Dlouhý start

Quarta  Vydáno: 15.03.16

Jsem prvorodička, tak se očekávalo, že až to přijde, tak to bude na déle. Porod jsem si užívala v rámci tří dní. Deníček tedy rozdělím do dvou částí - dlouhý start a samotný porod.

Jak jsem byla čím dál víc unavená nošením bříška, tak jsem si říkala, že datum narození 6. 1. 2016 by bylo moc hezký. Ten den jsem se tedy vůbec nešetřila a vrhla se na úklid a vaření a pozvala si na večer na návštěvu kamarádku, abych měla motivaci a na plánované domácí práce se nevykašlala.

Byla jsem naprosto v pohodě. Manžel, aby nerušil dámský dýchánek, vyrazil poprvé po dlouhé době do posilovny. I díky tomu se u nás obou dostavila večer únava a těsně před desátou jsme šli spát.

Kolem jedenácté mě něco vzbudilo. Jsem přesvědčená, že to byl zvuk. A hned jsem si uvědomila mokro a pomyslela si, že to není možné. Vydala jsem se z postele a při chůzi cítila, že je to opravdu prasklá voda. Byla jsem vděčná, že jsem měla pyžamové těhotenské kalhoty a do nich vše po cestě vsáklo. Na WC jsem měla hodně dopředu připravený balíček - kalhotky a vložku a byla jsem opravdu ráda za svou prozíravost.

Zatímco poslední měsíc mě manžel podezíravě sledoval při každém mém nočním probuzení, tak tento den, kdy jsme ho poslala do posilovny, vše hezky zaspal. Po hodině spánku jsem rozsvítila, postavila se mu nad postel a sledovala, jak na mě nechápavě mžourá a po chvíli se ptá, kolik máme času do odjezdu. Nějak jsem pořád doma hlásila, že až přijdou kontrakce, tak do odjezdu je času dost… Ale prasklá voda je něco jiného.

V klidu jsme se oblékali a nachystali se k odjezdu. Ačkoliv nemám pocit, že bych panikařila, tak jsem se třásla šokem a cvakaly mi zuby. Žádné kontrakce ani bolesti jsem necítila, a tak jsem pořád říkala muži, že má být v klidu. Řídil celkem rozumně, i když svižně a hodně nenávistně koukal na každou červenou na semaforu.

Noční nemocnice byla prázdná. Na příjmu si mě vzali na lehátko, kde se sestřička podívala, jak jsme na tom, a kde jsem zjistila, že vody ve mně bylo do této chvíle opravdu ještě hodně… připravená mísa nestačila.

Kontrakce stále nikde, a tak mě překvapilo, když mi řekli, že půjdu čekat na pokoj, jestli se to rozjede. Tuhle variantu porodu jsem neměla načtenou. Čekala jsem, že když praskne voda, následuje rovnou akce.

Manžela nechali v čekárně vyplnit vstupní papíry, které jsme jaksi nestihli. Byla jsem totiž jen den před tím na první kontrole v porodnici, kde mi řekli, že se ani náhodou nic nechystá. Pak poslali muže domů a mě na hekárnu. Na pokoji pro čtyři jsme byly ženský dvojího druhu - ty, u kterých se čekalo, až se rozrodí a ty, které se snažily předčasně neporodit.

Manžel se jel vyspat k rodičům, kteří bydlí blízko porodnice. No, asi ve dvě v noci, 14 dní před termínem porodu, si otevřel vlastním klíčem a rodiče dlouho rozdýchávali leknutí, že tam mají zloděje.

Já jsem si zatím užívala pravidelný monitor a sem tam se dostavila nepravidelná kontrakce, kterou monitor neukazoval. Bylo mi řečeno, že to je něco jako poslíčci - jen příprava těla, ale ještě to nic neznamená. Každopádně víc, jak 30 min v kuse se spát nedalo, ačkoliv mi bylo stále doporučováno odpočívat. Já se naopak cítila čím dál víc unavená a měla obavy o své síly, až dojde na věc.

Přišlo ráno, minul den a pořád nic. Měla jsem s sebou minimum věcí, protože jsem nečekala, že to bude na dlouho a také, že na hekárnu nesmí návštěvy a já nikam pochodovat. Čekání bylo nesnesitelný.

V deset večer jsem měla jít na kontrolu a dostat vyvolávací tabletku. Bez vody se smí nechat čekat maximálně jeden den, déle už je to riziko. Manžel čekal na telefonu na výsledky prohlídky. Pak si měl jít hned lehnout a trochu se vyspat. Po tabletce měl porod přijít až k ránu. Díky adrenalinu předchozí noc manžel už nespal a přes den byl v práci.

Mně během dne sílily kontrakce a byly čím dál častější. To už jsem si říkala, že jestli je tohle jen příprava těla, tak se opravdu děsím, co přijde, až to bude doopravdy. Na posledním monitoru před kontrolou se stále nic neprojevilo.

Když jsem lezla na lehátko, tak jsem doktorovi řekla, že si myslím, že už mám kontrakce, ale monitor na porod nevypadá. Ten na mě koukl, vyvolávací tabletku připravenou a pak dal sestře pokyn, že nebude třeba. „Když máte pocit, že rodíte, tak tedy rodíte, zavolejte si manžela, jste otevřená na čtyři.“

Šla jsem si na pokoj sbalit těch pár věcí a zavolat manželovi:

„Tak jak jsi na tom?“

„Dobře. Můžeš hned přijet, rodíme…“

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.3 bodů
 Váš příspěvek
 
MIŠMA 22
Kecalka 275 příspěvků 61 inzerátů 15.03.16 06:37

Pěkný, už ted se těším na pokračování :potlesk:

 
Misel02
Závislačka 4250 příspěvků 15.03.16 08:26

Moc pěkné :-)

 
En.Joy
Kecalka 437 příspěvků 15.03.16 10:16

Teda hekarna pro čtyři nikam ani na krok, zadne návštěvy… ani ten doktor na me nepůsobí sympaticky. Doufám, že pak už to byla větší pohoda a tesim se na pokračování. :)

 
Bonulinka
Zasloužilá kecalka 533 příspěvků 15.03.16 11:48

Měla jsem to teď naposledy podobně a tak nějak tuším, že porod pak byl rychlovka. U mě to tedy tak bylo.
Moc jsem ocenila na hekárně špunty do uší, které jsem si přibalila. Kdybych poslouchala sténání paní, která tam byla se mnou, tak bych byla v pěkným stresu.

 
reinkarnace
Závislačka 3771 příspěvků 6 inzerátů 15.03.16 13:06

Mě pobavila věta: Tuhle variantu porodu jsem neměla načtenou. těším se na pokračování ;)

 
hapwom
Zasloužilá kecalka 625 příspěvků 15.03.16 18:03

Jo jo, taky jsem rodila tři dny. ale buď ráda, že si nezačala kontrakcema jako já (s plodovým vakem vcelku). i tak si člověk po třech dnech říká, jestli to vůbec dá, že? já osobně doufám, že další porod bude snazší a totéž bych přála i Tobě, pokud ještě nějaký plánujete :)

 
Quarta
Kecalka 427 příspěvků 16.03.16 09:29

@Bonulinka Já měla na hekárně štěstí na fain ženský…ačkoliv to tam nikdo nemá jednoduchý, tak se všechny snažily být potichu atd. Spát jsem nemohla spíš kvůli sobě.
@hapwom Tři dny kontrakcí si ani nedokážu představit. To muselo být děsivý. Já si užívala spíš takový klid před bouří.
Další mimčo snad časem bude. ;) A už nebudu prvorodička, tak to snad nebude tak na dlouho ;)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele