Dlouhá cesta ke štěstí

Shari81  Vydáno: 19.12.13

Můj příběh začal něco málo před pěti lety, kdy jsem poznala manžela. Nebyla to láska na první pohled, ale teď je to láska na celý život.

Těsně po narození
1 komentář

Cvičíme :-D
2 komentáře

Spinkám...
3 komentářů

Byl začátek léta roku 2008 a já se na netu seznámila s docela fajn člověkem. Po měsíci jsme se domluvili, že se sejdeme a uvidíme. Sraz v Praze, v kavárně, už tam čekal. Mé první zděšení, když mi muž po 5 minutách řekl, že je rád, že to tak hezky vyšlo, že ho pustili z basy… už jsem měla scénář masového vraha v hlavě, když v tom jsem se dozvěděla, že pracuje ve věznici. :-D Uklidnila jsem se, pořád jsme měli o čem povídat. Po kávě jsme se domluvili, že zajdeme do ZOO. Manžel nepocházel z Prahy, ale ze severních Čech, tak mi večer řekl, že jede zpět domů a přijede druhý den a půjdeme na Karlštejn. No blbost, spal u mě, ve vší slušnosti, povídali jsme dlouho do noci a druhý den vyrazili na hrad. A tak začala naše cesta ke štěstí.

Koncem listopadu se ke mě muž nastěhoval, získal v Praze svou vysněnou práci. V lednu mě před celou rodinou požádal o ruku a tím se spustil ohromný kolotoč. Koupili jsme byt, pak přišla rekonstrukce, do toho manžel v nové práci a ve výcvikové škole, koupě auta, plánování svatby… a na náš vztah jaksi nezbýval čas.

Přišel červenec 2009 a my měli tu nejhezčí svatbu, jakou jsme si mohli přát. A to jsme se už od února snažili o miminko. Po svatbě se vše uklidnilo, miminko stále nikde a my začali řešit, čím to je. A tím přišly i první hádky, návštěvy nejrůznějších lékařů, klinik a vyšetření.

Čas plynul a nám se stále nedařilo. Po 3 letech jsme dospěli do fáze, že náš vztah nebyl vztahem, ale jednou velkou hádkou a výčitkou. Dohodli jsme se na rozvodu. Ještě jsme odjeli na dovolenou, která byla již zaplacená a po návratu se rozejdeme.

Dovolená byla asi naším osudem, muž se na ní nepěkně zranil a oba jsme si uvědomili, co jeden pro druhého znamenáme. Znovu jsme se začali snažit o miminko a ono to vyšlo. V srpnu 2012 jsem otěhotněla, doktor nám potvrdil dvojčátka.

Bohužel naše radost netrvala dlouho. V 8.tt jsem bohužel o miminka přišla. Uzavřela jsem se do sebe a dávala si za vinu, že jsem potratila. V lednu 2013 jsme změnili kliniku, tam se nás ujala mladá doktorka a navrhla IUI - souhlasili jsme.

Bylo 1.3.2013 - den IUI. Nic jsme od toho nečekali, už jsme to podstoupili několikrát a nikdy to nevyšlo, stejně jako ET, KET a další pokusy. O čtrnáct dnů později jsem na testu objevila //. :-D Mudra nám potvrdila miminko i srdíčko a předala nás k mému doktorovi.

Těhotenství jsem si užívala, nic mi nebylo - žádné nevolnosti, otékání, změny nálady, prostě nic. V červnu jsem musela podstoupit výměnu kardiostimulátoru - došla baterka. Fakt perfektní čas, ale zvládla jsem to a miminko krásně prospívalo. Od června jsem byla na neschopence, takže jsem si i užila léto. Propukla nakupovací mánie, Aukro bylo mým nejlepším přítelem a my se nemohli dočkat listopadu.

Termín jsem měla 24.11., ale jelikož jsem kardiak, tak mě všichni mudři ujišťovali, že rodit budu císařem někdy začátkem listopadu. Proto jsem nebyla na žádném kurzu a na porod se nijak nepřipravovala. Čas ubíhal hrozně rychle a najednou tu byl konec října. Byla jsem předána do porodnice a začalo tóčo. Prý císař nebude, že není důvod… Jak není?? Nechápala jsem. Musela jsem si sehnat doporučení na císař, jinak bych rodila normálně. Nerv na pochodu, hormony rozházené a do toho tato zpráva, fakt dobrý říct tuhle informaci „pár“ dnů před porodem. Vůbec jsem na normální porod nebyla připravená, ani fyzicky ani psychicky. Nakonec mi má lékařka z kardia doporučení napsala a já se přestala bát.

V porodnici mi stanovili termín porodu na 19.11. Jenže naše miminko mělo svou hlavu a rozhodlo se, že se na nás podívá o den dřív.

Bylo 18.11.2013 a nám se v 7,54 narodila naše vytoužená holčička Verunka. V tu chvíli jsem slyšela nejhezčí hlásek a viděla to nejhezčí stvoření. Stala se ze mě máma. :-) Malinkou změřili a zvážili za doprovodu tatínka. 2990 g a 49 cm.

Pak přišla krutá zpráva. Naše holčička se narodila s vrozenou vadou nožiček PEC.
Na druhý den po propuštění z JIP jsem poprvé viděla maličkou v celé její kráse, rozbalenou, malinkatou, bezmocnou. Musela jsem se smířit s tím, že nás čeká hodně dlouhá cesta k uzdravení a pevně věříme, že se díky rehabilitaci, narovnávání pomocí sádřiček a operace vše zlepší a naše holčička bude normálně chodit.

Další rána pro mě přišla při příjezdu domů z porodnice. Den po narození naší princezny zemřela moje milovaná fenka. Bylo jí 14,5. „Uvolnila“ tak místo pro Verunku, abych se jí mohla plně věnovat. 16.12. nás čekají první sádřičky…

Děkuju všem za přečtení mého deníčku…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
Pavlačová drbna
Povídálka 47 příspěvků 19.12.13 00:16

Rozkošná holčička. Ať jí Ježíšek nadělí hodně zdravíčka a štěstí, bude jej potřebovat. :kytka:

 
Rashina
Kecalka 446 příspěvků 19.12.13 05:53

Hodně štéstí pro Vašeo drobečka. :hug:

 
zagora
Ukecaná baba ;) 1012 příspěvků 19.12.13 06:28

Holčička je krásná, gratuluji. Přeji hodně štěstí a síly, ať se Vám uzdraví, bude to trvat, ale zvládnete to, doufejme. To těhotenství bez obtíží docela závidím, mě ty klasické těhotenské nepříjemnosti docela zmáhají.

 
Veru-nka
Zasloužilá kecalka 792 příspěvků 19.12.13 06:57

Velmi dojemně napsané…Vaše fenka na Vás bude dávat pozor z nebíčka :) Přeji hodně sil a krásné Vánoce :srdce: Určitě, bude jednou vše v pořádku!

 
jajjina
Kecalka 130 příspěvků 19.12.13 07:59

Moc hezká holčička, z nožiček si nic nedělej, můj prvorozený měl tuto vadu taky a dá se to přežít :)

 
33.Lucie  19.12.13 10:57

Krásně napsáno i slzička mě ukápla. Malá se uzdraví musí se věřit.

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 19.12.13 11:45
:hug: :hug: :hug: :*
 
baldurka
Závislačka 2538 příspěvků 19.12.13 12:01

Super deníček Šári :palec: jsem si početla a Verunce vše nej :hug:

 
bbetty
Kecalka 131 příspěvků 19.12.13 12:17

Držíme palečky ať je holčička brzy v pořádku!!!

 
Ademe  19.12.13 12:20

Máte nádhernou holčičku :srdce: Vám i Verunce přeji já i celá má rodina spoustu štěstíčka a hlavně zdravíčko pro Verunku. Ať Vám vše dobře dopadne :hug:

 
kotýsek
Ukecaná baba ;) 1934 příspěvků 19.12.13 12:42

:kytka: Krásná holčička, at se brzy vše dá dopořádku.
Nám se narodil syn s PEC a tet má 16let a nikdo by na něm nic nepoznal. Ale jako malý si užil svoje- sádry, pak protetický postroj, který mu natvarovával nožky. Ale už je naštěstí ok

 
Darcakarca
Kecalka 489 příspěvků 19.12.13 12:55

Do života jí přeji moc a moc zdraví.

 
Bobby
Echt Kelišová 9847 příspěvků 19.12.13 14:42

:kytka: :hug: :* :srdce: ještě jednou přeju hlavně zdravíčko…neboj všecko se dá dohromady a malá ještě bude běhat tak, že ji nebudeš stíhat :-)

 
beruska29
Závislačka 3472 příspěvků 19.12.13 15:25

Moc krásný příběh, držím Vám pěsti at máte vše co nejdřív za sebou :hug:

 
Viicky
Kecalka 327 příspěvků 19.12.13 15:29

Take nam umrela fenka, 11 leta. Den po narozeni naseho chlapecka. Preji holcicce hodne zdravicka :kytka:

 
Kaczenkax
Stálice 74 příspěvků 19.12.13 16:28

Držím palce, ať je malá co nejdříve fit! :kytka:

 
Shari81
Kelišová 5338 příspěvků 19.12.13 17:07

Všem moc děkuju za přání a podporu :hug: :kytka:

 
kristynaho
Zasloužilá kecalka 726 příspěvků 19.12.13 19:49

Moooc gratuluji ke krásné princezně a přeji Vám mooooc zdravíčka. Máš podobný příběh jak já, až na to, že my miminko ještě stále nemáme. Přeji ti hodně štěstíčka! :kytka:

 
belina46
Zasloužilá kecalka 674 příspěvků 19.12.13 23:47

Úžasný příběh..smekám a držím Vše, co na těle mám, aby všechno bylo v pořádku a malá Verunka se měla k Světu, je opravdu nádherná :kytka:

 
milena13
Závislačka 4133 příspěvků 20.12.13 10:47

Přeji hodně štěstí :)

 
macinka85
Extra třída :D 13375 příspěvků 21.12.13 16:20

Verunka si vybrala těžkou zkoušku, pro Vás pro všechny, už na začátku života. Určitě ji zvládnete bravůrně a na malé nebude nic poznat.
Posílám hodně síly a pozitivního myšlení. :kytka: :andel:

 
AndBar
Stálice 84 příspěvků 22.12.13 13:51

Krásný deníček a hlavně dojemný, gratuluji k narození Verunky.
Já mám taktéž holčičku 25 měsíců s PEC, taky jsem to nevěděla a po porodu to byl šok. Začalo sádrování a pak dlahy, po roce byla bez dlah, nožky super, že by nikdo nic nepoznal a tím v podstatě léčba skončila :), pouze pravidelné kontroly. Nyní běhá, skáče, prostě může vše a bez omezení, jsem za to moc šťastná. Takže držím palce, ať má Verunka co nejdříve nožičky v pořádku, určitě to bravurně zvládnete :kytka:.

 
Shari81
Kelišová 5338 příspěvků 30.12.13 10:32

@AndBar a ke komu jste chodili?? Nám v porodce zařídili, že nás má v péči Dr. Mařík..k malé je úplně super, mám z něj dobrý pocit.
Teď nám sundali druhé sádry a malá už má nožičky téměř rovné :dance: nyní má dlahy a prý jí čeká i operace na uvolnění šlach…ale to až tak ve 3 měsících..
děkuju moc za pozitivní zprávy, je super slyšet, že se to dá vyléčit :kytka: a jsem moc ráda, že tvoje holčička to zvládla a má dětství jako každé jiné mimčo ;)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele