Do porodnice jako ke kadeřníkovi

AliTad  Vydáno: 20.03.13

Do porodnice jako ke kadeřníkovi aneb jak náš ambulantní porod dopadl ještě lépe, než jsme si představovali.
Ve středu to byly přesně dva měsíce, co se nám narodil náš druhý syn Toník. Konečně jsem se dostala k tomu sepsat, jak to všechno bylo, jak se nám to perfektně povedlo.


4 komentářů

Začnu ale v krátkosti nastíněním mého prvního porodu a co následovalo po něm. Porod to byl celkem rychlý, Tadeášek byl od první kontrakce za pět a půl hodiny na světě. Nemůžu říct, že bych s přístupem personálu byla vyloženě nespokojená, ale měla jsem z toho takový divný pocit. Je pravda, že jsem si tenkrát nepřinesla žádný porodní plán, ale na dotaz PA, jak si to představujeme, jsem řekla, že co nejpřirozeněji. Nenastaly žádné komplikace, a proto došlo „jen“ k nástřihu (podle zdravotnické dokumentace totiž bylo miminko větší – syn měl 3770g), píchnutí plodové vody, nekonečně dlouhému monitoru po píchnutí vody, kdy jsem musela ležet a myslela, že umřu, byla mi sice nabídnuta volba polohy pro tlačení, ale ta mnou vybraná mi jaksi „nebyla doporučena“ a byla mi „navržena“ jiná. Dítě jsem sice hned dostala do náručí, ale vzápětí museli provést „život zachraňující úkony“ měření a vážení a pak jsem dostala jen malou ospalou vánočku, pro porod placenty mi automaticky píchli oxytocin.

Nic z výše uvedeného mi až tak moc nevadilo (tedy až na ten nástřih), celkově na porodní péči vzpomínám celkem pozitivně. Peklo nastalo na oddělení šestinedělí. Syn se nechtěl vůbec přisát, já měla vpáčené bradavky, o kterých sestra na porodním sále, kde první přiložení proběhlo tak, že hlavičku syna prostě narazila na moje prso, prohlásila, že to bez kloboučků nepůjde. Nervy jsem měla totálně v kýblu, každá sestra mi radila něco jiného, dokonce se pokoušely řvoucímu synovi prso prostě násilím nacpat do pusy. Konečně si druhý den večer jedna sestra všimla, že syn má přirostlou podjazykovou uzdičku.

Po přestřižení se konečně přisál (bohužel ale s těmi zatracenými kloboučky), ale pil málo. Procedura vážení – kojení – vážení mě tak nervovala, že poslední noc předtím, než nás měli pustit, jsem měla takový strach, že nás kvůli kojení nepustí, že jsem do chudáka malého téměř silou rvala stříkačkou odsáté mateřské mléko a do formuláře pak psala, že jsem tolik nakojila. Byla jsem až tak mimo, že pokaždé, když jsem myslela, že vešla sestra do pokoje, jsem stříkačku schovávala pod peřinku, a když mi pak malého odnesli kvůli patičkovému testu a dlouho se nevraceli, propadla jsem hysterii, že na mé počínání přišli a nepustí nás. Pustili nás a manžel si přijel do porodnice pro syna a totální psychickou trosku. V tu chvíli jsem už byla skálopevně rozhodnutá, že příští porod jedině ambulantně.

Doma ze mě pak všechen stres spadl, v porodnici nevzbuditelný syn se ihned po příjezdu začal vehementně dožadovat jídla a sál. Přes kloboučky mu to ale nešlo, málo přibíral a i já na něm viděla, že má hlad. V tu dobu mě ale nenapadlo, že je to těmi kloboučky, v porodnici mě na to nikdo neupozornil. Po několika návštěvách laktační poradkyně, která nenašla žádný problém a naznala, že to bude těmi kloboučky, které se mi už ale po několika týdnech nepodařilo odbourat, jsem to psychicky nezvládla a začala syna dokrmovat odsátým mlékem lahvičkou. Po měsíci už nechtěl prso ani vidět, a tak jsme přešli na odsávání a lahvičku úplně. Praktikovala jsem to od jeho tří měsíců do roku a půl, kdy jsem s odsáváním ve třetím měsíci dalšího těhotenství přestala, protože už jaksi nebylo co.

Bylo mi ale jasné, že odsávání se dvěma dětmi nezvládnu, bylo to časově příšerně náročné (občas jsem musela odsávat třeba 15× denně, abych pokryla synovi potřeby, o problémech s cestováním klidně jen na půl dne nemluvě…). A tak jsem začala řešit, co udělat pro to, abychom tentokrát „kojili normálně“. Kontaktovala jsem paní Mrázkovou, od které jsem se dozvěděla, jak moc je důležitý bonding po porodu, tedy kontakt nahé kůže na kůži, a to, aby se takto dítě samo přisálo. Aha, tak že by tady byl se synem ten problém? Že by vánočka naražená sestrou na prso nebylo to pravé ořechové? Že by s podporou bondingu bylo mé druhé dítě schopné se samo přisát i k mé vpáčené bradavce?

Přečetla jsem knihu M. Mrowetz Bonding – porodní radost a najednou jsem měla o porodu naprosto jasnou představu. Přišlo mi líto, co všechno se vlastně udělalo se starším synem zbytečně špatně. Knihu dostal k přečtení povinně i manžel, aby věděl, proč a jaká naše práva má u porodu hájit. Začaly ve mně ale hlodat pochybnosti. Opravdu budeme schopni všechno prosadit? Minimum zásahů při samotném porodu, ponechání nahého dítěte na mém těle místo provádění rutinního lékařského ošetření? V jednu dobu jsme dokonce vážně uvažovali i o porodu doma. Z toho ale sešlo proto, že za současné situace, kdy porodním asistentkám hrozí za vedení domácího porodu milionová pokuta, žádnou porodní asistentku svolnou k něčemu takovému nenajdete. Stále jsem navíc byla rozhodnutá pro ambulantní porod, takže nám připadalo jako nejrozumnější řešení vzít si vlastní PA v pozici duly k porodu do porodnice s tím, že s ní pak budu řešit případné potíže, které nastanou doma.

Na doporučení kamarádky jsem se rozhodla pro Laďku Ryšavou z Mamicentra a, jak se později ukázalo, byla to dobrá volba. Domluvily jsme se, že, až TO přijde, přijede k nám domů a do porodnice pojedeme, až to bude opravdu nutné.
(Pro vytrvalé čtenářky, které se dostaly až sem, přichází dobrá zpráva – konečně se dostávám k vlastnímu porodu, o kterém chci psát).

Je 12. 1. 2013 a právě probíhá první kolo prezidentské volby. Po uzavření volebních místností s manželem sledujeme přímý přenos na ČT24. Fandíme Karlovi a je to hodně napínavé. Až mi z toho zase začali poslíčci. Jsem 39plus1. Když už je jasné, že Karel postupuje a „poslíčci“ přicházejí pravidelně po sedmi minutách, říkám manželovi, že raději zajedeme na týdenní nákup, co kdyby. Kontrakce pořád po sedmi minutách, v obchodě už střílejí i do zad, několikrát se musím nenápadně opřít o vozík a prodýchávat.

Nákup ale zvládneme, doma navečeříme a uložíme syna a sledujeme debaty k volbě prezidenta. Kontrakce pořád po sedmi minutách, po jedenácté najednou jako když utne a já, která doufala, že už je to konečně tady, jdu trošku zklamaně spát. Přesně v jednu mě probudí už celkem výživná kontrakce. Ležím v posteli, přichází další, opět po sedmi minutách. Jdu si dát teplou sprchu. Najednou kontrakce po dvou minutách. Mezitím trávím čas na oné místnosti, kterou jaksi nemůžu opustit (po několika měsících těhotenské zácpy to není až tak špatný pocit).

Probouzí se manžel, jestli už jako rodíme. Já na to, že asi ano. Měla bych zavolat Laďce, ale je asi půl druhé v noci, a já mám strach, co když je to jen planý poplach, je mi trapné ji budit. Chystám poslední věci do porodnice. Kontrakce pořád po dvou minutách a už celkem síla. Nakonec jí volám, ptá se, jestli má přijet a jestli jsou kontrakce dostatečně dlouhé, prý by měly být aspoň minutu. No to asi nejsou, domluvíme se, že v případě potřeby za hodinu zavolám. Volám po deseti minutách, ať přijede. Mezitím se naložím do teplé vany. Manžel je se mnou v koupelně a já se kroutím ve vaně. Padne i nějaké to sprosté slovo. Zpětně si tak říkám, co si asi říkali sousedi. Kolem třetí přijíždí Laďka. Nejdřív poslechne miminko, které je v pořádku (jen tak mimochodem mě napadá, proč musí natáčení monitoru v porodnici trvat půl hodiny, když tady stačilo asi pět vteřin). Po vyšetření hlásí, že jsem na šest centimetrů a že tedy okamžitě jedeme.

Volám tátovi, který má přijít hlídat staršího syna. Ten to ale jak na potvoru nebere. Nakonec se dovoláme na pevnou linku a vyrážíme (otec od nás bydlí asi 15 minut pěšky, to spící syn snad vydrží). U auta manželovi oznamuji, že nejsem schopná se připoutat, bolestí už lezu po zdi. Odvětí, že se tedy připoutat musím. Věděl, co říká, cestu do porodnice zvládáme v rekordním čase, velké štěstí, že po druhé hodině ranní není žádný provoz (ani červená barva na semaforu manžela nezastaví).

Nevím proč, ale kontrakce musím prodýchávat v kleku na všech čtyřech. Se slovy „moment, musím si prodýchnout“ zaklekávám na chodbě nemocnice po cestě od auta k porodním sálům (toto předvedu ještě několikrát, ani nevím, na kolika místech jsem byla o podlahu opřená rukama, které pak chovaly čerstvě narozené miminko, holt imunitu jsme budovali hned od narození).

Na porodních sálech zvoníme něco před půl čtvrtou. Otevírá ne příliš příjemná PA. Manžela s Laďkou dovnitř nepustí a mě po vyšetření (nevím proč, ale připadá mi, že skoro až dotčeně) oznámí, že „jdeme rodit“. Mám se převléknout, což je pro mě v mém stavu nadlidský úkol, a odevzdat oddací list a občanku. Všechny věci má venku manžel, říkám jí to, ale nevypadá, že by se slitovala a ven si pro to došla. Jdu na chodbu pro věci a zároveň beru porodní plán, který PA podávám. Suše odtuší, že to už tedy přečíst nestihne. Vede mě na porodní box, já po cestě opět oznamuji „moment, musím si prodýchnout“ a zaklekávám na podlahu. Pouští dovnitř manžela s Laďkou a prý že mě ještě napojí na jeden rychlý monitor (no nevím, když už tedy rodíme, jaký krátký monitor?) a s manželem začíná vedle vypisovat všechny ty strašně důležité papíry, jak se bude jmenovat holčička, jak chlapeček, kdy se narodilo naše první dítě, jaká jsou naše povolání.

Co dělám já, absolutně neřeší, ještěže tam mám Laďku. Říkám jí, že po cvičení s Epi-nem vím, že nejlépe se mi bude tlačit v kleku. Laďka mi říká, ať si tedy na posteli už teď klidně kleknu, přidržuje mi ty zatracené pásy, a že si prý už můžu trochu přitlačit. No tak si přitlačím, tedy spíš celou kontrakci jakoby prodýchnu ven z těla spodem (nevím, jak bych to líp popsala), cítím strašné pálení a říkám si, když to pálí už teď takhle, co budu dělat při opravdovém tlačení. Najednou zezadu slyším naši „milou“ PA, jak křičí, že to snad musím hlásit, že už rodím, že tam není nikdo z novorozeneckého, a taktak našeho druhorozeného chlapečka chytá. Já se nestačím divit. Hned ho dostanu na břicho, manžel s Laďkou ho přikryjí naší dekou a já se pořád nestačím divit. Je to krásné. Syn se narodil ve 3:38 hodin, tedy asi necelých deset minut po příjezdu do porodnice (zpětně jsem ráda, že mně nenapadlo ulevit si takovým malým přitlačením už na parkovišti). Porodní míry 3650 g, 50 cm.

Přichází lékař z porodního, asi mi chtějí píchnout oxytocin, což manžel rázně zatrhne. Placenta vyjde asi za tři čtvrtě hodiny, celou dobu malého nikomu nedám. Lékař z novorozeneckého by ho asi chtěl, ale nakonec se domluvíme, že „až po placentě“. Není potřeba jediný steh.

Laďka odjíždí a domlouváme se, že se ozvu, jestli budeme potřebovat, aby přijela k nám domů. Užíváme si našeho chlapečka, který je celou dobu krásně bdělý a prsa se nepustí. V šest hodin se střídají směny. Když mě přijde zkontrolovat nová PA, je mnohem příjemnější než ta předchozí. To se ovšem změní při další „kontrole“ (přičítáme to tomu, že si v dokumentaci už přečetla, „co jsme zač“ – přijeli na poslední chvíli s vlastní porodní asistentkou, bůhví, jestli to není nějaká domarodka, co si to na poslední chvíli rozmyslela, chce rodit ambulantně a odmítá všechny rutinní zásahy). Čekáme do sedmi hodin na vizitu, podepisuji reverz na sebe, osprchuji se, cítím se opravdu skvěle, až jsem sama překvapená. Pak se ještě s Toníkem stavíme na novorozeneckém pro všechny papíry (ani nevím, že bych za malého podepisovala nějaký reverz) a kolem půl deváté vyrážíme domů.

Tam nás kromě staršího syna vítá poměrně vyděšený dědeček (který to ale nakonec rozchodil až tak dobře, že všem známým hrdě líčil, kterak jsme si odskočili do porodnice jako ke kadeřníkovi).

Na závěr musím říct, že na porod mám tak krásné vzpomínky, že bych si ho „z fleku“ ještě zopakovala (manžela se mi už ale asi nepodaří přesvědčit). Trošku mě zklamal přístup personálu porodnice (tedy především té jedné PA, lékaři gynekolog i neonatolog byli naopak dost v pohodě), která se tváří jako velice vstřícná k alternativám. Ani tato nepříjemnost však nemůže pokazit celkový krásný pocit a utvrzení v tom, že jsme se rozhodli správně, když jsme našemu druhému synovi přichystali právě takové přivítání na svět (mimochodem, kojení nám jde krásně i bez kloboučku, „bondované“ dítě si totiž umí krásně chytit i mou vpáčenou bradavku).

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
milas
Hvězda diskuse 35421 příspěvků 20.03.13 00:32

**nadherny denicek, gratuluji k tak krasnemu porodu! **

 
slavuska1
Vesmírná mluvilka 31234 příspěvků 20.03.13 00:52

Krásný deníček..mám pocit, jakoby vyšel z mého pera :think: :lol: Taky mi v porodnici byly doporučeny kloboučky, já teda nic neodstříkala, taky se mi snažili malýho narvat na prso, tak jsem synovi vehementně rvala flašku s UM, jen aby přibral a pustili nás. DOma se mi tedy naštstí kojení podařilo zachránit. Podruhý jsem rodila ambulantně hlavně kvůli staršímu synovi, v porodnici jsem byla cca 4,5 hodiny, 2,5 před porodem, a 2 po porodu. A najednou včechno super, a v pohodě. 1. šestinedělí byl horor, jen odsávat-kojit-dokrmovat, podruhé jsem měla ze 6nedělí pomalu větší strach než z porodu. A realita? 2. šstinedělí bylo jednoznačně nejhezčí období v celém mém životě. Myslím ž i ambulantní porod k tomu přispěl :palec:

 
Elata
Závislačka 3823 příspěvků 20.03.13 01:10

Jééééé, to je tak krááásné! Já mám z toho takovou radost! A just to jde i hezky! :dance: :srdce: :potlesk: Juj jak já se těším jednou na trojku. :)

 
Kajuli
Ukecaná baba ;) 1754 příspěvků 20.03.13 01:42

U vsuvky
(Pro vytrvalé čtenářky, které se dostaly až sem, přichází dobrá zpráva – konečně se dostávám k vlastnímu porodu, o kterém chci psát)
jsem si málem probudila manžela :mrgreen: Parádní deníček, nějak tak bych to chtěla.

 
Mufina
Extra třída :D 12649 příspěvků 44 inzerátů 20.03.13 06:31

Paráda, tak nějak bych si to taky přála :) Můžu se zeptat kde jsi rodila?

 
medvidek  20.03.13 07:03

Přijmi gratulaci, prosím :kytka: :kytka: :kytka:.

 
Ter85
Ukecaná baba ;) 1993 příspěvků 20.03.13 07:43

Hezky denicek. Me se to zda tedy trochu prehnane, ale to je vec nazoru. To ma proste kazdy jinak :kytka:

 
Gloaming
Závislačka 3274 příspěvků 20.03.13 07:46

Krásný deníček. Jen u nás v nemocnici bys asi ambulantně neporodila. Před porodem podepisuješ souhlas, ve kterém je napsáno, že podepsat reverz neni možné, že musíš být alespoň 3 dny na šestinedělí. Ale věřím, že to muselo být krásné jít chvilku po porodu domu. Pamatuju si, že když přítel odjel domu, tak mi bylo hrozně smutno. :oops:

 
Háta_x
Echt Kelišová 7576 příspěvků 20.03.13 07:50

Nadherne :hug: gratuluju k miminku i krasnemu zazitku :kytka:

Presne proto jsem si pro oba porody vybrala porodnici pratelskou k prirozenym porodum, bondingu a kojeni. Diky tomu se obe me deti narodily v takove pohode, jakou popisujes. S porodniky byla na sale i legrace :pankac:

 
Run
Generální žvanilka 20066 příspěvků 20.03.13 07:54

Super! :potlesk:

P. S. taky jsem fandila Karlovi :mrgreen:

 
Iveta1981
Závislačka 4176 příspěvků 20.03.13 08:06

Ahoj, krásný deníček, taky se chystám na takový porod, tak snad mi to vyjde tsk krásně jako Vám. Přeji jenom štěstí a zdravé dětičky :)

 
Belehter
Kecalka 129 příspěvků 20.03.13 08:26

Gratuluju k super porodu a k miminku. S Laďkou Ryšavou mám taky jen ty nejlepší zkušenosti a i když nakonec u mého porodu nebyla, sem jí za moc věcí vděčná. Jesti bude ještě nějaké příště, tak ji určitě chci s sebou. Jen by mě taky zajímalo co to bylo za porodnici.

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 20.03.13 08:42
:palec:
 
xpisk03  20.03.13 08:54

Teeeda :) moc gratuluji, takový porod by si přála asi každá. ráda bych věděla, kde jsou takto přístupní k ambulantním porodům??

 
snažilka1210
Kelišová 7454 příspěvků 20.03.13 08:56

Krásný deníček, krásný porod…jsem ráda, že se mezi námi pořád najdou maminky, co si umí říct, co by chtěli a co naopak ne a jdou si za svým. Máme také svá práva, ale málokdo o nich ví. Také chci využít podporu duly, neboť nechci na porod vzpomínat jako na strašný a stresující zážitek, ale na jeden z nejkrásnějších okamžiků života :kytka:

 
rozárka87
Ukecaná baba ;) 1527 příspěvků 20.03.13 08:56

Skvělí deníček doufám, že můj druhý porod bude stejný jako tvůj :lol: :lol:

Příspěvek upraven 20.03.13 v 08:56

 
AliTad
Závislačka 4562 příspěvků 20.03.13 08:57

Bylo to u Milosrdných v Brně.

 
Snoopy87
Závislačka 2774 příspěvků 20.03.13 09:25

Krásnej deníček a gratuluju k uzasnemu porodu… :palec:
S tím přístupen na šestinedělí jsem na tom byla podobne, jen porod byl ukončen akutní sekcí, malej se zamotal do pupečníku a měl ho okolo krčku… Tak jsem ho nemohla mit u sebe, nikoho nezajímalo že jsem na tom pohybově velice dobře a zvládám vše, prostě v tabulkách jsou 3dny tak mi ho dřív nedaj :roll:
Vždy přišla sestřička, Vojtíkovi narvala prso do pusinky a nezájem… 3dny mi dávaly sežrat jak jsem neschopná, že nedokážu vlastního syna přiložit k prsu a nakrmit ho, ja ubrečená vynervovaná… Nakonec se nám to povedlo a Vojtík se krásně rozpil… Tak jsem si vydupala propuštění 5. den, původně nás tam chtěly držet po sekci 7dní jen kvuli stehum. A před propuštěním jsem se od dětský doktorky dozvěděla že se diví že takhle krásně pije právě kvuli uzdičce 8o Takže řeči o tom že je to ta jediná věc co musim a já nejsem schopná boly uplně zbytečný, stačilo jen kdyby se někdo zajímal a věnoval alespon trošku… :pocitac: Naštěstí se to malej naučil a uzdička se bude řešit až bude větší :)

 
lucka83
Hvězda diskuse 45849 příspěvků 112 inzerátů 20.03.13 09:40

Krasny denicek a gratuluji k chlapeckovi :dance: :dance:

 
mamcapavca
Závislačka 4752 příspěvků 20.03.13 10:17

No super deníček já si to představoval obdobě jen porod do vany, ale nakoec se nekonal, ale i tak jsme si v rámci možností druhý porod užila :mrgreen:

 
poppaea
Závislačka 3248 příspěvků 1 inzerát 20.03.13 10:25

Moc hezký deníček :kytka:
@Háta_x A kde to bylo, jestli se můžu zeptat? Díky

 
pazitka
Závislačka 2570 příspěvků 20.03.13 11:29

Myslela jsem si, že to byli Milosrdní. Taky mi tam jedna taková „milá“ PA oznámila, že ještě vůbec nerodím, tak proč se tak tvářím (měla jsem bolesti)- a za hodinu a půl byla malá na světě. Krásný deníček- Ladku závídím, chodila jsem k ní na předporodní přípravu a potřebovala by naklonovat…

 
Fima
Nadpozemská drbna 27813 příspěvků 19 inzerátů 20.03.13 12:17

Krásný deníček o porodu, takhle by to mělo být. :potlesk: Taky jsem si myslela, že to byli Milosrdní, já tam rodila před skoro dvěma lety s klasickým pobytem na šestinedělí, ale i tak jsem byla strašně moc spokojená s veškerým přístupem a v červenci si tam zopáknu porod podruhé. Snad budu opět tak spokojená, jako poprvé. :D

 
jessikka
Echt Kelišová 9762 příspěvků 20.03.13 12:42

Jsem moc ráda, jak se ti to povedlo. Musím ale napsat, že já mám co se týká přístupu a „bude to podle mě“ mého názoru s Milosrdnýma jen tu nejlepší zkušenost :kytka:

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 184 inzerátů 20.03.13 12:58

Gratuluji:-):kytka: Rychlí porod:-)

 
smon83
Ukecaná baba ;) 1244 příspěvků 20.03.13 13:49

Moc gratuluji ke krásnému porodu… Myslím si, že náš předčasně narozený syn se nechtěl chytit bradavky kvůli tomu, že jsem ho viděla až 3.den po porodu a pochovat jsem si ho mohla až za dlouhých 14 dní :( Vím, že je to něco jiného, ale i tak, miminko by mělo být s maminkou od narození, obzvlášť když dýchal sám bez pomoci…

 
AliTad
Závislačka 4562 příspěvků 20.03.13 13:53

@jessikka No mě to právě taky dost nepříjemně překvapilo, z okolí jsem slyšela taky jen samou chválu. U nás byl problém jen s těmi PA, na doktory si nemůžu ani v nejmenším stěžovat, ambulantní porod brali jako samozřejmost, gynekolog se mi téměř omlouval za věci uvedené v reverzu. Osobně si myslím, že to bylo tím, že jsem měla vlastní PA, že tohle neradi vidí. A možná si opravdu PA myslely, že jsem chtěla rodit doma a na poslední chvíli si to rozmyslela (ale to je jen můj pocit). Anebo možná to byla jen nešťastná shoda okolností.

 
Mišanila  20.03.13 14:08

Hezký a rychlý porod, gratuluji!

„to snad musím hlásit, že rodím“ :D
Hezký, kdyby místo vypisování důležitých papírů sledovala rodičku, tak netřeba hlásit. Měla jsem to samý, v těch největších kontrakcích ze mě sestra páčila kdy jsem měla první menstruaci, ai bych bez téhle veledůležité informace neporodila. A pak najednou plašila, že rodím…mně přijde, že snad na ty papíry mají nějakou úchylku :)

A s tím klečením na všech čtyřech jsem to měla taky, jela jsem takhle ve výtahu do porodnice :).

 
Ivaneska
Hvězda diskuse 47437 příspěvků 20.03.13 17:25

Gratuluju k tak krásnému porodu :kytka:
U mě to bylo to samé, první porod - pobyt na sestinedeli jedna velká katastrofa, u druhého jsme tedy taky volili ambulantní porod a všechno vyšlo na jednicku s hvezdickou, snad vyjde i ten třetí porod tak dobře :think:

 
fretecka
Kecalka 176 příspěvků 20.03.13 19:56

Gratuluji k porod, pěkný deníček. Já teda asi měla štěstí, ale u porodu u Miloušů, jsem měla super PA

 
chatwenna  20.03.13 20:12

Super :) :mavam:

 
demetritis
Zasloužilá kecalka 985 příspěvků 20.03.13 20:19

Velka gratulace

 
maryja  20.03.13 20:30

.

Příspěvek upraven 02.11.14 v 22:04

 
Bibi82
Extra třída :D 10697 příspěvků 20.03.13 20:35

Gratuluju :kytka: To je krásný deníček, fakt :palec:
Můj první porod byl hodně podobný tomu tvému (nikdy nezapomenu, jak mi sestra hodila syna zabaleného do nějakého hadru na prsa a po pár vteřinách prohlásila, že TO nepůjde, prý mám ploché bradavky). Dlouho jsem se s tím zážitkem vnitřně srovnávala.. co vím na 100%, že příště to bude jinak, udělám pro to všechno!

 
hmvpapir
Ukecaná baba ;) 1540 příspěvků 23 inzerátů 20.03.13 21:21

Supeeer, neco takoveho bych si predstavovala i ja za pul roku ;-). A muzu se zeptat, co to bylo za porodnici?

 
Moni123
Závislačka 3615 příspěvků 20.03.13 21:44

Gratuluju!! Moc krásný deníček, takhle bych si to taky přála. Můj porod byl jaký byl - hodně se podobá tvému prvnímu, pocity jsem měla velmi pozitivní, a čase to začalo hloubat…po přečtení více a více deníčků, zjišťuji proč to u nás bylo jak to bylo…

 
Anie22
Kelišová 5598 příspěvků 20.03.13 21:58

Deníček moc hezky napsaný :kytka: koukám, že je tu hodně zastánkyň ambulantního porodu. Já bych do něčeho takového nikdy nešla! Jsem ten případ, kdy se syn narodil v 16.37 naprosto v pořádku a v noci se u něj najednou objevila plicní hypertenze a chvílemi to prý vypadalo opravdu hodně zle. Ráno jsem se jen dozvěděla, že leží na JIP a pohled na něj, jak je chudinka napojený na všechny možné hadičky nikdy nezapomenu :,( je to každého věc, ale já mít ambulantní porod, tak jsem o malého možná přišla. A přiložili mi ho poprvé pět dní po porodu a okamžitě se krásně přisál :hug: takže za mě, když už ambulantní porod, tak určitě ne 2 hodiny po porodu ;)

 
geegoun
Zasloužilá kecalka 816 příspěvků 20.03.13 22:31

To je krásný příběh :) mám podobnou zkušenost se svým prvním porodem, ovšem jako prvorodička to přeci jen tak hladké nebylo, nicméně jsme s manželem jeli cíleně do porodnice, kde je tento přístup tolerován, některými i podporován :) Teď se snažíme o druhé mimi a musím říct, že po přečtení Tvého příspěvku se na ten porod moc těším :) vrátilo mi to ty krásné emoce, které jsem po svém dvouhodinovém porodu měla já :)
Přeji Tvé rodině i Tobě hodně štěstí a spokojenosti :kytka: ať se Vám dobře daří!!!

Třeba bude takových „alternativních“ maminek čím dál více a nakonec se to porodnictví změní :palec: ;)

 
AliTad
Závislačka 4562 příspěvků 21.03.13 07:47

@hmvpapir Milosrdní v Brně.

 
Sirus
Kecalka 144 příspěvků 21.03.13 10:10
Dotaz

Zdravím, gratuluji k rychlému porodu a krásnému chlapečkovi. Chtěla jsem se zeptat, jakou knihu jsi dávala v deníčku přečíst manželovi jako přípravu k porodu? Moc děkuji. :think:

 
thereskaaaa  21.03.13 10:47

Moooc gratuluji…super deníček..:)…U tře­tího se chystáme taky rodit ambulantně…doufám že bude porod v pořádku abychom po něm mohli jet domů…ještě jednou veliká gratulace a hlavně zdravíčko..:) :srdce:

 
Eilaan  21.03.13 11:42

Moc Vám to přeji a gratuluji!!! :kytka: Já se tedy u 2. porodu také docela zabývala myšlenkou, že bych to zvládla doma, nakonec jsem ale setsakra ráda, že jsem byla v porodnici. I po 8 měsících se mi stále nechce do psaní deníčku. měla jsem po porodu embolii plodovou vodou, nebudu vypisovat podrobnosti, každý si může najít na netu o co jde. Naděje na přežití mizivá, ale pokud bych byla doma, tak nulová. Přitom jsem měla naprosto nerizikové těhotenství, první porod bez jakýchkoli komplikací.

Poté, co mě zachránili, jsem slýchala od všech lékařů, kterým vděčím za život, že už určitě nejsem příznivcem domácích porodů? Moje odpověď je, že by měl mít přesto každý právo na svoji volbu… Píši to sem však proto, že jsem sama na sobě viděla, jak je ta dnešní „masáž alternativními porody“ opravdu chůzí po tenkém ledě. Každý si musí sám rozhodnout, jestli mu stojí za to nechat tu 2 děti bez mámy. Mimochodem jsem jedno takové dítě učila a bylo tím velmi poznamenané. V tomhle případě totiž nerozhodujeme jen za sebe… O riziku ambulantního porodu tu psala již jedna maminka předemnou…

Myslím, že cesta je spíš nenechat si vše líbit, stěžovat si, snažit se změnit přístup porodnic. Já měla krásné porody i vstřícný personál na šestinedělí v obou případech… Za to moc děkuji.

 
Eva117
Stálice 85 příspěvků 21.03.13 12:01

Nádherný deníček :potlesk: Obrovská gratulace k narození miminka a k tomu, že jste si dokázali prosadit to, co jste si předsevzali :potlesk:

Příspěvek upraven 21.03.13 v 12:11

 
AliTad
Závislačka 4562 příspěvků 21.03.13 12:50

@Sirus Bonding - porodní radost od M. Mrowetz, a taky ještě přečetl Hovory s porodní bábou (to jsou rozhovory a PA Ivanou Konigsmarkovou).

 
Sirus
Kecalka 144 příspěvků 21.03.13 19:29

@AliTad Moc děkuji. Taky musím začít zaučovat manžela :D

 
Alenaxxxx
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 22.03.13 09:20

Ještě mám technický dotaz. Následné návštěvy pediatra probíhali jak? Jezdili jste za ním? A např. kdyby dítě mělo žloutenku, museli byste jezdit každý den do porodnice na měření? Mě možnost jít domů 24h po porodu docela láká, jediné co mi zatím mluví proti tomu jsou ty kontroly u lékaře, kdy bych ho musela tahat do ordinace, kde je určitě spousta bacilů a tenhle přístroj na měření žloutenky naše Mudr. určitě nemá.

 
AliTad
Závislačka 4562 příspěvků 22.03.13 10:11

@Alenaxxxx Doktorka u nás byla 3× doma, vzala si za to 2000 Kč, ale určitě jsou u pediatři, kteří to dělají zadarmo. Celkově je ale celkem problém sehnat pediatra ochotného přijmout dítě po ambulantním porodu. Pokud je podezření, že tam je nějak víc žloutenka, tak se to musí řešit odběrem krve.

 
Lizzi  22.03.13 16:34

Taky máme Toníčka, narodil se dva dny po tom Vašem také u Miloušů, takže vím o čem píšete (naražení řvoucího miminka na prso moc dobře znám a klobouček je u nich lékem na všechno :roll: ) bohužel ale podobně jako Váš prvorozený. Kojení několik týdnů také nešlo, ale nakonec jsem se rozkojila a nyní kojím plně. Kéž bych taky zažila tak krásný porod jako Vy :srdce:

Příspěvek upraven 22.03.13 v 16:35

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17593 příspěvků 23.03.13 15:38

Gratuluji, jsi moje krevní skupina :kytka:

 
ostlužina
Ukecaná baba ;) 2468 příspěvků 23.03.13 21:37

Gratuluji a tiše závidím. Při prvním porodu jsem to měla hodně podobné jako Vy, jen s tím rozdílem, že jsem měla vyvolávaný porod a malou jsem na chvilku dostala nahatou na břicho. Na monitoru jsem byla děsně dlouho, až mi museli píchnout nějakou injekci na uvolnění-nešlo netlačit. Vpáčené bradavky nemám, ale kojení a pobyt na šestinedělí děs běs. Protože se mi po porodu motala hlava, přivezli mi malou až po dvanácti hodinách se stříkačkou, jak ji krmili. Kvůli problémům s kojením jsem tam vytvrdla o den déle. Dodnes se s tím nemohu dost dobře srovnat, k dceři jsem hodně dlouho hledala vztah a i jsem ji měla méně ráda než syna. A perlička-když jsem se dozvěděla, že nás pustí domů, začlo mi téct mléko, kterého jsem měla do té doby málo. Druhý porod jsem chtěla ambulantní, ale v našich končinách to nejde.Ale rodila jsem v jiné porodnici a bylo to nebe a dudy.Na monitor stačilo vystrčit břicho ze sprchy, všichni byli hodní. Jen mi malého nedali na břicho a přivezli mi ho asi po čtyřech hodinách. :( Přesto s kojením nebyl žádný problém. Na tuhle porodnici vzpomínám moc ráda, přestože to tam vypadalo jak za krále klacka.

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »
Poslat
nový deníček