a pro mě i celkem těžkej na vyprávění, podstata tkví v tom, že mě postavil až za svoje rodiče (mimochodem, nemyslím si, že mě mají bůh ví jak rádi) a udělal jedno rozhodnutí, který se mě opravdu úzce dotýká, aniž by mi o tom dopředu řekl. Prostě se tak nějak zavázal, že si mě po tři roky nevezme. Souvisí to s prodejem jednoho skoro neprodejnýho bytu a jeho rodiče vymysleli tohle, za ty tři roky totiž ten byt prodat půjde. A to nájemnici, která tam teď jakoby žije s mým přítelem. Papírově. Kdybyste náhodou některá chtěla bližší vysvětlení, napíšu raději soukromou zprávu. Nejde mi ani tak o to, že jsem se třeba vdávat nechtěla, ale spíš o to, že mi to nikdo neřekl. Třeba to některá z vás pochopí:)

 
Anonymní  14.10.04 08:43

Ahoj Komka.
Reakcie Tvojho manzela sa daju asi chapat rozne, ale podla mna to vsetko Tvoj manzel musel vnimat ako Tvoj velky uspech. Problematicky je ten jeho postoj. On cely ten cas neprilozil ruku k dielu a teraz ma mozno zmiesane pocity, ako ma vlastne reagovat, tak jednoduch nereaguje vobec, lebo ma zrejme aj trochu vycitky, ze sa nezmohol na ziadnu pomoc. Moznoze nie je ten organizacny typ, aky by si si zelala z neho mat, ale urcite vies o jeho inych prednostiach, ktore ta urcite tesia. Moj tatinko tiez nie je vodcovsky typ a mamina sa davno zmierila stym, ze vsetko vybavuje ona, ale rozhodne sa tatino zucastnuje aspon pasivne.V kazdom pripade maju krasne manzelstvo, zvladli spolu velmi tazke situacie a mamina by urcite nemenila. Mne pripravili nadherne rozpravkove detstvo.A to ze pri kupe noveho auta bola aktivna mama, pri stavbe domceka bola takisto aktivna… no kto…Mama, to urcite kvalitu ich vztahu neohrozovalo.
Aj ked Ta plne chapem, ze si cakala trochu aspon pozornosti za Tvju obdivuhodnu trpezlivost a snahu. Neviem ako by som reagovala na taketo spravanie partnera.
Asi je to podobny pocit ako pocit prehry z jeho strany. A moznoze si to este tak riadne neuvedomuje, ze co si vlastne vybojovala urcite si Ta vybozkava hned, ako
si do svojho bytiku prinesiete prvy kus nabytku, lebo si to vsetko bude hmotne uvedomovat.
V kazdom pripade Ti blahozelam. Viem aky to moze byt uzasny pocit ziskat vlastnu strechu nad hlavou. Hoci som v 6. mesiaci tehotenstva, s partnerom byvame stale oddelene, lebo nemame vlastny byt. Nech sa vam dvom v novom bytiku paci, uzivajte si ho spolocne, ako len mozte, ja verim, ze ti to uznanie manzel casom da.
Papa
 Diana

 
pupula
Ukecaná baba ;) 1207 příspěvků 14.10.04 09:12

Ahoj holky a Komko,úplně tvé pocity chápu,vím,jaké to je být…nepochvále­ná..nedoceněná­.Možná by se to dalo omluvit tím,že je to chlap,který vůbec neuvažuje jako my a tak ho zřejmě ani v nejmenším nenapadlo,že by tě měl nějak podržet.
Ikdyž mám pocit,že jsem si vzala toho nejhodnějšího chlapa na světě,tak je taky pravda,že ne jednou mě zklamal.Ale každý máme tu svou pravdu a já nikdy nepochopila,proč třeba reagoval tak a ne jinak.Jak už jsem tady psala,manžel má z prvního manželství dvě děti/13 a 12 let/,ihned když mě s nimi seznámil,tak jsme si naštěstí padli do oka.Mám je ráda,rozumím si s nimi,ale máme je skoro pořád.Manžel není skoro vůbec doma,takže jsem kolikrát s děckama sama/přesto,že by mohly být u vlastní matky/.Pro děcka jezdím,děcka odvážím po víkendu domů,s jeho bývalou se domlouvám na vánočních dárcích..atd.Ale ta starost o ně mi dá někdy pěkně zabrat,jsou to puberťáci,kteří se pořád mlátí.A já nechci po nich pořád jen ječet,nechci ,aby si na mě pamatovali jako na uřvanou macechu.Proto se snažím,jak se dá a manžel to nedokáže/nedo­kázal/ocenit.Co já se kvůli tomu nabrečela,já do něj hučela.On to prostě bral jako samozřejmost .Když jsem mu navrhla,že na svatební cestu,bych chtěla jet s ním sama,tak to razantně zamítl,má přece děti.Vy které máte děti to asi pochopíte a dáte za pravdu jemu.Ale pro mě těch pár dní znamenalo hodně .A tak jsme jeli s děckama.Všechno to tak nějak fungovalo,on si to teda myslel a já vnitřně byla zralá na psychiatra.Až jsem jednou vybuchla,odvezla v půlce víkendu děcka k matce a vysypala mu to na rovinu.Jaká je to pro mě zátěž,že to nedokáže ocenit,že není vůbec s námi doma..atd.A výs­ledek?? Domluvili jsem se kdy u nás děcka budou a kdy ne,a letos v září mě pozval na opožděnou svatební cestu do Paříže a koupil psa,po kterém jsem už dlouho toužila:-) Možná to chce jen někdy upřímně všechno říct.Nebo to taky třeba udělal ,aby měl už ode mě pokoj:)
 pupula

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 14.10.04 09:35

Tak konečně se tady můžu zdržet dýl. Předtím jsem jenom v rychlosti napsala svoje.
Komko - třeba je opravdu pravda to, co psala Diana, že jenom neví, nebo nevěděl, jak má zareagovat. Každopádně tě chápu, taky bych očekávala alespoň ty dvě slovíčka: jseš dobrá nebo tak něco. Každopádně nevěš hlavu, dokázala si pro vás dva vybojovat krásný byt, mě asi něco podobného čeká příští rok, tudíž si ohromně šikovná holka, jasný? Tvůj přítel to určitě ví taky, jenom se třeba neumí vyjádřit.

Pupulo - promluvit si na rovinu s chlapem je někdy obtížný, ale když už se to podaří, výsledky jsou většinou pozitivní. Horší je to potom v případě jako u mé kamarádky, kdy její přítel na všechny pokusy o „rozmluvu na rovinu“ končí větou, vždyť si povídáme furt. Ale ty jsi dokázala stát za svým a určitě je to teď fajn. Mimochodem, co máte za pejska?

 
pupula
Ukecaná baba ;) 1207 příspěvků 14.10.04 12:13

Lynnko-máme yorkšíra,teda yorkšírku.Te´d slavila 1 rok a zrovna před chvíli jsem jí vezla ke kamarádce na hlídání a odpoledne jí vezu k veterináři.Už 3noci mi zvací,tak se jedu poradit.Zvlášť,když jedeme zítra na svatbu a bude jí hlídat otec.Jinak je to moje zlatíčko a mazlíček.Bohužel už byla naučená spát v posteli,tak to je občas utrpení,když se rve pod peřinu:-)
Co ty?? Máte nějakého mazlíka??

 
Anonymní  14.10.04 13:02

My když jsme kupovali v prosinci byt, tak jsem taky vše zařizovala já, jen jsem příteli řekla v kolik se má kam dostavit, aby podepsal smlouvy, kupovali jsme ho na půl, protože zatím nejsme manželé. Prostě chlapi jsou takoví, nechápou co to dá práce jednat s úřady, protože to většinou dělají ženské. Nic si z toho nedělej.

 
Anonymní  14.10.04 13:03

Deníček o zklamáních? Hmmm, taky jedno přidám, raději anonymně, přestože jsem na emimču jako doma: Vloni na jaře jsem se jako rozvedená maminka čtyřlelého klučiny seznámila s rozvedeným, strašně fajn klukem. Je tomu právě rok, co jsme se rozhodli rpo miminko. Od rodičů jsem se se synkem odstěhovala do jeho bytečku 1+nic a pořídili jsme si to plánované miminko. Bez svatby. Říkala jsem, že na svatbu je pořád dost času po narození miminka. Časem mi začalo docházet že by bylo mnohem lepší abychom se vzali a tak jsem ho do toho pomalounku začala umlouvat. Nenápadně, nikam jsem nespěchala. Pak jsem se, ve 4. měsíci těhu dozvěděla od jeho kamaráda, že je stále ženatý! Co já se naplakala, nedokázala jsem mu v žádné formě podat, to že vím že není rozvedený. Za mými zády prodělal rozvodové řízení a všechno to kolem. Kolikrát jsem si říkala, že jsme to všechno s naším vztahem moc uspěchali a já ho neznala pořádně, mnohokrát jsem se snažila dát mu příležitost aby se mi s tím svým tajemstím svěřil, ale on se nechytil ani jednou. Nakonec jsem si ho přes to všechno vzala, přesně 4 dny po jeho rozvodu s bejvalkou. Zvítězilo moje rozhodnutí, že přece nebudu kvůli jednomu tajemství od sebe odvrhávat nejlepšího chlapa a tátu, který mi skřížil cestu životem. Pravdou zůstává, že právě tohle bylo moje největší životní sklamání od člověka, kterého mám radši než svůj život.

 
quaille
Povídálka 14 příspěvků 14.10.04 13:13

Ahojda anonymni,
obdivujem Ta za to, co si spravila a jak si sa s tym vysporiadala. Velmi, velmi obdivujem zeny, ktore vedia, kedy odhodit zbytocnu pychu a tym si zachranit stastie. Niekedy je naozaj lepsie prehltnut horku pilulku a ist dalej, pretoze to ostatne je dolezitejsie.
Dufam, ze toto bol posledny podraz od Tvojho milovaneho muzicka, a ze vie, co vsetko v Tebe ma.
Taktiez by som sa ale chcela zamsliet nad tym, jak moc statocny (alebo zbabely? - no asi oboji) musi byt Tvoj chlap, ked vsetky tie nervy vydrzal sam a prehryzol sa tym bez Tvojej pomoci. Mozno potreboval ten stary zivot hodit za hlavu a nechcel Ta do toho miesat? Chlapi maju divne myslienkove pochody…
V kazdom pripade, ten chlap uz je raz Tvoj, tak dufam ze budete vzdy spolu moc a moc stastni.
Pa, quaille

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 14.10.04 13:39

My sme měli psa 17 let, ale letos v létě jsme ho bohužel museli nechat uspat. Byl moc starej a moc nemocnej, pod ocasem se mu udělal nádor, kterej tlačil na míchu a on ztrácel balanc a vůbec, měl cukrovku, jak pořád pil, tak i pořád čůral a navíc, i kdyby jsme mu ten nádor chtěli nechat operovat, žádnej doktor by to vzhledem k věku neudělal, protože by nemohl zaručit, že se probere z narkózy. Takže jsme ho nechtěli nechat dál trápit. Ale i tak to bylo těžký. Teď máme jen čtyři andulky a dva papoušky.:)

 
Anonymní  14.10.04 15:29

Ahoj,
pamatuji si na tvuj prispevek, kdy jsi popisovala situaci, kdy jsi se vsechno dozvedela. Mas muj hluboky obdiv, ze jsi to vydrzela - myslim, nerict mu, ze znas pravdu. Vubec si sama sebe nedokazu predstavit a asi bych byla velmi nestastna, kdyby se mi to stalo. Moc ti preju, aby to zustalo jedinym zklamanim, ktere jsi s nim prozila. Snad se deji i zazraky! Linda

 
Komka
Kecalka 202 příspěvků 14.10.04 16:01

Ahoj holky,

dneska toho mám fakt hodně, musím v práci všechno dodělat, protože zítra a v pondělí máme dovolenou..... Stěhujeme se!! Hrozně se do bytečku těším.

Děkuji moc za příspěvky. Jak jste většinou radily, tak se i stalo. Mému darebovi jsem odpustila. Jsem totiž člověk přímý a tak jsem mu hned ten večer řekla jak moc mě zklamal. Omlouval se tisíckrát, že mu to ani nedošlo a že je mi vděčný a že to pořádně oslavíme až se odstěhujeme… tak jsem zvědavá a budu vás informovat :-)

Vidím že je vás víc, co si prožili zklamání, nejspíš se to časem stane každé. Ale na příběhu „anonymní“ vidíme, jak žena dokáže být silná a odpouštějící. A to je velmi důležité.

Přeji hodně sil, krásný víken a moc mě tady zatím nepomlouvejte..... ve středu se vrátím…

Komka

 
Anonymní  14.10.04 16:30

Ahoj Komko,
prajem uspesne nastahovanie a v novom bytiku same radosti, ziadne strasti a vela ratolesti!! :-)
Papa, quaille

 
Alenea
Kecalka 122 příspěvků 14.10.04 17:16

Ahoj děvčátka,tenhle deníček mi dnes přijde náramně vhod.Včera jsem se totiž dozvěděla dlouho maskovanou pravdu o mém manželovi. To že si beru chlapa který má už jedno malé dítě z předchozího vztahu jsem samozřejně věděla.to že za malou jezdil na návštěvy jsem taky barala.Ten můj všude vyprávěl jak je šťastný,že si vzal právě mě a moc jsme se těšili na mimi. týdny posvatbě jsme se konečně dočkali,těhotenský test byl pozitivní .Naše štěstí nebralo konce,i když pár týdnů po svatbě mi začal hlodat červíček pochybností. Jeho bývalá nějak odmítala uznat,že otec jejího dítěte se oženil a že by mu jako chlapovi mohla dát pokoj. O malou se staral jak mohl. Ale abych se dostala k jádru problému,jsem ve 28tt a zjistila jsem že si můj mužíček dohodl randičko přes noc s e svou bývalou.Nevím jestli k tomu došlo,ale i tak to bolí.Možná kdybych já káča hloupá mu nelezla do telefonu tak bzch byla jen za hlupáka ale nef'nukala bych vám teď na ramínka.I když mi ten ženský šestý smysl říká ,že se nic nestalo,nevím co si o tom mám myslet.Když se ho na to zeptám na rovinu,řekne že s ní nic nemá,že je to zlá ženská,se kterou má bohužel jem dítě,které za nic nemůže.Vůbec nevím kudy kam ,zažila jste některá něco podobného?Dobere se vůbec ženská pravdy a má to vůbec smysl?
Doufám,že máte hezčí den

 
megy
Stálice 65 příspěvků 14.10.04 19:42

Ahojky!
Komko já bych to ořvala jak hloupá a určitě bych nedocílila ani té omluvy nebo alespoň utišení!
Já, co se týká zařizování okolo bytu, nevím co je to něco zařizovat! Už rok bydlíme a i když jsme byt kupovali, opravovali a později zařizovali tak jsem nevěděla co to je mít o něco starost. Pavel všechno zařídil! V tomto ohledu jsem úplně vpohodě.
Ale to neznamená, že mě nikdy neranil! A není to ani tak dávno. Když jsme se před rokem stěhovali, tak jsme se dohodli, že si ještě zajedeme ne nějakou pěknou dovolenou a pak si teprve pořídíme mimi. Všechno bylo fain, vybrali jsme si dovolenou v Tunisu ke konci sprna. No a já tak začátkem července začala Pavla přesvědčovat, abychom už na miminku začali pracovat. Hned se to přece nemusí povést atd. Napřed moc nechtěl, ale nakonec souhlasil. Začátkem srpna jsme měli auto nehodu. Narazil do nás zezadu náklaďák. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale já tím nárazem dostala zánět žil, takže jsem musela do nemocnice. Odtud jsem se vrátila týden před odletem a ještě s tím, že do února musím brát prášky na které nesmím otěhotnět. Strašně mě to mrzelo, nervy v háji z odletu a já nevím co všechno. No a manželova reakce na moje slzy byla: nebreč, k slzám musí být důvod!
Hodně mě to mrzelo a mrzí do dnes. Ale co nadělám.
No vlastně udělala jsem. Změnila jsem doktorku a ta mě změnila léky se kterýma můžu klidně přijít do jiného stavu. Ale to vím teprve od úterka!
Přeji všem co nejmíň bolestivých zážitků!
 Megy

Lynnko - můžu na tu dietu kávu? I když nevím jestli se mi ji podaří zahájit. Ještě párkrát mě šéf naštve tak jak dnes a budu vážit metrák! :-))

 
Anonymní  14.10.04 20:35

Ahojky,

problem je, ze info z mobilu mohou znit mnohdy jinak nez skutecne jsou… I proto je dobre zachovavat soukromi druhych a na pripadne podivne pocity z jeho chovani se ho proste zeptat…
Treba s ni mel sraz, protoze musel hlidat ditko a ona nekam vyrazila.. a treba jste v tu dobu meli doma kolem starani se o prvni ditko dusno, tak to nejak maskoval… ze by to byl takovy blb, ktery, kdyz ma doma tehulku, resi sex neverou a natoz byvalkou, se mi moc nechce verit… Hormony ti pracuji, treba to vidis moc cerne, zkus si klidne s nim ci s ni promluvit.. Napada mne, ze lsi by jsi se mozna mohla dozvedet,jestli k necemu doslo, ale proc roztacet kolotoc neuprimnosti..
Drzim palce, at jsi v pohode a vse klape tak, jak ma
 E.

 
Anonymní  14.10.04 21:36

Ahojky.
Zaujal me prispevek o odvaze a spolknuti horke pilulky… I ja mela par takovych pilulek spolknut a odhodit mozna i pychu, ale nedokazala jsem.
Me tezke obdobi zacalo vloni na Silvestra, kdy jsem se dozvedela o svem tehotenstvi. Bohuzel jsem krvacela a jelikoz to bylo tehotenstvi chtene (obema partnery), rozhode jsem na zadne oslavy nepomyslela. Dost me proto ranilo, kdyz ale muj partner nedokazal ozelet oslavy u svych kamaradu a na Silvestra me i po te stastne novine nechal samotnou. Snad jeste vetsi zklamani prislo, kdyz jsem zjistila, ze jinak tak starostlivy a hodny clovek me tehotenstvi neproziva. Ba co, ani si na brisko sam od sebe nesahnul, o me tehotenstvi se vlastne nezajimal… Vyvrcholilo to ale jeste necim horsim - zacal hrat hazardni hry a ve chvili, kdy jsme meli setrit na veci pro miminko, tak prohral na rulete nekde 75tisic! Bohuzel to delal stylem zproneverovani penez z firmy, kde pracoval a cash inkasoval a po jejich prohrani me prosil, abych mu dala neco ze svych uspor, aby se to v praci nedozvedeli. I pres sliby, ze s tim prestane se to trikrat opakovalo. Nevim, jestli jsem vuci nemu moc tvrda, nebo to bylo rozumne, ale nakonec jsem ho pozadala o vystehovani (byt je nastesti muj) a nyni jsem s ditetem sama. Bohuzel, ztratila jsem k tomu cloveku veskerou duveru, uctu a respekt. Nikdy bych to do nej nerekla. Davala jsem mu porad sanci (a tusim, ze dnes uz hazard nehraje), ale jeho neplneni slibu ( i jinych) me ranilo hodne hluboko… I kdyz mi tvrdi, ze me i dite miluje, ja uz na to neslysim… a zpatky ho nechci a nevim jestli kdy budu chtit (i kdyz je pro me tezke, takto pripravit dite o tatu…)

DIky, ze jsem se mohla takhle vypovidat v tomto denicku…

E.

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 15.10.04 07:46

Ahojky, taky bych souhlasila s názorem, že přes mobil vypadá všechno hrozivěji než to třeba je. Tím ale nechci nijak zlehčovat situaci, já sama jsem ale párkrát zažila, že jsme si přes mobil jaksi neporozuměli, prostě já to myslela jinak, než jsem to napsala a tak různě. Já si myslím, že pokud ti ten tvůj šestý smysl říká, že se nic nestalo, měla bys mu věřit. Každopádně ti přeju pevný nervy a taky, aby se to všechno brzo srovnalo do těch správných kolejí

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 15.10.04 07:51

Ahoj, z tvého článku si myslím, že jsi opravdu statečná a silná holka. Nemyslím si, že jsi k němu byla zbytečně tvrdá,prostě jsi potřebovala situaci nějak vyřešit a tohle byla možnost. Chápu, že po ztrátě veškeré důvěry už s ním nemůžeš být, nevyčítej si, že si svoje dítě připravila o tátu, táta by se totiž měl starat už dopředu, ještě než se ten drobek narodí (alespoň trošičku) a to jak píšeš tvůj partner nedělal. Já ti teda přeju hodně síly, abys to všechno zvládla a jinak, u nás v deníčku se může vypovídat kdo chce:)

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 15.10.04 07:53

Ahoj holky, tak jak je po ránu? Já teď sedím v práci a psychicky se připravuju na návštěvu u zubaře:( Koukám, že ani jedna to s tím svým chlapem nemáme úplně růžový, ale jak praví jedno přísloví: S chlapama je sice někdy zle, ale bez nich je ještě hůř:)

Megy - k té dietě by alespoň napoprvé kafe pít nemělo, zkus ho nahradit zeleným čajem.

 
elda
Ukecaná baba ;) 1651 příspěvků 15.10.04 08:01

Milá E,udělala jsi jediné správné rozhodnutí.To ti snad řekne každý, kdo zná šedivou teorii o gamblerech. Praxe je poněkud jiná,málokterá ženská se s tímto problémem partnera dokáže vypořádat tak rychle a natrvalo (snad)..A výčitky? na co? co s takovým pertnerem? riskovat recidivu, sňatek,dluhy…? O tatínka přece dítko připravit nemusíš, může být dobrým otcem,i když s váma nežije.Důvěra je křehká a zavinil si to sám..

eliška

 
Anonymní  15.10.04 08:05

Otázka je, kolik mu je.. jestli udělal chybu z blbosti či je to někdo, kdo by už měl být rozumnýz, zodpovědný a má jen IQ tykve…

první si druhou šanci zaslouží,
druhý nikoliv..

Kdo ale pozná, co ten chlap v té hlavě má? :-(

Přeju tobě i mimku, ať máte doma brzy tátu, ať původního či nového, hlavně takového, který chápe, co to rodina znamená a nemyslí jen sobecky na sebe…
 E.

 
pupula
Ukecaná baba ;) 1207 příspěvků 15.10.04 08:29

Ahojte,Lynnko návštěvu zvládneš,je to jen pár minut nepříjemnotí.No já jsem taky docela velký strašpitel a u zubaře jsem nebyla asi rok,takže mě to taky čeká:_)
Ale dneska mě teda čeká příjemnější věc,jdeme na tu svatbu,ikdyž se mi upřímně moc nechce,tak snad to dopadne dobře.Takže za hodku mizím a zítra si to,bohužel,musím naddělat.Tkže tady budu makat až do pěti:-( A pak mě ještě čeká oslava narozenin mého bratrance,opravdu toho o víkendu nemáme málo:-)
Tak se tady mějte hezky,přeji vám hezký víkend a pořádně si ho užijte:-)
Lynnko-ten náš miláček měl nějakou virozu,nějaký zánět průdušnice.Dostala injekci a tabletky antibiotika.Dneska už jí je lépe:-) To utracení musí být hroně těžké,nedokážu si představit,ž tam jednou půjdu s ní.Raději na to nemyslím.
 Pupula

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 15.10.04 08:43

Vůbec na to nemysli! Váš mazlík oslavil 1.narozeniny, má před sebou ještě moc a moc let, našemu psékovi bylo 17 a i když nám to bylo líto, stejně si myslím, že jsme ho ušetřili dalšího trápení. Jsem ráda, že je jí už líp, prášky většinou zaberou hodně rychle.
Jinak svatbu si užij,hned bych taky na nějakou šla, bohužel v mém okolí se žádná neplánuje, spíš to všichni očekávají od nás, ale jak už jsem psala včera, holt ještě tři roky si musíme počkat. No a narozeninová oslava…holka ty si teda budeš užívat:) Mě to čeká příští týden, nejdřív má narozeniny Jura a pak taťka:) No takže to pořádně oslav, děkuju za povzbuzení (to su celá já, strašná nervóza co se zubaře týká) a měj se krásně.
 Lynnka

 
Anonymní  15.10.04 14:12

Ahoj,
rada bych vam podekovala za vase slova, hlavne proto, ze me neodsuzujete. Opravdu to pro me moc znamena, nebot at chci nebo ne, vrta ve me cervicek, zda me rozhodnuti bylo spravne. Ale mozna uz ani neslo o rozhodnuti, ale o me city, ktere proste k memu partnerovi ochladly. Bohuzel, obe strany rodicu (me i jeho) cekaji, ze snad zmenim nazor a budu ho chtit zpatky…
Mimochodem, je mu 29 let a myslim, ze uz by se nemusel chovt jako male dite… :-((

Jeste jednou diky

E.

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 15.10.04 14:36

Ahoj holky,
píšu dneska už poslední komentář, je pátek, za chvíli valím domů, jak já se těším:) Takže všem ostatním přeju krásný víkend (musíme si ho udělat krásnej, když už nám to počasí nepřeje - aspoň tady v Brně je mizerně), pořádně si odpočiňte, naberte síly a v pondělí se tady zase potkáme, aspoň doufám.

 
Alenea
Kecalka 122 příspěvků 15.10.04 21:34

Ahojky moc děkuji za podporu,zkusila jsem se manžela zeptat jak to s má teď s bývalkou a s trochu nadsázky jsem se ho zeptala i na to jestli ho jako ženská ještě přitahuje.Odpo­věděl, že kdysi možná ale teď že má doma vše co chce a co potřebuje,tak nemá žádný důvod dělat nejaké hlouposti.Ovšem neopoměl dodat,že ona by nejradši kdyby s nima žil nebo aspoň s ní spal.No,tak už po téhle odpovědi má dušička pokoj.A příště si asi radši urazím packy než mu začnu lést v tel.:) Pa a ještě jednou díky

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 18.10.04 11:41

Ahojda holky, koukám, koukám a nikde žádný nový příspěvek, to jste všechny tak moc zavalený prací? Jak jste si užily víkend? Já docela fajn, v neděli sme byli s miláčkem na obědě v restauraci, zítra má totiž narozeniny, tak jsme to byli oslavit:) No a jinak jsme toho moc neudělali, akorát jsme byli na procházce, včera bylo docela pěkný počasíčko. A co vy?

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 18.10.04 14:53

No vidíš, že to dobře dopadlo. To je fajn.

 
megy
Stálice 65 příspěvků 18.10.04 19:44

Ahojky, já můžu na net až večer. Mám ho totiž, jak už jsem psala jenom doma.
Já byla o víkendu u maminky na hodech ale bylo škaredé počasí. Takže jsme si to moc neužili. Jela jsem tam hned v pátek a přespala tam. To bylo něco úplně úžasného, nechat se od maminky po dlouhé době trochu rozmazlovat! :-))
Dneska to byl v práci horor! Jestli já někoho nenávidím tak je to můj šéf! Ale to ti asi nemusím nijak víc přibližovat, že!? Úplně se mi chce brečet, jak jsem unavená. A to má člověk tak dobrý úmysl! Hubnout! Nevím jak Ty ale já když mám nějaký stres, tak to řeším kouskem čokolády. Před chvilkou tu vedle mně stál manžel a byl děsně zvědavý co Ti píšu a že by se taky rád přidal do našeho kroužku a něco Ti napsal. :-)
Zatím se měj hezky a zítra se tady zase ukážu.
 Megy

 
Anonymní  18.10.04 19:54

Ahojky, tak sem nakoukla na net a zrovna je tu příspěvek od tebe. Stresy jsou potvory, taky to znám a nejhorší je, že krom toho sladkýho mi na ně taky nic nepomáhá, leda tak ještě panák, ale to nepraktikuju nijak často:)
Recept na únavu nemám, u mě celkem funguje lehnout si na moje letiště, pořádně se natáhnout, pustit si nějakou pěknou muziku, nic moc šílenýho a zavřít oči. Někdy takhle leháme vedle sebe s miláčkem, oba myšlenkama úplně jinde, ale je to relaxace ve dvou a je to příjemný. Fakt jenom ležet a myslet na něco hezkýho. No a ještě, kdyby manžel opravdu chtěl něco úžasnýho napsat, ať se nestydí:))) Tady ho nikdo neukousne. Akorát že budeme v přesile:) Tak se měj pěkně a odpočiň si na zítra

 
Anonymní  18.10.04 19:57

Já tupoň se zapomněla přihlásit:)) a podepsat:)) Tak pa Lynnka

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 19.10.04 09:56

Tak co je to tady? Nikde nikdo, včera jsem tady našla příspěvek akorát od Megy a kde jsou ostatní nakukovatelky???
Holky, ať nám deníček nezajde:)

 
Komka
Kecalka 202 příspěvků 19.10.04 10:08

Ahojky,

tak už jsem zpět, vše přestěhováno, doma je hrozný chaos, ráno jsme dvacet minut hledali fén. No prostě sranda, kuchyňskou linku nám přivezou dneska a pračku až příští pondělí, takže si dokážete představit jak to u nás vypadá, hromady špinavého oblečení a hromady krabic s věcma z kuchyně. Už aby to bylo za náma. Ostatní věci taky nejsou dovybalené a to nám ještě začnou dělat v předsíni dlažbu, neb se to nestihlo před stěhováním… no prostě sranda.
Ale je to super pocit, být ve svém a vylepšovat si to svoje hnízdečko.

Tak mějte se zatím moc hezky, nestresujte se šéfama a užívejte krásného dne, teda alespoň u nás je počasí úplně nádherné.

A pište pište pište ať víme co je nového.

Komka

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 19.10.04 13:44

Tak teda gratuluju k úspěšnému přestěhování. Víš jak se to říká? Lepší jednou vyhořet než se stěhovat. Já s tím teda nesouhlasím, ale je fakt, že stěhování u nás se neslo v duchu věty: Prosím tě nevíš kde je…? A tak se to vleklo asi 14 dní:))) Jinak příští deníček si beru já, téma ti myslím kápne do noty, akorát nevím, jestli ho mám vpustit do oběhu už teď ve čtvrtek nebo počkat, zatím tu je komentářů jenom pár. Co myslíš ty?

 
Komka
Kecalka 202 příspěvků 19.10.04 15:58

Čau,

určitě ho napiš už teď, není na co čekat. Lidi si to číst budou a holky se zas objeví, neboj, asi nemůžou na internet každý den, nebo jsou příliš bussy.
Takže určitě piš, těším se…

K.

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 20.10.04 08:44

Ahojky holky,
tak jak je? Doufám,že se všechny máte fajn. Jinak dneska odešlu další deníček, zítra by měl vyjít, tak se těšte:)

 
Anonymní  20.10.04 12:05

Ahoj všetkým,
po pár dňoch som zase naspať a ozývam sa…ako sa máte, po víkende? Teda, ona už je streda, ale ja som len prvý deň v práci tak sa mi zdá, že ten týždeň len začína.
Bola som od nedele až do včera v Bruselu, a holky, musím sa podeliť, vyzerá to tak, že od nového roku začnem pracovať pre Radu EU v Bruselu. ;-) Mala by som robiť sekretárku pre prekladateľov slovenčiny ;) Teraz v som bola v Bru práve na zdravotných prehliadkach, a keď ma uznajú za zdravú tak možem nastúpiť. ;) Celkom sa teším, aj keď, nebude jednoduché odtiaľto odísť, budem tam sama a v novom prostredí…no ale zase to bude niečo iného, nového…toť nové správy odo mňa, nejak tomu stále nemožem uveriť. No ale veľmi skoro dúfam uverím. ;)
Musím teraz ísť pracovať, ale zase sa ozvem. Majte sa krásne. uvidíme sa zase v ďalšom denníčku…papá.
Hodne radosti a optimizmu prajem. quaille.

 
Lynnka
Kecalka 162 příspěvků 20.10.04 13:42

No tak to je opravdu skvělá zpráva, gratuluju. Určitě tě uznají za zdravou a ty nám od Novýho roku budeš posílat zprávičky z Bruselu:)
Můžu se zeptat, co musíš pro to udělat? Abys mohla pracovat v Bruselu? Klidně napiš soukromou zprávu, to je jedno. Zajímalo by mě to.
Tak pa a ještě jednou gratuluju.

 
Komka
Kecalka 202 příspěvků 20.10.04 16:12

Ahoj,

tak to je fakt super. Jsi moc šikovná, blahopřeju. Myslím že to bude fakt zajímavá práce. Když jsem já žila v zahraničí bylo to pro mě hodně přínosné a hrozně mě to bavilo. Tak doufám že i ty si to budeš užívat a nebude ti tam smutno.
A kdyby ti smutno bylo, tak přijď sem, my tě z toho dostaneme.

Pa

Komka

 
megy
Stálice 65 příspěvků 20.10.04 20:35

Ahojky, tak to je vážně něco úžasného a i já moc blahopřeju. Hrozně něco takového obdivuji! Já byla v zahraničí jenom pár měsíců a mám na to celoživotní vzpomínky. Tak teď nám už nezbývá než Ti držet pěstičky!
 Megy

Vložit nový komentář