Druhý porod za odměnu?

Ariadne  Vydáno: 14.11.15

Říká se to tak a všem druhorodičkám bych přála, aby to tak měly. Mně se to splnilo a navíc naprosto přirozeně, za což Ondráškovi děkuji, že byl tak šikovný a řídil si to v podstatě sám.

Občas se mě tu a tam někdo zeptal, zda se druhého porodu bojím. Téměř celé těhotenství jsem se cítila být hrdinkou, že jsem to zvládla přeci i poprvé a jestli to bude alespoň o polovinu kratší než porod dcery (18 h s preindukcí na 4 dny), budu spokojená. Nicméně ke konci už mi to v hlavě šrotovalo a dostala jsem solidní strach, že to bude hrůza, že mě bolí záda, že to bolelo a co nástřih atd.

Moje doktorka mi v tomto moc nepomohla, protože kvůli pozitivnímu streptokokovi mi řekla, že bych neměla přenášet a pokud neporodím do termínu, odešle mě k hospitalizaci. Doma jsem teda uklidila, navařila, vyprala a napsala manželovi a tchyni manuál k dceři. Večer jsem uspání dcery oplakala a ráno 17. 9. jsme vyrazili do porodnice.

Primář na příjmu zhodnotil, že je blbost vyvolávat porod, když není nic připraveno a že by to mohlo skončit zbytečným císařem. Udělal mi Hamiltona, odhadl mimčo na 3,2 kg a poslal domů, že za 3 dny na kontrolu. Ještě jsme vtipkovali, že bychom si s manželem chtěli zažít noční výjezd s prasklou vodou nebo kontrakcemi.

Hamilton mi spustil housera, protože od té doby jsem nemohla téměř chodit a narovnat se. Belhala jsem ohnutá jako stařenka, hekala u každého kroku a vycházky s dcerou byly minulostí. Druhý den jsme si ještě užili rodinnou oslavu a sestra, která čeká mimčo v prosinci, si ze mě dělala legraci, že na ni nemusím s porodem čekat. :-) Uzavírali jsme sázky, kdy že to bude a jaké bude jméno, které jsme drželi jako tajemství děsně tajný a blafovali všechny, že to bude Bartoloměj.

V pondělí na kontrole opět nic, jela jsem domů a začala si říkat, že to asi dotáhneme do 28. září, aby měl prcek stejné číslo v narození jako dcera. Večer jsme si udělali s manželem jídlo, podívali se na Cimrmana a když si dával druhé pivo, upozornila jsem ho, aby se krotil, že co kdybychom jeli. Extra bolesti jsem sice necítila, poslíčky jsem měla několik dní a netrpělivě čekala, kdy mi při vstávání z postele praskne voda. Nic nic nic, takže jsem se hodila do odevzdaného klidu.

Nicméně v noci po půlnoci to začalo. Bála jsem se, že nepoznám rozdíl mezi poslíčkem a kontrakcí, ale poznala. :-) Rozběhly se po pěti minutách, takže v půl druhé jsem šla vzbudit manžela, že asi pojedeme. Tchyně se přestěhovala k Barborce do pokojíčku (bydlíme v jednom domě), obrečela jsem opět odjezd a s hlavou vystrčenou z okénka se snažila hodit do klidu, abych nepřijela do porodnice ubrečená.

Jako na potvoru mi kontrakce přestaly v okamžiku, kdy mě připnuli na monitor. Sice jsem si pěkně popovídala s porodní asistentkou a sestrami z gynekologie (pamatovaly si mě z porodu před dvěma lety), ale primář nebyl moc nadšený, že ho budí ve dvě v noci, když jsem stěží na prst a kontrakce najednou nula.

Plodová voda na svém místě, ale už si mě tam prý nechají. Připadala jsem si jako blbec, že tam jedu s ničím, ale sotva jsem se ubytovala na hekárně a manžel odjel, začaly úderem 3:00 opět kontrakce po pěti minutách. Vždycky mi přijdou vtipné hlášky porodní asistentky ve smyslu „běžte spát“, „zkuste si odpočinout“, když člověku mozek jede na 200 % a ještě má kontrakce.

Injekce na spaní nic, kapačka kvůli streptokokovi nepříjemná, bolestí jsem už bila hlavou o postel a monitor vleže je prostě chuťovka. Kolem půl sedmé mi v kontrakci vleže rupla voda a byl to ten pověstný lup. Volala jsem už manželovi, ať rychle přijede, že to nedávám a to bylo 7:00.

Na směnu nastoupila naše spolužačka z gymplu a jmenovkyně naší dcery. Optimismus z ní sršel a byla prostě skvělá. Neustále jsem jim opakovala, že jsem vyřízená a že to nedám, ať mi píchnou něco na bolest kromě epiduralu nebo ať mě říznou, že už to chci mít za sebou.

Po vyšetření jsem byla na 3, takže klystýr a sprcha a pak se uvidí. Manžel mi neskutečně pomáhal, vodil mě, dával napít, sprchoval a povzbuzoval. Po asi hodinové sprše jsem opět s pocitem naprostého zoufalství a smrti na krajíčku byla ujištěna, že jsem na 8 a už jen zbývá „lemíček“ a na jakoukoli kapačku proti bolesti je pozdě.

Dodnes ji podezřívám, že mi ho nechtěla vůbec dát a věřila, že je to zbytečný. Zpětně jí vlastně děkuju. Ještě mě přiměla s doktorkou, abych si dvě kontrakce dala cestou na sál ve stoje, což schytal muž, na kterého jsem se pověsila a odmítla existovat.

Při tlačení jsem viděla všechny svaté a hvězdičky, ale na tři jsme to zvládli a Ondrášek vykoukl ven v 9:10 22. září. Šití proběhlo už v klidu. Primář přišel zavtipkovat, že tohle je přece pohoda a lepší než císař a že je machr, protože odhadl váhu na příjmu v noci na 3450 g a Ondrášek měl 3500 g.

Když to porovnám, tak první porod 18 hodin od prasknutí vody, druhý 6 hodin od začátku kontrakcí. Bolesti teda šílenější, měla jsem pocit, že se prostě roztrhnu. Hodně mi pomohla sprcha, klystýr a prodýchání kontrakcí ve stoje s rozkročenýma nohama opřená o stěnu.

Podruhé bez nástřihu a s menším šitím. Podruhé taky bez léků na bolest, pokud nepočítám tu injekci, která byla o ničem (u dcery jsem měla Nalbuphin). Bolesti při zavinování dělohy alá kontrakce taky daly zabrat. Domů nás pustili už třetí den a plně rozkojené.

Po 6 týdnech už jsem na tu bolest téměř zapomněla, takže třetí miminko je pořád ve hře, i když jsem manželovi při porodu říkala, že tohle už znovu nedám. :-) Nicméně někde tam vzadu v hlavě ta myšlenka visí…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
 Váš příspěvek
 
reinkarnace
Závislačka 3733 příspěvků 7 inzerátů 14.11.15 09:12

Ahoj, porod hezký :-) (i když já jsem svůj první měla ještě „lepší“ než je ten tvůj druhý) Já mám zas obavu, že to už nemůžu mít lepší než poprvé. respektive že to snad ani nejde aby to bylo znova tak pohodové :oops:

 
Anonymní  14.11.15 10:29

Jsem opravdu ráda, že jsem rodila císařem a byla všeho tohodle ušetřena a ještě ke všemu mně břicho ani moc nebolelo.

 
Lutonka  14.11.15 11:54

Anonymní, asi za to nejsi tak moc ráda, když nemáš ani odvahu se pod svůj názor podepsat co? :mrgreen:

Zakladatelko gratulace k porodu dle Vašich představ.

 
Anonymní  14.11.15 13:14

@Lutonka ráda za to jsem, ale je mi jasné, že se do mě akorát tak každý pustí, tak jsem psala anonymně.

 
Misel02
Závislačka 4244 příspěvků 14.11.15 13:27

Moc gratuluji je to kluk jako buk :-) já rodila mé první za 2,5 hodky od prasknutí vody až po konec :-) už se těším na muj druhý porod jaký bude držím Vám pelčky do tředího děťátka :-)

Anonymka mud v klidku každy to má jinak jedna je ráda že rodí přirozeně a druhá je ráda že cisařem každý to má jinak a kdo to nechápe at si políbí…třeba palec u nohy :jazyk:

 
ferret  14.11.15 17:30

Autorce deníčku gratuluju k úspěšnému porodu a hlavně zdravému miminku. Kdyby to takhle vyšlo vždy a všem, tak by to bylo hned o něčem jiném. Ráda si tu přečtu i o přirozeném porodu, i když ten hamilton… :think:

Anonymní, podepsat jsi se klidně mohla, je nás tu s podobným názorem víc. Mně teda vůbec nevadily kontrakce, ale představa všech možných problémů, co při vaginálním porodu můžou nastat hlavně u mimina, mi pro případ druhého dítěte nedává na výběr. Ještě kdyby někdo vymyslel umělou dělohu, abych nemusela být těhotná, to by bylo žůžo :D

 
Uživatel je onlineMango_Lassi
Kelišová 5159 příspěvků 14.11.15 19:19

@ferret jj, ke svému porodu jsem taky nechtěla. Kdyby tak někdo odrodil za mě. Ale já měla všechny urychlovaky a léky proti bolesti. Díky ním na porod vzpomínám s úsměvem na rtech. Byla to těžká pohoda.
Ještě, že existuje medikace.

 
Uživatel je onlineMango_Lassi
Kelišová 5159 příspěvků 14.11.15 19:20

Bez nalbuphinu bych do porodu nešla.

 
Ariadne
Echt Kelišová 8367 příspěvků 14.11.15 20:48

Anonymní - já bych zas nešla do císaře, i když jsem o něj prosila. Neumím si představit tu bolest břicha po porodu. Takhle jsem to ze sebe docela rychle setřásla a za pár dní běhala jak srnka.

Ten Nalbuphin mě u dcery zpětně mrzí - ale byl to holt první porod. Teď jsem ho neměla a byla jsem ve finále ráda. Hamiltona jsem nejprve neodhalila, až později mi to docvaklo. Jediná věc, která mě na primáři slušně řečeno naštvala :cert:

 
kufnerka
Zasloužilá kecalka 877 příspěvků 14.11.15 22:49

Já měla druhý porod též pěkný. Bez léků či nějakého jiného zásahu. Ze začátku to vypadalo, že se to nerozběhne a pak si slečinka řekla, že už teda jako půjde ven a na 3 zatlačení byla venku. Ale to jsem netušila, že to horší mě ještě čeká, šití, přiznám se brečela jsem u toho bolestí ač jsem měla umrtvení.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele