Dlouhá cesta k poznání mé duše

Salamander  Vydáno: 11.06.12

Aneb jak dokáží city komplikovat život. „Uááá!“ Budíček, jako každé ráno kolem šesté, můj roztomilý roční prcek budí maminku. Začíná každodenní stereotyp – přebalit, převléct, nakrmit atd. atd., jak to zná snad každá máma na plný úvazek. Ale někde tam, kam ani můj muž nevidí, mám uzamknutou pravou tvář sebe sama, mou pravou osobnost, mou duši, a poslední dobou řeším, co bude dál, jestli ji nechám vyplout na povrch nebo budu dál mlčet a žít tak, jak žiji.

when girl love girl..

Jsme tříčlenná rodina, tedy syn, manžel a samozřejmě já. Manžel pracuje, já se starám o domácnost. Syna jsme měli poměrně brzy, mně bylo 20. Byl to vytoužený uzlíček štěstí, i když jsem z mnoha stran slýchávala, že jsem ještě mladá, že mám raději studovat a jiné důvody proč ne. Každopádně, přesvědčit jsem se nenechala a jsem moc ráda, že syna mám. Když je na mě manžel sprostý, tak je to jediná osůbka, ke komu se v tu chvíli upínám, kdo mě drží pohromadě, abych se samým neštěstím nerozpadla. Každým dnem cítím méně pochopení k tomu, že syn ani chviličku neposedí, přeci objevuje svět! A já nemám tolik času, abych měla vždy 100% naklizeno, navařeno, urovnáno. Své resty doháním večer, když malý spí.

S manželem jsme se poznali před 4 lety, od začátku to nebylo ideální, nebyla jsem v jeho životě jediná žena/dívka. Přesto jsem o něj bojovala a probojovala jsem se až sem. Dnes si říkám, co by, kdyby… Ale pozdě bycha honit.

Prostřednictvím tehdy ještě mého přítele jsem se seznámila s jeho kamarádkou. Vybudovaly jsme si přátelství a snad mezi námi bylo i něco víc, určitá jiskra, a na společně strávené chvíle jsme se těšily. Jednou nás ale přítel uvrtal do trojky. Ne, že bych snad neměla předchozí zkušenosti se ženou, už dávno jsem věděla, že mě přitahují muži i ženy. Nápadu jsem se tedy nebála, skoro jsem to přivítala.

Bohužel to pro mě byl nakonec velký psychický stres. Jelikož jsem žárlila, ale nejen na to, že můj partner sahá na někoho jiného, než jsem já, ale také proto, že i ona se věnovala jemu. Po této zkušenosti jsme se postupně přestaly se zmíněnou kamarádkou stýkat. Nebyla jsem totiž jediná, kdo žárlil, i ona to tak cítila a nevěděla, ke komu chová více citů, zda ke mně či k němu a jelikož i ji to psychicky ničilo, přerušili jsme kontakty.

Já jsem zůstala s přítelem, i když jsem se s ním po více pokusech podvést mě, rozešla. Stejně jsme se zase dali dohromady a můj tehdy vysněný princ mě požádal o ruku. Tak jsme se zasnoubili. Brzy na to jsem i otěhotněla. V té době mi bylo 20, ale nikdy tohoto kroku nebudu litovat. Tato zpráva se dostala i k dříve zmiňované přítelkyni, a tak jsme se sešly, samy bez mého partnera. Shledání to bylo trošku rozpačité, ale přesto úžasné. Znovu mezi námi přeskakovaly jiskřičky a naivně jsme si vysnily, že bych se mohla přestěhovat k ní do města, kde momentálně žije, že bychom to spolu všechno mohly zvládnout.

Samozřejmě, jak tušíte, naše plány se neuskutečnily a pár měsíců na to jsme se na popud přítelovy rodiny vzali. S ní jsme si psaly, byly jsme v kontaktu, ale čím více se blížil můj termín porodu, tím více jsem byla zaměstnaná přípravami a vzdalovaly jsme se. Takže zase nastala odmlka. Manžel ani netuší, že jsme kdy byly znovu v kontaktu, jelikož jsem chtěla předejít narážkám, jak by bylo super být zase všichni tři spolu. Já ani ona jsme po tom netoužily, přes veškeré jeho další pokusy.

Brzy se narodil můj syn a zaujal v mém srdci navždy první místo!

Tehdy bylo mezi mnou a manželem relativně vše v pořádku, kromě absence tělesného styku. Jelikož v těhotenství už skoro chuť nebyla a po porodu už vůbec ne. Malý byl spací miminko, budil se jen každé 3 hodiny na mlíko a zase spal. Já jsem stihla poklidit, navařit, vyžehlit, všechno, naprosto vzorná manželka. Ale syn byl stále větší a vyžadoval více mé pozornosti. Své povinnosti jsem začala dohánět po večerech a nastalo dennodenní komandování od manžela, že žijeme jako prasata v bordelu, a to přitom bylo jen neuklizené nádobí v myčce. Ono s dítětem, které při každé příležitosti do myčky leze, ať už když jsem vytahovala čisté či nandávala špinavé, je její obsluha náročná. Takže manžel si myslí, že si celý den válím šunky u počítače.

Začala mezi námi vznikat velká propast, nedokážeme tvořit ten pevný základ rodiny. Hádky o maličkosti jsou na denním pořádku, i když jsem se zprvu snažila ustupovat či dělat kompromisy. Ale to k ničemu nevedlo, jen jsem se cítila více ponížená, takže teď si alespoň řeknu svůj názor, i když si manžel stále vede svou, vždyť on je ten kdo má vždycky pravdu! :-( Takže žijeme spíše vedle sebe, než spolu. Došla jsem i do fáze, kdy jsem mu navrhla, abychom se rozvedli, ale pro něj to nepřichází v úvahu. Ne že by neviděl, jak strašně si nerozumíme, ale proto, že mu to jeho ego nedovolí, aby nevypadal jako blbec před vlastní rodinou a kdo ví před kým dalším ještě. Přiznávám, jednu dobu jsem si i bokem snažila najít nějakou holku, která by pro mě měla trošku pochopení, trošku hezkého slůvka. Samozřejmě se nezadařilo a já jsem své pokusy časem vzdala.

Nedávno se mi opět ozvala ONA. Vím, je to stále stejné, napíše mi a já se zblázním, zblázní se mi hormony, ale svět je zase růžovější. Cítím v sobě více pozitivní energie. Chovám se jako dítě, ale těším se, až se zase uvidíme. Strávíme snad spolu i některý víkend. Uvědomila jsem si, že už dávno manžela nemiluji – ne, nemyslím tu bláznivou zamilovanost, ale postrádám i tu hlubší lásku po delší době soužití, nemáme k sobě ani trošku úcty, což dokazují neustálé hádky. Bojím se, že už pro mě není cesty zpět. Že snad ještě pár let přetrpím a pak se konečně seberu a řeknu DOST.

Snad i na mě někde čeká pověstný šťastný konec. Život není pohádka, o tom jsem se přesvědčila už dávno, ale člověk by měl být šťastný. Přála bych si, aby vše nebylo tak strašně komplikované.

Co dodat na závěr? Kdyby se dalo vše jednoduše napsat pár slovy, napsala bych asi toto: Miluji ženu a chtěla bych, aby to mělo nějakou budoucnost. To vše ale ukáže jen čas.

Děkuji vám všem, že jste přečetli můj deníček a třeba i za trochu porozumění. Omlouvám se, že jsem pro vypovídání se musela vytvořit nový profil, ale nejsem dost statečná, abych tohle všechno napsala ze svého pravého profilu.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Leknínek
Kecalka 433 příspěvků 11.06.12 01:08

Asi to stalo dost odvahy napsat tento denicek, vid? Ja ti moc drzim palecky a preju ti, abys v sobe nasla silu udelat to spravne rozhodnuti. Podle me nema smysl setrvavat v nefunkcnim vztahu, ale chapu a znam, ze ne pokazde je jednoduche to zmenit:-(
Moc ti preju, at se ti vyplni, co si prejes a splni se ti tve sny!
Mimochem jit do trojky s manzelem a kamaradkou je nejvetsi chyba!:-) Podle me si tohle muzou dovolit lidi, kteri na sebe nejsou citove vazani, proste si vylozene jen fyzicky uzit, ale jak jsou tam nejake city, je to hodne riskantni a bolestiva zalezitost, coz vlastne uz vis:-)
Preju hodne stesti v dalsim rozhodovani!:-)

 
hanak  11.06.12 02:06

Jsi mladá, ve stadiu hledání a poznávání sebe sama.
Tvoje srdce ti začíná říkat, kam patříš víc. Nemá smysl se tomu bránit a setrvávat v nefunkčním vztahu, je to trápení všech zúčastněných, každý rok takto prožitý bude jen větším peklem. A život je příliš krátký na to, abys byť jen jediný rok nechala protéct mezi prsty, ten čas ti už nikdo nevrátí.
Máš kam jít ? Zvládla by ses postavit na vlastní nohy a osamostatnit se se synkem ?
Pak na nic nečekej a udělej to. Jinak se z toho za chvíli zblázníš !
Přeji ti hodně štěstí :hug: !

Příspěvek upraven 11.06.12 v 02:07

 
bamba  11.06.12 06:21

Řekla bych,že máš jasno,takže proč setrvávat ve vztahu,který tě ubíjí?Řekla bych,že už jen to,že je tvůj partner chlap,nebude to fungovat.Možná není až tak špatný,ale ty se necítíš ve vztahu s mužem a o tom to je.Jestli máš ve své orientaci jasno,rozveď se a jdi za svým štěstím.Máš velkou výhodu,bo máš dítě a tím vám odpadne problém,jak si ho pořídit.Přeji ti,abys vše vyřešila ke své spokojenosti.

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 11.06.12 07:33

Nevidím v tom problém… vypadá to, že máš jasno tak si za tím jdi? Jak dlouho se chceš schovávat? Nepsala jsi - jesti už máš za sebou tzv. Comming out = přiznání se rodině, známým a přátelům. Neboj se toho. Možná budeš překvapená jak dobře to vezmou. Mám v rodině lesbu a všichni jsme to stejně věděli už od jejích 10ti let. :mrgreen: V pozdní pubertě s tím vyrukovala a byla překvapená mnohem víc než my! :mrgreen: Všichni jsme to vzali úplně v pohodě - věděli jsme to o ní. Je na holky - a co má být??? 8o Teď má i veřejnou přítelkyni a je šťastná. A tak to podle mě má být…

Držím ti palečky… a neboj - pokud se trápíš tak s tím stejně jednou půjdeš ven a nevyhneš se tomu. Máš zbytečné obavy. Mysli taky na sebe a zařiď se tak abys ses nemusela celý život „sebeobětovat“ jen kvůli póze manžela :hug: :kytka:

Příspěvek upraven 11.06.12 v 07:34

 
darla
Kelišová 5035 příspěvků 11.06.12 08:12

ahoj,urcite bych nezustavala v nefunkcnim stavu…ublizujes sobe i diteti :! ty hadky budou porad a on roste a vsechno vice vnima,ted kdyz se odstehujes a najdes si jiny vztah,to bude pro maleho daleko snazsi(mozna to ani nepostrehne) ;)
zijeme jenom jednou…

drzim palce :palec:

 
Mrazivý dech
Zasloužilá kecalka 761 příspěvků 11.06.12 08:28

jj, jdi do toho :mavam:

 
Marcip
Extra třída :D 13016 příspěvků 11.06.12 09:04

Krásný deníček… ;-) Občas jsou ženy přitažlivější než muži. :-) Běž za srdcem :-) Přeji Ti ať hodně štěstí…

 
Maddlen
Závislačka 2956 příspěvků 11.06.12 10:33

Moc Ti držím palce!

Tvůj coming out je v tomto případě velice důležitý - pokud jej nemáš za sebou, plánuješ jej? Byla by šance, že by po něm manžel na rozvod přistoupil, i když teď se rozvádět nechce? Pokud je takový egoista, jak píšeš, bude to asi nesmírně složité (že mu jeho žena odchází za ženou - to asi neskousne moc lehce) - přesto do toho jdi a jdi do toho teď, ne až bude Tvůj syn větší. Teď je ještě prďolka malý a nemůže se nechat ovlivnit, za pár let to bude jinak a to bych, být Tebou neriskovala - aby mu manžel nebo někdo jiný o Tobě nakukal nějaké šílenosti. Asi to píšu zmateně, ale snad mě pochopíš, co jsem chtěla. Nečekej a jdi za hlasem svého srdce.

A ta kamarádka - jak ona se k tomu staví? Chtěla by s váma žít? Má ve svém životě jasno? Podporovala by Tvé rozhodnutí od manžela odejít? To jsou taky důležité věci.

Hodně štěstí a neboj se. Vyjdi s tím na povrch a uleví se Ti, vždyť jsi jaká jsi - važ si sama sebe. :hug:

 
cvikinka
Zasloužilá kecalka 678 příspěvků 11.06.12 11:09

Ahojky,drzim palecky,ja take byla zamilovana do zeny :srdce: nikdy na to nezapomenu,je to uplne jine nez s chlapem,tak bez za svym :srdce:

 
83Eliška
Povídálka 32 příspěvků 11.06.12 12:01

Když vztah nefunguje,nemá to cenu. Trápili byste se všichni. Hlavně pro dítě neharmonický vztah není moc dobrý. Říká se, že muži jsou z jiné planety než ženy. A něco na tom bude. Takže myslím, že se ženou, kterou navíc miluješ si budeš dobře rozumět.

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 11.06.12 13:22

Ahoj.Nemáš se vubec za co stydět.Myslim si že už žijeme v době vcelku tolerantní že už tohle není žádné tabu. :srdce:
Nestyd se a jdi svému štěstí naproti. :srdce:

 
petulle
Kecalka 339 příspěvků 11.06.12 13:39

musela jsi mít určitě hodně odvahy se pustit do takového deníčku, tak ti přeji, aby jsi našla odvahu udělat to po čem tolik toužíš. Jestli ti to v manželství neklape, tak to nemá cenu protahovat, čím víc to budeš odkládat tím to bude těžší a možná se k tomu nikdy nedokopeš. Přeji ti hodně štěstí :hug:

 
MeloryNox
Kelišová 5249 příspěvků 14 inzerátů 11.06.12 13:52

Souhlasím s tí, co napsala @Maddlen

Určitě každý z nás ví, jaké je dostat se z nefungujícího vztahu. Pocit úlevy. V hlavě se honí myšlenka „proč jsem to neudělal/a už dávno?“ Nečekej na nic. Nemusíš dalších pár let trpět. Štěsí musíš jít naproti ;)

 
denca29
Ukecaná baba ;) 1610 příspěvků 11.06.12 14:30

Hezky si to napsala, držím ti palce ať se tvoje sny splní!!!

 
MegK
Kelišová 7055 příspěvků 11.06.12 17:04

Pěkně napsáno,držím pěsti ať najdeš cestu kterou hledáš :kytka:

 
Anonymní  11.06.12 17:21

není pozdě bycha honit, jak píšeš. To, že jsi se vdala a přivedla na svět dítě přece neznamená, že musíš být s chlapem, kterého nemiluješ. Pokud to všechno cítíš tak, jak píšeš, ten nefungující vztah opravdu nemá žádnou budoucnost. Trápíte se všichni navzájem.
Máme v rodině taky trošičku podobný příběh. Seznámili se na inzerát z donucení rodičů. Po 5-ti letech, kdy se jim narodili dvě děti si on přiznal, že je homosexuál. Přiznal to po čase doma, ona se sice v první moment zděsila. Ale tak nějak zjistila, že honit větrné mlýny nemá smysl.
Smířila se s tím.
A víš co? Jemu se po tom přiznání ulevilo psychicky tak dokonale, že se mu ztratil AE, který měl od dětství. 8o Nekecám, ten chlap nemá na sobě od té doby jedinou mapku. A to jenom proto, že se dokázal vzepřít despotickému otci, který mu neřekne jinak než zas*aný buzerant a konečně vylezl s pravdou ven. To, že mají děti, které to berou všechno naprosto normálně, neznamená, že budou spolu až do smrti a oba nešťastní.

Radši anonymně :oops:

 
Sorbetka
Kecalka 363 příspěvků 11.06.12 18:40

Drzim moc moc palečky :potlesk: :hug:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 11.06.12 19:14

krasny denicek drzim ti palecky

 
Dydynky
Závislačka 3466 příspěvků 11.06.12 19:19

Podle toho, jakým stylem píšeš svůj deníček, bych ani náhodou nařekla, že je Ti pouhých 21 let. Cítím z Tebe zkušenost, rozum a odpovědnost, což je dneska u dvacetiletých dost vzácné ;)

Nezůstávej v manželství, nemá to smysl..já to odkládala 3 roky a nakonec jsem manželovo poslední útok málem nepřežila..(bylo mi 23) takže se neboj, zvládneš to, ať to s Tvojí láskou dopadne jakkoliv, budeš stát na svých vlastních nohách.. držím moc palečky!! :mavam:

Příspěvek upraven 11.06.12 v 19:19

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 11.06.12 22:18

Držím palec ! Věřím ,že víte ke komu Vás to táhne ! A co ,že ste stejného pohlaví?! Je to jedno!!!! Hlavní je být v životě zdraví a spokojený! Nevidím na tom nic špatného! Jen do toho ! :hug:

 
Salamander
Nováček 2 příspěvky 12.06.12 08:10

Všem vám moc děkuji za podporu :hug:

Jak se vás tady více ptalo, manželovi jsem řekla, jak to se mnou je a bere to jen jako výmluvu abych mohla z manželství vycouvat :roll: Chvíli se mi kvůli tomu směje, chvíli zase je uražený. Nevím jak to dopadne, ale vím že pokud se rozhodnu pro rozvod, tak on to bude komplikovat co nejvíce. Držte mi palce.

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 13.06.12 14:34

Úžasně napsané :dance:..jdi za svým štěstím, tvému synovi bude lépe tam, kde je láska a pohoda, spíše než tam, kde jsou jen hádky, dusno, neúcta a napjaté prostředí-udělej to už vůli malinkému.. Přeji hodně štěstí a sil k tomuto kroku :hug: :hug: :hug:

 
Plaminek_nadeje  14.06.12 13:01

ZAKLADATELKO: Co pro Tebe znamená manželství a rodina? Housky v krámě které nakoupíš a pokud Ti nechutnají vyhodíš? Co pro Tebe znamená milovat - krom tělesného styku? Pár setkání s ženou a už víš že jí miluješ? Létama vybojovaný vysněný princ najednou nevoní?

Láska není na zkoušku - ani rodina, ani vztah. Duše vašeho dítěte je křehká a nikdo nemá právo si s ní zahrávat - ani Ty né. Dokud sama v sobě nemáš jasno, kdo jsi a co ke komu cítíš, nebudeš šťastná ani v jednom vztahu - v každém se Ti lekce zopakuje. Možná si teď maluješ jak to bude s tou dotyčnou krásné - ale až Ti hormony odezní tak, jak tomu bylo u manžela co potom? Kdo další Tebou údajně milovaný vystřídá toho partnera/partnerku, který Ti už nevyhovuje? Jak to budeš vysvětlovat dítěti - že partneři jsou jen zboží, které se podle aktuálních hormonů vymění?

Neboj - já Tě nesoudím - ačkoliv to možná tak vyznívá :hug:, ani tu nemusíš odpovídat, ale sama v sobě by jsi si tyto otázky měla položit.

Rozhodně mi nepřijdeš jako zralá žena která ví co chce - spíš zmatené telátko, které si plete pudy s láskou. Pokud by se jednalo o Tvůj život - budiž. Ale přivedla jsi dobrovolně na svět dítě s mužem a to dítě potřebuje oba rodiče - né zmatky. Jsi se svým manželem pro dítě mustrem - takže dříve, než mu definitivně rozbiješ rodinu kůli nějakému hormonálnímu pobláznění, přemýšlej, zda jsi Ty sama byla úpřímná a zda máš právo udělat takovou věc aníž by jsi se pokusila problémy nejdříve řešit. V každém vztahu jsou nějaké problémy - i v lesbickém. Proč se ani nepokusíš primárně napravit vztah se svým manželem tak, abyste se alespoň nehádali, ale rovnou se rozvádíš? Přijde Ti normální se takto chovat ke dvěma živým, citlivým bytostem? :nevim:

Doporučuji Ti návštěvu psychologa, který Ti pomůže zorientovat se v sobě samé. Také Vám s manželem pomůže najít k sobě cestu tak, abyste neubližovali vašemu dítěti, které vás potřebuje oba - ať už se rozvedete, nebo né. Vaše dítě bude vždy primárně potřebovat svoji mámu a svého tátu - bez ohledu na to, kolik partnerek/partnerů ještě v životě vystřídáš. Kéž by jsi si to dokázala uvědomit :kytka:

 
Evelina13  15.06.12 14:38

Zcela a naprosto souhlasím s vyjádřením a názorem Plaminek_nadeje!!! :palec: Nevyjádřila bych to lépe a je to i obecně obrázek dnešní doby, jak se lidé staví ke vztahům, ne/berou zodpovědnost a ohledy na své blízké… ono je přece o moc lehčí prostě odejít.

 
Suzume
Ukecaná baba ;) 1058 příspěvků 06.08.12 21:51

Moc krásný deníček. :kytka:
Musím ale naprosto nesouhlasit s posledními dvěma komentáři :cert:
Běž, kam Tě srdce táhne, nebo prožiješ život v sebeobětování a smutku,
Držím moc palce :hug:

 
Anonymnatko  07.08.12 20:19

Naprosto souzním s tím, co napsala Plamínek a Evelína! :potlesk: Jsem ráda, že v dnešním absurdním světě ještě existujou normální a morálně zralé bytosti. :palec:

Zakladatelko: Promiň, ale jsi ubohým otrokem svých pudů. Raději si už nepořizuj další děti - nemáš na to morálně ani citově. :poblion:

pro Suzume: Myslíš, že člověk, který dokáže rozbít manželství a dítěti rodinu kůli hormonům a sexu má nějaké srdce? V případě, žeby zakladatelka napsala, že manžel JÍ podvedl s jinou a chce za ní odejít - jaký by byl Tvůj komentář? „Hajzl, který rozbil rodinu“, nebo by jsi jí napsala, že její manžel „má právo jít za hlasem svého srdce“ a není předsi důvod se kůli nějaké manželce a společnému plánovanému dítěti „obětovat“? Moc by mne zajímala Tvá odpověď ;) :mavam:

 
Suzume
Ukecaná baba ;) 1058 příspěvků 08.08.12 09:11

Anonymnatko, předem musím podotknout, že z deníčku jsem vyčetla, že manželství je nefunkční, proto nevidím důvod, aby v něm setrvávala. Jenom proto, aby „nerozbila rodinu“? A myslíš, že když se budou denně hádat, navíc třeba i před tím dítětem, že ta rodina nebude „rozbitá“, i když oficiálně bude spolu? To je pak jen takové hraní si na rodinu, a ne opravdová rodina.
Nejprve nad tím trochu přemýšlej - jestliže se partneři už nemají rádi, pak to dítě to odnese daleko hůř, než když se v klidu a civilizovaně rozejdou.
A moje odpověď: jestliže vztah je nefunkční, ti dva se už nemilují a manžel si najde jinou, je to lepší, než se trápit. Stejně by se to nejspíš rozpadlo i tak.

 
Anonymnatko  16.08.12 10:55

Suzume: Prosímtě a mohla by jsi mi sem skopírovat tu přesnou citaci, že manželství je nefuknční? Já to tam nikde nevidím. Já vidím manželství, které funguje přesně tak, jak se dalo předpokládat - jelikož postoj zakladatelky k němu je naprosto jednoznačný.

Nesouhlasím s tím, že dítě trpí, když se rodiče hádají - ačkoliv to zní divně. Já sama jsem z manželství, kde se mojí rodiče hádali kůli všemu, protože to byla přesně generace, kterou rodiny nutili brát se velice brzo. Nicméně naši spolu vydrželi (jsou spolu přes 33let) a dneska jsou to ti nejpohodovější rodiče na světě a nikdy bys neřekla, že měli kdy problém. A víš, co to nás děti naučilo? Že problémy ve vztahu se dají řešit, že hádka neznamená konec vztahu a že oba dva spolu dozráli. Musí ale chtít oba - né že se vdám a beru to jako když koupím housku v krámě - to opravdu není známka zralosti a s tímto postojem zakladatelka ublíži dítěti více, než kdyby s partnerem na sobě pracovali. Díte mají totiž zrovna oni dva. V žádnem vztahu pohodu za ty dva nikdo jiný neudělá. Přemýšlej o tom.

Neodpověděla jsi mi, co bys napsala chlapovi, který podvede a chce opustit svojí ženu s dítětem kůli jinému partnerovi?

 
Salamander
Nováček 2 příspěvky 29.03.13 12:14
s odstupem času

Omlouvám se, dlouho jsem zde nebyla.
Ráda bych dopsala „pokračování“.. nezlobím se ani za jeden komentář, kdy si myslíte, že bych byla schopná odejít jen kvůli ženě a jedněm poblázněným hormonům. Přiznávám, že to tak mohlo trochu vyznít. ale jak to bylo dál…
S manželem jsem zůstala, přes všechna úskalí jsem vložila důvěru do toho, k čemu jsem svolila a slíbila věrnost v kostele. S dotyčnou slečnou, mým ženským protějškem, jsme se dohromady nedaly, možná vycítila mou nejistotu, že se bojím. Ale jsme stáel v kontaktu a když potřebuji, je mi v těžkých chvílích oporou. To „něco“ mezi námi je, ale jestli by z toho mohlo být něco více se asi nedozvíme, jelikož si našla i ona přítele a já ji ze srdce přeji aby jim to klapalo. Vraťme se ale k mé rodině - manželovi a synovi.
Jak jsem byla naivní, když jsem myslela, že bych se měla změnit já, že občas vybuchuji a nesmyslně přehnaně reaguji. Ale co čert nechtěl, na jeho mailu, kterému mám přístup a s manželem jsme jej oba používali mu přišla zpráva z jeho facebooku od jisté slečny. Nebudu rozebírat co a jak, jen všemu dodalo korunu to, že to byla přítelkyně jeho nejlepšího kamaráda (úmyslně píšu byla, protože v aktuální době není). Význam byl jasný a po jakýkoliv jejich pokusech něco „spáchat“ jak si psali jsem to zatrhla, bohužel jen dočasně. Od té doby jsem jej podezřívala na každém kroku, protože to prostě nebylo poprvé, jak jsem už na úvodu v deníčku psala, i naše seznámení bylo rozpačité kdy jsem nebyla jediná.
Nezachovala jsem se čestně, přiznávám, ale když člověku nevěříte, chcete si jeho slova ověřit ne s tím, abyste přišly na něco proti němu, ale abyste si potvrdily jeho pravdomluvnost a šeredně se mi to vymstilo. Dotyčná na chvíli dala pokoj ale našla si jinou cestičku a i když to oba popírají, nejspíše spolu spali a ne jednou… Těžko tohle dokázat, a přes to všechno asi tohle nebylo to poslední, co by mě ranilo. Psal totiž bývalé „přítelkyni“, kvůli které jsme spolu právě nějakou dobu byli rozejdení, že ji miluje a neviděl štěstí, když ho měl před sebou :nevim: Tohle byl tzv. poslední hřebíček do rakve. Od té doby mu nevěřím, nedokážeme spolu vyjít, já s ním ani spát, neustálé hádky a jednoho dne jsem konečně sebrala odvahu a odešla. Teď mě nejspíš čeká rozvod a i když to přes všechno moc bolí, tak v jeho očích jsem ta špatná já, která rozbíjí rodinu. :think:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček