Vydřená cesta k naší Terezce

b.barber  Vydáno: 17.07.14

Nemám žádný zajímavý, vtipný ani srdcervoucí příběh. Jen se s vámi chci podělit o to nejdelším čekání v mém životě. Nejspíš nejhorší období v mém životě. Ale přineslo nám to nejlepší, co máme…


3 komentářů


6 komentářů

S přítelem jsme spolu teprve rok. Ale i přes divné pohledy lidí v našem okolí jsme si řekli hned na začátku, že oba dítko chceme. A tak jsem vysadila prášky a začali jsme se snažit. K podivu nás obou na nás již za měsíc vykoukly dvě čárky. Avšak tato „akce na první šťouch“ se nám vracela celých devět měsíců.

Na první kontrole mi moje doktorka těhotenství potvrdila, byl to nějaký 6. týden. Řekla, že když se udržíme do 12. týdne, dostaneme tolik očekávaný těhotenský průkaz. K 12. týdnu jsme se dopracovali, ale tam to všechno začalo.

Snad druhý den, co jsem obdivovala všechny tabulky a zápisky v průkazu jsem začala krvácet. Na druhý den jsem, s panickou hrůzou, nastoupila k doktorce. Ta mi však řekla, že je to běžné a poslala mě domů se zaváděcími tabletami. Moc mě tím neuklidnila, ale co jsem mohla dělat. Dál šlo vše hladce, asi měsíc..

Během 3. měsíce se objevilo něco, co by mohlo vadit při porodu, a tak se naplánoval zákrok. V narkóze. Všude jsem samozřejmě četla, jak je narkóza pro plod nežádoucí. Doktorka mě ujišťovala, že to bude asi patnáctiminutový zákrok. Marné uklidňování…

Ráno jsem tedy nastoupila. Největší problém mi v tu dobu dělalo od půlnoci nejíst, jelikož noční nálety na ledničku byly pravidlem, o to víc ve stresových situacích. Zákrok byl opravdu rychlý a já mohla v klidu pokračovat v nakupování výbavičky.

První velký screening mě však opět zabrzdil. Špatné tripple testy. Opět nastalo uklidňování typu, „testy vycházejí často falešně“. Jenže po brouzdání po internetu a přečtení mnoha hororových scénářů byl klid ten tam. Čekala nás návštěva genetiky, odběr plodové vody a následné 14denní čekání. Nejdelších 14 dnů v mém životě. Výsledky byly naštěstí negativní a my si mohli oddechnout a pokračovat v těšení se na, teď již 100% potvrzenou, Terezku.

Když už to vypadalo, že se blížíme ke zdárnému konci, začátkem 8. měsíce mi bylo oznámeno, že můj čípek už není to, co by měl být. A tak jsem byla odeslána do nemocnice, aby se Terezka náhodou nerozhodla vylézt na svět moc brzo. Odležela jsem si tam dlouhých 35 dní, s nohama nahoře. Kde kdo by se zeptal, na co si stěžuju, ale žádná sranda to tam nebyla.

Nastal 9. měsíc a nám nastalo to opravdové velké očekávání.

A nastal den D, předpokládaný termín porodu. Avšak naší Terezce se nějak nechtělo. Že bychom ji tak moc přesvědčili, aby se mámy pořádně držela? Na kontrole mě doktor moc nepotěšil. Prý se nechystá vůbec nic. A do toho ještě podotknul, že nenosím žádného drobka, že to na ty 4 kg vypadá a neodpustil si poznámku, ať už ji tak nevykrmuju.

Týden po termínu se teda rozhodlo, že Terka půjde na svět násilím. Ráno jsem nastoupila na vyvolávání. V 8 hodin jsem dostala první tabletu. Ve 14 prý dostanu druhou. Já však byla už po poledni nastartovaná. Přítel přišel na návštěvu, když už jsem funěla. A tak měl možnost oddřít to všechno se mnou, jak si taky sám přál.

Dvě hodinky pochodování po chodbě mi nahánělo strach, neboť se zde rozléhal křik hysterické rodičky z jednoho z porodních sálů.

V 15:05 jsem horko těžko, za pomoci přítele, vylezla na lehátko. Moc jsem toho nestihla, párkrát zatlačit, několikrát si postěžovat, že už nemůžu a v 15:35 byla Terezka na světě. Na prvorodičku dobré, ne?

Terka měla sice 3640 g a 53 cm, ale jelikož jsem plodovou vodu ztratila už někde dávno na záchodě, tak šití ran, po jejím suchém cestování, bylo delší a horší než celý porod. To už mi však bylo jedno. Byla tady s námi.

I přes všechny nástrahy jsme došli do zdárného konce a hrdá máma s hrdým tátou se mohou plně věnovat svým rodičovským radostem a starostem.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Markéta333
Kecalka 233 příspěvků 17.07.14 09:08

Krásný, čekala jsem, kdy tu něco napíšeš ;)

 
Misel02
Závislačka 4250 příspěvků 17.07.14 09:44

Autorko moc pěkný deníček, snad taky budu mít pěkný porod po tom všem co jsem prožila. Jinak gratuluji k holčičce.

 
Papia
Závislačka 3184 příspěvků 17.07.14 13:14

8o nejdelsi cekani?
Dle meho, bylo tve cekani to nejkratsi mozne-otehotnela jsi na poprve a porodila zdrave a zive miminko v terminu, tak jak se ma ;)
Nenapada me zpusob jak to zaridit rychleji s dobrym koncem

Příspěvek upraven 17.07.14 v 16:25

 
Krakatice88  17.07.14 21:40

@Papia Napadá mě to samé ;)

 
b.barber
Kelišová 6044 příspěvků 18.07.14 02:22

Tak to vite, pro mě to bylo dlouhy, kdyz se porad neco,,nehezkeho,, delo a já už chtěla aby byl konec a ono nic :mrgreen: ;)

 
rulfička
Zasloužilá kecalka 619 příspěvků 18.07.14 22:31

Budu doufat, že konec se nenaplní takový, jako u vás..ale jen co jsem to začala číst, tak už jsem se v tom (spolu s přítelem) viděla :D jsme spolu také rok, odběr plodovky už máme také za sebou, tak snad se naší Vanesce nebude chtít opakovat stejný scénář a poleze sama v termínu (a i s plodovkou :lol: ) Jinak gratuluji k Terezce, je nádherná :hug: :srdce:

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 24.07.14 13:52

Krasny denicek, mocinky gratuluji k malicke Terezce :-).
At dela hodne moc radosti.:-).

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček