Do třetice

Reinka  Vydáno: 24.08.15

Od zjištění těhotenství jsem měla z porodu hrůzu. Čím více se blížil, tím větší mě chytala panika…

Bylo září, začala jsem konečně rozjíždět své sny a plánovat si svůj život. Bez miminek, kojení, přebalování atd. Mladší syn měl 9 měsíců a začínal být už přeci jen samostatný a zabavitelný.

Skolila mě nějaká chřipka a po několika dnech mi v hlavě začala hlodat myšlenka, že mi mešká MS. Ač se to nikdy nestalo, snažila jsem se to svalit na nemoc. Osmý den meškání jsem už nevydržela a jela si koupit test. Naprosto hned se na něm objevila dálnice.

Nejdřív jsem se pousmála, jaký je to blbý fór, postupně mi docházelo, že ne, že je to realita. Rozbrečela jsem se a se slzami v očích jsem to šla oznámit manželovi. Velmi mě překvapilo, že to nesl statečněji než já a vlastně i díky němu jsem si dítě nechala. Ač jsem celý život hodně proti potratům, potvrdilo se mi: „Nikdy nesuď, dokud se v dané situaci neocitneš.“

Miminko jsem si tedy nechala, ale asi do 20. týdne jsem brečela a měla veliké obavy, co bude. Po novém roce se to začalo pomaličku lepšit a v únoru už jsem se na miminko těšila. Vzhledem k tomu, že jsem měla doma dva kluky a z manželovy strany mají všichni kluky, pohlaví jsem si říci nenechala.

Toto těhotenství bylo mé nejhorší, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Termín jsem měla 15. 5. a vůbec mě nepřekvapilo, že se přehoupl a miminko si stále lebedilo v bříšku. Byla jsem odeslána do nemocnice do rizikové poradny. V pondělí 18. 5. bylo - jako vždy - vše připravené na porod, paní doktorka mi udělala Hamiltona a jela jsem domů doufajíc, že pomůže jako u druhého porodu. Nakonec pomohl ještě rychleji.

Od příjezdu domů jsem měla celkem pravidelné bolesti v rozmezí asi 13 minut, trvalo to celé odpoledne, až ale bolesti úplně vymizely. Manžel tedy odjel do práce na noční a mně přijel na návštěvu kamarád, byl to fajn večer, ještě jsem ho v deset šla vyprovodit k autu a užívala si pěkného počasí. Než jsem usnula, sem tam mě něco zabolelo, ale nic závratného.

Ve 2:11 jsem se vzbudila, nevěděla jsem proč. Tak jsem si tedy došla na WC a zalezla zpět do postele, něco mi říkalo, ať už nespím a začaly chodit bolesti. Přišly mi dost časté, a tak jsem je začala měřit. Chodily přesně v rozmezí 3min. Čekala jsem, že přejdou, ale stále nic. Nebyla jsem si jistá, zda volat manžela, který pracuje hned u porodnice, což je přibližně 15 minut cesty z domova, nebo zavolat tátovi, který bydlí ve vedlejší vesnici. Nakonec jsem zavolala jemu a manželovi jsem dala vědět, ať čeká u porodnice.

Odjížděli jsme někdy po třetí hodině, bolesti byly po 2 minutách. Ještě jsme před nemocnicí přendali autosedačky a táta jel domů hlídat kluky. Přijímali mě v 3:40. Natočili monitor, vyplnili papíry, vyšetřili… Otevřená na 2 prsty a bolesti prý nic moc.

V tu chvíli jsem myslela, že to je můj konec, mně se bolesti zdály už dost nesnesitelné a vzhledem k tomu, že jsem poslední měsíc chodila otevřená na jeden cm, tak taky žádný zázrak. Naštěstí jsem narazila na příjemnou směnu a po projití mého porodního plánu jsme našli kompromisy, jelikož vzhledem k mému prvnímu porodu sekcí nebyla všechna má přání úplně reálná.

Porodní asistentka mi nabídla aroma lampu a zeptala se mě, zda chci levanduli nebo meduňku. Zvolila jsem si levanduli se slovy, že jsem srab a chci něco, co má „mírnit“ bolest. Zavedla mi Yal gel. Ve 4:30 jsem měla přípravu za sebou a bylo mi řečeno, ať alespoň hodinu chodím, pustili ke mně manžela.

Letěla jsem ještě jednou na WC a sotva jsem vylezla ven, spustily se ukrutné bolesti. Věděla jsem, že tyhle bolesti jsou otevírací, byla to opravdu síla, z posledních sil jsem se vyškrábala na postel, neschopna jakéhokoli pohybu. Manželovu přítomnost jsem sotva zaregistrovala. Porodní asistentka mě viděla a svolala ostatní personál se slovy, že tady bude velký nález.

A taky, že ano. Otevřená na 9, pokud chci, praskneme vodu a jdeme tlačit. Tak jsem tedy odsouhlasila, ve 4:45 mi napíchli kanylu. To mě trošku mrzí, nechtěla jsem mít nejen oxytocin a další zlepšováky, ale ani kanylu. V ukrutných bolestech mi rvali na břicho pásy od monitoru, že během tlačení miminko prostě musí monitorovat, kdyby mi praskla jizva nebo se cokoli dělo. A šlo se na věc.

Během tlačení jsem si připadala jako trubka, která neví, co a jak. Ať jsem dělala, co jsem dělala, miminko ne a ne vylézt. Nakonec přistoupili k nástřihu a stále nic. Už jsem byla vyřízená, tlačila jsem v podstatě nonstop. Nakonec se zadařilo a v 5:14 bylo po všem. Miminko bylo špatně otočené obličejem a pnula jizva po předchozím nástřihu, díky čemuž se ho nedařilo dostat ven.

Byla jsem šťastná, že je to za mnou a říkala jsem si, že mít takový každý porod, rodím pořád. Miminko mi přistálo hned na bříšku. Sestra z kartotéky volala, co že se to narodilo, aby vyplnila papíry. Z porodního sálu PA zavolala, že holka. Nedůvěřivě jsem na ten malý uzlíček koukala a zeptala jsem se, cože to je? :-)

„No, holčička, jak se bude jmenovat?“

Toť otázka, měla jsem jméno jen pro kluka a ač se mi vždy líbilo tolik holčičích jmen, najednou jsem měla v náručí svou vysněnou dceru a žádné jméno se mi k ní nehodilo. V návalu lásky jsem řekla, že to bude Valentýna. Nikdy by mě nenapadlo svou dcerku takto pojmenovat, nikdy jsem nad tímto jménem nepřemýšlela, ale najednou se prostě objevilo.

Naše Valentýnka se tedy narodila 19. 5. se vzorovými mírami 3500 g a 50 cm.

V porodnici jsme si pobyly deset dní, kvůli novorozenecké žloutence. Díky tomu jsem domů přijela už zotavená a plná sil.

Valentýnka je ten největší zázrak v mém životě, přišla nečekaně, z mé strany nechtěně a nakonec se stala mým splněným snem a dala mému životu nový směr. Denně budu děkovat za to, že do mého života přišla. Dnes má 2,5 měsíce. Už 14 dní se přetáčí na bříško a krásně pase koníky, což od kluků vůbec neznám. Jediné, co nás ještě trápí, jsou vysoké hodnoty jaterních testů a bilirubinu, které stále stoupají. Zítra nás čekají velké odběry v rizikové poradně. Nevím, co to pro ni může znamenat a den co den doufám, že to bude konečně dobré a nebude nás už nic strašit.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
argo1
Ukecaná baba ;) 1711 příspěvků 1 inzerát 24.08.15 03:44

Gratuluju k Valentynce! :potlesk: A preju jen to nejlepsi do zivota, hlavne zdravi!
Osud to tak chtel a mate krasnou sestavu - 2 ochrance a 1 princeznu :srdce:

 
LennaZS
Ukecaná baba ;) 2318 příspěvků 24.08.15 08:04

Super. První půlka denicku na mě moc příjemně nepůsobila. V půlce už jsem věděla, že konec bude krásný… :srdce: veliká gratulace k vysněné holčičce.

 
suricata
Kelišová 6601 příspěvků 24.08.15 09:09

Gratuluji a přeji Valentýnce, tobě i celé rodině štěstí.

 
ndkv
Ukecaná baba ;) 1732 příspěvků 24.08.15 11:22

Moc zdravicka Vam prejui a gratulace k holcicce. :* :srdce:
U nas je to z manzelovy strany taky zabite, jelikoz jsou tri bratri. Ve skrytu duse tajne doufam, ze druhe mimi bude vysnena holcicka, ale myslim si, ze realita bude jina. :(

 
Leni35
Kecalka 255 příspěvků 3 inzeráty 24.08.15 11:35

Gratuluji k holcicce :-)
Ja jsem myslela, ze kanylu davaji skoro vzdy, kdyz to stihnou. Kdyby neco, tak at je kam napichnout, myslim v pripade zhorseni stavu popr. CS
Ja jsem treba mela kanylu, ale nic mi do ni nakonec nedali, ani oxytocin ani nic jineho.

 
Luckava
Kecalka 125 příspěvků 24.08.15 12:20

Gratuluji k Valentýnce :kytka:

 
mimi-111
Kecalka 137 příspěvků 24.08.15 12:37

To je krasne kez by se mi taky postestilo. Gratuluji :kytka:

 
Reinka
Generální žvanilka 24714 příspěvků 24.08.15 13:42

@ndkv tchyně má 8 vnuků (1rok - 18let), toto je první vnučka, takže jsme byli všichni překvapení a šťastní :)

@Leni35 tak nějak mi to bylo taky řečeno, kanylu mi napíchli pro jistotu, až po porodu mi dali cosi kvůli silnému krvácení. Ale v tu chvíli mě to hrozně štvalo, že mi ji píchají :mrgreen:

 
Verušákk
Stálice 89 příspěvků 3 inzeráty 24.08.15 14:42

Ahojky taky jsem na tom byla stejně jako ty dva kluky a jako třetí neplánovaně se nám narodila holčička Lucinka :-) :-) gratuluji krásný deníček :potlesk: :dance: :potlesk:

 
verulicek  24.08.15 15:09

No, předně gratuluji k dcerce a pěknému porodu…jen mi nejde do hlavy, že se najednou s tímto jménem tak roztrhl pytel…když mi manžel doslova oznámil, že bude dcera Valentina (po jeho mamince), dlouho mi trvalo si vůbec na to jméno zvyknout…nikoho v okolí toho jména jsem neznala - ať mezi dětmi, tak ani mezi dospělými…a najednou je to jedna vedle druhé :nevim:

 
Reinka
Generální žvanilka 24714 příspěvků 24.08.15 16:15

@verulicek já nikdy nikoho s tímhle jménem neznala, napadlo mě na porodním sále, že je to takový můj velký zamilovaný dáreček :mrgreen: no a od té doby si taky všímám, že je to jméno najednou vcelku běžné :think: :nevim: (To je jako s prvním synem, hrozně jsem chtěla Daniela, nikde žádný a najednou jich bylo asi 5 stejného věku :nevim: :mrgreen: )

 
TCHS
Kelišová 7129 příspěvků 24.08.15 22:10

Gratuluji K holcicce :kytka:
Preji vam hlavne, aby se ty vysledky brzy zlepsili a Valentynka byla zdrava jako rybka :srdce:
Takoveho neplanovaneho tehotenstvi jsem se take obavala, mame tez dve ditka (ale tedy parecek) a vlastne jsme s potomky hotovy, tak proto jsem si radeji nechala napsat antikoncepci. Nejprve jsem zadnou nechtela, ale jednou jsem mela podezreni, ze jsem tehotna (zaplat pan buh jsem nebyla :D ) a uz jsem si to supajdila na gynekologii :mrgreen:
Ale u vas to muselo prijit, aby jste meli jeste tu princeznu :palec:

 
Yale
Nováček 2 příspěvky 26.08.15 17:14

Gratuluji k narození dcery

Vložit nový komentář