Druhá šance, druhý boj

shaya  Vydáno: 02.06.07

Kolikrát už jsem myslela , že jsem na dně. Sáhla jsem si mockrát v životě na to nejhorší, některé věci se ale nedají zapomenout a ponesu si je životem dál, dokud budu mít jen trochu sil.

Snad jediné, co se mi v životě podařilo, byl můj manžel. On mě vysvobodil z mého omylu, jako princ svou zakletou paní odněkud z věže… Na chvíli jsem začala věřit, že se to změní, že už mám vybráno všechno zlé…
Dva roky po svatbě jsem otěhotněla. Konečně! Nechtěla jsem v práci nic říkat, v duchu jsem si malovala pohádku o zaměstnání až do mateřské, ale člověk míní… Po měsíci jsem dorazila do nemocnice s krvácivým špiněním. Ještě jsem to ukecala, že to nic není, vyležím to přes víkend a pak hurá do práce. Za týden jsem byla zpět se stejným problémem, ale silnějším. Tentokrát už se se mnou nikdo nebavil, neschopenka a zákaz vylézaní z postele. Snadno jsem si spočítala svoje priority. A tak moji kolegové v práci osiřeli. První trimestr uběhla jako voda a já si zhluboka oddechla. Mám vyhráno! Budu mít dítě! V polovině čtvrtého měsíce jsem ucítila první pohyby… a vzápětí telefon od lékařky: „Šárko, krev nevyšla v pořádku, musíte na odběr plodové vody… Máme podezření na Downův syndrom…“ V tu chvíli jsem už nebyla šťastná maminka. Dva týdny čekání na odběr, měsíc na výsledky… Měsíc, který jsem strávila zhroucená v posteli a štkala jako raněné zvíře. Nikdy jsem neslyšela takový nářek a řev, zoufalství, které se mi řinulo z hrdla… Ale i to jsme překonali, když zazvonil znovu telefon: „Paní Šárko, vše je v naprostém pořádku, miminko je zcela zdravé… A čekáte chlapečka.“ Syn… Budeme mít syna…

Znovu jsem nastoupila na kolotoč šťastných maminek v očekávání, prolézala jsem dětské obchůdky, koupila ty nejmenší dupačky a mazlila se s nimi… Z legrace jsem si je pokládala na bříško a říkala chlapečkovi: „Vidíš, jak ti sluší…“ První termín porodu byl tu, moje bříško bylo dávno skleslé a miminko správně otočené. Bez komplikací jsem chystala manželovi poslední bezdětné Vánoce, pomalu ho chystala na vytoužené tatínkování. Na Nový rok, jsme házeli tradiční prskavky do tmy, a samozřejmě jedna odlétla i za našeho chlapečka… Od prvního termínu utekl měsíc a byl tu druhý termín. Moje lékařka měla málem infarkt, když jsem se jí zjevila v ordinaci stále ještě s pupíkem. Jeďte do nemocnice, ať si vás tam už nechají… Nenechali. proč taky, oba jsme byli úplně v pořádku a porod v nedohlednu. Docházela jsem pak do nemocnice každý den, až mi řekli: „Zítra už nechoďte, přijďte pozítří rovnou na příjem.“ Byla jsem šťastná, že ještě poslední víkend strávím doma, měli přijet manželovi rodiče… V neděli v noci jsem se najednou probudila s trochu zvláštním pocitem. Jsi jen nervozní z té nemocnice, nebuď blázen a spi… říkala jsem si. Pondělní ráno, a já stále cítila něco zvláštního, i když to byl jen nepatrný dojem… S taškou přes rameno jsem zaťukala na dveře porodnice. Miminko ještě spalo, maličký se zpravidla budíval až později… Tak, ještě monitor…

Ten den se narodilo mé první dítě, chlapeček beze jména. U mojí hlavy stál manžel, držel mě za ruku a plakal. V sále ticho, rozpačité mlčení. Nic jsem neviděla, nic jsem neslyšela, a přeci jsem věděla, že ho odnášejí pryč, že se pouto mezi mnou a jím trhá…

Miminko nespinkalo. Dnes už vím, že jeho podivné večerní šťouchnutí neznamenalo dobrou noc, ale sbohem. Vím, že mám věřit divným pocitům, protože vědí víc než já. Na monitoru se neozval jediný úder jeho srdce, a ultrazvuk jen uzavřel ten smutný příběh. Můj chlapeček mi umřel…

Zase mi tečou slzy, zase je stírám rukávem, už vím, že kapesníky nemají cenu, není jich na celém světě dost, aby mohly zachytit můj věčný nářek. A přece někde na tom konci mojí cesty čeká sladká odměna za to všechno… Jsem znovu těhotná…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
monicka-S
Ukecaná baba ;) 1406 příspěvků 02.06.07 23:19

ahoj shayho
co ti napsat snad, že vím jak se cítíš, že znám tvoje pocity - já čekala na smrt mé vytoužené holčičky půl roku:-(  Je to už  skoro 3 roky co se z ní stal andílek, který na nás dává pozor.   Ale teď to krásné - před 14ti dny jsme slavili  2narozeniny mé zdravé dcery Barunky :-D  Tím ti chci říct, že život si  snáma pěkně zahrává, ale opravdu věřím tomu, že na konci tvého současného těhotenství poznáš ten omamný pocit neskutečného štěstí:-)  Ze srdíčka ti přeju - no vlastně i manželovi krásných 9 měsíců, a ta ošklivá bolavá rána ať je jen malou vzpomínkou.   

Monika a Barborka

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 02.06.07 23:23

Nejprve velká gratulace a pak hned všechny slzičky a palečky, co mám kde po ruce. Holka, to bude dobrý, drž se a neboj se ničehož nic, dvakrát blesk nebije. Těším se, až se budeš chlubit foty z UTZ.
 Romana

 
Nikkol
Zasloužilá kecalka 853 příspěvků 03.06.07 07:48

AHOJ šÁRKO…sem moc ráda, že sem mohla dozvědět o tvém těhu z ICQ a ne až odsud, ale kdyby se tak stalo nic nenadělám.Holt sem včera přišla na ICQ v pravou chvíli.Moooocinky Ti s Filípkem gratulujeme a věříme, že do třetice všeho dobrého  a na konci Tě čeká vysněné miminečko at holka či kluk myslim si, že je to fuk hlavně, aby bylo zdravé.To, co jis prožila bylo velice těžké a docela tě obdivuji jak si vše zvládala i když vím, že to pro tebe lehké nebylo.Chodila si na chat a uplně normálně si se zapojovala do hovoru s maminkami či těhulkami, i když vím, že někdy Ti bývalo dost ouvej, lae vše si zvládala.Dokonce to byl tvůj nápad a uspořádala si sbírku pro Katty a její Terezku a jak sem Ti říkala, že dobrej skutek by měl býti odměněn, tak se tak stalo..ted už jen doufat, že dojdete štastně do konce.Vím, jak se ted cítíš míší se v tobě pocity štěstí a obav…ale víš, co říkám já nech to konovi on má větší hlavu. Článeček si napsala moooc krásně.Nikkol a Fil 

 
Tittlinka
Povídálka 49 příspěvků 03.06.07 10:08

Ahoj Shayo.Tak sedim u pc ctu tvuj zivotni pribeh, slzy se mi rinou z oci nejde to zastavit.Je to smutne co na nas svet chysta ale verim a moc ti-vam s manzelem preji aby to tentokrat vyslo a meli jste krasne a zdrave mimiste!!!!!!!!!!­!!!!!!!! A jeste at jste zdravi i vy vsichni co cetete tyto radky.Petra - drzim palce

 
MataP
Závislačka 2619 příspěvků 03.06.07 10:08

Sarko,  

to je nadherna zprava! Potichoucku gratuluju a hodne hodne moc ti drzim vsechny palce, co mam nejen ja, ale i vsichni u nas doma!!! At je vsechno v poradku a radujete se ze sveho unornatka!!!!  

Mata    

 
LinkaK
Ukecaná baba ;) 1138 příspěvků 03.06.07 11:05

Shayo,

gratuluju ke dvěma čárkám. Jsi statečná holka.
Linka

 
timeaa
Kecalka 354 příspěvků 03.06.07 11:35

Milá Šárko,
jen náznakem jsem tušila, čím jste si s manželem prošli … Tvůj článek mě rozplakal a myslím, že si ani nedokážu představit tu bolest z prázdné náruče … Měla jsem tu čest Tě poznat jako organizátorku překvapení pro Katty a už od prvního mailu jsi mi byla sympatická jako člověk se srdcem na dlani, obětavý, laskavý a nesobecký. Věřím, že štěstí Vám už jde vstříc a čekají Vás samé nádherné dny ve třech.  Moc si to zasloužíš. Budeme na Tebe myslet a držet palce.
Timeaa a děti

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele