Deníček pro Marušku

katka.polka  Vydáno: 29.10.14

Můj smutný příběh v dopise pro mého andělíčka.

Moje milovaná Maruško,
Nevím, zda Tě oslovuji správně, protože mi Tvé pohlaví nebylo sděleno, ale nějak tuším, že mi ten náš krátký společný čas v bříšku tancovala holčička. Ať tak či tak, bylo jsi těch třináct týdnů naše velice chtěné a milované miminko. Chtěla jsem Tě už dávno, kdyby bylo na mně, těhotná jsem byla už někdy před maturitou. Ale naštěstí byl aspoň Tvůj tatínek ten racionálnější z Tvých rodičů a Tvoje maminka posbírala ještě nějaké to vzdělání a pracovní zkušenosti.

Bylo to o Vánocích v roce 2013, kdy jsme se s Tvým tatínkem, po pěti letech společného života, rozhodli, že chceme naši lásku sdílet s naším společným miminkem. Nechtěli jsme na nic moc tlačit, ale maminku to netlačení po pár měsících přestalo bavit, nakoupila moc ovulačních testů a 30.července měla pozitivní i ten těhotenský.

Byli jsme s Tvým tatínkem moc šťastní a dojatí. Moc šťastní. Mé celoživotní přání se splnilo. Přiznám se však, že už od začátku střídaly pocity štěstí pocity velkého strachu o Tebe. Nechápala jsem všechny ty maminky popisující období očekávání svých děťátek jako nejšťastnější období, protože já se pořád jen bála.

Když mi o pár týdnů později pan doktor pustil Tvé srdíčko a já viděla toho půlcentimetrového přeaktivního pavoučka, trochu jsem se uklidnila, ale vždycky jen na chviličku. Tak to bylo při všech vyšetřeních s Tebou.

Na kontrole v 9. týdnu Tvého kratičkého života jsem dostala obrázek. Obrázek svého vytouženého a v tu chvíli už nepředstavitelně milovaného děťátka. Všichni říkali, že vypadáš jako gumový medvídek. Opravdu jsi na tom obrázku tak vypadala. Chodila jsem se na něj pořád dívat. Mezitím proběhlo pár krevních odběrů, které všechny dopadly dobře. Začínala jsem být mnohem klidnější.

Tvoje maminka měla spousty utkvělých představ o čekání miminek, jakým jsi byla Ty. Jedna z nich byla například, že pokud je miminko nemocné nebo se z jiného důvodu nemá k životu, do této doby většinou maminku dobrovolně opustí. Tys mě neopustila, srdíčko Ti bušilo jako zvon a na ultrazvuku jsi mi vždycky mávala všemi čtyřmi končetinami. Říkala jsem si, jaké mám mezi všemi těmi smutnými opuštěnými nebo jinak osudem zasaženými maminkami nepředstavitelné štěstí. Až jsem se podezřívala, že si tak obrovské štěstí ani nezasloužím.

Na běžných nákupech v Tescu nebo drogérii jsem už začínala do košíku přihazovat vždycky i něco pro Tebe. Nějaký intuitivní pocit mi občas řekl „Nekupuj to“, ale většinou jsem jej zahnala do kouta s tím, že nebudu lakomá k největšímu štěstí, které mě kdy potkalo a že nikdo na světě si nezaslouží víc než právě Ty.

Čekal nás prvotrimestrální screening, resp. ultrazvuk ve 12. týdnu, protože krevní testy jsme za sebou již měly a ty nám podle pana doktora vycházely zatím dobře, jen bylo potřeba se ještě mrknout na Tebe, jak se vyvíjíš a máš. Jako vždy jsem měla strach a obavy, už ale slabší, protože jsem zatím vždycky viděla, jak se máš k světu a krevní testy by přece vážné věci odhalily, ne?

Při ultrazvuku jsem viděla, jak opět máváš všemi částmi svého šesticentimetrového tělíčka, už jsi mi připomínala malou osůbku, rozveselilo mě to. Pan doktor ovšem vypadal, že má nějaký problém. Tvoje maminka je totiž trošku hrošík a velké břicho měla mnohem dřív, než jsi ho mohla naplnit Ty. U takových maminek je někdy ultrazvuk trochu komplikovanější a všechno není tak dobře vidět. Ty jsi své mamince v komplikování doktorovy práce výborně asistovala a nechtěla jsi pořádně ukázat hlavičku.

Jako vždycky jsem, jako největší hypochondr ve střední Evropě, doktorovi vyjádřila, že mám obavu, zeptal se mě proč a řekl, že se domluvíme jinak. Vysvětlil mi, že končetiny a všechno další máš ukázkové, ale že Tvoji hlavičku pořádně nevidí a že mu to i dost komplikují faldy na mém břiše. Že mám jet na ultrazvuk do specializovaného pracoviště ve Zlíně. Že zatím krevní testy jsou v pořádku, ale že prostě nemůže takto důležité vyšetření zanedbat.

Nevím, jak to náš pan doktor udělal, ale jak jsem vždycky byla vystrašená a hysterická, zrovna tehdy jsem z ordinace odcházela víc v pohodě než kdy jindy. A chvála pánu Bohu za to. Tatínkovi jsme nahlásily, že jsi zřejmě v pořádku, že jsem Tě viděla, že jen Tvoje maminka potřebuje ultrazvuk pro slony. Strávily jsme díky tomu spolu další šťastný a hezký víkend. Bohužel byl náš poslední.

Přešel víkend a v pondělí se nám podařilo se ve Zlíně objednat na ultrazvuk hned na druhý den. Přetáčela jsem oči, že se mi nikam nechce a že si beztak jdu jen pro potvrzení, že jsi živá, zdravá a v pořádku, což jsem ostatně viděla v pátek. V čekárně jsem si krátila čas pokukováním po ostatních maminkách, které už měly bříška větší, a moc jsem se těšila, až budu taky taková. Až Tě ucítím, jak se hýbeš a hlavně až Tě jednou konečně budu držet v náručí.

„Mám pro Vás špatnou zprávu“, hlásil mi ten pan doktor ve Zlíně hned, jak mi položil sondu na břicho. Hned poté mi oznámil, že mám dobrého gynekologa. Poté začal mluvit dál a mně se začal hroutit svět. Pověděl mi, že máš velice vzácnou vadu a chybí Ti určité kosti na hlavičce, konkrétně tedy lebeční kosti, a Tvůj maličký mozeček nic nechrání. Pak mi řekl, že tak krásně tancuješ jenom díky tomu, že jsi přes pupečník napojená na mě a až bych Tě 15. dubna porodila, umřela bys nejpozději tehdy.

První, co mě napadlo, že jsem Ti určitě ublížila já. Pan doktor řekl, že jsem Ti určitě nemohla ublížit, pokud jsem nebyla na rentgenu nebo nebrala tvrdé drogy. Že má prý každý člověk 3% pravděpodobnost, že se tohle stane a že to potká asi jednu maminku z tisíce. Často jsem přemýšlela, jak se asi jeden z tisíce musí cítit, pokud se mluvilo například o nějaké nemoci nebo něčem hrozném. Právě jsem to zjistila.

Pan doktor mi řekl, že mám dvě možnosti, buď těhotenství přerušit, což je ještě v této chvíli možné, a nebo to nechat přírodě, donosit si Tě, pár minut se s Tebou poňuchat a počkat, až umřeš. Hned jsem věděla, že zvolím tu pohodlnější cestu pro svou duši a nervy a bohužel méně důstojnou pro Tebe. Věřím, že mi to Tvá čistá dušička dávno odpustila.

Nezávidím lidem, kteří mě ten den potkali procházející Zlínem. Moji cestu na autobus provázel jeden obrovský hysterický záchvat. V tom záchvatu jsem ještě zavolala Tvému tatínkovi a babičce a nejen jim, ale zřejmě i celému Zlínu sdělovala, co se nám stalo. Bylo a je mi to jedno. Na ten strašný den v životě nezapomenu. Tvoje maminka pak dělala ostudu úplně všude, hlavně u našeho společného pana doktora a v nemocnici, kam jsem za dva dny nastoupila, abych naši společnou cestu ukončila.

Věřím, že si miminka své rodiče vybírají a často přemítám, proč sis ty vybrala mě. Přiznám se Ti, že malou chvilku jsem celého těhotenství litovala a našemu panu doktorovi slibovala, že těhotná k němu už nikdy nepříjdu. Teď doufám, že jsem se moc nerouhala, protože bych si v životě přála potkat alespoň jednoho Tvého sourozence, ideálně zdravého, živého a donošeného. Taky vím, že jsem se moc rouhala vůči ostatním maminkám, které potkaly třeba ještě daleko horší věci.

Ty jsi mi to, Maruško, alespoň usnadnila svojí fatální prognozou a já to pak mohla usnadnit sobě. Doma jsme se s tatínkem naposledy podívali na Tvoji fotku, kterou jsme měli doma. Jako gumový medvídek jsi vypadala proto, že Ti scházela důležitá část hlavičky a co jsme považovali za ouška, byla torza kostiček, které měly být někde úplně jinde. Ono to šlo vidět až potom, když to člověk hledal. Do té doby to pro mě byl ten nejkrásnější obrázek na světě.

Teď, dva týdny bez Tebe, se na vše dívám úplně jinak. Jsem pyšná, že sis vybrala mě, protože minimálně z nějakého důvodu jsi se na světě, i když na tak krátkou chvíli, otočit chtěla. Možná jsi trošku posloužila vědě, ve zkoumání této vzácné choroby. Co jsi ale udělala určitě, je to, že jsi mě moc změnila. Rozhodně jenom k lepšímu. Všechno na světě vnímá Tvoje maminka už úplně jinak.

Zbyla mi po Tobě deseticentimetrová díra v děloze a mírami nevyčíslitelná rána v srdci, která nevím, zda se někdy zacelí. Trošku se bojím, že už se nám s tatínkem další miminko nepodaří nebo nějak špatně dopadneme na genetice. Ale ono se říká, že všechno se děje z nějakého důvodu a hlavně Tvoje maminka vždycky říkala, že každá zkušenost je ve své podstatě pozitivní. Ono se jí to jen hůř říká ve chvílích, když ty zkušenosti zrovna prožívá.

Co se má stát, to se stejně stane. Pozdravuj mi mé blízké v nebíčku a měj se tam krásně, andělíčku náš. Drž nám s tatínkem prosím palce, ať se nám daří líp. Určitě víš, jak moc se nám oběma po Tobě stýská. Rádi jsme Tě poznali a škoda, že nám nebylo osudem umožněno se poznávat dále.

Tvoje milující maminka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
petra gramanova
Nováček 3 příspěvky 29.10.14 01:34

Krásně napsaný ale smutný :,( :,( :,( :,( držím palečky ať se povede zdarvé a donošené miminko :srdce:

 
tatakybl
Povídálka 16 příspěvků 29.10.14 07:05

Jsem sice chlap, ale tohle je moc smutny i na me :( Drzim palce at se Vam dalsi podari a je zdravi :kytka:

 
Ginuš
Hvězda diskuse 35649 příspěvků 29.10.14 08:10

:,( vím, že je to těžké, ale nevzdávejte se a bojujte :hug: :hug:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24171 příspěvků 29.10.14 08:23

Tohle me opravdu dostalo :,( :,( :,(
Moc se mi libi, jak to berete, tak jak to je a moc Vam preji detatko, ono si k vam cestu najde :kytka: :kytka: :kytka: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

 
Koty
Závislačka 3511 příspěvků 29.10.14 09:04

Krásně napsaný, i když strašně smutný deníček. Obdivuju, jak vyrovnaně se k celé situaci stavíš. Držím pěsti, abys za pár měsíců držela v náručí své štěstí, které Ti Maruška z nebíčka ohlídá :hug: :hug:

 
chupetka1
Stálice 99 příspěvků 29.10.14 09:27

Moc drzim palce aby se na vas usmalo stesti a cekali zdrave miminko, ja take prisla o dceru ale pozdejc tak vim jak to boli ale snad dalsi miminko ty rany trosku zacely ;-) drzte se :kytka:

 
Katyll
Kecalka 148 příspěvků 29.10.14 09:51

Velice krásně napsané. Přeji ať brzo přijde zdravé miminko! :srdce:

Zažila jsem něco podobného a pokusila jsem se z toho vzít něco pozitivního. I když je to těžké…
Vždyť život je boj a krátký a tak krásný zároveň a všechno záleží jen a jen na nás jak se s tím „popereme“ :)

 
Andrea.Tom
Zasloužilá kecalka 606 příspěvků 29.10.14 09:58

Potkalo mě něco podobného, ale s jinými končetinkami a ve 28tt.. Což jsem ho musela i mrtvého porodit a věř mi, bylo to horší, než kdybych o něj jen tak přišla. Vybrala jsi tu správnou volbu! Kdybych měla na výběr tak jako ty, také bych to tak udělala. Příště se Vám zadaří, ale nevzdávej to :) Já jsem po tom porodu z Března nyní těhotná v 7tt :) nesmíš to hlavně vzdát :)

 
Salorka
Závislačka 3219 příspěvků 7 inzerátů 29.10.14 10:09

Smutné, posílám hodně sil…ale nádherně napsané a čtivé… :srdce: :srdce:

 
Ednička
Povídálka 11 příspěvků 29.10.14 10:18

:hug: :hug: Hodně sil přeji

 
pawo
Stálice 53 příspěvků 1 inzerát 29.10.14 10:43

Držím pěstičky at to co nejdřív vyjde a máte zdravé miminko!

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 29.10.14 12:10

Moc Vám všem děkuju! Začala jsem tento „deníček“ psát „v duchu“ na pooperačním když jsem se probrala z narkozy po potratu, měla jsem potom pocit, že se mi uleví, když to zveřejním a fakt že jo, strašně moc mi to „vykřičení do světa“ pomohlo. A moc děkuji Vám všem, velice si toho cením..

@chupetka1 @Katyll @Andrea.Tom Děkuju obzvlášť a straašně moc držím palce! :srdce:

 
Liz
Ukecaná baba ;) 1832 příspěvků 29.10.14 13:09

Opravdu krásně napsaný deníček. Moc držím palečky, aby sourozenec brzy přišel a tentokrát bylo vše v pořádku :srdce:

 
svycarka
Kelišová 6339 příspěvků 29.10.14 13:13

:hug: je mi to tak lito :hug: preju brzke miminko-ty budes skvela maminka :srdce:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 29.10.14 13:25

To je hodně smutné. Tvoje dětátko ti to odpustilo, ba co víc, určitě by ti neodpustilo, kdybys ho nechala umáírat v bolestech na tomto světě, takhle se nemůže nikdo rozhodnout. Přeju ti z celého srdce, aby se k Vám tahle dušička vrátila ve zdravém těle :hug: a podle fotky rpozhodně nejsio nijak špekatá nebo slonice Jsi krásná žena a za chvilku tu bude deník o bezproblémovém těhu bez blití, otoků a hormonálních pláčů a o 4h porodu :-) :hug: :hug: :hug:

 
miisenka
Extra třída :D 14313 příspěvků 29.10.14 13:33

Krasne napisane..tiez sme sa s druhym dockali len 13tt a za rok nam uz rvalo mimco z pokojiku..ako pises, co sa ma stat sa stane, nikdy nezabudnes..

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 29.10.14 15:35

Smutný, ale přesto nádherně, s citem napsaný deníček. Držím vám moc pěsti, aby si vás vaše zdravé miminko brzy našlo :srdce: :kytka:.

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 29.10.14 15:47

Hodne sil :hug:

 
jahoda7
Zasloužilá kecalka 661 příspěvků 29.10.14 16:14

Začátek jako bych psala já - v 10. týdnu mě lékař poslal na specializované pracoviště, protože se mu nezdála hlavička miminka. Tam řekli stejnou diagnózu jako tobě. Ale já se rozhodla pro tu druhou možnost - děťátko donosit. Nakonec syn zemřel při předčasném porodu. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě, ale nikdy toho litovat nebudu. Držela jsem svého syna v náručí a na to nikdy nezapomenu.

Je mi moc líto co tě potkalo a tvoje rozhodnutí chápu. Je to hrozně těžké a nikdo kdo to nezažil, to nikdy nemůže pochopit..

@Kalla1412 Nechápu, jak můžeš něco takového napsat. Jako by mi někdo zabodl meč do srdce…

 
viky23
Extra třída :D 13761 příspěvků 29.10.14 16:27

Smutný :,(, drž se :hug:

 
Anonymní  29.10.14 16:30

Moc hezky napsany. Jestli muzu poradit, je velmi dobre ze jste miminko pojmenovali, dobra vec je jeste udelat maly ritual, bud pohrbit neco, co jsi Marusce nakoupila, nebo ultrazvuk, nebo zasadit strom…TImto za tou bolesti udelas tecku a muzes pokracovat dal…Kdyby me to nekdo poradil driv, mohla jsem si usetrit rok slz…

 
H8N2O4S
Ukecaná baba ;) 1015 příspěvků 29.10.14 19:06

@jahoda7 Když jsem tento deníček ráno četla, říkala jsem se, jestli se najde někdo, kdo by si takto fatálně postižené dítě s nemožností přežít déle než po odstřižení pupeční šňůry nechal. A koukám, že ano. A nemyslím si, že by @Kalla1412 byla nějak přes čáru, ono nad takovým rozhodnutím si nejeden člověk poklepe nad čelo. A to dokážu pochopit, že si matky dítě s lecjakým postižením nechají i když já k ním nepatřím.

@katka.polka Vám přeju jenom to dobré, ať je brzo zaděláno a tentokrát ať už je všechno v nejlepším pořádku. Jsi neuvěřitelně silná a statečná žena. Rozhodla jsi se správně, aspoň se můžete co nejdřív začít snažit znovu :hug:

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 29.10.14 19:30

@jahoda7 Já uznávám že matky, jakou jsi Ty, obdivuju… Já bych z toho nevyšla duševně a nervově zdravá. Líbí se mi jak jsi to udělala Ty ale já jsem na to asi moc velký sobec…

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 29.10.14 19:49

Všem ještě jednou moc děkujeme za přání a za podporu, opravdu ns to moc dojímá… :srdce: Až bude někdo hledat místo plné krásných a milých lidí, pošlu ho na emimino :jazyk: :andel:

@Kalla1412 Jsi hrozně moc hodňučká, ale fotku dělí přesně 5 let a 20 kg :)) Z úcty k sobě si tam nemůžu žádnou novější dát… A moc děkuju za podporu a pochopení, moc to potěší…

@H8N2O4S Děkujeme moc :srdce:

 
milinka
Kelišová 5085 příspěvků 29.10.14 20:24

Moc smutný deníček, přeji hodně síly :kytka: :hug:

 
jahoda7
Zasloužilá kecalka 661 příspěvků 29.10.14 20:34

@katka.polka Kačko, na tom není nic k obdivování. Já jsem se do té situace dostala stejně nechtěně a stejně nešťastně jako ty. A stejně jako ty jsem udělala to, co mi připadalo jako nejlepší řešení.

Navíc vím, jak těžké je se rozhodovat pod tlakem lékařů, zvlášť genetiků..

Na Marušku nikdy nezapomeneš a žádné jiné dítě ti ji nenahradí, ale moc ti přeji, aby ses z toho brzo oklepala a aby ses dočkala zdravého miminka.

 
jahoda7
Zasloužilá kecalka 661 příspěvků 29.10.14 20:42

@H8N2O4S Vůbec nevím, co na to říct.. Víš, pro mě je to ještě dost čerstvá a bolestivá záležitost. Když někdo napíše, že by mi moje dítě nikdy neodpustilo, že jsem „ho nechala umírat v bolestech na tomto světě“, tak se mi to opravdu špatně čte..

Já Kačky rozhodnutí chápu a respektuji. Nikdy bych si nedovolila říct, že já jsem se rozhodla správně a ona špatně. To vůbec ne! V takové chvíli není žádné rozhodnutí to správné. A jakékoliv rozhodnutí stejně skončí smrtí dítěte.

Proč jsem se tak rozhodla a co všechno to obnášelo by bylo na delší psaní, nechci to tu rozebírat, protože to by se asi zase špatně četlo Kačce. Popravdě jsem přemýšlela nad tím, že o tom také napíšu deníček, ale jak vidím, tak by se nesetkal s pochopením..

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 29.10.14 21:28

@jahoda7 Já si myslím že to nepochopení vzniklo spíš na verbální úrovni, Kalla1412 to napsala směrem ke mě, která jsem to řešila přesně opačně než Ty a bohužel se to dotklo Tebe, ale rozhodně bych v tom nehledala žádný záměr. Navíc sebekriticky uznávám, že fyzická bolest pro 13ti týdenní plod při UPT je asi větší než bolest po porodu kdy je tohle dětátko přirozeně oddělené od jediného zdroje základních životních funkcí… Nejsem si teda jistá, jestli jsme měly tu diagnozu úplně stejnou (v mém případě Acranius). Deníček bych úplně klidně napsala, za sebe teď můžu říct že mi to zveřejnění ted hodně pomohlo (nejen spousta hezkých komentářů ale i to zveřejnění samotné). Co se týká Acrania, u nás jsem nenašla skoro nic ale směrem na Západ spoustu blogů maminek těchto dětí ale odkazy raději psát nebudu pokud je sama nebudeš chtít protože to ve mě spustilo strašné emoce.. A já ji taky už dávno vnímala jako své milované dítě, takže proto tyhle matky chápu a obdivuju.

 
jahoda7
Zasloužilá kecalka 661 příspěvků 29.10.14 21:37

@katka.polka Ano, diagnóza byla stejná. Acranius/Anen­cefalie - oni to ani lékaři příliš nerozlišovali.

A přesně jak píšeš, česky jsem moc informací nenašla, zato na zahraničních webech toho bylo hodně. Ale třeba díky tomu, že jsi tady tu diagnózu zmínila, tak to třeba někdy nějaké mamince najde google a uvidí, že v tom není sama..

 
jahoda7
Zasloužilá kecalka 661 příspěvků 29.10.14 21:44

A ještě bych tu ráda zmínila stránku http://perinatalnihospic.cz . Perinatální hospic se zabývá touto tématikou - když je nenarozenému miminku diagnostikována vývojová vada neslučitelná se životem. Péče v tomto ohledu oproti jiným zemím dosti zaostává, ale alespoň se snaží dělat nějakou osvětu..

 
wape
Závislačka 3356 příspěvků 29.10.14 21:54

Katka. polka aJahoda7 přidám se k vám do klubu…bohužel. Je mi líto u obou, ale vypadáte jako velice silné holky.
A myslím, že obě jste udělaly dobře. Já se „rozhodla“ spíše jako Katka a asi bych ze zdravotního hlediska pro sebe udělala lépe, kdybych se rozhodla jako Jahoda. Bohužel jsem po sdělení diagnózy asi nevnímala a neslyšela jsem, že tam ta možnost donosit je. Klobouk dolů a více kdyžtak do SZ :srdce:

 
Beruška-Boubelka  29.10.14 21:54

@jahoda7 a já půjdu proti proudu, já tvé rozhodnutí chápu. ROzhodla bych se asi stejně :srdce:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 30.10.14 08:43

@jahoda7 a proč ses tak rozhodla? že se třeba pletou a on se narodí zdravý? Takové rozhodnutí nechápu, ale respektuju :nevim:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 30.10.14 09:10

@jahoda7 jak to píše Katka - Já si myslím že to nepochopení vzniklo spíš na verbální úrovni, Kalla1412 to napsala směrem ke mě, která jsem to řešila přesně opačně než Ty a bohužel se to dotklo Tebe, ale rozhodně bych v tom nehledala žádný záměr.

Chtěla jsem napsat slova útěchy pro ni, rozhodně ne ublížit Tobě. Když o tom přemjýšlím hlouběji, ono asi žádné rozhodnutí není správné. Co je lepší? Nelze říct. Je mi moc líto Tvé ztráty :hug: Nehctěla jsem se tě dotknout :hug:

 
jahoda7
Zasloužilá kecalka 661 příspěvků 30.10.14 09:58

@Kalla1412 Jo, asi jsem zbytečně vyjela.. Jsem na tohle téma hodně citlivá, chápu, že jsi to tak vůbec nemyslela..

 
Teruška85
Zasloužilá kecalka 706 příspěvků 30.10.14 11:01

@katka.polka strašně moc vám přeji ať je brzy na cestě zdravé miminko. Určitě se brzy dočkáte :hug: Moc vás obdivuji, jak jste to dokázala napsat, je vidět, že máte v sobě velkou životní sílu. Prcek bude mít jednou skvělou mámu :mavam:

 
Anonymní  30.10.14 13:58

Kačko hodně síly. Chápu že to bolí, ale nevzdávejte to!!! :hug:
jahoda7 - napiš deníček, pokud to tak cítíš udělej, kdo bude chtít hodnotit kladně bude kdo ne tak bude zlý. Ale myslím že nikdo nemá právo tě soudit jen proto, že jsi zkusila dát šanci…

 
Iman
Stálice 80 příspěvků 30.10.14 16:06

At jsi brzy v pořádku a nějaká dušička si tě zase najde…a dobře vše dopadne! :kytka:

 
eviku-miluna
Závislačka 3585 příspěvků 30.10.14 19:02

@katka.polka Je mi moc líto, co tě potkalo. Drž se :hug:.

 
H8N2O4S
Ukecaná baba ;) 1015 příspěvků 30.10.14 21:35

@jahoda7 Ono v těchto věcech nejde rozlišovat, kdo se rozhodl správně a kdo špatně. Je mi hrozně líto, co vás tu potkalo, ale neumím to obdivovat, pro mě to není hrdinský čin. A když jsem si zadala do google ten název co jsi psala, Acranius/Anen­cefalie, tak jsem to musela hned zavřít, to jsem nečekala, že to bude až taková hrůza. Takže k úctě k sobě i k tomu dítěti bych ho prostě na svět přivést nechtěla a nemohla. Každopádně tobě i autorce deníčku přeji, ať už vás nic takového nepotká a brzy se dočkáte vytouženého a zdravého mimina :hug:

 
MiBea
Povídálka 48 příspěvků 01.11.14 10:07

@jahoda7 asi to bude znít nevhodně, ale tvé rozhodnutí ti závidím. My jsme se rozhodli pro ukončení, věděla jsem, že můj chlap by to nezvládl. A pořád si to vyčítám, v každé minutě cítím, že to bylo špatně. Dneska se měla narodit a je to šílený. A chlap už je stejně pryč. Mě tlačil čas (ten limit 24. týden myslím) a brala jsem ohledy jen na něho, i když mi bylo bližší děťátko porodit, pomazlit se s ním, rozloučit se, moci ji pohřbít…Těžko říct, jaké rozhodnutí je lepší, protože každé je v konečném důsledku úplně na hovno. Rodiče by měli brát ohled hodně na to, co zvládnou, ale každý by si na to rozhodnutí měl dát dost času. A nikdo nemůže nikoho soudit, za žádné rozhodnutí, protože do těchto situací by se přece člověk správně neměl nikdy dostat.

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 01.11.14 10:08

Ještě jednou všem hrozně moc děkuju, opravdu upřímně. Moc to pro mě znamená. Děkuju Vám všem! :srdce:

 
MiBea
Povídálka 48 příspěvků 01.11.14 19:58

S @katka.polka tvé ztráty je mi líto, vím, jaké to je, pořád je to pro mě čerstvé. Taky jsme se rozhodli pro ukončení. Jestli jste to neudělali, s Maruškou se pořádně rozlučte, je úplně jedno, jaký rituál si vymyslíte a že ona u toho už nebude. drž se.

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8378 příspěvků 01.11.14 20:43

Přeji, aby k Vám z nebe brzy poslali krásné, zdravé miminko :srdce:
Chtěla bych Ti dát naději, mám za sebou 2× spontánní potrat, ale také dvě krásné, zdravé děti.

Příspěvek upraven 01.11.14 v 20:45

 
ja_Lena
Ukecaná baba ;) 1897 příspěvků 01.11.14 22:28

Tak silná ženská jsi!!! Bulim jak želva protože mi v postýlce spinká 18ti měsíční Klárka, neumím si představit že by se mi něco takového mělo přihodit. Přeji hodně sil a další mimnečko ti vše „vynahradí“ a Maruška ti na něj bude dávat se shora velikánsky pozor :srdce:

 
TerezkaaD
Kecalka 106 příspěvků 03.11.14 16:53

Moc smutné, ale jak už to tady zaznělo moc hezky napsané. Přeji hodně sil to zvládnout a hodně štěstí

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 04.11.14 11:30

@MiBea Moc Ti děkuju a taky moc držím palce :hug: My jsme se takhle dohodli oba, ale moc mě mrzí jak jsi to měla Ty :roll: DRžím strašně moc palce ať je líp :srdce:

@MartinaIrena Moc děkuju :). Přesně po nadějích, jakou jsi mi dala Ty, teď strašně toužím. Vždycky se na tyto maminky co prošly třeba i několika neúspěšnými těhotenstvími a nevzdaly to soustředím a pořád si říkám, že musím všechno přijímat s pokorou a být jako Vy. :hug: Děkuji!

@ja_Lena Ahojky, moc děkuji ale není vůbec pravda, že jsem silná. Drív jsem vždycky reagovala stejně, když měl někdo takovýto problém a já vždycky říkala, že bych to „nepřežila“. Pak jsem se do té situace dostala a zjistila, že mi nikdo vybrat nedá :,(. Moc děkuji a pozdravuj holčičku a dej jí ode mě obrovskou pusu :D A ať je zdravá a šťastná! A Ty taky :)

@TerezkaaD Děkuji :) Taky přeji vše nej! :hug:

 
MartinaIrena
Echt Kelišová 8378 příspěvků 04.11.14 12:26

@katka.polka Vydrž, ta správná chvíle na tebe čeká. Vždyť to, že se Vám už jedno miminko podařilo, i když to nedopadlo, je vlastně krásný příslib a chvíle plná naděje do budoucna. :srdce:

 
Miša.F
Závislačka 3158 příspěvků 04.11.14 17:51

@katka.polka Strašně smutný deníček, a i když jsem to nikdy nezažila, tak jsem se vcítila jak Ti asi muselo a musí být :,(.Přeji moc, moc, moc sil a ať Vám Maruška pošle krásné a hlavně zdravé miminko :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

 
katka.polka
Ukecaná baba ;) 1421 příspěvků 05.11.14 08:39

@MartinaIrena Ale jestli se mi povede ještě otěhotnět, chci aby mě někdo uspal a probudil až někdy po 20 tt :D a hlavně řekl, že je vše ok… Hrozně moc se bojím…

@Miša.F Taky ji o to pořád prosím :) Moc Ti děkuji! :hug:

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček